Komunální odpad v České republice za posledních 25 let

Česká republika se v efektivitě sběru a využití obalových odpadů dlouhodobě umisťuje mezi třemi nejlepšími státy v EU. V ČR třídí více než 75 % obyvatel, a to na dobrovolné bázi a na základě svého přesvědčení. V případě PET lahví lidé v ČR vytřídí dokonce 8 z 10 uvedených lahví na trh. V tomto ohledu je ČR v třídícím systému druhá nejlepší za Belgií.

SMS ČR opakovaně upozorňuje, že obce v minulosti investovaly miliardy do zavedení a zlepšování systému odpadového hospodářství, díky kterému je třídění odpadů v České republice pomocí „barevných kontejnerů“ na vysoké úrovni.

„I nadále budeme podporovat posílení stávajícího systému třídění a svozu všech separovatelných odpadů včetně PET lahví a nápojových plechovek, abychom plnili evropské cíle tak, jak jsme to dělali doposud. Zároveň požadujeme zajištění zpracovatelských zařízení tak, abychom byli v rámci ČR schopni vyseparovaný odpad také recyklovat. To by mělo být naším společným cílem,“ dodává Eliška Olšáková.

Skládkuje 45 % odpadů, průměr EU je přitom 26 %. V Česku se nedaří významně snižovat množství ukládaných odpadů na skládky. Základním předpokladem pro dosažení většího materiálového a energetického využívání odpadů je zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládku, což se osvědčilo v mnoha zemích, včetně sousedního Polska. Poplatek v České republice se však už 10 let nezvýšil a patří k nejnižším v Evropě.

Převládající paradigma cirkulární ekonomiky, jehož praktická realizace stále pokulhává „Usiluje se, aby do roku 2030 nebyl na skládkách přijímán žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití, zejména pak komunální odpad“, říká Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí. Množství skládkovaného odpadu se má snížit na 10 %, což ukládá nutnost navýšit současný objem recyklace o 30 %.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Odborníci se na konferenci shodli, že dobře nastartovaný systém třídění a recyklace se v Česku prakticky zastavil v roce 2009. Ekonomické nástroje státu namířené ve prospěch životního prostředí a vycházející z principů dobrého hospodáře se zabrzdily. Investice se nevyplácí, odpadové hospodářství proto stagnuje.

„Když je skládkování nejlevnějším způsobem likvidace odpadů, nemotivuje to města, obce a podnikatelské subjekty k jiným směrům a nerozvíjí se moderní technologie a infrastruktura ve využívání odpadů. doplnil Andrej Krzyśków z polské firmy ProGeo. Poplatek za ukládání odpadů na skládky činí v Česku stále 500 Kč za tunu (přibližně 20 Eur). Podobně nízký je v Rumunsku a Litvě (přibližně 27 Eur), zatímco v Polsku je 64 Eur a sousedním Rakousku 87 Eur.

Jedním ze závěrů konference je tedy nutnost systému a předvídatelné legislativy, která nebude omezovat jednotlivé způsoby a technologie nakládání s odpady. Nová zařízení musí být ekonomicky smysluplná, aby firmy i obce neměly obavy pouštět se do moderních technologií. V Česku převažují projekty na sběr a třídění odpadů a nedaří se prosadit koncová zařízení pro energetické nebo materiálové využití odpadů.

Pod průměrem EU je Česko jak v energetickém využívání, tak v recyklaci odpadů. „Do roku 2025 bychom měli zvýšit úroveň recyklace komunálních odpadů ze současných 38 % na nejméně 55 % a v roce 2035 na 65 % celkového objemu komunálních odpadů. Tyto cíle jsou také zařazeny do návrhu nového zákona o odpadech, který se teď projednává,“ připomněl Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí.

Naplnění těchto bodů povede ke splnění cílů EU týkajících se recyklace komunálních odpadů a jejich odklonění ze skládek.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Na konferenci také zaznělo, že bychom neměli zklamat všechny obyvatele České republiky, kteří poctivě doma třídí odpady a snaží se chovat zodpovědně. Naší morální povinností je dotáhnout nakládání s odpady do smysluplného, fungujícího a ekonomicky přijatelného systému.

Tři nejlepší kraje třídí přibližně polovinu veškerého papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, který vyprodukují domácnosti a malé firmy. „Krajům i obcím se daří lépe třídit a díky tomu skončilo v roce 2022 na skládkách nejméně komunálního odpadu za posledních deset let.

Ve třídění i recyklaci materiálů ale musíme přidat, i protože pro obce bude v roce 2025 závazný cíl 60 % vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi,“ komentuje data ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: “Ministerstvo životního prostředí proto z Operačního programu Životní prostředí podporuje všechny druhy aktivit, díky kterým se vyhneme tomu nejhoršímu možnému způsobu nákladní s odpady, tedy jejich uložení pod zem.

Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %).

Data potvrzují, že mezi lety 2021-2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR. Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Je pozitivní, že podle této analýzy se Česká republika zařadila mezi nejlepších devět států, které byly vyhodnoceny jako nejkvalitněji připravené na možné splnění legislativních cílů k roku 2025.

Stále více se prokazující výhodou je nastavení a využití synergií v rámci budovaného komplexního systému. A také to, že je systém zaměřen na celé spektrum komunálních odpadů, nikoli jen na vybrané položky, které by byly pro sběrnou síť výnosné.

Je logickým cílem celého systému a zájmem obcí a měst v něm, že chce řešit všechny druhy vznikajících komunálních odpadů tak, aby lidé měli co nejkomfortnější možnost odevzdat své odpady co nejblíže místu jejich vzniku. Zároveň zde musí fungovat vyváženost tří základních aspektů takového systému - environmentálních požadavků, sociální funkčnosti a ekonomické efektivity a akceptovatelnosti nákladů celého systému pro jeho uživatele.

Cca před rokem resort ve vztahu k tomu zveřejnil celorepublikové srovnání výsledků třídění v obcích a městech, a to v průměrech jednotlivých krajů v České republice. Konkrétní výsledky tohoto porovnání jsou k dispozici na přiloženém grafu, který ukazuje data za rok 2022. Mezi nejlépe třídící obce a města podle tohoto oficiálního srovnání patří ty v Olomouckém kraji, v Pardubickém, v Moravskoslezském a na Vysočině.

V prezentaci na konferenci bylo ze strany Petra Havelky také sděleno, že již v současné době v České republice existují obce, které dosáhly na finální legislativní metu v třídění komunálních odpadů (70 % třídění). Jedná se o obce, které svůj třídící systém aktivně vyvíjely po řadu let a spolupracovaly na tom s místní svozovou společností s cílem, aby nastavení systému bylo co nejefektivnější.

Souvisejícím efektem postupné intenzifikace třídícího systému je také systémové omezování produkce směsného komunálního odpadu, protože jeho jednotlivé složky jsou postupně převáděny do separátních materiálových toků barevných sběrných nádob, či jiných způsobů nakládání se vznikajícím odpadem.

Avšak nyní, v roce 2025, již bude možné průběžně vyhodnocovat výsledky jednotlivých obcí, jak informovalo ministestvo životního prostředí na konci roku 2024. Vyhodnocení plnění definovaných indikátorů je nově k dispozici v systému VISOH2, který lze najít na webu MŽP. To je velmi pozitivní posun a lze to hodnotit také jako důležité motivační opatření.

CR se stejně jako další státy, zavázala k recyklaci nejméně 65 % všech komunálních odpadů (k roku 2035). Nyní se jako stát pohybujeme někde kolem 41 procent. Tento parametr nelze splnit bez efektivního třídění komunálních odpadů jako celku, tedy bez přípravy surovin pro procesy předepsané recyklace.

Na grafu je možné vidět postupný rozvoj počtu sběrných nádob v celé České republice. Graf ukazuje v posledních letech rychlý nárůst počtu menších sběrných nádob, které jsou občanovi nejblíže.

Na dalším obrázku jsou vidět konkrétní oficiální čísla týkající se sběru kovových obalů a jejich recyklace. Je vidět, že dosadní třídící systém zajistil za rok 2023 recyklaci 67 % všech kovových obalů. U podmnožiny ocelových kovových obalů byla recyklace ještě vyšší, a to dokonce v míře 85 %.

Pro kovové obaly se navíc od roku 2025 zásadním způsobem navyšuje možnost jejich třídění, a to až na 500 000 sběrných nádob. Po proběhlé dohodě zainteresovaných stran včetně největších profesních svazů svozových firem (SKS, SVPS a ČAOH) a obou obecních svazů SMO ČR a SMS ČR, se na celém území České republiky tam, kde se kovy netřídí do šedých nádob, rozšiřuje od prvních měsíců roku 2025 možnost odkládání kovových obalů také do žlutých nádob.

Opatření je především poděkováním lidem v ČR za to, jak dlouhobě velmi dobře třídí. Za to, že ČR se díky lidem a funkčnímu systému po řadu let umistuje na nejvyšších příčkách v dané oblasti v celé Evropské unii. Konkrétní forma zajištění nového, lepšího nastavení třídění, je na dohodě mezi obcí, svozovou společností a třídící linkou.

Pro provozovatele třídících linek je nicméně aktuální plošné rozšíření mulitkomoditního sběru dobrým impulzem pro zvážení investic do separátorů kovů. O jednotlivé druhy vytříděných kovů, v podobě slisovaných balíků, je dlouhodobý a stabilní zájem recyklačního průmyslu.

Ve využití obalových odpadů a v jejich recyklaci patříme jako Česká republika dlouhodobě mezi přední státy celé Evropské unie. To nejcennější, co v oblasti tříděného sběru jako ČR máme, je fakt, že mnohaleté velmi dobré výsledky jsou založeny na dobrovolnosti třídění a na trvající důvěře lidí v postupný rozvoj českého separačního systému.

V republikovém separačním systému obcí a měst bylo celkem 920 007 barevných sběrných nádob. Do nich každý občan dobrovolně a ze svého přesvědčení vytřídil průměrně 75,6 kilogramu. Oba grafy ukazují, že využití vytříděných surovin je na velmi dobré úrovni.

Platí také to, že v recyklaci nejproblematičtější komodity a sice plastů, jsme jako Česká republika v první třetině nejlepších států celé Evropské unie, jak ukazují data Eurostatu. Dlouhodobá data autorizované obalové společnosti ohledně sběru a využití jednotlivých druhů obalů a jejich relevace, byly opět na konci roku 2024 hodnoceny právě ze strany Eurostatu, a to s velmi dobrým výsledkem.

Nutí je k tomu nová odpadová legislativa, která požaduje, aby obce do roku 2035 třídily nejméně 70 % všech komunálních odpadů. Zákonné cíle třídění platí pro všechny obce a města stejné. Tam, kde jsou zatím čísla nižší tedy musí nastat o to rychlejší rozvoj a intenzifikace třídění.

Celkově je však systém v ČR svými výsledky již řadu let mezi jedněmi z nejlepších v celé EU. V roce 2023 jsme se dle šetření Evropské komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře.

Z údajů společnosti Ekokom plyne, že v roce 2023 vzniklo v ČR 1 261 452 tun obalových odpadů; 941 285 tun tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně svozovými firmami předáno k recyklaci; 143 271 tun tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo předáno k energetickému využití; 920 007 barevných kontejnerů a menších nádob na třídění odpadů mají lidé k dispozici v celé ČR; 75,6 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR. A celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad.

Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí. Nejcennější na systému v ČR a jeho výsledích je fakt, že velmi dobrých výsledků lidé dosahují dobrovolně, ze svého přesvědčení a protože chtějí. Češi třídí odpad stále lépe a můžeme na to být hrdí i v evropském srovnání. Máme před sebou ale ještě stále vysoké cíle.

Podle českého zákona musí obce zvednout třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035. Jak správně třídit plasty a sklo

Petr Havelka uvádí, že sešlapávání plastů je samozřejmě logická a racionální činnost, jak mohou občané pomoci obci snižovat náklady na svoz odpadů a jak lépe využít prostor ve sběrné nádobě. Většina lidí plasty sešlapává. To, co do nádoby na plasty patří a co ne, je většinou uvedeno na nálepce přímo na kontejneru.

Petr Havelka také říká, že ani plasty, ani sklo není potřeba umývat, než je vyhodíte do sběrné nádoby. Technologické procesy po svozu odpadu jsou nastavené tak, aby sbírané suroviny zbavily znečištění a aby byly připraveny pro recyklaci. Do sběrných nádob samozřejmě nepatří zbytky jídla, ani jiné zbytky obsahu apod. Čím méně znečištění na obalech je, tím jednodušší zpracování a využití následně materiál má.

Klasické chyby v třídění jsou nejčastěji spojeny s tím, že lidé dají nesprávný odpad do nesprávné nádoby. Třídící linky si s tím ale poradí. Jen je to náročnější. Většinově ale lidé po více než 20 letech fungování systému vědí, kam který odpad patří, a to systém tříděného sběru dlouhodobě dále zefektivňuje. Třídění se děti učí často už ve školách.

Lidé mají třídící nádoby stále blíže od svého bydliště. V posledních letech více a více rozvíjíme například systémy "door to door", kdy lidé mají své sběrné nádoby přímo u rodinných domů. Tyto systémy, které do ČR přinesly naše členské firmy, výzanmně navyšují výsledky třídění konkrétních obcí. Obce a firmy v tom odvádějí ohromný kus práce. Lidé mají třídění stále pohodlnější a je to vidět na výsledcích.

Petr Havelka věří, že plošné zálohování PET flašek nebude zavedeno. Není to výhodné pro lidi ani pro obce a je to skutečně velmi, velmi drahé. Řada států nám náš stávající třídící systém a jeho efektivitu v dobrém závidí. Od roku 2030 nebudou moci jít žádné využitelné odpady na skládky a prakticky všechny recyklovatelné odpady se budou třídit.

Pokud by se v ČR do roku 2029 ukázalo, že je lidem potřeba ještě doplnit motivaci k třídění, je možné využít třídění s QR kódy. To je moderní digitální cesta zálohování obalů, která je efektivní a mnohonásobně levnější, než aktuálně navrhované řešení. Nenutí lidi odevzdávat odpady do prodejen potravin, do předražených zálohovacích automatů, ale využívá stávající sít sběrných nádob a celého systému třídění.

Stejně jako v předchozích sudých letech i v roce 2022 byly provedeny rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) z obcí napříč celou Českou republikou. Dlouhodobým cílem je co nejpřesněji určit skladbu směsného komunálního odpadu z obcí napříč celou republikou s maximálním zohledněním všech aspektů, které mohou mít na složení odpadu vliv.

Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2022 znázorňuje níže Tabulka 1, kde je vyjma váženého průměru zohledňujícího například zástavbu či velikost obce, v níž k rozboru došlo, uveden pro lepší představu i medián. Při interpretaci dat je třeba mít na paměti, že i přes veškerou snahu je nezbytné počítat s heterogenitou odpadu, která je v tabulce výše, jak již bylo zmíněno, vyjádřena prostřednictvím směrodatných odchylek.

Největší zastoupení ve směsném komunálním odpadu mají nerecyklovatelný zbytkový odpad, bioodpad a podsítná frakce (vzorky se analyzují na sítu o velikosti čtvercových ok 40 mm). Zbytkový odpad je definován jako zbytky, které v tuto chvíli již není možné dále recyklovat, ale lze je využít energeticky (proto byl v minulosti také označován jako spalitelný odpad).

Při pohledu na míru výskytu jednotlivých látkových skupin v čase je evidentní, že v dlouhodobém horizontu se zvyšuje podíl zbytkového, obtížně recyklovatelného, odpadu. Ve srovnání s rokem 2020 došlo k nárůstu podílu tohoto odpadu o 6,5 % hm. Podíly ostatních recyklovatelných složek v SKO naopak v čase klesají, a to s výjimkou právě bioodpadu, jemuž byla pozornost věnována výše.

Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství města zpracovala společnost ISES, s.r.o., se sídlem M. J. Lermontova 25, 160 00 Praha 6. K vyhodnocení stavu odpadového hospodářství města za rok 2024 byla použita data z evidence o produkci a způsobech nakládání s odpady za období 2020 - 2024.

Obecně závazné vyhlášky obce stanovují základní pravidla systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování odpadů na území města. V současné době jsou v platnosti:

• Obecně závazná vyhláška č. 1/2023, kterou se stanoví obecní systém odpadového hospodářství Tato OZV upravuje podmínky pro fungování systému odpadového hospodářství na území města Podbořany.
• Obecně závazná vyhláška města č. 9/2022 o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství Tato obecně závazná vyhláška stanovuje roční sazbu poplatku ve výši 900,- Kč.

Poplatníkem tohoto poplatku je každá fyzická osoba přihlášená ve městě, nebo vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášená žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.

Od 1. ledna 2022 vychází v platnost zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, který zřizuje Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů jako informační systém veřejné správy.

Poslední průzkum potvrdil, že třídění odpadů se stalo samozřejmostí pro většinu obyvatel ČR. Zatímco v předchozích letech třídilo odpad 73 % z nás, v roce 2022 se k třídění hlásilo 75 % dotazovaných. Doma se třídění věnuje 95 % třídičů. V práci je to však již o poznání slabší, když procenta třídičů klesají na hodnotu 42.

tags: #komunalni #odpad #v #české #republice #za

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti s pobytem v Jiřetíně pod Jedlovou
• Emise dluhopisů Strakonice
• Odvoz odpadu v českých městech
• Průvodce Svatebními Místy
• Životní prostředí: Biosféra