Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) tvoří významnou část biologicky rozložitelných odpadů (BRO) z domácností a provozoven, které nepodléhají zvláštnímu zacházení. Přestože Česká republika patří mezi státy EU s poměrně dobře nastaveným sběrem a separací odpadů, stále končí velké množství bioodpadu v komunálním odpadu. Až 35 % odpadu ve sběrných směsných nádobách tvoří biologicky odbouratelný materiál. Z tohoto množství tvoří gastroodpad 23 % a zelený odpad 12 %. Tato čísla ukazují, že stále existují občané, kteří nejsou ochotni třídit bioodpad, nebo nemají k tomu správnou motivaci či podmínky.
Od roku 2015 jsou obce povinny umožnit občanům separaci BRKO, a od roku 2019 celoročně. Od roku 2020 přibyla povinnost odděleného sběru tuků a jedlých olejů.
V rámci cirkulární ekonomiky se Česká republika zavázala naplnit cíle separace a do roku 2035 omezit skládkování na minimum a odpady v maximální míře recyklovat nebo energeticky využít. Mezi hlavní způsoby využití BRKO patří:
Kompostování je aerobní proces, při kterém mikroorganismy rozkládají biologicky rozložitelný odpad na kompost. Tento proces trvá přibližně 60 dní, po kterých následuje 30 dní zrání. Výsledný kompost je organické hnojivo, které zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy.
Anaerobní digesce je proces bez přístupu vzduchu, při kterém dochází k řízené fermentaci biomasy činností mikroorganismů na bioplyn. Bioplyn se využívá v kogeneračních jednotkách k výrobě elektrické energie a tepla. V současné době se rozšiřuje možnost úpravy bioplynu na biometan, který je přímou náhradou zemního plynu a lze ho využít i jako pohonné hmoty (BioCNG nebo BioLNG).
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Při nastavování systému separace je nutné zohlednit různé typy aglomerací a složení bioodpadů. Proces zavádění sběru bioodpadu obnáší mnohá úskalí, jako jsou analýzy, výběr zájmových oblastí, návrh systému sběru, a zajištění osvěty. Důležitá je opakovaná osvěta obyvatel o tom, co do bioodpadu patří a co ne. Jedním z problémů je velký podíl biologicky nerozložitelných příměsí, které zvyšují náklady na zpracování a snižují kvalitu výsledných produktů. Mezi tyto příměsi patří igelitové sáčky, stavební suť, zbytky podlahových krytin, květináče a obaly na květiny, plastové sadbovače a zahradní náčiní.
U bioplynových stanic je vedlejším produktem anaerobní digesce digestát, který se používá jako organo-minerální hnojivo. Produktem kompostování je kompost, jehož odbytem na zemědělskou půdu mají kompostárny trvalý problém. Jedním z důvodů je i to, že málokterý zemědělec obhospodařuje výhradně své půdy a nájemní smlouvy jsou krátkodobé. Motivací pro zemědělce by mohla být razantnější podpora státu a změna právního rámce, který by ukládal sledování kvalitativních ukazatelů o stavu půdy.
Biomasa vzniká díky dopadající sluneční energii a slouží jako akumulátor energie. Pro energetické účely se využívá buď cíleně pěstovaných rostlin, nebo odpadů ze zemědělské, potravinářské nebo lesní produkce. Biomasa se dělí na suchou (dřevo, sláma), mokrou (kejda, tekuté odpady) a speciální (olejniny, škrobové a cukernaté plodiny). Energii z biomasy lze získávat termochemickou přeměnou, tedy spalováním. Biomasa je podle druhu spalována přímo, nebo jsou spalovány kapalné či plynné produkty jejího zpracování.
Vhodný druh energetické plodiny je určován mnoha faktory: druhem půd, způsobem využití a účelem, možností sklizně a dopravy, druhovou skladbou v okolí. Z bylin jsou zajímavé rostliny produkující cukr, škrob nebo olej (brambory, cukrová řepa, slunečnice, řepka). Z víceletých rostlin je známá křídlatka sachalinská a sloní tráva. Výhodné je pěstování konopí setého, neboť nevyžaduje žádné ošetření v průběhu vegetace. Nejvhodnější rychle rostoucí dřeviny jsou platany, topoly, pajasany, akáty, olše a vrby.
Biomasa má jako zdroj obnovitelný charakter a je tuzemským zdrojem energie, který není vázán na určitou lokalitu. Pěstováním energetických plodin lze využít zemědělské půdy, které nejsou potřebné nebo se nehodí pro pěstování potravin. Lze ji pěstovat i na devastované či kontaminované půdě. Biomasa má větší obsah vody, a tudíž i nižší výhřevnost, a je nutný celkem velký objem paliva, který klade nárok i na skladovací prostory. Výroba probíhá pomocí speciálních zařízení, jež vyžadují investice.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Využívání biomasy je často líčeno jako obnovitelné a environmentálně příznivé. Jestli je to i ve skutečnosti, velmi silně závisí na konkrétních případech a realizaci. Nejproblematičtější z tohoto hlediska jsou právě velké projekty s transportem surovin na obrovské vzdálenosti.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
tags: #komunalni #odpad #biomasa #vyuziti