Obce na Zábřežsku se společně s MAS Horní Pomoraví v roce 2015 pustily do zkvalitňování svozu odpadu, aby splnily přikázání Ministerstva životního prostředí o třídění bioodpadu. V roce 2015 malé obce nevěděly, jak si poradit s povinností separovat bioodpady. MAS Horní Pomoraví nařízení MŽP nastudovala a zjistila, že nejlepší bude, aby obce, tehdy osm, požádaly o velkoobjemové kontejnery společně ke splnění potřebných bodů a parametrů pro schválení žádostí, které by jedna obec splnit nedokázala. Do několika navazujících projektů se hlásily obce jako jeden celek a pořizovaly velké nádoby na tříděný odpad.
„My co dva roky žádáme MŽP o takovýto koordinovaný projekt. V průběhu sedmi let se zapojily téměř všechny obce z padesáti na území MAS,“ říká Karel Hošek z MAS Horní Pomoraví. Jedním z těchto projektů byl BioMAS, v rámci kterého se za 5 000 000 pořídilo do obcí padesát velkoobjemových kontejnerů na bioodpad a stovky dalších nádob na třídění. Každá obec si ale systém třídění řeší sama. Za plynulých pět let jsem s obcemi a mikroregionu z území MAS realizovali projekty na zlepšení odpadového hospodářství v regionu za 65 mil. Kč.
Na celém Zábřežsku se bude ve spolupráci s MAS v roce 2021 reformovat způsob svozu plastu, aby byl pro obyvatele jednodušší. Nápad na projekt vznikl při pravidelných snídaních starostů, kde starostové mluví o problémech, které řeší a MASka představuje, jaké dotační a poradenské možnosti nabízí. Ty jsou nehospodárné při svozu, protože obsahují často mnoho vzduchu a nádoby na něj jsou poloprázdné, i když na pohled vypadají plně. „Tady v regionu mají všechny nádoby spodní výsyp, svozový vůz nemá lis a jezdí tedy poloprázdný, což je zbytečně ekonomicky i ekologicky náročné,“ vypráví Hošek.
Každý rodinný dům na Zábřežsku proto v příštím roce dostane 200l nádobu na plast, které se budou svážet stejným způsobem jako komunální odpad, ovšem jiným autem a v jiný čas. Obojí by se pak mohlo svážet pouze jednou za tři týdny a vozy tak nebudou jezdit poloprázdné. Od roku 2021 MAS plánuje realizaci navazujícího projektu, který reformuje odpadové hospodářství na Zábřežsku v plastech.
Společnost, která v regionu zajišťuje svoz, je příspěvková organizace Technické služby Zábřeh, která v odpadovém centru má třídičku, kompostárnu, sklad a vlakové překladiště. Směsný komunální odpad vozí do brněnské spalovny, aby se odpad neskládkoval. „Svážíme a zpracováváme odpad ze Zábřežska. V současnosti je to asi 2000 tun bioodpadu, ale chceme žádat o navýšení kompostárny na 2500 tun. V rámci projektu ´Zábřežsko třídí´ počítáme s navýšením kapacit a snížením komunálního odpadu,“ říká vedoucí odpadového hospodářství v Technických službách Zábřeh Jan Indra. Cílem je, aby byl odpad co nejlépe vytříděn a co nejméně se ho vozilo na skládky resp. spalovny.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Po zpracování bioodpadu používají Technické služby Zábřeh padesáti metrový vak, do kterého se fouká vzduch. Kompost v něm tři měsíce zraje a pak je tříděn podle zrnitosti. Kompost pak společnost prodává občanům. „V dnešní době vše, co svezeme, zase prodáme. Máme spíš problém s tím, že nemáme kompost, než že by mi tu přebýval, což je dobře. Dříve jsme ho dávali i zemědělcům, ale teď ho prostě nemáme, jelikož jde na odbyt,“ vysvětluje Indra.
V obcích je například také možnost svážet větve do mobilního štěpkovače. Větve zabírají mnoho místa v kontejnerech nebo je lidi pálí. Společnost technické služby dále třídí osm komodit plastů, kromě barevných a bílých plastů a folií, PET, tetrapacků a odpadů plastů, také HDPE plasty, který dováží české firmě Transform Lázně Bohdaneč, která z plastů vyrábí plastové lavičky, terasy, hřiště a další. „Třídíme to podle jejich potřeb. Je to mix dvou materiálů, který oni využijí místo toho, aby se to vozilo po světě, tak to zůstane v Česku,“ dodává Indra. Materiálově nevyužitelný odpad z plastů pak často slouží jako alternativní palivo. Hlavní ale je, že nekončí na skládkách.
Jelikož kromě správného zpracování odpadu je cílem obcí a MAS Horní Pomoraví také předcházení jeho tvorbě, tak dlouhodobě pomáhá s pořizování kompostérů po občany a nově chce MASka od příštího roku eliminovat plast na kulturních akcích. Pořizovat budou omyvatelné kelímky a šálky, které vydrží několik let. Mezi další aktivity MAS Horní Pomoraví patří vybavování poskytovatelů sociálních služeb. Pomáhají jim se získávání dotace na nová auta, aby pečovatelky byly vždy mobilní. Dále mají s městem Hanušovice rozjetý projekt v rámci zaměstnanosti v kombinaci s dovzděláváním a sháněním uplatnění pro lidi, kterým to činí potíže a úřady práce nemají kapacity jim sehnat pracovní místo.
„Lidi se v rámci projektu mohou oddlužit, najdou cestu k novému životnímu stylu a pečují o to, aby děti chodily do školy a všichni žili ve standardních podmínkách. Je to podobné jako Pracovní četa MAS Brdy-Vltava, ale my máme trochu jinou a náročnější cílovou skupinu,“ dodává Hošek. Dnešní díl projektu je zaměřen na vysloužilá elektrozařízení. Jejich sběr je velmi důležitý, protože obsahují řadu látek a materiálů zatěžujících životní prostředí. Skrývá se v nich však také velké množství cenných druhotných surovin a vzácných kovů jako zlato, stříbro, měď, platina nebo kobalt. Tříděním elektroodpadu se tak šetří přírodní zdroje.
Aktuálně je zpětný odběr elektroodpadu ošetřen novým zákonem o výrobcích s ukončenou životností č. 542/2020 Sb., který je postaven na principu tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce. Legislativně tedy musí zpětný odběr a využití odpadních elektrozařízení zajistit jednotliví výrobci či dovozci elektrozařízení, nicméně reálně pak tyto služby vykonávají za výrobce specializované organizace nazývané kolektivní systémy.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Jejich činnost je také vymezena zákonem, přičemž oproti dřívější právní úpravě došlo k zpřísnění dohledu nad těmito organizacemi ze strany ministerstva, a byly stanoveny detailnější podmínky, za kterých mohou kolektivní systémy fungovat. Konkrétně se např. změnil dříve jen formální zápis kolektivního systému do Seznamu výrobců na vydání oprávnění, které může být nyní při nedodržování zákonných podmínek odebráno.
Dále je zákonem stanovena povinnost, aby kolektivní systém musel každoročně auditovat data, která předává ministerstvu, nebo také to, že odpovědnost za plnění cílů sběru elektrozařízení se přenáší na samotné výrobce/kolektivní systémy, a plnění cílů je tak nyní lépe vymahatelné. Pokud kolektivní systém porušuje zákonné podmínky, porušují je současně i všichni výrobci, pro které kolektivní systém zajišťuje plnění příslušných povinností. Zákonem je totiž současně dáno, že v případě, že kolektivní systém své povinnosti neplní, povinnosti výrobce nezanikají.
V roce 2020 vytřídili pardubičtí obyvatelé více než 272 tun vyřazených spotřebičů, což je téměř o pětinu více, než v roce předchozím.
„Naši obyvatelé se tím, že odevzdali vysloužilá elektrozařízení k recyklaci, významnou měrou podíleli na zlepšení životního prostřední. Do ovzduší tak například nešlo přes tři tisíce tun oxidu uhličitého, který je obecně považován za hlavní příčinu globálního oteplování, nemalé úspory to představuje v oblasti energií a do oběhu se díky recyklaci v Pardubicích odevzdaných spotřebičů vrátilo téměř 157 tun železa, 5,5 tuny mědi nebo téměř sedmi tun hliníku,“ uvedl náměstek primátora zodpovědný za životní prostředí Jan Nadrchal.
Do třídění a recyklace elektrospotřebičů se Pardubice letos zapojují již osmnáctým rokem, obyvatelé mohou vysloužilá elektrozařízení odevzdávat do sběrných dvorů či speciálních kontejnerů na elektroodpad rozmístěných po městě.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
První červené kontejnery se v Pardubicích objevily v květnu 2012. V Polabinách byly dosud čtyři. Letos v březnu přibylo dalších pět červených kontejnerů (mírně odlišného tvaru), a to na parkovišti na konci ulice Brožíkovy, v ulici Gagarinova (u garáží), Karla Šípka (nedaleko křižovatky s ulicí J. Potůčka,) Družstevní (u kontejnerové ohrádky v ohybu ulice) a K Cihelně.
Patří sem veškerá drobná vysloužilá elektrozařízení s maximálními rozměry 51x36x40 cm. Kde jsou červené kontejnery zjistíte rychle na www.cervenekontejnery.cz.
Pro město jsou tedy příjemným bonusem i finanční prostředky, které za oddělený sběr elektrozařízení získá. Loni se jednalo o cca 360 tisíc korun. „Náklady na odpadové hospodářství Pardubic pokrývají platby od občanů ročně zhruba ze 73 procent, zbytek, tedy více než 20 milionů korun doplácí město,“ dodává Jan Nadrchal.
„Sběrné místo bylo otevřeno v září 2019,“ upřesňuje František Ambroz, v jehož kompetenci je odpadové hospodářství města Hanušovice.
K otevření sběrného dvora František Ambroz dodává: „Jak ovlivnilo množství odevzdaného elektro odpadu je vidět na výše uvedených číslech a samozřejmě došlo ke zvýšení komfortu pro občany a snížení počtu černých skládek s nekompletním elektrozařízením.“
Za sběr vysloužilého elektra získaly Hanušovice již několik cen v soutěžích, které pořádají kolektivní systémy, aby motivovaly obce k navyšování odevzdaného množství použitých elektrozařízení. Z peněžitých odměn, které město v rámci soutěže získalo, financovalo například vjezdovou bránu do sběrného dvora.
Výhody sběru vysloužilých elektrospotřebičů však nejsou jen finanční. František Ambroz je ve zkratce shrnuje: „Samozřejmě vliv na životní prostředí a snížení množství odpadu při svozu objemného odpadu kam občané ukládali většinou velké spotřebiče a snížilo se ukládání drobných elektrospotřebičů do SKO.“
Od května 2019 mohou občané Teplic odevzdat baterie také na podatelnách magistrátu. Jsou zde umístěny speciální sběrné nádoby, tzv. MAXITUBUSY. V roce 2020 bylo jen do těchto nádob na magistrátu vybráno celkem 17 kg baterií.
Podle statistik je v České republice vytříděna zhruba jedna polovina baterií uvedených na trh. Jedná se cca. o 1700 tun vysloužilých přenosných baterií, což odpovídá 46 % všech baterií, které se dostaly do oběhu. Z toho vyplývá, že přibližně 2100 tun baterií není dále využito.
Tyto končí na skládkách nebo ve spalovně, jsou volně odhozené v přírodě či odložené na nejrůznějších místech, kde se z nich uvolňují škodlivé látky, včetně těžkých kovů, což má negativní vliv na přírodní prostředí i lidské zdraví.
Recyklací baterií vznikají druhotné suroviny, a tak se šetří přírodní zdroje. V roce 2019 bylo za celé statutární město Teplice odevzdáno celkem 85 kg použitých baterií. Z tohoto množství bylo recyklací získáno 55 kg kovonosných druhotných surovin, které budou opětovně využity při výrobě nových produktů.
Informační centrum pro mládež se zaměřuje na populaci ve věku 13 až 30 let nejen ve Slaném ale i na celém území ČR a v zahraničí. Pořádá kulturní a vzdělávací akce, semináře a workshopy. V rámci osvětové činnosti se zabývá také tématy správného třídění odpadu.
Město Slaný má vlastní sběrný dvůr, jehož provozovatelem jsou Technické služby Slaný s.r.o. Zde je možné odevzdávat jak baterie, tak i vysloužilá elektrozařízení. Další možností je odevzdávat drobnější vysloužilé elektrospotřebiče do tzv. e-boxu. Ten je umístěn v přízemí hlavní budovy městského úřadu č.p.
Podle Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, je každý občan povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.
Recyklace je technologický proces nakládání s odpadem, kdy se z odpadního materiálu vytvoří nový materiál přibližně stejné kvality. Recyklace přispívá ke snížení potřeby těžby nových surovin, přispívá k využití odpadů a snižuje zátěž životního prostředí.
Více informací o recyklaci se dozvíte na webové stránce trideniodpadu.cz/recyklace.
tags: #komunální #odpad #Hanušovice #třídění