Komunální Odpad a Třídění: Inspirace z Doloplaz a Dalších Měst

09.03.2026

V Olomouckém kraji produkce směsného odpadu z obcí postupně klesá. Zatímco v roce 2021 to bylo v průměru 198,4 kilogramu na obyvatele, loni se toto číslo snížilo na 176,6 kilogramu.

Doloplazy: Vynikající Výsledky v Třídění Odpadu

Doloplazy na Olomoucku dlouhodobě dosahují pozoruhodných výsledků v třídění odpadů. Díky platbě závislé na množství vyprodukovaného odpadu a pečlivému třídění obec dosahuje míry třídění mezi 60 a 70 procenty. Jaký na to má recept?

Mezi obcemi od 1000 do 5000 obyvatel mají v Olomouckém kraji tradičně výbornou pozici. Doloplazy s více než 1300 obyvateli nedávno zpřesnily evidenci, a množství směsného odpadu tak snížily.

“Je to dlouhodobá záležitost. Prakticky už od devadesátých let odpady v naší obci řešíme podobnou metodou, kdy občané platí za objem vyvezené popelnice. A protože tento systém už funguje tak dlouho, lidé se ho naučili využívat a tříděný odpad, jako jsou plasty, papír nebo kovy a od roku 2017 i textil, nosí na sběrná místa. Obec nepřistoupila na takzvaný door to door systém, ale lidé mají pouze jednu popelnici na komunální odpad, a když ji chtějí vyvézt, v den svozu ji dají před dům.

“Samozřejmě, že tam popelnici dávají pouze v případě, když je plná. Platí se za každý svoz, máme tam čárový kód, který se při svozu sejme,” popisuje starosta.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Poplatek činí 0,7 koruny za litr směsného odpadu, což je zhruba 80 korun za jednu popelnici. Obec má mimo to stanovený minimální poplatek 320 korun.

“Odpady vyvážíme jednou za tři týdny. Jsou nemovitosti, které přistaví popelnici každé tři týdny, jiné třeba jednou za šest týdnů. Hodně to závisí na tom, jak jsou početné rodiny, jestli mají malé děti a ty používají například pleny. Na svoz komunálního a tříděných odpadů obec najímá svozové a recyklační firmy.

Na celý systému odpadového hospodářství, ve kterém je ovšem zahrnutý například také odpad z čističky odpadních vod, obec mírně doplácí. “Největší přínos a výhodu vidím v tom, že lidé jsou v Doloplazech dlouhodobě navyklí třídit. Nemohu samozřejmě říct, že by se občas neobjevila černá skládka, vždy je to o lidech.

Šumperk: Pionýr v Třídění Bioodpadu

Na předních příčkách Odpadového Oskara v Olomouckém kraji je také město Šumperk, které jako první v České republice přišlo s tříděním bioodpadu z kuchyní. Gastroodpady začali obyvatelé Šumperka třídit v roce 2021.

Jen za první tři měsíce skončilo ve speciálních kontejnerech zhruba dvanáct tun kuchyňského odpadu, který by jinak putoval na skládku. “Během prvního měsíce lidé takto odevzdali k dalšímu využití 2697 kilogramů zbytků z kuchyně, třetí měsíc to již byl více než dvojnásobek, přesně 5417 kilogramů. Za první tři měsíce fungování projektu se celkové množství suroviny vyšplhalo na 12 348 kilogramů a sběr má vzrůstající tendenci,” uvedla tehdy mluvčí radnice Soňa Singerová.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

O odvoz a zpracování gastroodpadu se v Šumpesku a dalších obcích stará společnost provozující bioplynovou stanici v Rapotíně na Šumpersku, kde se nevyužívané zbytky z kuchyní zpracovávají na elektřinu, teplo a biometan. Města se tříděním gastroodpadu snaží snížit celkový objem směsného odpadu.

Olomouc: Rozšíření Třídění Gastroodpadu

Olomouc rozšiřuje své zapojení do projektu třídění gastroodpadu, hnědé popelnice na zbytky z kuchyně jsou od září rozmístěné na 40 místech ve čtvrti Tabulový vrch.

Mýty o Třídění Odpadu

I když podle údajů Ekokomu až 75 % lidí v Česku třídí odpad, někteří občané se stále nechávají ovlivnit mýty o třídění.

Mýtus 1: Nechce se vám umývat použité plastové nebo skleněné nádoby před vyhozením, a proto je raději házíte do komunálního odpadu? Děláte velkou chybu. Použité skleněné láhve a obaly není nutné před vyhozením čistit. ,,Ani plasty, ani sklo není potřeba umývat, než je vyhodíte do sběrné nádoby. V praxi to funguje následovně: ,,Naše recyklační linka je schopna zpracovat lahve a sklenice, které nejsou vymyté, stačí, když vylejete obsah.

Mýtus 2: Někteří lidé si myslí, že jednotlivé složky komunálního odpadu, které lze recyklovat jsou, dříve než se dostanou na skládku, ještě vytříděné. Není to ovšem pravda. Pokud lidé házejí plasty, papír či sklo do komunálních kontejnerů, tak je tento materiál pro recyklaci navždy zatracen. Použité obaly vyhozené do komunálního odpadu putují následně na skládku odpadu nebo do spalovny. Například sklo se na skládce nerozkládá a nelze jej ani zlikvidovat spálením.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Mýtus 3: V minulosti se věřilo, že obaly na vajíčka nebo ruličky od toaletního papíru, které prošly několikanásobnou recyklací, už nelze dále zpracovávat. Z tohoto důvodu patřily do komunálního odpadu, nikoli do modrého kontejneru na papír. Dnes se však díky novým technologiím situace změnila. ,,Do modrého kontejneru můžeme vhodit časopisy, noviny, sešity, krabice či papírové obaly. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami nebo obaly od vajec a ruličky od toaletního papíru. Naopak, do modrého kontejneru nepatří celé svazky knih, uhlový papír či mastný nebo znečištěný papír. Tyto materiály už není možné recyklovat. Totéž platí pro termopapír, který se nachází na některých účtenkách. Je také důležité si pamatovat, že použité dětské pleny patří do komunálního odpadu, rozhodně ne do modrého kontejneru na papír.

Mýtus 4: Jednou z nejčastějších chyb při třídění odpadu je nesprávné umístění odpadu do nevhodného kontejneru. Někteří lidé se stále nechají zmást a pletou si správné nádoby, což může komplikovat celý recyklační proces. Do zeleného kontejneru také nepatří autoskla kvůli různým chemickým materiálům, které by mohla sklo znečistit. Problémem je také varné sklo, které má vyšší bod tavení. ,,Mnozí lidé nevědí, že například keramika a porcelán do zelených kontejnerů nepatří. Dalším příkladem je varné sklo, které má mnohem vyšší bod tavení.

Moravskoslezský Kraj: Zvýšení Třídění Odpadu

Lidé v Moravskoslezském kraji vytřídili v roce 2010 o šest procent více plastů, papíru, nápojového kartonu a skla než v roce 2009. V roce 2010 se v Moravskoslezském kraji podařilo poprvé překonat hranici 30 kilogramů vytříděného papíru, plastu, skla a nápojového kartonu na osobu a rok. Lidé v minulém roce nejvíce třídili papír (12,3 kg), sklo (9,5 kg) a plasty 8,8 kg na osobu a rok.

"Bude-li udržen tento trend i nadále, může se region dostat v horizontu několika let mezi nadprůměrné v třídění odpadu v České republice," konstatoval Lubomír Janda z Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. V rámci společného projektu EKO-KOMu a Moravskoslezského kraje se již několik let daří rozšiřovat sběrnou síť kontejnerů na tříděný odpad v prioritních lokalitách. Za poslední dva roky bylo nakoupeno a obcím bezplatně zapůjčeno více než 1500 barevných kontejnerů. Do domácností budou v Karviné a Havířově pilotně distribuovány speciální tašky na tříděný odpad - plasty, sklo a papír.

V prioritních oblastech, kde je největší potenciál zvýšení výtěžnosti tříděného odpadu, bylo zahuštění sběrné sítě podpořeno intenzivní komunikační kampaní. Kampaň bude občany informovat o tom, jak správně třídit a jak nakládat s tříděným odpadem. Kromě toho budou na kontejnery na směsný komunální odpad v 30 městech kraje umístěny samolepky s informacemi o tom, že tříděný odpad do těchto nádob nepatří.

Komunikační kampaň je také zaměřena na odborníky v oblasti odpadového hospodářství z řad státní správy a samosprávy nebo svozových společností. Ti se setkali v rámci specializované konference, kde probírali témata integrovaného krajského systému nakládání s odpady a role měst a obcí v celém systému nakládání s odpady.

"Spolupráce Moravskoslezského kraje a autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., v rámci společného projektu "Intenzifikace odděleného sběru a využívání vytříděných složek komunálního odpadu včetně obalové složky v Moravskoslezském kraji" probíhá již osmý rok. V letošním roce jsme vyčlenili z rozpočtu kraje, v rámci finančních darů nejlepším třídícím obcím, dvojnásobnou částku ve srovnání s předchozím obdobím. Snažíme se tak ještě více motivovat obce k rozvoji systému separace komunálního odpadu", uvedl 1.

Frýdek-Místek: Investice do Svozové Techniky

Jeden z nejlepších příkladů v Moravskoslezském kraji v třídění odpadu představuje město Frýdek-Místek. V letošním roce se podařilo společnosti Frýdecká skládka, a. s., která pro město zajišťuje svoz tříděného odpadu, získat dotaci z Evropské unie na nákup nových svozových vozidel a také velkokapacitních kontejnerů.

Z dotace bude pořízeno vozidlo Linearpress pro sběr a svoz odpadů z kontejnerů s horním výsypem a další vozidlo s hákovým nakladačem a hydraulickou rukou, určené pro sběr a svoz odpadů z kontejnerů typu "zvon" se spodním výsypem. Tímto vozidlem budou také odváženy vytříděné suroviny pomocí velkoobjemových kontejnerů z dotřiďovací linky ke zpracovatelům. Přibude také devět velkoobjemových kontejnerů, z toho dva samolisovací, určené pro svoz papíru a plastů.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., navíc instalovala ve městě ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a společností Frýdecká skládka celkem 120 nových separačních nádob, z toho 40 na papír, 40 na plast, 10 na barevné sklo a 30 na bílé sklo. Kontejnery byly v tomto množství pořízeny díky dotaci SFŽP z Operačního programu životní prostředí.