Složení komunálního odpadu: Zaměřeno na papír

Do areálu Pražských služeb Pod Šancemi se sváží k dotřídění papírový odpad z pravobřežní části Prahy. Před vstupem do haly třídící linky se kupí balíky s už vytříděným papírovým odpadem. Suroviny v balíku jsou namíchané podle potřeb papírny, kam odpad míří. „Složení balíků není náhodné.

Uvnitř plechové haly hučí stroje a popojíždějí vysokozdvižné vozíky. Pracovníci třídící linky, mezi kterými bývají i vězni, zametají nepořádek na podlaze a dohlížejí na hladký chod celé linky. Za vstupem do haly je po pravé ruce obrovská hromada papírového odpadu dosahujícího skoro až po strop. Jde o obsah modrých popelnic, který sem svážejí popelářské vozy. Zatímco dřív ve sběru převažoval novinový papír, teď je to hlavně karton a lepenka, což souvisí s rozmachem on-line nakupování.

K dotřídění sem míří také odpad z obchodních řetězců, který tvoří převážně kartony a lepenka (ta je hrubší než karton). Tenhle druh papírového odpadu je nejviditelněji zastoupen i v obří hromadě navezené do haly. Dále je vidět obyčejný papír, obálky nebo sešity a sem tam igelitový pytel na odpadky nebo taška. To by se stávat nemělo, protože plast do modrých popelnic nepatří. Tady jsou ale na různá „překvapení“ zvyklí. V hromadě papíru se najde leccos.

Mluvčí Pražských služeb Radim Mana vypráví, že jednou byl mezi papírovým odpadem dokonce žulový obrubník nebo motor. Sem tam najdou zaměstnanci v hromadě mrtvou kočku, občas, hlavně v zimě, bohužel taky bezdomovce, kteří si do modrých kontejnerů zalézají, aby se zahřáli. Pracovní posádky popelářského vozu proto musejí kontejnery prohlížet, zabouchat na ně a podívat se dovnitř. Pokud tam někoho objeví, vyženou ho ven. Někdy ale bezdomovec není vidět, protože je zahrabaný moc hluboko a bouchání neslyší. To má pak tragický konec.

Jakmile se člověk dostane do nákladového prostoru popelářského auta, který náklad průběžně stlačuje, nemá šanci přežít. „Stane se to tak jednou za dva roky,“ říká mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Samotná třídící linka je organizovaná do podkovy, v jejímž čele je ve vzduchu třídící kabina, která tvarem připomíná lodní kontejner. Vysokozdvižné vozíky odpad naloží na pás, který ho vyveze nahoru do třídící kabiny, kde jej pracovníci linky roztřídí na jednotlivé komodity. Každý má vedle sebe násypku, do které dává požadovanou komoditu - měkký papír, karton, lepenku a tak dále.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Když je násypka plná, vyprázdní se uvolněním páky. Papír se dál rozdělí podle složení, které požadují papírny a zamíří do jednoho ze dvou lisů, kde je slisován do balíků o váze 500 a 600 kilogramů. Balíky jsou svázané železným drátem, který v papírnách umějí odstranit magnetickým separátorem. Stojíme v hale, do které couvá popelářské auto s dalším svozem papírového odpadu. Zadní část korby se pomalu otevírá, vyvalí se z ní prach a náklad postupně padá na zem. Snad kromě pár sáčků nic hrozného.

Komunální odpad v číslech

Celková produkce odpadů dosáhla v Česku v roce 2022 hodnoty 39,2 milionu tun, meziročně poklesla o zhruba 0,3 %. Komunálního odpadu bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun, tedy o 1,3 % více než v roce předešlém. Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 3,9 milionu tun z obcí, respektive od občanů, kterým sběr odpadu obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Z celkového množství komunálních odpadů tvořily směsné odpady 59,1 %, nekovové odpady 16,1 % a odpady živočišného a rostlinného původu 15,8 %. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % zaujímaly odpadní plasty a 19,1 % skleněný odpad. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpady ze dřeva s 8 % a textilní odpad s 4,5 %. Nebezpečných komunálních odpadů bylo vytvořeno 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Tabulka 1: Průměrná hmotnostní skladba domovního SKO v ČR v r. 2018

Vzhledem k tomu, že SKO je přirozeně velmi heterogenní materiál, průměrnou skladbu není možné považovat za definitivní a neměnnou. SKO bude mít více či méně odlišnou skladbu v každém místě a v každém okamžiku, protože jeho skladba se odvíjí od mnoha nesnadno uchopitelných faktorů.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Pokud bychom chtěli zjistit, jaký je další potenciál k třídění SKO do barevných kontejnerů, popelnic, pytlů nebo třeba i ve sběrných dvorech, je potřeba ovšem realisticky snížit dané množství materiálu vyskytujícího se v domovním SKO. V první řadě je potřeba si uvědomit, že malá část využitelných odpadů není tříditelná - např. z důvodu toho, že je lidé využívají pro odstranění jiných odpadů (typickým příkladem může být plastová nákupní taška, která je využita namísto plastového pytle na odpadky).

Dalším problémem je druhotně získaná vlhkost, případně další nečistoty, které navyšují váhu využitelného odpadu v SKO v okamžiku analýzy oproti okamžiku odkládání do kontejneru. Papírové i plastové odpady mohou nasáknout vlhkost z bioodpadu či hygienického odpadu (nebo i vodu z deště nebo sněhu), čímž se navýší jejich hmotnostní podíl (a tedy i následně vypočtená hodnota výskytu) oproti tomu, když by byly odloženy do barevného kontejneru. Laboratorní stanovení vlhkosti ukázalo, že zatímco v čistém papíru je obsah vody 5 až 10 % hm., papír vytažený z SKO má vlhkost až 30 či 40 % hm. Podobně plasty mají původní vlhkost cca 5 % hm., ale po smíchání s ostatním SKO se může vlhkost zvýšit až na 30 % hm.

Z grafů je možné vyčíst, že podíl vytříditelných složek SKO se v posledních letech snižuje. Zatímco v r. 2008 byl měrný obsah papíru, plastů, skla a kovů v SKO 77 kg/ob./rok, v r. 2018 byl tento obsah již jen 50 kg/ob./rok. Měrný obsah bioodpadu se snížil z 66 kg/ob. za rok 2008 na 50 kg/ob. za rok 2018. Naopak měrný obsah spalitelného odpadu (tj.

Recyklace papíru: Důležitý proces

Papír je soudržná vrstva převážně rostlinných vláken o plošné hmotnosti do 150 g.m-2. Vzniká spojením jednotlivých vláken sekundárními vazbami. Vlákna, která jsou po mechanickém zpracování ve vodní suspenzi, se odvodňují a vysoušejí na papírenském stroji. Při výrobě buničiny působením vhodných chemikálií dochází k rozpuštění ligninu a ostatních celulózu doprovázejících látek obsažených v dřevní hmotě.

Pro výrobu buničiny se dnes používají různé druhy listnatých i jehličnatých dřevin. musí být nejprve odkorněno a nasekáno na štěpky požadované velikosti (délka 10 - 30 mm a tloušťka 2 - 5 mm). Štěpky se sypou na hromady vysoké 15 - 25 m, kde musí zůstat uloženy po dobu šesti týdnů, aby došlo při samovolném zahřátí k rozložení pryskyřic. Poté jdou štěpky již k samotnému procesu vaření. Podle chemikálií použitých pro varný roztok je výroba buničiny možná několika způsoby. Základní členění je na sulfitové (kyselé) a alkalické procesy, obojí je možno ještě dále členit.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Při výrobě buničiny vznikají výluhy o výhřevnosti 5,5 až 8,4 MJ ⋅ kg -1, které lze regenerovat spalováním ve speciálních kotlích. Kartony a lepenky se od papíru liší větší plošnou hmotností. Jako karton se označuje papír s plošnou hmotností 150 - 250 (400) g ⋅ m-2. Lepenka je papír o plošné hmotnosti od 250 g ⋅ m -2 do tisíců g ⋅ m -2. Toto rozmezí se úplně přesně nedodržuje ani u nás, ani v zahraničí. Kartony a lepenky mohou být jedno a vícevrstvé. vyrobeny v jednovlákninové vrstvě přímo na sítu papírenského stroje. různé barvy.

Odpady z papírenského průmyslu zahrnují různé papírenské kaly a stromovou kůru. zpracování papíru a lepenky vznikají především jejich odřezky a zbytky a odpady z tisku. Největší produkce papírových odpadů je z použití papíru a lepenky (použité obaly, tiskoviny, odpadní barevný papír, makulatura, papírové štočky, odpad střešní lepenky, fotografický papír, papírové olejové filtry, atd.).

Odpadní papír může ohrozit životní prostředí, pokud je znečištěn škodlivinami, které se v případě uložení na skládku mohou uvolňovat vyluhováním, nebo během spalování způsobují nadměrný vznik nežádoucích emisí. zahradnických nádob, obalů a přepravek. Předpokladem je důsledné třídění sběrového papíru podle normy (ČSN 501990) za účelem dalšího možného využití, jednotlivé třídy však nesmí obsahovat nežádoucí příměsi. U odpadů s obsahem těchto příměsí nebo různých škodlivin (laminovaný papír, toaletní papír, dehtová lepenka, kartony, obaly s hliníkovou fólií, uhlové papíry, hygienicky závadný papír ze zdravotnických zařízení, olejové filtry apod.) se podle charakteru příměsi provádí kompostování, spalování nebo v nezbytných případech skládkování.

Závěr

Všude, kde existuje byť jen minimální kladná ekonomická hodnota odpadové komodity, bude recyklace fungovat. Peníze jsou až na prvním místě. Spotřeba papíru po celém světě vzrůstá a společně s tím roste i množství papírového odpadu. Papírenský průmysl je navíc velmi energeticky náročným odvětvím, o jeho recyklaci nemluvě. I přes to, že je cena odpadního papíru velmi nízko, stále má plusovou hodnotu. Až na pár měsíců počátkem roku, kdy byla cena záporná, se stále vyplatí s odpadním papírem nakládat jako s obchodovatelnou surovinou. A i v době, kdy to nešlo, všichni, kdo se recyklací a nakládáním s odpady zabývají věděli, že se trh opět nastartuje.

Základem pro recyklaci papíru je totiž fakt, že se ho stále ještě nevyplatí zlikvidovat. Cena za kilogram ovšem nesmí být nižší, než cena za stisknutí tlačítka „start“ na jednoduché separační lince. Jakmile je prodejní cena papírů pod hranicí ceny na jeho vytřídění, pak můžeme na nějakou ušlechtilost slov „separace“ a „recyklace“ okamžitě zapomenout. V ten okamžik se bavíme už jen o likvidaci na skládce. Trendy, zákony, cíle a morálka tlačí moderní společnost do využívání recyklovatelných komodit. Jenže pokud se to nevyplatí, přichází jakási „papírová hra“ s čísly.

tags: #komunalni #odpad #slozeni #papiru

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a výběr drátěných košů
• Jak vyrobit vodní filtr v přírodě
• Fond ohrožených dětí
• Hydrologie a vliv změn v krajině na povodně
• Železo v přírodě