Komunální Odpad a Jeho Zpracování v České Republice s Důrazem na Brno

07.03.2026

Úvodem si můžeme vysvětlit, co to vlastně komunální odpad je. Ze zákona se jedná o veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce. Samozřejmostí je, že před samotným zpracováním by měl být odpad nejprve ochuzen o složky použitelné k recyklaci. To bychom měli ideálně provádět my jako jeho původci.

Čím dál častěji můžeme dokonce narazit na tzv. dotřiďovací linky, které ze separovaného odpadu dále odstraňují nežádoucí příměsi a zvyšují jeho kvalitu. Dobrá zpráva je, že co do třídění odpadu jsme na špici států Evropské unie. Pravidelně třídí více než 70 % Čechů.

Vzhledem k tomu, že ne veškerý odpad je možné vytřídit a znovu využít, je potřeba přemýšlet, jak naložit s tzv. zbytkovým odpadem. Možnosti jsou dvě - buď odpad někde uložit, nebo ho energeticky využít.

Možnosti Zpracování Zbytkového Odpadu

Uložení odpadu na skládku je nejstarší způsob jeho likvidace. Rozhodně se ale nejedná o řešení ekologické a vzhledem k tomu, že odpadky jsou energeticky srovnatelné s hnědým uhlím, asi ani rozumné. Za ideální řešení považuji spálení odpadu a jeho energetické využití. Navzdory převládající mýtům nejsou spalovny nic neekologického. Filtrování vznikajících plynů je přísně regulované, a do ovzduší tedy uniká naprosté minimum nechtěných látek. Vzhledem k možnosti následného prodeje tepla a elektrické energie se navíc jedná o ekonomicky stabilní řešení.

Největším problémem jsou počáteční náklady na výstavbu spalovny, hlavně v porovnání s minimální investicí u skládek. Kvůli tomu můžeme spalovny v České republice spočítat na prstech jedné ruky. Spalovnu najdeme v Praze, Liberci, Plzni a další, historicky první, spalovna naštěstí leží i v našem kraji.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Zajímavou možností, ke které se v posledních letech začíná čím dál více přistupovat, je také využití odpadu k výrobě bioplynu. Ten vzniká při biologickém rozkladu některých organických látek uložených ve skládkovém tělese a jeho podstatnou část tedy tvoří metan a oxid uhličitý. Stačí nainstalovat odtah plynů ze skládky s cílem jeho zachycení a energetického využití. Tímto způsobem je možné zpracovat například gastroodpad.

Evropská Směrnice a Budoucí Změny

Současný systém zpracování odpadu ale budeme muset brzy změnit. Evropská odpadová směrnice nás zavazuje od roku 2035 ukládat na skládky maximálně 10 % komunálního odpadu a navýšit podíl recyklace až na hodnotu 65 %. Dále bude také nejpozději od roku 2024 povinné třídit bioodpad a od roku 2025 i textil a nebezpečné komunální odpady. Osobně tuto změnu vítám, není možné si zbytečně ničit životní prostředí, když i odpad se dá velmi rozumně využít.

Problém se zpracováním odpadu je potřeba aktivně řešit, i když jsme oproti ostatním krajům napřed.

Problémy s Platbami za Odpad v Brně

Lidé v Brně nemohou zaplatit poplatek za svoz komunálního odpadu kartou. Přitom takovou možnost už mohou obyvatelé města využít například u plateb za dopravní pokuty nebo za vydání pasu. Magistrát lidi vybízí, aby za odpad zaplatili přes internetové bankovnictví. „Dnešní zkušenost: byla jsem platit za odpadky na brněnském magistrátu. Chtěla jsem užít platební kartu a přišla odpověď - nebereme, bylo to poruchové. Říkám si a uvažuji, jak to asi dělají hospodští někde v pohraničí, kde moc nefunguje internet, s EET. Že by pro veřejnou moc platily jiné, mírnější nároky než pro občana,“ napsala senátorka Eliška Wagnerová.

Zástupci magistrátu jsou ale přesvědčeni, že platba kartou u odpadu zatím není potřebná. Většina lidí má totiž podle vedení magistrátu účet a může tak platit přes internet.„Pokud je člověk majitelem karty, tak taky má svůj účet a v tom případě je pro něj, pro občana, nejlepší platit bezhotovostně,“ řekl mluvčí Filip Poňuchálek. Brňané platí za odpad 670 korun, ty musí poslat do konce května. Podobně jako u tramvajenky budou mít lidé k dispozici formulář, ve kterém nebudou muset pořád dokola vyplňovat svoje data. Novinku magistrát spustí dva týdny před termínem, ve kterém mají být odpady zaplacené. Přípravu zdrželo výběrové řízení i problémy kolem ochrany osobních dat.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Počet lidí, kteří platí z domova, letos v Brně mírně roste. Zatímco loni jich takto za odpady zaplatila méně než polovina, letos je to už 51 procent.

Loni lidé zaplatili za odpady 182 milionů korun. Přes pokladny lidé uhradili 49,5 % této částky (90 milionů korun), bankovními převody z účtů 49,5 % plateb (90 milionů korun), poštovními poukázkami pak lidé zaslali 1 % plateb (2 miliony korun).

Produkce Odpadu v ČR

Celková produkce odpadu v České republice v posledních pěti letech stagnuje. V roce 2014 přitom šlo o více než 32 milionů tun. Nejvíce se na odpadech odráží stavební činnost, 60 procent veškerého vyprodukovaného odpadu pochází právě ze stavebnictví. Naopak komunální odpad tvoří „jen“ 16 procent, přepočteno na hlavu je to 506 kilogramů ročně na každého obyvatele České republiky.

Komunální odpad končí na skládkách nejčastěji. V roce 2014 to byla jeho polovina, tedy zhruba dva a půl milionu tun. Toto číslo ale rok od roku klesá úměrně tomu, jak se daří komunální odpad využívat.

Mezi typické projevy konzumní společnosti patří nárůst produkce odpadů z obalů. V Česku se za posledních pět let zvýšila o 14 procent. Nejčastěji jde o papírové nebo lepenkové obaly (40,3 procenta), plasty (přesně 21,5) a sklo (18,6).

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Skládkování a Legislativa EU

Skládkování je v České republice nejrozšířenějším způsobem zneškodnění komunálního odpadu. Česká republika jako členský stát Evropské unie musí dodržovat legislativní požadavky, které jsou stanoveny pro nakládání s odpady, v tomto případě se jedná o směrnici Rady EU 1999/31/ES "o skládkách odpadů". Směrnice ukládá členským státům omezit množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky.

Největší problémy způsobují heterogenní komunální odpady, které obsahují příliš velký podíl biologicky rozložitelné složky na to, aby bylo vhodné je skládkovat, ale rovněž příliš velký podíl příměsí a biologicky nerozložitelných látek na to, aby bylo vhodné je kompostovat. Typickým příkladem takových odpadů je právě odpad ze hřbitovů.

Analýza Hřbitovního Odpadu v Brně

Vzhledem k předepsaným cílům Plánu odpadového hospodářství České republiky jsou navrhovány různé metody jejich dosažení. Před zpracováním odpadů je však nezbytné znát jejich materiálové složení, a teprve poté vybrat nejvhodnější metodu a postup pro využití či zneškodnění. Cílem práce proto bylo stanovit materiálové složení hřbitovního odpadu.

Analyzovaný hřbitovní odpad byl shromážděn z Ústředního hřbitova v Brně. Vybraný vzorek byl nejdříve roztříděn na složky dle Katalogu odpadů, tj. na 200201 Biologicky rozložitelný odpad a 200203 Jiný biologicky nerozložitelný odpad. Odpad 200202 Zemina a kameny se ve vzorku vyskytoval v minimální míře (< 2 %), a proto nebyl uvažován.

Vytříděné složky byly následně volně vkládány do objemných tašek a v nich váženy na závěsné mechanické váze (mincíř). Tak byl současně při vážení zaznamenán přibližný objemový poměr jednotlivých složek hřbitovního odpadu.

Měření bylo celkem šestkrát zopakováno. Velikost každého vzorku pro analýzu byla minimálně 500 kg.

Vzhledem ke klimatickým podmínkám těsně předcházejícím vlastnímu měření byla v některých případech hmotnost jednotlivých složek mírně ovlivněna přítomností srážkové vody. Pro naplnění cíle práce je však toto ovlivnění nepodstatné. Vzhledem k metodice výzkumu má vyšší vypovídací hodnotu hmotnostní analýza. Objemová analýza může být zatížena chybou, protože byl měřen pouze přibližný objem odpadů.

Pro přesnější posouzení a eliminaci rozdílné velikosti vzorku při jednotlivých měřeních byly hodnoty hmotnostní a objemové analýzy přepočítány na procentuální hmotnostní a objemové zastoupení jednotlivých složek.

Naměřené hodnoty ukazují, že míra biologicky nerozložitelných příměsí je více než 23 % hm. (více než 23 % obj.).

SAKO Brno a Její Role

SAKO Brno je akciová společnost, jejímž stoprocentním vlastníkem je statutární město Brno. V regionu Brno a Jihomoravský kraj poskytujeme pro města, obce, obchodní společnosti, živnostníky i občany komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství.

O čistotu a energii pro Brno se stará více než 500 zaměstnanců. Disponujeme nejmodernějším vozovým parkem, třídicí linkou a špičkovým technologickým zařízením na energetické využívání odpadu. Klademe důraz na zajištění spokojenosti zákazníků i široké veřejnosti a na zlepšování podnikatelského i environmentálního profilu naší společnosti. Důležité je pro nás i bezpečné a zdravé pracovní prostředí pro naše zaměstnance.

Jsme společnost, která má budoucnost. Jako jedna z nejstabilnějších společností na Brněnsku si uvědomujeme svoji společenskou odpovědnost za životní prostředí a rozvoj regionu, ve kterém působíme.

Aktivity SAKO Brno

Podporujeme čisté a zdravé Brno
Soustředíme se na podporu projektů, které se týkají zkvalitnění životního prostředí ve městě Brně.
Podporujeme třídění odpadů
Rozšiřujeme povědomí o tom, jak zacházet s odpady a jak je důležité odpady třídit.
Prostřednictvím našeho výchovně-vzdělávacího environmentálního centra šíříme ekologickou osvětu ve spolupráci se školami, firmami i nekomerčními subjekty.
Realizujeme cílené kampaně na třídění a další zpracování odpadu jakožto důležité druhotné suroviny.
Naším významným partnerem je EKO-KOM, nezisková akciová společnost, která provozuje celorepublikový systém třídění, recyklace a využití obalového odpadu.
Podporujeme život v městských částech
Chceme být dobrým sousedem občanům městských částí, které se nacházejí v bezprostředním okolí sídla naší společnosti.

Zavazujeme se podnikat dle vysokých standardů morálky a etiky. Jsme otevření vůči všem, na něž má naše podnikání dopad. Odpovídáme na dotazy a požadavky třetích stran a komunikujeme s dotčenými stranami včas a efektivně. Zavazujeme se jako společnost v majetku města Brna vyvinout veškeré úsilí k řádnému a efektivnímu zabezpečení služeb, které pro město Brno poskytujeme. Spokojenost našich zákazníků patří mezi naše prvořadé cíle. Chceme, aby se na nás naši zákazníci vždy rádi obraceli. Průběžně měříme a vyhodnocujeme dopady prováděných činností na životní prostředí a snažíme se tyto dopady minimalizovat. Poskytujeme rovné příležitosti lidem bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, národnost, náboženství, etnickou příslušnost nebo jiné odlišné charakteristiky. Neustále usilujeme o zlepšování schopností a dovedností našich zaměstnanců.

Význam Indikátoru z Hlediska Udržitelného Rozvoje

Současná civilizace produkuje obrovské množství odpadů různých druhů a vlastností. Odpadů je dokonce tolik, že mají svůj samostatný obor - odpadové hospodářství. To se zabývá především technologiemi a možnostmi využití anebo odstranění odpadů. Z pohledu dělení odpadů dle jejich vlastností patří komunální odpad mezi ostatní odpady. Do skupiny komunálních odpadů zařazujeme všechny odpady vznikající na území obce při činnosti domácností, ale také obcí a malých živnostníků. Nejběžnějším příkladem komunálních odpadů je směsný komunální odpad (zbytkový, nevytříděný odpad z domácností), vytříditelné složky komunálního odpadu (sklo, papír, plasty), ale také objemný odpad (např. nábytek apod.), nebezpečné odpady (např. odevzdané ve sběrných dvorech) a odpad z udržování zeleně. Kromě těchto základních komunálních odpadů tvoří významnou a dosud ne zcela řešenou skupinu biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO).

Podíl vytříděného odpadu na celkové produkci komunálního odpadu představuje v ČR cca 50 %. Zbylý odpad (tedy SKO) představuje zbytkovou směs komunálních odpadů, kterou již není možno třídit a následně využít a vyhazujeme ji do běžných kontejnerů.

Komunální odpad je definován jako veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce (definice odkazuje na Katalog odpadů, který skupinu 20 vymezuje jako komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek odděleného sběru. Směsný komunální odpad je zbylá (nevyužitelná) část komunálního vzniklá po vytřídění využitelných a nebezpečných druhů odpadů. Má katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01.

Interpretace Indikátoru

Komunální odpad se podílí na celkové produkci odpadů v ČR asi 16 %. To je relativně málo, ale týká se každého z nás a produkujeme ho denně. Obyvatelé ČR jich v roce 2016 vyprodukovali 5,6 milionů tun (o cca 300 tisíc tun více než v roce 2015). Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 531 kg komunálního odpadu. Protože jde hlavně o odpady z domácností, objevují se v kontejnerech a popelnicích zbytky jídla, papír, plasty, sklo, textil, kovy a obalový materiál. Spousta těchto materiálů je ale znovu použitelná (recyklovatelná). Proto byl zaveden sběr a třídění odpadu. Na skládkách skončilo 45 % komunálních odpadů, což je neuspokojivé (směsný komunální odpad tedy tvoří cca 55 % odpadu komunálního).

MŽP předpokládá, že se situace bude nadále měnit s ohledem na od r. Hodnota indikátoru by měla klesat tak, jak bude stoupat podíl vytříděné složky komunálního odpadu. Pozitivní je tedy klesající trend. Dále je možno porovnávat obce mezi sebou a/nebo s republikovým průměrem (měrné hodnoty na osobu).

Je zde 673 obcí a z toho, je 50 obcí se statutem města. Data za poslední desetiletí ukazují, že celková produkce komunálních odpadů v tomto kraji narostla o 13,5 %. Ani zde se tedy zatím nedaří plnit hlavní prioritu moderního oběhového hospodářství, tedy snižování produkce odpadů. Podle dat MŽP produkují obce v tomto kraji průměrně 555,7 kg komunálního odpadu na osobu za rok.

Ke snížení SKO došlo, podobně jako v jiných krajích, rozvojem systémů třídění do barevných kontejnerů. Nejvyšší snížení produkce SKO vykazují obce a města, která zavedla systém „door to door“, tedy rozmístění barevných sběrných nádob do jednotlivých rodinných domů. Občané tak mají třídění nejjednodušší, jak to lze a pozitivní výsledky se dostavují v navyšování množství vytříděních odpadů až o desítky procent.

I Jihomoravský kraj a obce v něm mají před sebou velmi důležitý úkol, a to je na jedné straně navýšit třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035 a současně snížit produkci směsných komunálních odpadů k roku 2030 o padesát procent v porovnání s rokem 2020, což představuje potřebu dosažení hranice cca 125 kg SKO na osobu v roce 2030. Oba cíle spolu souvisejí a jsou matematicky provázané. Ten první je cíl pro obce stanovený zákonem o odpadech a ten druhý je cíl z Akčního plánu oběhového hospodářství Evropské komise. Ta již v červnu 2023 sdělila, že Česká republika je mezi 9 nejlepšími státy, které jsou na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2025.

Podobně jako u dalších krajů, si v další části stručně shrneme, co na úrovni celého kraje znamená splnění legislativních cílů. Pokud využijeme čísla MŽP, pak obce a občané v tomto kraji produkují ročně celkem 658 262 tun komunálních odpadů. Pro splnění zákonných cílů třídění, které mají obce závazně stanoveny, musí z uvedeného celkově vznikajícího množství, být v roce 2035 cca 460 783 tun komunálních odpadů vytříděno a připraveno pro další recyklaci. Zbývá cca 197 478 tun komunálních odpadů. S ohledem na vysoký stupeň předchozího třídění se již jedná o hůře využitelnou směs s vyšším podílem nevyužitelné frakce. V této frakci jsou rovněž zastoupeny odpady jako popel, nespalitelné zbytky, sutě, apod. Frakce, které nemají potřebnou výhřevnost, samozřejmě není efektivní spalovat.

Tyto nevyužitelné, avšak pro životní prostředí rizikové frakce odpadů, je možné dle platné legislativy uložit do zabezpečeného zařízení, neboť pro ně zatím není reálné a pro životní prostředí přínosné využití. Jejich množství pro uložení však nemůže dle zákona překročit 10 %. To v případě Jihomoravského kraje dělá u komunálních odpadů cca 65 826 tun. Méně jich však, s ohledem na faktickou kvalitu těchto zbytků a jejich podíl v komunálním odpadu, velmi pravděpodobně nebude. Zbývajících cca 131 652 tun odpadů bude moci být energeticky využito pro výrobu energie a tepla.

V minulém díle našeho seriálu jsme zmínili opakované a stále častější dotazy starostů, jak je to vlastně s celkovými čísly za komunální odpady v České republice. MŽP vykazuje průměrnou produkci cca 590 kg na občana za rok. Sami starostové, ale i odborné profesní svazy opakovaně upozorňují, že data vykazovaná ze strany MŽP nesouhlasí s primárními daty z obcí. Data obcí jsou o poznání nižší, než vykazuje MŽP. Pro příklad lze uvést, že ve veřejně dostupných prezentacích obcí Jihomoravského kraje obce dosahují průměrně produkce cca 340 - 370 kg komunálních odpadů na osobu, a to včetně SKO, bioodpadu a dalších vytříděných složek. I když bychom dále připočítali možné komunální odpady z firem, v žádném případě se nedostaneme na hodnotu 590 kg odpadu na občana (MŽP). Navíc firmy mají dle nové legislativy povinnost třídit všechny složky vznikajících odpadů, firemní obalové odpady mají zařazovat do skupiny 15 a směsného odpadu mohou mít reálně jen skutečně velmi málo, neboť mají vše třídit.

V diskuzích proto stále více rezonuje otázka, kde jsou ty další stovky obcí, které mají produkci komunálních odpadů vysoko nad 590 kg na občana, aby mohl být republikový průměr takový, jak jej vykazují data MŽP. Zde je vhodné připomenout, že dlouhodobá datová řada ČSÚ standardně vykazovala produkci odpovídající datům z obcí a měst a rozcházela se s daty MŽP cca o 2 miliony tun. Data ČSÚ byla o 2 miliony tun nižší. V roce 2020 se však data ČSÚ po politické dohodě přizpůsobila datům MŽP. Z odborného pohledu však aktuální data, jak ukazuje výše uvedený příklad, příliš neodpovídají realitě. To může způsobovat přípravu chybných kapacit pro různé technologie na využití komunálních odpadů. Chybně realizované investice pak mohou pro obce způsobit vážný problém jak z hlediska ekonomického, tak i v plnění legislativních cílů.

Nárůst Tříděného Odpadu v Brně

Množství tříděného odpadu se v brněnských barevných kontejnerech meziročně zvýšilo téměř o pětinu. Pracovníci městské odpadové společnosti SAKO Brno loni v říjnu svezli 513 tun papíru, letos to bylo 625 tun. Plastů svezli 349 tun, což je o 43 tun více než loni. Skladba producentů odpadu se vlivem koronavirových omezení proměnila. Ubylo odpadu ze škol a firem, přibylo těch z domácnosti.

„Lidé tráví spoustu času doma, objednávají si nákupy i jídlo přes internet, což má dopad na zvýšené množství odpadu v kontejnerech. Zná to nejspíš každý z nás. Procházíte se klidnou přírodou, užíváte si její krásu… a pak přichází studená sprcha, nad kterou zůstává rozum stát. Řeč je o odpadu, který hyzdí lesy, louky nebo dokonce park ve městě.

Každý Jihomoravan vyhodí v průměru přes půl tuny odpadu ročně. Množství směsného komunálního odpadu z černých popelnic vzrostlo minimálně. Popeláři jej odvážejí do zařízení na energetické využívání odpadu, kde se spálí. Vysoká teplota v kotlích přispívá k tomu, že se například viry z roušek či rukavic nedostanou do ovzduší. Češi patří mezi evropskou špičku v třídění. „Aktuálně máme volné kapacity na příjem odpadu od všech zařízení, při jejichž činnosti vzniká potenciálně kontaminovaný odpad," dodala Bublová.

Podle údajů ministerstva životního prostředí komunální odpad v Jihomoravském kraji loni tvořil 617.000 tun. V přepočtu na obyvatele každý Jihomoravan vyhodil 519 kilogramů komunálního odpadu, což je třetí nejnižší číslo v republice. Česká republika je špičkou v třídění. Pozitivním ukazatelem je i stoupající poměr tříděného odpadu vůči komunálnímu.

Zajímalo vás někdy, jaká je cesta například PET lahve poté, co ji zodpovědně hodíte do žlutého kontejneru?