Komunální odpad: Problematika skládkování a recyklace v České republice

I když se Češi rádi chválí, jak dobře třídí, skutečnost je taková, že skoro polovina domácího odpadu se vozí na skládky za město. Nejvíc odpadu na osobu v Evropě má Dánsko, ale na skládkách tam končí pouze 1 %! U nás je to podle dat MŽP furt skoro polovina, konkrétně podle čísla za rok 2019 se jedná o 46 %, to je pořádná nálož!

Během příštích 17 let ho tam má končit jen desetina, naplánovala EU. Je pravděpodobné, že si za čistší prostředí připlatíme.

Skládkování v Česku: Historie a současnost

Skládkování má v Česku tradici z dob socialismu - skládka byla v každé rokli za městem, tehdy ještě nezabezpečená. Dnes jsme na tom o chlup líp a u 178 legálních skládek se musí hlídat, aby neprosakovaly do podzemní vody a neunikal z nich metan do ovzduší.

O kus dál šla čtyři města, která postavila městské spalovny - první Brno, pak Praha, Liberec a nejnověji Plzeň.

Typy skládek

Aby to nebylo tak jednoduchý, skládek je navíc víc typů, a zas znova, prostě proto, že ne každý typ odpadu se může házet „jen tak“ někam.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

• Skládky inertního odpadu: Tam ukládáme odpad, který není nebezpečný.
• Skládky odpadu ostatního: Slouží prostě k ukládání takových těch nejběžnějších druhů odpadu a takový skládky jsou zabezpečený proti únikům znečišťujících látek do okolí. U nás jich je cca 170.
• Skládky nebezpečného odpadu: Tyhlety skládky slouží k ukládání nebezpečnýho odpadu hlavně z průmyslu, ale také z obcí, a mají ty nejvyšší bezpečnostní pravidla, aby do okolí nemohlo nic nebezpečného uniknout. Někdy se dokonce některý druhy nebezpečnýho odpadu zalívají do skla nebo betonu, hustý, co?

Recyklace a třídění odpadu

Třídit se Češi začali učit před dvaceti lety a dnes dokážou zhruba 38 procent svého domácího odpadu rozdělit do barevných popelnic.

Směr je nastaven, a aby se české prostředí s odpady mohlo takto změnit, musí ho ministerstvo životního prostředí vtělit do připravovaného nového zákona o odpadech.

Nejlíp ještě doma roztřídit odpad na jednotlivý složky - papír, plast, sklo, kovy a nápojáče - a pak je pohodlně vytřídit do příslušných barevných kontejnerů, příp.

Tady ale pozor, hned na začátku uvedu na pravou míru pojmy, který si mnoho z nás plete: my doma nerecyklujeme, ale třídíme a recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních! Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky.

Legislativní změny a poplatky

Hlavním nástrojem změny bude takzvaný skládkovací poplatek. Je to prosté: čím bude vyšší, tím motivovaněji budou obce a také firmy likvidovat svůj odpad jinak - poslat jej do spalovny nebo jej vytřídit.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Za tunu komunálního odpadu uloženého na skládce dnes obce platí 500 korun. Poplatek se nehnul už devět let a je to nejlevnější způsob, jak se smetí zbavit. Naposledy ho navrhlo ministerstvo zvýšit na 2 000 korun za tunu, před dvěma lety v rámci návrhu nového zákona o odpadech.

Ten nakonec spadl celý pod stůl - zvýšení se nelíbí skládkařským firmám, které by mohly přijít o část byznysu, a mohutný odpor vzešel od Svazu měst a obcí. Žádný starosta není populární, když chce zvyšovat poplatek za popelnice.

První signál, že se v Česku schyluje k obratu v nakládání s odpady, nastal v roce 2014. Tehdy začal platit zákon, podle kterého se odpadářské firmy od roku 2024 mají připravit na to, že neupravený komunální odpad nebude smět na skládky.

Firmy, jejichž byznys je postaven na skládkování a nemají možnost postavit spalovnu, kterou by napojily na teplárnu, teď bojují o budoucí existenci. Patří sem většina odpadářských firem sdružených v České asociaci odpadového hospodářství - z největších Marius Pedersen, FCC, Rumpold nebo Komwag. V asociaci je také AVE, ta nicméně poté, co byla odkoupena firmou EPH Industries, získala přístup k teplárnám. Další velký soukromý hráč, Suez (bývalá Sita), má sice také skládky, ale rozhodl se ekonomicky vsadit na technologie pro recyklaci odpadu.

Evropský směr je tedy jasný, zvýšení poplatku se Česko nevyhne. Bude záležet o kolik.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Skládkaři usilují o to, aby to bylo co nejméně, a plánují komunální odpad prohnat přes úpravnu, aby dostáli zákonu a mohli ho i nadále skládkovat. Jde o takzvanou mechanicko-biologickou úpravu, kdy se směsný komunální odpad rozmělní a přes síto třídí na lehkou a těžkou frakci. Ta lehká může sloužit jako palivo pro cementárny - v Česku jich je šest. Ta těžká by mohla na skládky.

Skládkovací firmy by nicméně úplně o byznys nepřišly, ještě je tady skoro 30 tisíc tun průmyslového odpadu. I tam však ministerstvo plánuje změny v podobném duchu.

Klíčovou roli budou hrát obce. Podle Soni Jonášové, ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky, nemusí zdražení skládkování znamenat automaticky zdražení pro obec.

Problémy s plněním recyklačních cílů v Česku

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Podle obcí se ovšem proces neobejde bez modernějších třídicích linek, které jsou v republice zatím jen tři.

„V této chvíli není takovým problémem v Česku třídění jako následné materiálové využití odpadu a recyklace, a tady zkrátka bude muset stát napomoct, abychom byli schopni těch cílů dosáhnout,“ podotkl primátor Olomouce a místopředseda Svazu měst a obcí ČR Miroslav Žbánek (ANO).

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce nabídnout nové dotace a úvěry, aby materiál nemířil do zahraničí. „Chceme vyrábět výrobky z druhotných surovin, z recyklátu na území České republiky. Proto v příštím roce přijdeme s tímto nástrojem tak, aby tady vznikaly nové technologie, nové výrobní areály, nové firmy,“ zdůraznil.

Pomoci by mohla i další novinka, jelikož od nového roku se v obcích začne povinně třídit také textil. V řadě z nich to ale dělají už nyní a kontejnery podle starostů ještě přibudou.

Vedle papíru, plastů a skla se už skoro deset let povinně třídí i kovy a bioodpad. Právě v tom ale podle ministerstva zůstávají rezervy.

Poslední dostupná data za předloňský rok ukazují, že komunální odpad končil nejčastěji na skládkách, a to z 45 procent. K recyklaci se ho dostalo 41 procent.

Tento stav se v poslední době moc neměnil, i když z dlouhodobého hlediska se daří využívat čím dál víc materiálu a podíl skládkování klesá. K tomu má vést i růst poplatku za umístění na skládku, který nehradí lidé, ale obce. Letos je to 1250 korun za tunu oproti původní pětisetkoruně a bude stoupat i dál.

V separaci odpadu si celkově nejlépe vedly obce v Olomouckém a Pardubickém kraji, které ho dokázaly roztřídit víc než z poloviny.

Alternativní přístupy a technologie

V ČR se poslední dobou ozývají názory apelující na budování třídicích zařízení na směsné komunální odpady. Je však třeba být obezřetný. Tyto hlasy se totiž často ozývají od provozovatelů skládek, kteří v tom mohou hledat cestu, jak obcházet zákaz skládkování po roce 2024.

Směsný komunální odpad, který tímto zařízením projde, má být opět ve většině skládkován. Závažnou trhlinu těmto záměrům udělala novela vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, která zavedla nové parametry pro skládkování frakcí z úpravy směsných komunálních odpadů.

V tomto kontextu je nutné uvést, že v současné době je celý odpadový trh v EU zasažen diskusí o zákazu dovozu plastů do Číny. Důvodem jsou příliš vysoké náklady na dotřídění a zpracování těchto surovin, které nedokáže kompenzovat nízká prodejní cena výstupní komodity.

Řada zemí, které běžně tyto odpady exportovaly do Číny, má zaveden zákaz skládkování využitelných odpadů. Současná situace však drtivě dopadá na země, které v oblasti energetického využití odpadů mnoho nepodnikly.

Jednou ze současných cest zpracování směsného komunálního odpadu proto může být výroba TAP i v podmínkách ČR, např. v souladu s normou „CEN TS 15359“ - Tuhá alternativní paliva.

Skupina Veolia se s ohledem na současné výzvy rozhodla přinést na český trh ověřené zkušenosti ze západní Evropy. Touto cestou je spolupráce s municipalitami za účelem budování ověřených a komplexních technologií na zpracování směsných komunálních odpadů, jaké provozuje Veolia například v Německu nebo ve Francii, a to s přímým propojením na energetickou koncovku. Pouze tento koncept je schopen zajistit základní parametry a rizika záměrů na třídění směsných komunálních odpadů a nabídnout smysluplné ekonomické podmínky obcím.

Role obcí a občanů

Trend třídění a využití směsného komunálního odpadu podporuje nově projednávaná legislativa, která se prakticky dotkne všech obcí, občanů i firem.

Podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) je v České republice ročně vyprodukováno přibližně 2,8 milionu tun směsného komunálního odpadu. Z jeho rozborů vyplývá, že obsahuje asi čtvrtinu papíru, plastu, skla a kovů. I když ne všechen tento odpad lze využít, stále zde existuje značný potenciál pro třídění a recyklaci odpadu.

Češi nejvíce vytřídí PET, a to z více než 80 %. Přeborníky třídění PETu jsou Norové, kteří vykazují nejvyšší podíl sběru na úrovni 95 %.

Na konci loňského roku vláda schválila balík nové odpadové legislativy a v lednu se právní úpravou začala zabývat Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Zahrnuje nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Zásadním úkolem nové legislativy je zlepšení třídění a recyklace odpadů, ústup od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů.

Podle nich již v roce 2025 musí Česko recyklovat komunální odpad z 55 %. Dnes se to daří jen z 39 %. V roce 2030 by Česko mělo recyklovat už 60 % komunálního odpadu a v roce 2035 65 %.

„Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a tomu se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Nová legislativa obsahuje několik základních změn, které by v součtu měly vést k naplnění uvedených cílů.

Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Třídicí sleva umožní obcím ukládat na skládky odpad zbylý po třídění za nižší cenu. Základní podmínku pro uplatnění takové slevy představuje ale dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu.

Cílem všech opatření v projednávané legislativě má být výrazná redukce skládkování a především materiálová recyklace odpadů. Jak obce dosáhnou vyšší úrovně třídění, je více méně na jejich rozhodnutí.

Pomoci by jim mohl i systém označovaný PAYT (pay as you throw; zaplať za to, co vyhodíš). Tento poplatek za komunální odpad je konstruován tak, že odráží skutečný objem odpadu, který občan vyprodukuje.

Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu. V Příbrami lze textil odevzdávat už nyní do kontejnerů, jež vybírají charitativní organizace.

Balík projednávané legislativy, která v následujících letech ovlivní to, jak budou obce nakládat s odpady a kolik za to zaplatí, podle některých nebude tím hlavním řešením problému s odpady. „Bude třeba omezit vznik obalových odpadů vůbec,“ říká Libor Michvocík.

Doporučení a budoucí výzvy

Stát proto chce donutit obce, aby třídily více. Pokud třídit nebudou, budou platit větší poplatky za skládkování. Hlavním nástrojem je zákonem určený rostoucí poplatek za ukládání využitelných odpadů na skládku.

V třídění biodpadu Česko zaostává. V Česku stále chybí kvalitní infrastruktura kompostování. Praxe dlouhodobě ukazuje, že pokud mají lidi sběrná místa blízko, případně město zajišťuje odvoz přímo z domácností, roste ochota třídit.

Ministerstvo se chce také zaměřit na podporu prevence vzniku odpadu a na speciální systém odpadového hospodářství, který by měl přimět domácnosti neplýtvat. Systém PAYT umožňuje sledovat, kolik která domácnost vyhodí komunálního odpadu do černé popelnice. Z té už je cesta většinou pouze na skládku. Na základě množství v popelnicích pak obec vyměří poplatek. Systém by tak měl motivovat lidi k co největšímu třídění recyklovatelného odpadu.

Alternativní přístup k odpadům nabízí představa cirkulární ekonomiky. Podle Institutu cirkulární ekonomiky je nutné hledat inspiraci v přírodních ekosystémech, které si s případným odpadem přirozeně poradí.

Zlepšení situace ministerstvo očekává v nejbližších letech, během nichž budou požadavky odpadových zákonů přecházet do praxe. Skládkování odpadů znamená plýtvání zdroji, které by mohly být využity.

tags: #komunální #odpad #problematika #skládkování #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Definice měrné emise oxidu uhelnatého
• Význam Mezinárodního Týdne Kompostování
• Aukuba japonská venku
• Emise 500 Kčs 1973: Co Potřebujete Vědět
• Aktivní poznávání přírody s Hravou přírodovědou 4