Česko je zemí, kde se zákaz skládkování posunul z dlouhodobě očekávaného roku 2024 až na rok 2030 a v nakládání s odpady se zdůrazňuje především význam recyklace. Na českých skládkách stále končí téměř polovina veškerého odpadu z domácností. Česko v tom patří k nejhorším evropským zemím. Na snižování vývozu na skládky a naopak intenzivnější recyklaci mohou obce získat peníze i z evropských dotací.
Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení. Spalování komunálního odpadu ve spalovnách vybavených zařízením na čištění plynných spalin je šetrné vůči životnímu prostředí, ekonomicky je však doposud ve srovnání se skladováním nevýhodné. Tímto způsobem lze snížit objem odpadu až na jednu desetinu původního objemu a navíc dojde k nejrychlejšímu a nejspolehlivějšímu zničení patogenů obsažených v odpadu.
Zařízení na energetické využití odpadu, pražská spalovna odpadů. Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení. Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník). Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje.
Skládkování komunálních odpadů ovlivňuje Směrnice Rady 1999/31/ES z 26. rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky v roce 2010 na 75 %, v roce 2013 na 50 % a v roce 2020 na 35 % množství vzniklého v roce 1995. Každá skládka komunálního odpadu vytváří jakýsi bioreaktor, ve kterém probíhají biochemické procesy. Z komunálního odpadu uloženého na skládce se za přítomnosti mikroorganismů vyluhují různé nebezpečné látky.
ČSN EN ISO 21640 zavádí systém umožňující obchodování a použití TAP podporující ochranu životního prostředí. Palivo nelze považovat za TAP, dokud není specifikováno a klasifikováno podle ISO EN 21 640! Pokud byste hledal orientační hodnoty vlastností odpadů vhodných pro TAP, pak doporučuji ČSN 06 3090 (Zařízení pro termické odstraňování/zneškodňování a energetické využívání odpadů), část: Příloha B.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu). V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním.
Starostové varují, že zdražení skládek se nutně promítne do poplatku, který za vývoz popelnic platí lidé. Podle analýzy Vysokého učení technického v Brně ale směsný komunální odpad zmizí ze skládek jen při výraznějším zvýšení poplatku.
Na Katedře ekonomie životního prostředí Vysoké školy ekonomické v Praze byla provedena porovnávací LCA studie produktového systému skládkování a spalování směsného komunálního odpadu (dále jen SKO) v konkrétních podmínkách obce Frýdek-Místek. Účelem bylo ověřit, zda lze nalézt environmentálně šetrnější způsob zbavování se SKO v obci Frýdek-Místek. Funkcí produktového systému je služba zbavování se svezeného SKO v obci Frýdek-Místek za rok 2007. Funkční jednotkou je zbavení se 1 tuny svezeného SKO v obci Frýdek-Místek.
Výsledky ukazují alarmující rozdíl mezi zkoumanými variantami. Celkové zhodnocení vyznívá ve prospěch spalování svezeného SKO - ať už s energetickým využitím tepla nebo bez něj. Odhalila, že i pokud by brněnská spalovna teplo získané ze spalování odpadu vypouštěla do ovzduší, byla by stále environmentálně šetrnějším produktovým systémem než skládkování.
Graf 3 je nejvhodnější formou interpretace a shrnuje všechny grafy (i zde nezveřejněné) metodiky Eco-indicator 99. Lze jej použít v externí komunikaci i pro jasný přehled výsledků LCA studie.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Česká republika je jednou z předních evropských zemí v třídění odpadu. Na skládkách končí zhruba 46 % komunálního odpadu (dle zprávy MŽP za rok 2018).
Jsou to vysoce nebezpečné skládky, protože nejsou nijak zajištěny vůči životnímu prostředí. Právě kvůli černým skládkám nejčastěji unikají nebezpečné látky do půdy a spodních vod a kontaminují okolní prostředí. V minulém roce bylo v ČR evidováno přibližně 2000 černých skládek, které je snaha postupně likvidovat a okolní prostředí vyčistit.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
tags: #komunální #odpad #spalování #skládka #srovnání