Komunální odpad ve Středočeském kraji: Statistiky a trendy

Významnou součástí odpadů je komunální odpad. Ten podle definice EU zahrnuje veškeré odpady od domácností a odpad podobný povahou a složením odpadu z domácností. Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání.

Produkce komunálního odpadu

V České republice bylo v roce 2020 vyprodukováno 5 418,8 tis. tun komunálního odpadu a Plzeňský kraj se podílel na komunálním odpadu v ČR 5,0 %. Nejvíce komunálního odpadu měl Středočeský kraj (820,9 tis. tun), nejméně Karlovarský kraj (126,5 tis. tun). V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun.

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Celkem bylo v roce 2022 vyprodukováno 5 423 686 tun komunálního odpadu (o 1,3 % více než v roce předešlém), z toho 3 899 245 tun pocházelo z obcí, resp. od občanů, kterým sběr odpadu právě obce zajišťují, a dalších subjektů zapojených do obecního sběru odpadu. V přepočtu na jednoho obyvatele České republiky se jednalo o 362 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 421 kilogramy na osobu. Z celkového množství komunálních odpadů tvořily 59,1 % směsné odpady, 16,1 % nekovové odpady a 15,8 % odpady živočišného a rostlinného původu. Největší část nekovových odpadů pak tvořil s podílem 45,5 % odpad z papíru a lepenky, 22,9 % bylo odpadního plastu a 19,1 % skleněného odpadu. Minoritními složkami nekovových komunálních odpadů pak byly odpad ze dřeva (8 %) a textilní odpad (4,5 %). Nebezpečných komunálních odpadů vzniklo 9 242 tun, přičemž v meziročním srovnání se jedná o pokles o 12,3 %.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů ‚obecního komunálního odpadu‘,“ uvádí statistický úřad s tím, že nejvíce komunálního odpadu vyprodukovaného v obci na jednoho obyvatele bylo ve Středočeském kraji, kde číslo dosáhlo 457 kg na osobu. V rámci komunálních odpadů největší část tvořily směsné odpady (58,9 %), dále nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší podíl na nekovových odpadech měl odpad z papíru a lepenky (42,6 %), odpadní plasty (24,4 %) a sklo (19,9 %). Menší část nekovových komunálních odpadů připadla na odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Nakládání s komunálním odpadem

V hospodaření s odpady je důležité s ohledem na životní prostředí upřednostňovat jejich využití před jejich odstraňováním. V roce 2020 se v ČR z odpadu celkem využívalo 88,8 % a 11,2 % odpadu se odstraňovalo. Nejvyšší podíl celkového odpadu se recykloval (48,2 %), 33,8 % odpadu se zasypávalo. Energetické využití mělo 3,9 % odpadu celkem. Skládkováním se odstraňovalo 10,9 % odpadu celkem.

Kromě produkce odpadů sleduje statistika i nakládání s nimi. Jedná se o tzv. konečné nakládání, tedy stav, kdy je odpad odstraněn nebo využit a přestane být odpadem. Celkové množství odpadu, s nímž bylo v roce 2022 nakládáno, činilo 34 091 539 tun. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Do této kategorie spadá například znovuzískání kovů, jiných anorganických látek či rafinace použitých olejů. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

Ekonomika odpadového hospodářství obcí

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (například poplatky a daně). Do celkových nákladů obcí jsou zahrnuty náklady na tříděný sběr využitelných odpadů, oddělený sběr biologických odpadů od občanů, oddělený sběr nebezpečných odpadů, sběr objemných odpadů, směsný komunální odpad, případné platby jiným obcím za využití jejich sběrného dvora, koše na veřejných prostranstvích, úklid veřejných prostranství a černé skládky. Mezi nákladově nejvýznamnější skupiny patří směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad.

Největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu - v roce 2021 to bylo 52 %. Pokud srovnáme celkové náklady jednotlivých krajů, tak nejvyšší loni vykázal Středočeský kraj - 1 421 Kč na obyvatele. Následují Karlovarský kraj a Ústecký kraj. Náklady na směsný komunální odpad v Kč/ob. Nejvyšší náklady na směsný komunální odpad měla loni Praha - 3 883 Kč/ob. Praha měla loni také nejvyšší náklady za tříděný odpad - 8 028 Kč na obyvatele. S necelými 7 tisíci ji následovaly Plzeňský kraj a Ústecký kraj. Náklady na sběr a svoz tříděného odpadu tvoří zhruba čtvrtinu celkových nákladů a v posledních letech rostou jednotkové náklady strměji než v předchozích letech.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Kromě nákladů mají obce v této oblasti i příjmy. Hlavním zdrojem jsou poplatky od občanů, dále to mohou být poplatky od rekreantů nebo majitelů rekreačních objektů v obci, poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Obce mohou mít také příjmy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od kolektivních systémů a významnou příjmovou položkou jsou odměny ze systému EKO-KOM za vytříděné obalové odpady. Celkové příjmy obce na obyvatele byly loni průměrně 798 korun. Ve většině případů je celková výše příjmů nižší než výše nákladů, obce tak doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.

Legislativní požadavky a cíle

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok. Od roku 2024 musí být důsledně tříděn bioodpad, který stále tvoří 30 až 40 % podílu v nádobách na zbytkový odpad.

Od roku 2025 musí obce vytřídit alespoň 60 %, od roku 2030 alespoň 65 % a od roku 2035 alespoň 70 % směsného komunálního odpadu.

Směsný komunální odpad nesmí obsahovat bioodpad, a to již od roku 2024. Obce jsou od roku 2025 povinny zajistit třídění textilu.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Doporučení pro obce

Produkci směsného komunálního odpadu lze nejlépe ovlivnit velikostí nádoby na odpad, kterou domácnosti využívají a omezením počtu svozů této komodity. Pokud občané správně třídí, vyprodukují přibližně 10 l odpadu na obyvatele za týden.

Jako velmi dobrý systém pro navýšení míry třídění odpadu se ukázal sběr zvaný door to door. Jde o svoz papíru, plastů a bioodpadu přímo od domu. Tento způsob je velmi pohodlný pro domácnosti, proto se jejich ochota třídit zvyšuje.

Jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů ukazuje nový datový nástroj, který zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA. Indikátorová data o produkci odpadu obcí najdou všichni zájemci na webu Informačního systému odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí. Lze zde získat velmi podrobné informace týkající se nakládání s odpady v obcích České republiky. Data jsou dostupná za roky 2021, 2022 a 2023. K dispozici jsou i grafické výstupy.

Přehled vybraných nákladů

Následující tabulka uvádí každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů. Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty.

Produkce odpadů v roce 2023

V uplynulém roce došlo k meziročnímu snížení celkové produkce odpadů v Česku. Ubylo i nebezpečného odpadu, nicméně objem komunálních odpadů mírně vzrostl. Celková produkce odpadů dosáhla v roce 2023 hodnoty 38 mil. tun. Oproti roku 2022 to znamená o 1 milion tun odpadů méně a meziroční snížení o 3,1 %. Naproti tomu, objem komunálních odpadů, které byly v loňském roce vyprodukovány, meziročně vzrostl o 0,6 %, a to na úroveň 5,4 mil. tun.

Největší část celkové produkce odpadů tvořily stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování (59,2 %), dále kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %).

„Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50 %), odpadních plastů (23,6 %), skleněného odpadu (11,4 %) a odpadu ze dřeva (10,6 %),“ uvádí Český statistický úřad, který zveřejnil data o produkci odpadů v roce 2023.

Další část nekovového odpadu tvořil pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), který spadá do kategorie nebezpečných odpadů. I produkce nebezpečných odpadů, které tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, oproti roku 2022 poklesla o 1,8 % na 1,53 mil. tun.

Největší a nejnižší produkce

V rámci produkce odpadů v jednotlivých krajích bylo v minulém roce nejvíce odpadů vyprodukováno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), dále ve Středočeském kraji (5,5 mil. tun) a v hlavním městě (4,6 mil. tun.). Naopak nejméně odpadů měl na svědomí Karlovarský kraj (1 mil. tun).

Jihomoravský kraj se udržel na pomyslném prvním místě i v případě přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg), přitom celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kg odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce bylo těchto odpadů v Moravskoslezském kraji (225 kg na obyvatele) a nejméně produkoval opět Karlovarský kraj (67 kg na obyvatele).

Komunální odpady v roce 2023

„Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů ‚obecního komunálního odpadu’,“ uvádí statistický úřad s tím, že nejvíce komunálního odpadu vyprodukovaného v obci na jednoho obyvatele bylo ve Středočeském kraji, kde číslo dosáhlo 457 kg na osobu.

V rámci komunálních odpadů největší část tvořily směsné odpady (58,9 %), dále nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší podíl na nekovových odpadech měl odpad z papíru a lepenky (42,6 %), odpadní plasty (24,4 %) a sklo (19,9 %). Menší část nekovových komunálních odpadů připadla na odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

V minulém roce došlo rovněž k pokleslo množství odpadu, který byl do Česka dovezen. Konkrétně o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Více odpadu bylo z České republiky vyvezeno, a to téměř 3,7 mil.

O tom, kolik platí lidé v jednotlivých lokalitách za svoz odpadu, se mluví poměrně často. Málokdy se ale řeší daleko zásadnější téma, a to celkové náklady jednotlivých obcí na odpadové hospodářství. To, že lidé ve většině obcí ČR, mají nádoby na směsný odpad a mnohé odpady mohou třídit do barevných nádob, není zadarmo. Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (například poplatky a daně).

Do celkových nákladů obcí jsou zahrnuty náklady na tříděný sběr využitelných odpadů, oddělený sběr biologických odpadů od občanů, oddělený sběr nebezpečných odpadů, sběr objemných odpadů, směsný komunální odpad, případné platby jiným obcím za využití jejich sběrného dvora, koše na veřejných prostranstvích, úklid veřejných prostranství a černé skládky. Mezi nákladově nejvýznamnější skupiny patří směsný komunální odpad, tříděný sběr využitelných složek (papír, plast, sklo, kov a nápojový karton) a objemný odpad. Největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu - v roce 2021 to bylo 52 %.

Pokud srovnáme celkové náklady jednotlivých krajů, tak nejvyšší loni vykázal Středočeský kraj - 1 421 Kč na obyvatele. Následují Karlovarský kraj a Ústecký kraj. Náklady na směsný komunální odpad v Kč/ob. Nejvyšší náklady na směsný komunální odpad měla loni Praha - 3 883 Kč/ob. Praha měla loni také nejvyšší náklady za tříděný odpad - 8 028 Kč na obyvatele. S necelými 7 tisíci ji následovaly Plzeňský kraj a Ústecký kraj. Náklady na sběr a svoz tříděného odpadu tvoří zhruba čtvrtinu celkových nákladů a v posledních letech rostou jednotkové náklady strměji než v předchozích letech.

V následující tabulce uvádíme každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů. Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty. Kromě nákladů mají obce v této oblasti i příjmy. Hlavním zdrojem jsou poplatky od občanů, dále to mohou být poplatky od rekreantů nebo majitelů rekreačních objektů v obci, poplatky od živnostníků zapojených v systému obce.

Obce mohou mít také příjmy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od kolektivních systémů a významnou příjmovou položkou jsou odměny ze systému EKO-KOM za vytříděné obalové odpady. Celkové příjmy obce na obyvatele byly loni průměrně 798 korun. Ve většině případů je celková výše příjmů nižší než výše nákladů, obce tak doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.

Každý obyvatel České republiky loni vytřídil průměrně téměř 63 kilogramů papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Je to o tři kilogramy více než v roce 2017. Nejvíc třídí odpady lidé v Královéhradeckém kraji, následuje Kraj Vysočina a Středočeský kraj. Statistiky za minulý rok v pátek poskytl Svaz měst a obcí ČR na základě údajů společnosti EKO-KOM, která provozuje celorepublikový systém recyklace komunálního odpadu.

Celkem se za minulý rok nashromáždilo v barevných kontejnerech víc než 665 000 tun tříděného odpadu, meziročně zhruba o pět procent víc. Lidé vytřídili ve městech a obcích bezmála 226 000 tun papíru, přes 149 000 tun plastů, téměř 140 000 tun skla a víc než 4000 tun nápojových kartonů.

Nejvíc odpadů loni stejně jako předloni vytřídili obyvatelé Královéhradeckého kraje, na každého připadá v průměru 56,7 kilogramu odpadů. Následuje Kraj Vysočina (53,9 kg na obyvatele), třetí byl Středočeský kraj (52,3 kg/obyvatel).

Při započítání vytříděných kovů nejvyšší příčku obsadil Olomoucký kraj se 76,7 kilogramy vytříděného odpadu na obyvatele, druhý skončil Kraj Vysočina (76,2 kg/obyvatel) a třetí Královéhradecký kraj (75,1 kg/obyvatel).

Češi mají podle statistik jednu z nejhustších sítí sběru tříděného odpadu. Nyní mohou třídit odpady do víc než 413 000 barevných kontejnerů a menších nádob umístěných přímo u domů. V některých menších obcích ČR sběr do nádob doplňuje nebo zcela nahrazuje třídění odpadků do pytlů, které se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně i kovových obalů.

V Česku mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů a výkupen surovin. V obcích se třídí také komunální bioodpady, textil, objemný odpad, oleje, stavební odpad, elektrozařízení či baterie. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů je v kompetenci každého města a obce.

Dlouhodobým cílem vyplývajícím z požadavků Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum, uvedl Svaz měst a obcí.

tags: #komunální #odpad #Středočeský #kraj #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• O vlivu REZZO 4 na ovzduší
• Nepůvodní stromy a rizika
• Ohrožení albatrosa stellerova
• Řešení problémů s potrubím
• Instalatérské služby - ceník