Pylové alergie jsou nejčastějším typem alergií, které se řadí k inhalačním alergiím a postihují zejména dýchací cesty. S alergií se u nás potýká skoro každý čtvrtý člověk. Výzkum společnosti Ipsos dokonce uvádí, že nějaký projev alergie zažilo 9 lidí z 10. Nejčastěji to byla alergická rýma, ucpaný nos nebo pálení a zarudnutí očí.
Projevují se především kýcháním, svěděním nosu, slzením a otékáním očí. Často se setkáváme i se suchým a dráždivým kašlem vedoucím až do průduškového astmatu. Alergie není radno podceňovat, protože jejich neléčení může vést až k rozvoji astmatu. Což rozhodně nikdo nechce.
Ani vyhlídky do budoucna nejsou příliš optimistické. National Geographic píše, že kvůli změnám v klimatu a prodloužení vegetačního období rostlin nás čekají delší a intenzivnější pylové sezóny, než jsme byli zvyklí. Do roku 2100 by se dokonce mělo množství pylu v ovzduší zvýšit až o 40 %.
Pylová sezóna v České republice
Z vyhodnocení dlouhodobých trendů vyplývá, že pylová sezona obvykle začíná v první polovině února, kulminuje mezi dubnem až červencem a doznívá na přelomu září a října v závislosti na počasí.
První startuje už na začátku února a vydrží až do dubna. Pro toto období jsou charakteristické kvetoucí dřeviny, především líska, bříza nebo olše, které způsobují nekončící rýmu a uslzené oči. Od května až do července se potom nejčastěji setkáváme s alergií na pyly trav a obilovin.
Čtěte také: Imise a kvalita ovzduší
Podle typického zastoupení jednotlivých druhů pylu lze sezonu dělit na období:
- jarní
- pozdně jarní
- letní
- raně podzimní
Pylová sezona 2025 začala na začátku února. Oproti roku 2024 začala pylová sezóna v roce 2025 v Praze skoro o měsíc později. Díky tomu došlo k současnému výskytu více druhů významných jarních pylů.
Zatímco počet pylových zrn olše a lísky byl zhruba dvojnásobný oproti roku 2024, počet pylových zrn břízy byl naopak na úrovni 1/10 hodnot z roku 2024.
Výskyt pylu v roce 2025
- Líska (Corylus) a olše (Alnus): Jejich sezona trvala od začátku února do konce března. Nejvyšší počty zrn byly napočítány v 10.
- Cypřišovité (Cupressaceae): V ovzduší od začátku března do poloviny dubna, s vrcholem v 12. týdnu (1549 zrn).
- Topol (Populus) a tis (Taxus): V tomto období byla do poloviny května v ovzduší také alergenně méně významná pylová zrna topolu (Populus) a tisu (Taxus). Zrna tisu vrcholila v 10. týdnu (1108 zrn), zrna topolu v 11.
- Jasan (Fraxinus) a vrba (Salix): Od začátku března se v ovzduší vyskytoval pyl jasanu (Fraxinus) a vrby (Salix). Jasan kulminoval v 14. týdnu počtem zrn 1805, vrba v týdnu 16. (378 zrn).
- Habr (Carpinus): Habr (Carpinus), s dobou květu v průběhu dubna, dosáhl maxima v 15. týdnu (319 zrn).
- Dub (Quercus):Pylová zrna dubu (Quercus) bylo možné nalézt od poloviny dubna do konce května, vrcholný byl 17. týden s 1360 zrny.
- Bříza (Betula): Ta začala tento rok kvést na začátku dubna a v ovzduší se její pyl vyskytoval téměř do konce května. Vyšší počty zrn jsme zaznamenávali od konce března do konce dubna s vrcholem v 16. týdnu (1002 zrn). Den s nejvyšším počtem byl 15. duben (281).
- Jehličnany (Smrk a borovice): Na konci dubna začaly rozkvétat jehličnany smrk (Picea) a borovice (Pinus). Nejvyšších hodnot dosahoval smrk (318 zrn) i borovice (4022 zrn) v 18. týdnu. V ovzduší se pyl borovice objevoval do poloviny července.
- Trávy lipnicovité (Poaceae): V roce 2025 začaly trávy kvést na konci dubna a jejich pyl se nacházel v ovzduší do konce září. Nejvyšší hodnoty byly v období od konce května do půlky července s kulminací ve 27.
- Šťovík (Rumex), jitrocel (Plantago) a bez (Sambucus): Od poloviny května do začátku července se v ovzduší objevila pylová zrna šťovíku (Rumex), jitrocele (Plantago) a bezu (Sambucus). Bez přestal kvést na konci června, šťovík na začátku července a jitrocel koncem září. Pyl bezu působí alergické problémy stále většímu množství lidí, šťovík může působit potíže spíše v kombinaci s trávou. Týdenní počty pylových zrn nebyly v okolí stanice vysoké.
- Kopřiva (Urtica): Na konci května jsme zaznamenali první zrna kopřivy (Urtica). Její pyl se řadí mezi méně až středně významné alergeny, ale při vysoké koncentraci může u citlivých osob vyvolat potíže. Křivka výskytu měla dva vrcholy - v polovině června a v polovině srpna. Nejvyšší počet zrn (1545) jsme naměřili v srpnu, ve 33.
- Pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia): V celém letním období se nacházel v ovzduší zejména pyl bylin a plevelných rostlin. Mezi nimi jsou nejvýznamnější alergeny tohoto období - pelyněk (Artemisia) a ambrozie (Ambrosia). Týdenní počty zrn pelyňku byly v Praze nízké. Pelyněk začal kvést v polovině července a dokvétal na konci září s nejvyššími počty pylu ve 33. týdnu (130 zrn). Pyl ambrozie jsme nalézali od poloviny srpna do konce září s vrcholem ve 35. týdnu (46 zrn).
- Merlíkovité (Chenopodiceae): Od července do druhé poloviny září byl v ovzduší v malém množství přítomen také pyl merlíkovitých (Chenopodiceae), což je středně významný alergen.
Faktory ovlivňující koncentraci pylu
Jak alergici dosvědčí, někdy jsou dny lepší, někdy horší. Množství pylových zrnek v ovzduší je ovlivněno vlhkostí a teplotou vzduchu. Za suchého a větrného počasí je koncentrace pylu nejvyšší. Koncentrace pylu v ovzduší naopak přechodně klesají spolu s příchodem srážek. Deštivé počasí jednak smývá částice pylu z povrchů, a tím zabraňuje jejich rozptylování po ovzduší, jednak i vlhkost z deště činí pylová zrna těžšími a jejich přenos vzduchem je pak obtížnější. Přímo při srážkách pak navíc dochází k vymývání pylových zrn, ale i prachu a jiných nečistot z ovzduší. Proto se při dešti nejlépe dýchá a doporučuje se větrání. Vysoká vzdušná vlhkost navíc pomáhá zvlhčovat nosní sliznici, což dále usnadňuje dýchání.
Pylovou zátěž ovlivňuje i denní doba, proto se doporučuje větrat mezi 23:00 - 4:00, kdy je koncentrace pylu v ovzduší nižší.
Čtěte také: Koncentrace mikroorganismů v ovzduší
Prevence a ochrana před pyly
Pacienti s pylovou alergií by se pokud možno měli vyhýbat spouštěčům konkrétní alergie, ačkoli to někdy může být obtížné.
- Využívejte pylovou předpověď. Zjistěte si informace o době kvetení rostlin, na jejichž pyly jste alergičtí. V orientaci vám může pomoci třeba web Pylové informační služby.
- Omezte pohyb ve volné přírodě. Při vysoké pylové zátěži se snažte vyhýbat pohybu ve volné přírodě. Zdržte se také provozování venkovních sportů (např. běhu).
- Používejte respirátor FFP2. Výsledky prvních studií naznačují, že nošení respirátoru FFP2, případně jiné ochrany nosu a úst, může minimalizovat kontakt sliznic s pylem.
- Mějte zavřená okna. Upravte dobu větrání podle koncentrace pylu v ovzduší. V tomto ohledu je nejvhodnější doba pro větrání obvykle mezi 23:00 a 4:00.
- Zabraňte pronikání pylu do domácnosti. Oblečení a obuv, které jste nosili venku, byste neměli nosit v obytných prostorách a rozhodně byste je neměli svlékat v ložnici. Převlékejte se pokud možno již ve vstupní části vašeho bytu či domu. Povrchy v domácnosti otírejte vlhkým hadříkem. Existují i vysavače se speciálními pylovými filtry.
- Prádlo sušte uvnitř. V době kvetení a poletování pylů nenechávejte prádlo sušit venku.
- Práci na zahradě přenechejte jiným. Pokud trpíte pylovou alergií, nesekejte trávník sami. V době, kdy váš soused seká trávu, nechte okna i dveře zavřené a zůstaňte v domě nebo bytě.
- Používejte sluneční brýle a pokrývku hlavy. Částečně vás ochrání před pyly poletujícími v ovzduší.
- Provádějte výplachy nosu nebo používejte nosní masti. Někdy mohou pomoci výplachy nosu fyziologickým roztokem nebo zvlhčující nosní masti z lékárny. O radu požádejte svého lékaře nebo lékárníka.
- Nechte si nainstalovat pylové filtry do auta. Kromě toho jezděte se zavřenými okny.
- Nechte si nainstalovat sítě proti pylu do bytu či domu. Existují speciální ochranné sítě, které lze připevnit na okna i dveře. Ty téměř dokonale zabrání pronikání pylu do vašeho obydlí.
- Umývejte si vlasy. Někdy může pomoci umýt si před ulehnutím do postele vlasy, abyste předešli usazování pylu na polštáři.
- Nekuřte aktivně ani pasivně. Vyhýbejte se látkám, které mohou dráždit dýchací cesty; jednou z nich je cigaretový kouř.
- Dovolenou i cestování plánujte s rozvahou. Vysoko v horách (nad 1 500 m) je obecně koncentrace pylu výrazně nižší; pyly tam kromě toho začínají poletovat později a pylová zátěž celkově trvá kratší dobu. Například v evropských Alpách se koncem června již téměř žádné pyly nevyskytují. Vhodné jsou z tohoto pohledu i mořská pobřeží, zvláště pak ve větrných oblastech, kde je koncentrace pylu rovněž nižší. V zemích mimo Evropu se koncentrace pylu v ovzduší může výrazně lišit.
Léčba pylové alergie
V případě těžšího průběhu pomohou léčiva - zejména tzv. antihistaminika. Tento název je odvozen od histaminu, látky kterou tělo uvolňuje během alergické reakce. Antihistaminika dokáží potlačit působení těchto hormonů.
Pomocnou ruku může podat také imunoterapie. Tento léčebný postup spočívá v aplikování alergenu, na který je pacient přecitlivělý, do organismu pomocí injekcí, tabletek nebo v kapkách.
Dalším účinným pomocníkem v boji proti narůstajícímu množství alergií a respiračních onemocnění je i čistička vzduchu Ionic-CARE. Čistička funguje na principu tzv. elektronového větru, který zachytí nečistoty na elektrostatickém filtru - zde ulpí nejen prach, cigaretový kouř či viry, ale i nejrůznější druhy alergenů, včetně pylových zrnek.
Pylový monitoring
Aktuální výskyt různých pylů v ovzduší můžeme během pylové sezóny sledovat díky Pylové informační službě. Koncentraci pylů v ovzduší měří 12 pylových stanic rozesetých po České republice. Cílem pylového monitoringu je zajištění aktuálního zpravodajství o výskytu pylu určitých rostlin v ovzduší. Zahrnutí do systému MZSO od roku 2008 pak umožnilo splnění požadavků na zajištění kvality a porovnatelnost naměřených hodnot.
Čtěte také: Jednotky měření v ovzduší
Úlohou pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu pylových zrn v ovzduší. Na pražské stanici v areálu Státního zdravotního ústavu probíhalo sledování od poloviny ledna do poloviny října.
tags:
#koncentrace #pylu #v #ovzdusi
Oblíbené příspěvky: