Udržitelnost, etika a ohled na životní prostředí jsou v dnešní době stále důležitějšími faktory, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů při nákupech. Mnoho lidí se dnes řadí mezi vegany a ekology. Bohužel však lidem nedochází, že tyto oblasti spolu úzce souvisí a mnohdy si vzájemně odporují. Pro vegana ekologistu je rozhodnutí v otázce kůže většinou jasné - pravá kůže je špatná, protože při jejím získání trpí zvířata. Už se však nezamyslí nad tím, že i při koupi produktu z vegan kůže trpí zvířata a v konečném důsledku mnohonásobně později celá planeta.
U pravé kůže se nejčastěji jedná o kůži hovězí, případně vepřová, ovčí či kozí. Správně bychom ji však měli označovat jako useň. Pravá kůže je totiž název pro neopracovaný materiál, zatímco useň je označení pro kůži, která prošla zpracováním neboli koželužským procesem a je tedy připravena na to, aby se z ní vyráběly oděvy a doplňky. Jedná se o 100 % přírodní materiál.
Veganská kůže může být označována také jako koženka či umělá kůže. Jedná se o materiál, který svým vzhledem napodobuje kůži. Nejčastěji se vyrábí z ropných produktů. Aby byl efekt pravé kůže co nejlepší, využívají se plastové polymery - polyuretan a polyvinylchlorid, a to právě pro jejich vrásčitou strukturu.
Co se týče kvality, tak jednoznačně vítězí pravá kůže. Výrobky z ní vám při správné péči vydrží desítky let. Mimo to se jedná o odolný, pevný a zároveň pružný materiál, který je prodyšný a na dotek příjemně hebký. Zatímco třeba v bundě z pravé kůže naděláte parádu teď i za patnáct let a bude vám v ní příjemně teplo, tak bunda z koženky či umělé kůže vydrží maximálně pár let, popraská, horní vrstva se začne loupat, a především vám v ní nebude příjemně, protože se jedná o neprodyšný materiál, díky kterému, pokud se například více zpotíte, se můžete pak cítit jako “v pláštěnce”. Nutno podotknout, že umělá kůže je více háklivá na změny teplot - při mínus 5 stupních Celsia už začíná praskat.
Mezi nesporné výhody pravé kůže určitě patří její životnost. Jedná se o kvalitní výrobek, který vydrží dlouhá léta. Při činění výrobků z kůže se do prostředí neuvolňují žádné škodlivé látky. Umělou kůži = ropný produkt, lze zlikvidovat dvojím způsobem. Hlavní výhodou veganské kůže je pro mnohé právě to, že nepochází se zvířat. To většině lidí k odůvodnění stačí a o další aspekty se nezajímají. Při samotné výrobě veganské kůže dochází samozřejmě také k ekologické zátěži. Tady však už záleží na tom, jaké konkrétní materiály jsou využívány - polyuretan, polyvinylchlorid, ananasové listy, korek? U těch přírodních může být dopad na životní prostředí až o třetinu nižší než u pravé kůže, naopak u umělých materiálů jsou dopady srovnatelné.
Čtěte také: Zimní boty do přírody: recenze
Při každém vyprání či čištění výrobku z veganské kůže (myšleno té z polyesteru, nylonu a akrylu) dojde k uvolnění platových mikročástic, které putují do říčních toků a moří, protože ani čistírny odpadních vod je nezadrží. A nyní se dostáváme k tomu, jak neúmyslně můžeme škodit zvířatům i v případě, že se rozhodneme pro umělou kůži. Plastové mikročástice se velmi často stávají nezamýšlenou potravou pro vodní živočichy, jako jsou ryby, želvy a další. Každý rok v oceánech skončí více než 13 milionů tun syntetických vláken. Výrobky z veganské kůže nám moc dlouho nevydrží, většinou se jedná o sezónní záležitost, v lepším případě nám mohou vydržet pár let. Co se s nimi děje potom?
Bundu z pravé kůže pořídíte kolem 5 500 Kč. Vydrží vám okolo 8 - 10 let. Průměrný věk života je v Česku zhruba 80 let. Pokud byste tedy celý život chtěli nosit koženou bundu, bude vám stačit zakoupit cca 8 a utratíte za ně 44 000 Kč. Bundu z veganské (umělé) kůže pořídíte levněji, a to okolo 1 500 Kč nejedná-li se o světovou značku. Taková bunda vám však vydrží pouze okolo 8 měsíců až jednoho roku, při opravdu velké péči maximálně 2 roky.
Módní průmysl je v současnosti považován za druhého největšího znečišťovatele životního prostředí, předčí ho jen ropný průmysl. Módní tvůrci zkoušejí nejrůznější alternativy. Do oběhu se opět vracejí nápady na zpracování papíru či jemu podobných materiálů, jejichž základem je celulóza. Existuje například speciální pratelný papír, který se používá např. k výrobě praktických a hezkých tašek vhodných na běžné nošení. A snahy o alternativní řešení se vyskytují i v kožedělném průmyslu - jak nahradit klasické kůže, které jsou ekologicky náročné? Na trhu se objevil například speciální materiál vyrobený z hub či bakterio-celulózy.
Ani procesy barvení vláken a látek nejsou bez ekologických dopadů. V neposlední řadě zanechává výraznou ekologickou stopu náročná logistika.
Ať už hledáte novou kabelku, boty nebo oblečení, pravděpodobně jste narazili na termíny jako „ekokůže“ a „koženka“. Ale co tyto materiály vlastně znamenají? Ekokůže je moderní alternativou k tradiční zvířecí kůži a je vyráběna z recyklovaných materiálů, jako je polyuretan (PU) a PVC. To znamená, že je šetrnější k životnímu prostředí, protože při její výrobě nejsou zabíjena zvířata.
Čtěte také: Průvodce světem kožených pásků
Koženka je dalším populárním materiálem, který simuluje vzhled a pocit pravé kůže. Na rozdíl od ekokůže je koženka vyrobena výhradně z plastů, nejčastěji PVC. Mezi její hlavní výhody patří nízká cena, snadná údržba a voděodolnost.
Pokud jde o trvanlivost, ekokůže má tendenci vydržet déle než koženka. Díky své konstrukci je méně náchylná k praskání a opotřebování.
Ekokůže je obecně považována za ekologičtější volbu. Při její výrobě se často používají recyklované materiály a má menší karbonovou stopu než výroba pravé kůže. Koženka, zatímco rovněž nevyžaduje zvířecí produkty, je vyrobena z neobnovitelných plastů, což může mít negativní dopad na životní prostředí, zejména pokud není správně recyklována.
Volba mezi ekokůží a koženkou závisí na vašich prioritách. Pokud hledáte trvanlivost a chcete minimalizovat svůj ekologický dopad, ekokůže je pravděpodobně lepší volbou.
Nizozemskou společnost Fruitleather Rotterdam založili Koen Meerkerk a Hugo de Boon, dva mladí designéři a absolventi Akademie Willema de Kooninga v Rotterdamu. Snaží se vytvořit hodnotu z věcí, které jiní považují za nepoužitelné, problémy řeší konstruktivním přístupem a pracují na základě principů cirkulární ekonomiky.
Čtěte také: Diskuze o kožených botách do přírody
Co bylo prvním problémem, který si Koen a Hugo uvědomili? Mrhání potravinami, jehož svědky bývali na náměstí Binnenrotte na rotterdamském trhu konaném několikrát týdně. Jejich odpovědí bylo využít neprodané ovoce na výrobu trvanlivého materiálu se vzhledem kůže - dostatečně pevného na výrobu bot, koženého zboží a nábytku.
Vedle plýtvání potravinami jsou zde také etické a ekologické problémy spojené s produkcí přírodní kůže. Podle organizace PETA a dalších iniciativ prosazujících práva zvířat se každý rok kvůli kůži porazí na světě miliarda zvířat. Jejich chov přispívá k odlesňování a zpracování kůže nejen způsobuje značné znečištění, ale spotřebovává také velké množství zdrojů.
Společnost Fruitleather Rotterdam řeší problém plýtvání potravinami a snižuje dopady výroby přírodní kůže na životní prostředí tak, že vyvíjí ekologicky šetrný proces výroby „ovocné kůže“ z neprodaného ovoce, které odebírá od nizozemských distributorů. Ovoce se nejprve zbaví semen a rozdrtí, poté se povaří, aby v něm nezůstaly bakterie a nezačalo hnít. Ovocná „polévka“ se pak rozprostře do tenké vrstvy a nechá vyschnout. Tak vznikají pláty materiálu, který se podobně jako opravdová kůže snadno obrábí, stříhá, šije, potiskuje či opatřuje povrchovou vrstvou.
Témata ekologie, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí jsou skloňována stále častěji také v outdoorovém průmyslu. Planetu máme jen jednu, proto nejen vlády, ale i sami výrobci hledají způsoby, jak ekologický dopad produkce minimalizovat. Mezi pětici průmyslových odvětví, která nejvíc znečišťují životní prostředí, se řadí výroba oděvů. Na vině je takzvaná fast fashion (čili rychlá móda), výroba outdoorových oděvů samozřejmě tvoří pouhý zlomek celého oděvního průmyslu. I když je oblečení vyrobené z přírodních materiálů, které patří k obnovitelným zdrojům a jsou lépe biologicky rozložitelné, např. z bavlny či vlny, stále za sebou nechává ekologickou stopu. Chov ovcí na vlnu či skotu pro získávání kůže pro obuvnický průmysl má za následek odlesňování a erozi půdy.
Ještě horší dopad mají syntetická vlákna - např. polyester či nylon, při jejichž produkci jako vedlejšího produktu při zpracování ropy se spotřebovává velké množství vody, uvolňují se nebezpečné skleníkové plyny a nové poznatky také ukazují, že jsou zdrojem mikroplastů, které zamořují oceány. Samostatnou kapitolou je pak barvení, a to nejen textilu, ale také kůže, přesněji usně, z níž se vyrábí obuv.
Kamenem úrazu outdoorového oblečení z hlediska ekologie jsou však nepromokavé materiály. Většina voděodolného outdoorového vybavení v současnosti obsahuje PFC - tedy sloučeniny skupiny chemických látek zvaných fluorokarbony nebo také perfluorované sloučeniny. Rozkládají se jen velmi pomalu a v přírodě zůstávají i několik set let. Některé z fluorkarbonů jsou navíc toxické, pronikají do vody, půdy a hromadí se v živých organismech včetně lidského těla.
Plýtvání přírodními zdroji na výrobu oblečení, které nevydrží ani do druhé sezóny, nesmyslné plnění skříní levným a nekvalitním, i když vysoce módním oblečením a nepřímé podporování eticky nepřijatelných výrobních postupů v rozvojových zemích zůstává často opomíjeným tématem.
Globální regulace výrobních strategií je sice stále pouze vysněným cílem, už dnes ale existuje mnoho organizací, které skrze kontrolní orgány udělují celosvětově uznávané certifikáty jasně stanovených hodnot.
Hledání vhodných materiálů provází lidstvo od počátků. Pravá kůže, i když pokládána za jeden z nejlepších materiálů, má obrovský dopad na životní prostředí. Proto se hledají nové alternativy, jako je eko kůže, která je vyrobena ze směsi syntetických polyuretanových vláken a zachovává si nejlepší vlastnosti. Je prodyšná, vhodná pro alergiky a odolnější než klasická kůže. Boty z eko kůže vyžadují péči, ale s vhodnými čisticími prostředky vydrží krásné po dlouhou dobu. Na Slovensku se pro syntetický materiál vžil pojem “eko kůže“, světoví výrobci však tento materiál speciálně vyrábějí a upravují právě na účel, pro který je určený - například u obuvi musí být odolnější než u kabelky a odborně ho nazývají “technický materiál“.
Tento inovativní materiál vzniká díky spojení přírody a moderních technologií. Základem výroby je odpad z jablek, který vzniká během zpracování v potravinářském průmyslu. Jablka se lisují kvůli šťávě, a co zbude, jsou slupky, semínka a dřeň. Nasbíraný jablečný odpad je důkladně usušen a poté rozemlet na jemný prášek. Směs se následně zpracovává do tenkých vrstev, které připomínají strukturu a vzhled klasické kůže. Celý proces výroby jablečné kůže je navržen tak, aby minimalizoval negativní dopad na životní prostředí. Využívání odpadu z potravinářského průmyslu snižuje množství vyprodukovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje, které by byly potřebné pro tradiční výrobu kůže.
Veganská kůže, vyráběna bez živočišných složek, se zdá být udržitelnější variantou. Využívají se syntetické alternativy (PU, PE, PVC) i rostlinné (ananas, jablka, mango, houby, kaktusy, kokos, dřevní buničina). Ani v tomto případě nelze tvrdit, že má nulový dopad na životní prostředí. Mnohé veganské kůže zdůrazňují rostlinnou složku, ale nevěnují pozornost dalším složkám. Biologická odbouratelnost je diskutabilní a závisí na konkrétním složení. Je důležité sledovat i další kritéria a další materiály používané spolu s rostlinnou kůží na výrobu konečného produktu. Ne vždy je totiž kůže z rostlin ideální a dostatečně tvarovatelný materiál a spolu s ní se mohou používat i plasty, které zajistí ideální tvar finálního produktu.
Módní průmysl má velký vliv na naši planetu, zejména na rostliny, zvířata a jejich domovy. Pěstování surovin (bavlna) zahrnuje využívání půdy, odlesňování a pesticidy, což ničí přírodní stanoviště. Materiály živočišného původu (kůže, kožešiny, vlna) přispívají k ničení přírodních stanovišť a k obavám o dobré životní podmínky zvířat. Syntetické tkaniny (polyester) uvolňují mikroplasty do vody. Módní průmysl, který je významnou součástí našeho každodenního života, má zásadní dopad na biologickou rozmanitost planety.
S kolekcí udržitelné obuvi weCare od CCC můžete spojit módu s udržitelností. Baleríny a espadrilky jsou vyrobené z recyklovaných materiálů a kůže s certifikací LWG. Mokasíny spojují eleganci s udržitelností. Tenisky a sportovní obuv jsou šetrné k životnímu prostředí. CCC také podporuje iniciativu „Dejte svým botám druhý život“.
KEEN boty se snaží mít menší dopad na planetu tím, že sbírají odpadní produkty a přeměňují je na pohodlné boty. KEEN využívá spotřebitelský odpad: odpad z rýžového průmyslu, zbytky automobilových airbagů, odřezky z džínoviny nebo pytlů, které obsahovaly kávová zrna. Od roku 2022 najdete ve vybraných KEEN botách rostlinné podrážky, které nahrazují petrochemické látky zemědělským odpadem. KEEN nezanechává stopy ve výrobě. Od roku 2018 jsou bez PFAS a odstranili více než 4 700 chemikálií. KEEN klade planetu a lidi na první místo.
V Chropyni sídlí závod SVITAP, který se pyšní titulem jediného výrobce koženky v Česku. Specializují se na výrobu syntetických usní na bázi PVC, PAK a PUR a nánosování textilií. Zhruba 95 % surovin dovážíme ze zahraničí, především z Evropy. Problematická je také legislativa v oblasti životního prostředí i nestabilní geopolitická situace ve světě. Objemově je pro nás důležitý oděvní a důlní průmysl a dodáváme i koženku pro čalounictví. Co se ale týče přidané hodnoty, zdravotnický segment a koženky pro zdravotnictví jsou pro nás klíčové. Zákazníci vyžadují zlepšenou odolnost proti chemikáliím, otěru a odírání, vodivost, snížení hořlavosti, prodyšnost a samozřejmě delší životnost i při extrémních podmínkách. Exhaláty, které vznikají během výroby, spalujeme v pecích napojených na jednotlivá výrobní zařízení. To snižuje množství škodlivých látek uvolňovaných do ovzduší.
Tabulka: Srovnání materiálů
| Materiál | Výhody | Nevýhody | Ekologický dopad |
|---|---|---|---|
| Pravá kůže | Dlouhá životnost, odolnost, prodyšnost | Etické otázky, náročné zpracování | Vysoký (chov zvířat, zpracování) |
| Veganská kůže (PU, PVC) | Bez živočišných produktů, nižší cena | Kratší životnost, neprodyšnost | Srovnatelný s pravou kůží (ropné produkty, mikroplasty) |
| Veganská kůže (rostlinná) | Bez živočišných produktů, využití odpadu | Závisí na složení, biologická odbouratelnost | Nižší než pravá kůže, ale nutno zkoumat |
| Ekokůže | Recyklované materiály, trvanlivost | Může obsahovat plasty | Nižší než pravá kůže |
tags: #kožené #boty #ekologie #dopad #na #životní