Krásy české přírody a zajímavosti

Ať si říká, kdo chce, co chce, nejkrásnější tvůrce a architekt je stejně matka příroda. Česká republika je zemí plnou přírodních krás, které čekají jen na to, až je objevíte. Ať už jste milovníky hor, lesů, jezer nebo historických památek, každý ze 14 krajů nabízí jedinečné možnosti pro širokou škálu outdoorových aktivit.

Skalní města a útvary

Nádherné Hruboskalské skalní město je opředeno legendami a bájemi, které tu můžete zkoumat stejně dobře jako fantastické skalní útvary, jež tu příroda vytvořila. Více než 400 věží, z nichž nejvyšší měří padesát metrů, se rozkládá mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála nedaleko Turnova v Českém ráji.

Skalní město Skalák je rozděleno do tří hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Tyto oblasti jsou propojeny sítí značených turistických cest. Nejznámější z nich je vrcholová cesta zvaná Zlatá stezka Českého ráje.

Chráněná geologická lokalita a záhadný útvar Skalky skřítků leží u obce Kyselka na Karlovarsku. Podle pověsti tu díry do skal vyhloubili skřítci, kteří tu před dávnými časy žili. Dnes už sice vědci přišli na to, že otvory mají na svědomí stromy, které obtekla chladnoucí láva - stromy zetlely, láva zůstala, ale stejně si říkáme, že se věda může mýlit. Skřítci jsou rozhodně zábavnější než láva.

Útvar se nachází ve vrcholové stěně kóty Schwedelberg, kde najdete zhruba šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru. Hloubka otvorů činí až 5 metrů.

Čtěte také: Zajímavosti české přírody

Jeden z nejzajímavějších skalních útvarů se nachází mezi Kamenickým Šenovem a Práchní, nazývaný Panská Skála. Skupina skal Bílé kameny leží asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Přírodní památka Kočičí skály s několika skalisky včetně dominanty Kočičího hradu se nachází nedaleko oblasti Ostaš. Čertovy hrady jsou přírodní památkou nedaleko Dvora Králové nad Labem. Nad obcí Ludvíkov v okrese Bruntál se nachází Ludvíkovské skalní město.

Národní parky a chráněné oblasti

Nejmladším národním parkem je České Švýcarsko. Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Pozoruhodné je nejen zdejší geologické podloží, ale také nejrozmanitější živočišné druhy, které tu můžete spatřit. Hitmakerem parku je Pravčická brána, která si zahrála v nejednom filmu.

Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např. soutěsek Kamenice, vyhlídek u Jetřichovic nebo Dolský mlýn.

Nejvyšší horou NP České Švýcarsko je Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy.

Na samých česko-rakouských hranicích najdete jedinečný Národní park Podyjí. Tak krásné lesy a přírodu jen tak jinde nenaleznete a počet cílů na nejrůznější výlety jakbysmet. Podívat se můžete i na rakouskou stranu hranice, kde park pokračuje pod názvem Nationalpark Thayatal.

Čtěte také: Oáza klidu na vaší zahrádce

Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava.

Vodopády a rašeliniště

Pokud se vydáte na túru jižně z Labské boudy, můžete se už po asi kilometru chůze dostat k našemu nejvyššímu vodopádu, který padá skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Pančavský vodopád měří 140 metrů z Ambrožovy vyhlídky u něj dohlédnete do širého okolí. Název vodopádu pochází z německého výrazu pantschen - šplouchat.

V minulosti patřil vodopád k nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších a kvůli turistům byl dokonce uměle navyšován jeho průtok - majitel nedaleké Labské boudy, Josef Schier zřídil nad horní hranou malou nádržku se stavidlem a budku pro úkryt obsluhy i skromné občerstvení a vyhlídkovou terasu. Na dně údolí pod vodopádem byla při turistické cestě druhá, jednoduchá bouda, kterou Schier získal také.

Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy - nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem šest kilometrů a prochází těsně kolem vodopádů. Samotná Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu.

Vypravte se za drsnou krásou největšího krkonošského rašeliniště. Vypadá to tu jako v severské tundře, která sem zasahovala v době ledové. Úpské rašeliniště leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. V Úpské rašelině pramení Úpa a Bílé Labe. Mocnost rašeliny je 0,40-1,20 metru.

Čtěte také: Vše o bio kosmetice

Jsou tu vodou vyplněné pukliny i větší rašelinná jezírka, hluboká až 1 m a také rašelinné kopečky zvané bulty. Ostrůvky klečovitých porostů vytvářejí stolové formy. Kosodřevina se tu prolíná s porosty šáchorovitých rostlin, zejména suchopýry (zvané také Krakonošovy vousy), jejichž bílé ostrůvky v době zrání semen dodaleka září. Najdete zde i některé vzácné rostliny jako ostružiník moruška, všivec sudetský, běloprstka bělavá aj. Severní částí rašeliniště prochází prochází turistická cesta od Luční boudy k bývalé Obří boudě.

Pokud se vydáte na Šumavu, mohli byste si udělat výlet třeba na naučnou stezku po Tříjezerní slati. Texty seznamují návštěvníky s místní vegetací, povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. V okolí slatě se vyskytují typické vrchovištní rostliny jako např. kyhanka sivolistá, klikva bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Zejména ta poslední patří k legendám české flory. Slať je přístupná pro cyklisty i pěší od parkoviště pod Antýglem.

Další zajímavá místa

Kdo by alespoň neslyšel o lomu Velká Amerika, kde se natáčel Limonádový Joe? Kdysi se tu těžil vápenec, ale také se sem uklízeli političtí vězni, které asi příliš netěšilo, že jsou v jednom z nejromantičtějších míst Česka. Karlštejn je nedaleko a výletu sem rozhodně nebudete litovat.

Na jeho dně se nachází dvě navzájem propojená jezírka s průzračnou vodou, kterí zejména v létě lákají ke koupání. Bohužel brána do lomu je trvale zavřená a tak i přes přísný zákaz řada lidí slézá po skalách na dno Velké Ameriky, což je poměrně nebezpečné a nelze doporučit. Bezpečně si lze lom prohlédnout z vyhlídky přímo u parkoviště, nebo z pěšin vedoucích kolem Velké Ameriky.

Tady sice musel přírodě pomoci člověk, ale člověk tak cizí, že o něm nic nevíme. Kounovské řady ležící na náhorní plošině nedaleko stejnojmenné vesnice jsou naší největší megalitickou památkou a nikdo jistě neví, k čemu sloužily (nejspíše byly pravěkým kalendářem). Čtrnáct stovky metrů dlouhých kamenných řad v krásné přírodě si vás podmaní svou magií.

Řady ukryté v lese jsou obrovské - byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nikdo nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Celkem obsahují zhruba 2000 křemencových kamenů, nejčastěji o průměru 80 cm.

Králický Sněžník je hora evropského významu. Právě na něm se stýkají dvě rozvodí našeho kontinentu. Morava, která zde pramení, směřuje do Černého moře, řeky severně od Sněžníku tečou přes Polsko do Baltu. Socha slůněte je umístěna těsně pod vrcholem Králického Sněžníku už od roku 1932.

V obci Staré Hamry, v místní části zvané Samčanka, na turisty čeká naučná stezka Staré Hamry, která vede přes osadu Němčanka do osady Javořina. Na trase dlouhé skoro 7 kilometrů je několik odpočinkových míst. Stezka využívá stávajících lesních cest a částečně i současných turistických tras vedoucích přes několik odlehlých osad obcí Staré Hamry a Bílá. Prostřednictvím naučných panelů objevíte informace o tom, jak a kdy osady vznikly a jak se v nich kdysi žilo. Stezka vede rovněž okolo památných stromů a několika křížků. Občasní výletníci se nemusí bát - trasa je nenáročná.

tags: #krása #české #přírody #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Vliv těžby na přírodu Nízkých Tater
• Nová Pec a odpadové hospodářství
• Více o přírodě a jejím vlivu
• Ohrožení: Spam, Webové Útoky, Skenery - Vysvětlení
• Princip studené emise