Kreslený kopeček v přírodě: Návod, jak objevovat a užívat si přírodu s dětmi


12.03.2026

Příroda je plná tajemství a příležitostí k objevování. Nechte děti poodhalit její záhady na vlastní kůži!

Objevování přírody

Pokud máte doma malé badatele, určitě je bude bavit výroba vlastní meteostanice nebo poznávání zvířat podle jejich stop. Nejde ani tak o znalosti, ale o povídání a otázky, které bádání může v dětech podnítit.

Bosonohá stezka a chůze naboso

Zakuste různé přírodní povrchy na vlastní kůži a utužte si zdraví a imunitní systém. Najděte si bezpečná místa a postupně své i dětské nohy zvykejte na nové povrchy - v trávě, mechu, po příjemné kamenité cestě, kládách, kalužích, hlíně či v potůčcích a rybníčcích. Chůze naboso podporuje správný vývoj klenby, rozvoj rovnováhy, otužilost, a dokonce zlepšuje krevní oběh. Mimo to pomáhá zpomalit a zvýšit citlivost k prostředí, kde právě jste.

Vyzkoušejte bosonohou stezku

Na mnoha místech vznikají tzv. bosonohé stezky. Jsou to chodníky či cestičky vybudované z různých materiálů, po kterých je příjemná výzva chodit bosky. Najděte kolem sebe nejbližší bosonohou stezku a naplánujte si rodinný výlet. Děti či dospělí mohou postupně procházet a šlápnout do každé bedýnky, do které je to láká. Chození na boso by mělo být pro velké i malé příjemný zážitek.

Kneipping - chození ve vodě

Pokud už zvládáte snadno chození v chladné trávě, otestujte i chození ve vodě - tzv. kneipping (podle Sebastiana Kneippa). Princip Kneippovy terapie je založen na horkých a studených sprchách, mácháních, koupelích a obkladech. Střídání teplé a studené vody rozšiřuje tepny, stimuluje průtok krve a posiluje imunitní systém.

Čtěte také: Kreslený medvěd v souladu s přírodou

Naučné stezky

Máte ve svém okolí naučnou stezku? Naučné stezky obvykle vedou skrz nejkrásnější část krajiny v okolí a bývají doplněné o interaktivní zastavení, rébusy a hry pro děti. Byla by škoda vynechat výlet do přírody, zvláště, pokud máte stezku téměř za humny.

Příprava na výlet

Než vyrazíte, zapojte děti do příprav a připomeňte si, jak se v přírodě chovat. Nepodceňujte přípravu. Výlet plánujte dle schopností nejmenšího/nejslabšího výletníka ve skupině. Na výletě se chovejte jako na návštěvě. Buďte ohleduplní a nerušte hlukem divoká zvířata ani ostatní návštěvníky. Nenechávejte po sobě žádné stopy. Pomáhejte chránit zelené ostrovy přírody. Abyste si výlet do přírody opravdu užili, hodí se nepřetěžovat populární místa, která navštěvují velké počty lidí. Zkuste prozkoumat internet a diskuzní fóra, poptat se starousedlíků.

Měření počasí

Zkoumání počasí patří k nejoblíbenějším dětským činnostem a počasí ovlivňuje celý život kolem nás. Proto se hodí umět číst základní přírodní jevy. Vyzkoušejte si měření a zahrajte si na meteorology. Zkuste si vyrobit jednoduché domácí meteopřístroje.

Výroba meteopřístrojů

  • Srážkoměr - Stačí mít sklenici od okurek a pravítko. Na stěnu sklenice vyznačte centimetrovou stupnici pro jednoduché odečítání. Najděte vhodné otevřené místo pro její umístění a zabezpečte ji proti spadnutí a zvrhnutí (stačí ji obložit kamínky nebo trochu zahrabat). A hurá na to.
  • Vlhkoměr - Je venku sucho nebo vlhko? A jak moc? Zjistíte to jednoduše pomocí šišky (ideálně borové, na té jsou změny nejlépe vidět). Zavěste ji pod střechu, ať sledujete jen vzdušnou vlhkost a ne déšť. Děti baví sledovat, jak se šiška otevírá a zavírá v závislosti na vlhkosti vzduchu. Hned vznikají nové otázky: Proč a jak to ta šiška dělá?
  • Větrná korouhvička - Fouká a Vy nevíte odkud a co takový vítr přinese? Nevadí. Nejsnazší korouhvičku vyrobíte podle tohoto návodu z tužky s gumou, špendlíku a brčka. Brčko nařízněte na obou stranách. Do jednoho naříznutí vložte z papíru vystřiženou špičku, do druhého konce vystřiženou letku. V polovině brčko připíchněte špendlíkem ke gumě na tužce. Korouhvičku držte v ruce nebo zapíchněte do země. Trénink světových stran v praxi je zaručen! Větrná korouhev byla jednou z prvních meteorologických pomůcek k předpovídání počasí.

Čtení oblohy

Mraky mají nejrůznější tvar a velikost. Pohybují se v různé výšce. Některé jsou bílé a krásně nadýchané, jiné jsou zase šedé a těžké. Tvarem můžou připomínat věci, zvířata nebo postavy. Můžete si je jen tak vyfotit a doma vytisknout a domalovat. A z domalovaných obrázků můžete udělat třeba puzzle pro kamaráda.

Druhy mraků:

Čtěte také: Jak se kreslený obraz liší od reality znečištění ovzduší?

  • Stratus (sloha): silná jednolitá šedý mlhavý závoj mraků nízko nad zemí bez obrysů a tvaru, vzniká nejčastěji z mlhy a může přinést mrholení.
  • Cirrus (řasa): je na obloze nejvýše.
  • Cumulus (kupa): nadýchané obláčky nízko nad zemí. Vznikají během dne.

Při sledování počasí je důležité vědět, kde je východ, západ, sever a jih. I to můžete zjistit pomocí vlastnoručně vyrobených přístrojů jako třeba vodní kompas nebo kompas z hodinek.

Stopování zvířat

Zahrajte si na Sherlocka a sledujte, jaké všelijaké stopy kolem sebe ve městě i v přírodě potkáte. Ideálně vyrazte po dešti, když je půda ještě mokrá a díky tomu v sobě zanechá spoustu otisků. Děti baví i pozorování jaké jsou jejich vlastní stopy. Snadno poznáte stopy chodců, psů, ptáků, koček a od kol.

Odlití stopy na památku

Udělejte si odlitek zvířecí stopy, kterou objevíte a pověste si ji třeba na stenu do pokoje. Nebo to nejdřív zkuste se svou vlastní. V nádobě rozdělejte sádru s vodou (vždy přidávejte sádru do vody).

Zvířecí znamení

Nejsou to ale jen stopy, které Vám prozradí, že je kolem živo. Podle různě okousaných šišek poznáte, jestli si na nich pochutnávala veverka (šiška vypadá jako rozcuchaná), křivka (šupiny jsou rozštípnuté napůl) nebo myšice (šiška je ohlodaná v úzký ohryzek). Živočichy prozradí i bobky, kousky chlupů, drbací stromy, rozlouskané oříšky a podobně. Jako stopaři se v přírodě musíte pohybovat lehce, tiše a pomalu.

Vodní mlýnek

Pozorování v přírodě a objevování živlů jsou zásadní zážitky, které dětem pomáhají porozumět přírodě i budovat si vztah k místům a jejich obyvatelům. Vyzkoušejte si postavit vlastní vodní mlýnek. Je to konstruktérská výzva, která na Vás čeká venku, zdarma u každého mírného potůčku. Vodní mlýnek navíc v dětech vyvolá spoustu otázek, které spolu můžete probrat. Na výrobu mlýnku v přírodě použijte materiál, který nasbíráte kolem. Vodní energie je tvořena silou jejího proudu a lidstvo ji využívalo už za časů Byzantské říše. V konečném důsledku se jedná o přetransformovanou energii slunce, která pohání koloběh vody v přírodě.

Čtěte také: Zlepšení duševního zdraví v přírodě

Táboření a dovednosti

Znalost základních tábornických dovedností je nedílnou součástí pobytu v přírodě. Děti by měly znát:

  • Základní zásady táboření (přenocování) pod stanem (sušení…).
  • Zásady bezpečnosti při nošení a práci s nožem, sekerou a pilou.
  • Základní pravidla ohně, rozlišovat slavnostní (táborový) a užitkový oheň.
  • Orientace v terénu s pomocí jednoduchého plánku a mapy.

Bobříci

Plnění bobříků rozvíjí dětskou samostatnost a schopnost překonávat překážky:

  • Bobřík mlčení: Nesmíš vydávat žádné zvuky.
  • Bobřík hladu: Nesmíš nic jíst, ani z vlastních zásob.
  • Bobřík slepoty: Musíš mít zavázané oči tak, abys vůbec neviděl, ale dobře slyšel.

Velká zkouška Táborníka

Velká zkouška je vyvrcholením tábora. Konkrétní průběh je tajný a přidržuje se tradičních zvyklostí. Cílem je, aby skupina budoucích táborníků projevila aspoň po 24 hodin svou soudržnost, soběstačnost a schopnost ovládat nabyté tábornické dovednosti. Tato zkouška je kolektivní, obstojí všichni, kdo dosud splnili předchozí podmínky a bobříky.

Další dovednosti a aktivity

  • Připravenost - bloudění, jízdní řád, telefon.
  • Ohnivák (3x): Alespoň 3x připravuje, zapaluje a řádně pečuje jako ohnivák o táborový nebo užitkový oheň.
  • Výlety (8 kopečků, 1 x 15 km + 2 mráčky): Absolvuje během roku (mimo tábor) řádně vybaven a připraven 8 společných celodenních pěších výletů do přírody.
  • Strom „15“: Získal aspoň 15 přírůstků vlastního rozvoje (stromu) určených náčelníkem.
  • Bezpečnost, požár: Prokáže, že perfektně zná základy bezpečnosti ohně a umí v praxi odhadnout nebezpečí při rozdělávání ohně v přírodě.
  • Samostatný oheň: Prokáže předchozí v praxi bezpečným samostatným zvládnutím ohně na určeném místě.

Malování v přírodě (plenér)

Mnoho začínajících umělců si klade otázku, proč vůbec vyrazit na plenér, když si mohou krajinu jednoduše vyfotit a malovat doma podle fotografie? Ano, je to jednodušší. Pokud se ale chcete v umění posouvat, plenér je jedním z nejlepších způsobů, jak růst.

Potřebné vybavení

Abyste mohli vyrazit na plenér, potřebujete alespoň základní sadu vybavení, materiálů a nástrojů. Důležité je nejen vzít potřebné umělecké pomůcky, ale také myslet na své pohodlí venku:

  • Oblečení podle počasí. Vícevrstvé oblečení vám umožní přizpůsobit se proměnlivým podmínkám.
  • Základní potřeby.
  • Umělecké pomůcky. Podle techniky, ve které pracujete (grafika, akvarel, olejomalba), budete potřebovat různé nástroje.

Výběr místa a roční období

Není nutné mít místo vybrané předem. Někdy je lepší se procházet a nechat se inspirovat na místě. Důležité je, aby vás vybraný pohled inspiroval - může to být strom, kopec nebo celá krajina. Ideální místo je takové, kde se budete cítit pohodlně a příjemně. Pokud je v okolí altán nebo přístřešek, poskytne vám ochranu před deštěm či sluncem. Léto, jaro a začátek podzimu jsou ideální období pro plenér. Na jaře příroda ožívá, objevují se nové barvy, na podzim zase krajina září teplými odstíny.

Bezpečnost

Pokud pracujete sami, je velmi důležité dát vědět svým blízkým, kde se nacházíte. Mějte vždy u sebe nabitý telefon a ideálně i powerbanku. Vyhýbejte se příliš odlehlým místům a pokud vám někdo připadá podezřelý, změňte lokaci nebo se snažte nezahajovat konverzaci.

Zdobení vánočního stromečku

Zdobení vánočního stromečku je poměrně mladý zvyk. Jizby chalup o Vánocích zdobívaly betlémy stavěné mezi okny nebo na policích. Za svaté obrázky na stěnách se zastrkovaly zelené větvičky smrků a jedlí, nebo se na stropní trám věšela jedlová větev zdobená červenými mašličkami a jablíčky. Zvyklost zdobení vánočního stromku k nám přišla z německy hovořících zemí. Nejdříve mívali okrášlený smrček nebo jedličku v bohatých rodinách, na farách nebo ve školách. Na Valašku se zvyk rozšířil do prostých chalup až na konci 19. století. Z důvodu nedostatku místa hospodáři zavěšovali stromeček za špičku na stropní trám, aby nepřekážel.

tags: #kresleny #kopecek #v #prirode #navod

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]