Kvalita ovzduší v Londýně: Data a statistiky

Londýn a mlha, to je spojení, které patří jednoznačně k sobě. Nejen díky Sherlocku Holmesovi, Jacku Rozparovači, nebo Alfrédu Hitchcockovi a jeho Příšernému hostovi, ale tak nějak podvědomě tušíme, že v Londýně je prostě mlha, a když už je někde mlha, tak by měla být hlavně na blatech anebo v Londýně.

Když jedeme do Londýna, bereme si deštník a zároveň doufáme, že nebude moc hustá mlha a my uvidíme většinu ze slavných památek. Ale kdo jste Londýn navštívili, jistě jste byli překvapeni, že se žádná mlha nekonala. Nebylo tomu tak ale vždy.

Historie londýnského smogu

Od 12. století, kdy se Londýn začal rozrůstat, většina domů topila v krbech nejprve dřevem, ale brzy i „měkkým“, většinou nekvalitním uhlím. Londýn leží v mělkém údolí řeky Temže a kombinace místního mikroklimatu s množstvím kouře stoupajícího z tisíců komínů způsobovaly tvorbu toho, čemu dnes říkáme smog. Všudypřítomné saze pak vzduch zbarvily do žlutohněda, což místním připomínalo hrachovou polévku, podle které také londýnské mlhy pojmenovali pea soup nebo pea soup fog.

Od počátků masové industrializace v osmnáctém až do poloviny dvacátého století byl Londýn poháněn a vytápěn především uhlím. Pokaždé, když se lidé potřebovali ohřát, do vzduchu vyletělo obrovské množství sazí a kouře. Jistě, většina toho ihned vystoupala do výšky, kde vytvořila šedivou, ale jinak zdánlivě neškodnou čepici nad celým městem, nebo ji dokonce rozfoukal vítr, ale v častých případech takzvané teplotní inverze docházelo k tomu, že kouř byl uvězněn v ulicích a způsoboval husté, špinavé, nehybné mlhy.

Opravdu, Londýn a mlha staly se nerozlučným spojením, stejně jako Dr. Jekyll a pan Hyde, nebo Laurel a Hardy, jen to bylo trošku méně vtipné.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Přestože o kvalitě ovzduší se již delší dobu vedly velké debaty a nebylo sporu o tom, že znečištěný vzduch v Londýně (ale i v dalších aglomeracích Spojeného království) je zdraví nebezpečný, nikdo s tím nic nesvedl. Velmi hloupou se jeví argumentace, která vedla k dlouhotrvajícímu statu quo, kdy velcí znečišťovatelé tvrdili, proč by právě oni měli zavřít své továrny v Londýně, když většina znečištění pochází z obrovského množství soukromých domů, a zároveň obyvatelé těchto domů se ptali, proč by zrovna oni měli investovat velké peníze na přestavbu krbů na čistá paliva, když velké továrny i nadále chrlí do vzduchu nečistoty.

Výsledkem bylo, že nikdo neustoupil a všichni si dále kazili ovzduší.

Velká mlha v roce 1952

Nezvykle studené počasí, předcházející Velké mlze, nutilo od konce listopadu 1952 Londýňany spalovat větší množství uhlí než obvykle. Poválečné uhlí, které směřovalo do domácností, bylo obzvláště nízké kvality, protože dražší, kvalitní uhlí směřovalo na export, a z nekvalitního paliva se do vzduchu dostávalo zvýšené množství oxidu siřičitého. Ve městě také naplno pracovaly zdejší tepelné elektrárny Fulham, Battersea, Bankside (dnes galerie Tate Modern), Greenwich a Kingston upon Thames.

Další odhady uvádí, že situaci mohlo paradoxně zhoršit i zavedení filtrace sazí na elektrárně Battersea, čímž se mohlo do vzduchu dostat více oxidu siřičitého.

4. prosince 1952 se nad bezvětrným Londýnem usadila anticyklóna, která způsobila teplotní inverzi - studený a nehybný vzduch byl uvězněn pod pokličkou teplejšího vzduchu. Tak se utvořila mlha plná sazí z domácích komínů, výfukových plynů městské dopravy, kouře z továren a elektráren. Přestože Londýn byl zvyklý na časté mlhy, tentokrát přišlo něco neobvyklého.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Mlha hustá tak, že by se dala krájet, nehybně halila Londýn po několik následujících dní. Viditelnost byla místy jen několik metrů, takže doprava byla extrémně nebezpečná a lidé se cítili jako slepí. Autobusová doprava se zastavila, fungovalo jen metro. Sanitky přestaly jezdit, nemocnice radily pacientům, aby se na nezbytná ošetření dopravili sami. Kouř pronikl i dovnitř obydlí, ve velkých místnostech byla podobně jako venku zhoršená viditelnost, takže byla hromadně rušena veřejná produkce jako koncerty a promítání filmů, zrušeny byly také veškeré venkovní sportovní akce.

6. prosince mlha zhoustla tak, že viditelnost se snížila na cca jeden metr, což znamenalo, že lidé neviděli ani na chodník a při chůzi museli šoupat nohama, aby nezakopávali o obrubníky.

Během Velké mlhy v Londýně kupodivu nepropukla žádná panika, neboť Londýňané byli na mlhy zvyklí, nicméně následné statistiky uvedly, že mlha zapříčinila více než 4 000 úmrtí, většinou velmi malých dětí nebo starších osob, často s předchozími dýchacími potížemi. I několik měsíců poté, co se mlha rozptýlila, zůstala zvýšená úmrtnost.

Dnes se odhaduje, že celkové počty těch, kteří zemřeli v přímé souvislosti s Velkou mlhou, byly více než 12 000, přičemž více než 25 000 lidí mělo další trvalé zdravotní potíže.

Změna legislativy a zlepšení kvality ovzduší

V roce 1954, už dva roky (!) po Velké mlze, byl přijat zákon (City of London Act) omezující spalování paliv produkujících škodlivé látky. V roce 1956 byl konečně prosazen tzv. Clean Air Act, důležitý zákon v podstatě zakazující použití pevných paliv pro vytápění domácností v Londýně. Postupně byla přijata řada dalších zákonů a právních předpisů, které upravovaly vytápění nejen v Londýně, ale i v dalších městech Spojeného Království.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Byl to ale právě zákon z roku 1956, který zajistil, že v Londýně se mlha stala nedostatkovým zbožím. V krbech se již nesmělo topit uhlím, dřevem ani rašelinou a většina jich byla postupně přestavěna na krby plynové nebo elektrické.

Současná opatření pro zlepšení kvality ovzduší

Londýn, jakkoliv je městem plným aut, autobusů, lodí a letadel, přistupuje k životnímu prostředí s maximální odpovědností. V roce 2003 byl zaveden tzv. „London Congestion Charge“, poplatek za vjezd do centra města, který měl za úkol snížit množství automobilů v srdci města, a v roce 2008 byla zavedena tzv. „Low Emission Zone“, poměrně rozsáhlá zóna, do které mají zakázaný vjezd vozidla nesplňující nejnovější emisní limity.

Congestion Charge a ULEZ

Centrum Londýna a další čtvrti jsou zpoplatněny z důvodu nadměrného přeplnění a přetížení silnic a také pro zlepšení kvality ovzduší.

Congestion Charge je tzv. vstupní poplatek za přetížení, který je vybírán při vjezdu do centra Londýna a vztahuje se na všechna motorová vozidla. Motocykly mají vjezd do této oblasti zdarma. Denní poplatek je 15 GBP, v případě, pokud zaplatíte předem nebo ve stejný den. Pokud byste zaplatili tento poplatek až do půlnoci třetího dne tak se částka k zaplacení zvyšuje na 17,50 GBP.

Pro zlepšení kvality ovzduší v centru Londýna byla roku 2019 zavedena ULEZ - Ultra Low Emission Zone. Tato zóna je platná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, s výjimkou dne 25. prosince (Štědrý den). Zóna v současnosti pokrývá všechny londýnské oblasti v rámci severní a jižní okružní komunikace.

Pokud vaše vozidlo nesplňuje přísné emisní normy je nutné si vjezd do vytyčených zón Londýna zaplatit. ULEZ zóna platí pro osobní automobily, motocykly, dodávky a speciální vozidla od 3,5 tuny a včetně, dále minibusy do 5 tun. Vjezd vozidel nad 3,5 tuny je do Londýna regulován pomocí LEZ neboli Low Emission Zone. Která vozidla musí zónu zaplatit? Jedná se o nákladní automobily, obytné vozy, pick-upy, dodávky, speciální těžká vozidla nad 3,5 tuny, ale také autobusy, minibusy nebo autokáry nad 5 tun.

Congestion Charge - poplatek za přetížení za vjezd do centra Londýna se platí jednoduše přes stránky tfl.gov.uk, kde najdete potřebné instrukce a další možnosti. Pokud rádi platíte aplikacemi, potěšíme vás, protože je k dispozici bezplatná aplikace TfL Pay to drive in London. Aplikace vám zjednoduší zaplacení všech poplatků za vjezd do Londýna. To znamená, jak poplatek za přetížení, tak i ULEZ a LEZ. Aplikace je k dispozici pro telefony Android a iOS.

V rámci Congestion Charge nemusí některá vozidla poplatek platit, avšak o výjimku je nutné předem požádat online. Na výjimku mohou dosáhnout například obyvatelé zóny, motorové tříkolky nebo bezemisní vozidla.

Až pojedete do Londýna, ať už sami na rodinný výlet, nebo s Vašimi studenty, žádná „hrachovka“ Vás jistě nečeká. Možná zmoknete a budete-li mít štěstí, možná uvidíte skutečnou mlhu, ale zcela jistě se nemusíte bát, že byste se jí udusili, nebo že by Vás přepadl záchvat bronchitidy.

tags: #kvalita #ovzduší #Londýn #Anglie #data #a

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana Přírody v ČR
• Kariéra v Environmentálním Inženýrství
• Kotelní emise Ostrava: Legislativa
• Využití detekčních bran
• Více o odpadovém hospodářství