Znečištění ovzduší a jeho dopad na zdraví

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2023 byla většina městské populace v EU vystavena úrovním klíčových vzdušných znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro zdraví, včetně jemných částic (PM2.5), jejichž koncentrace překračovaly roční směrnici WHO z roku 2021.

V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.

Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách. Dle statistik WHO umírá až 7 milionů lidí globálně v důsledku dýchání znečištěného vzduchu ve vnitřním i vnějším prostředí.

Čtěte také: Znečištění ropy a Kazachstán

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištěné ovzduší má vliv hlavně na kardiovaskulární a dýchací soustavu, škodlivost ale vždy záleží na tom, jak dlouho jsme byli znečištění vystaveni a jak velké byly prachové částice. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí.

• Znečištěné ovzduší může vést k respiračním infekcím, zánětům průdušek, astmatu a v těžších případech k chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) či dokonce k rakovině plic.
• Expozice znečištěnému vzduchu může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšená srážlivost krve a v horších případech může dojít k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.
• Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje kvalitu pokožky - může způsobit předčasné stárnutí, akné a ekzémy.
• Znečištění vzduchu může mít vážné důsledky i pro duševní zdraví. Průzkumy ukazují, že zvýšená úroveň znečištění je spojena se zhoršením kvality spánku, což může přispívat k narušení chemické rovnováhy v mozku. Tato disbalance může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku deprese, bipolární poruchy, úzkostných stavů a dokonce i neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

„Dnes rozdíl ovzduší mezi Mostem a Českými Budějovicemi není prakticky žádný, ale novorozenci z Mostecka metabolizují polycyklické aromatické uhlovodíky jinak,“ říká genetik Radim Šrám. Odhaduje, že děti z Mostecka mají narušený metabolismus na základě genetického přenosu, protože jde o potomky těch, kteří byli v 70. Lidem, kteří žijí po generace na Mostecku, hrozí podle Šráma další zdravotní potíže spojené s tamní nekvalitou ovzduší.

„V severních Čechách očekávám další problém: tehdy se tam rodilo minimálně dvakrát víc dětí s nízkou porodní hmotností, tedy méně než 2500 gramů,“ vrací se ve Studiu Leonardo genetik a expert v oblasti zdravotních rizik znečištěného prostředí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR do komunistické minulosti.

Britská studie podle něj poukázala na to, že lidé narození ve 20. letech 20. století s nízkou porodní vahou měli ve vyšším středním věku minimálně zvýšenou nemocnost kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. „A to se může stát i v pánevních okresech po roce 2020. Takže následky znečištění, které jsou v současné době na Ostravsku, budou tamní obyvatele doprovázet i po další generace,“ varuje.

„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Ale řešením je, aby se místní podmínky zlepšily.“

Čtěte také: Hostivařský požár: Jaké je ovzduší?

Hlavní znečišťující látky

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

• PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.
• Oxid dusičitý: Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
• Přízemní ozon: Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý: Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic.

Prevence a řešení

Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.

„Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy.“ Za rizikovou lze podle Šráma považovat vzdálenost minimálně 50 metrů.

Pozitivně přispěly ke zlepšování kvality ovzduší také kotlíkové dotace. „V oblastech výrazně znečištěného ovzduší by se ale mělo přistoupit k poskytování dotací na zemní plyn, aby to umožnilo výrazně snížit znečištění,“ doporučuje expert.

Čtěte také: Rovníkové ostrovy

Filtry do oken RESPILON napomáhají filtrovat částice, alergeny a jiné znečišťující látky a umožňují zákazníkům dosáhnout čistého vnitřního ovzduší bez venkovního znečištění. Nově jsou dostupné již ve své 6 generaci a navazují na dlouholeté zkušenosti v této oblasti. Investice do filtrů do oken Respilon se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Vývoj znečištění ovzduší

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy.

Za poslední dekády se ale výrazně zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, dává naději Šrám: „Američtí experti zjistili, že hlavním zdrojem znečištění nejsou tepelné elektrárny, ale lokální topeniště.“ Proto také česká vláda uvolnila na konci roku 1994 přes 6 miliard korun na plynofikaci. „Tím došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, lepší se ale i na Ostravsku. Výjimkou je lokalita Radvanice a Bártovice, která je poblíž bývalého závodu ArcelorMittal. Koncentrace benzopyrenu se tam pohybují na špičce v Evropské unii,“ říká Šrám.

Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.

Dopad na délku života

Jaký dopad má nízká kvalita ovzduší na délku života? Data z roku 2021 "naznačují, že téměř každý člověk na Zemi dýchá každý den nezdravou míru znečištění", napsal institut sídlící v Bostonu. Mimo jiné z ní vyplývá, že kvůli špatnému vzduchu denně ve světě umírá skoro dva tisíce dětí mladších pěti let. Znečištění ovzduší má stále větší dopady na lidské zdraví a stalo se po vysokém krevním tlaku druhým nejčastějším faktorem, který přispívá k úmrtím. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil americký výzkumný ústav Health Effects Institute (HEI). Analýza, na kterou upozornil deník The Guardian, je založená na datech o úmrtnosti ve světě za rok 2021, která shromáždil Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Podle autorů bylo v tomto roce po celém světě se znečištěním ovzduší spojeno 8,1 milionu úmrtí, z toho více než sedm set tisíc případů tvořily děti mladší pěti let. I v této věkové skupině bylo znečištění druhou největší hrozbou pro zdraví, hned za podvýživou, uvádí HEI. Napříč globální populací podle ústavu vliv špatného vzduchu předstihl škodlivé stravovací návyky a užívání tabáku, přičemž více úmrtí měl na svědomí pouze vysoký krevní tlak.

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím. Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.

V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech. Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech.

Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností. Rozdíl úmrtnosti (počet úmrtí na 100 000 lidí) v důsledku znečištění vnitřního ovzduší je mezi zeměmi i více než 100násobný.

Ačkoliv je velké množství továren, vypouštějících škodlivé látky uzavřena, ovzduší v Moravskoslezském kraji se stále nelepší. Monitoring znečištění ovzduší na území MSK prokázal přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu. Přípustný denní limit pro prach 50 µg.m-3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí za každou cenu přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních.

Nemocnost, jako důsledek zhoršení kvality ovzduší v našem kraji, je stále aktuálnějším tématem. Čekárny jsou plné pacientů s alergiemi a astmatem. Zejména u dětí je to problém číslo jedna. Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku.

tags: #znecisteni #ovzdusi #dopad #na #zdravi

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v ČR
• Problémy recyklace plechovek
• Fotografování podzimní krajiny
• Legislativa o skládkách dřeva
• Vzor plné moci pro ekologickou likvidaci