Látkové pleny a poplatky za odpad: Zkušenosti a srovnání

Praha - Pořád víc maminek se vrací k látkovým plenám. Děti v nich navíc cítí vlhkost, a proto se většinou naučí dřív na nočník. Jsou šetrnější k přírodě a výsledně vycházejí levněji.

Dnes už se také nemusí vyvářet ani žehlit, vyrábějí se třeba z bambusových vláken, konopí nebo froté. Letos se koná už popáté akce na propagaci látkových plen.

V rámci akcí si mohou rodiče do mateřských klubů a ekologických center přijít prohlédnout moderní textilní kalhotky pro děti a prodiskutovat přebalování s odborníky. Dětští lékaři jsou k nim zatím spíš skeptičtí, kromě ekologie považují plenky za srovnatelné s jednorázovými.

Podle zastánců této dětské pomůcky jsou totiž látkové plenky výrazně ekologičtější a levnější než jejich papírová varianta, mnoho rodičů ale může odradit vyšší pořizovací cena.

„Používání jednorázových plen velmi zatěžuje naše životní prostředí. Na jejich výrobu je třeba velké množství surovin - dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, doprava a jejich případné spalování zatěžují životní prostředí, odpad z plen je nerecyklovatelný, pleny se skládkují nebo pálí,“ upozorňuje Hana Kovaříková z olomouckého Hnutí Duha, kde se budou akce také pořádat. Za dobu, kdy dítě nosí plenky, vyprodukuje až tunu odpadu.

Čtěte také: Údržba látkového kolečka na odpad

Moderní látkové pleny

Moderní látková plenka má přitom jen pramálo společného s tou klasickou, která se musela namáčet, vyvařovat a žehlit. Textilní plenky se skládají z kalhotek a vkládací bavlněné pleny. Po použití ji stačí hodit do pračky a vyprat na 60 stupňů.

Od pořízení látkových plenek ale může mnoho rodičů odradit vyšší pořizovací cena, která se pohybuje mezi 8 000 až 10 000 korun. Jedny kalhotky s vkládací plenkou totiž vyjdou až na 450 korun, dítě jich přitom potřebuje nejméně dvacet. Při delším používání se prý ale tato investice vrátí, a to i při započítání cen vody a energií na praní.

Týden opravdových plen (TOP)

V rámci Týdne opravdových plen (TOP) se budou konat „výstavy“ látkových plen například v Horních Počernicích, Blansku, Třebíči, Olomouci, Českých Budějovicích nebo Pardubicích. Zájemci se zde mohou pobavit s dětskými lékaři nebo rodiči, kteří mají s ekologickým přebalováním zkušenosti. Součástí mnoha akcí je také burza plenek, z nichž děti už vyrostly. Součástí doprovodného programu jsou také informace o bezplenkové komunikační metodě.

Dopad na životní prostředí

Které z nich škodí naší planetě méně? spotřebovávají celkově (i s praním) méně energie a vody při praní než jednorázovky. Nejvíce energie se spotřebovává při praní látkových plenek. V této fázi tak plenky zatěžují odpadní vody a při sušení a žehlení spotřebovávají energii. Mnozí lidé mají za to, že spotřeba energie a vody při praní látkových plenek je srovnatelná s energií potřebnou na výrobu plenek jednorázových, takže by to z ekologického hlediska mělo vyjít nastejno. Zdaleka tomu ale tak není.

Malý příklad pro srovnání nám může přiblížit spotřebu vody. Mnohé ze surovin, z nichž jsou látkové pleny vyrobeny, pochází z obnovitelných zdrojů jako je bavlna, vlna, konopí nebo bambus. Jsou plenky na jedno použití, složené z propustné fólie (polypropylen), části nasákavé vložky (většinou buničina a gelový absorbér na bázi polyakrylátů, který doplňuje buničinu), nepropustné fólie k ochraně prádla (polyetylen), lepicích pásků či suchého zipu a gumiček. Jsou asi z 50 % vyráběny z neobnovitelné ropy. Na jednu plenku se spotřebuje zhruba šálek surové ropy. Savá buničina se zase energeticky náročně vyrábí ze dřeva a za celou dobu se jí spotřebuje zhruba 250 kg.

Čtěte také: Více o ekologických látkových kabelech

Spotřebovávají velké množství surovin - na jejich výrobu je třeba velké množství dřeva a vody na buničinu, ropa na umělé hmoty, palivo na transport). Nezanedbatelné je i znečišťování ovzduší, které vzniká jak při jejich výrobě (výroba celulózy a umělých hmot), tak i při distribuci do obchodních domů, do domovů uživatelů a po použití k místu zneškodňování. Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti ještě objemnější a hmotnější - až jedna tuna na dítě (za dva roky).

Když se v 80. letech minulého století objevily jednorázové pleny, hlásali jejich výrobci, že jde o revoluci v péči o dítě. Jedním z argumentů výrobců jednorázových plenek bylo mimo jiné tvrzení, že jejich výrobek je ekologičtější než plena látková. Toto tvrzení vyvrátila studie společnosti Landbank Consultancy, kterou si nechala vypracovat organizace Women’s Environmental Network (WEN) z Velké Británie.

Snahy o návrat ke klasickým látkovým plenám se postupem času rozšířily i mimo Británii. Podle materiálů WEN je „ekologická stopa“ jednorázové plenky dvakrát větší než stopa plenky látkové. Jiné prameny uvádějí, že při výrobě papírových plen se spotřebuje až desetkrát víc surovin, třikrát víc energie a také se znečistí vzduch víc než při výrobě plenek bavlněných, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní a žehlení.

Nevýhodou jednorázových plenek je, že obsahují umělé hmoty - propustná polypropylénová folie na „suchou“ vrstvu, nepropustná polyetylénová folie na ochranu oblečení, polyakryláty ke zvýšení absorbční schopnosti celulózy. Hmotnost umělých hmot v plence je sice zanedbatelná, přesto se jejich výroba na prostředí také podepíše. Nejvíce však plenky zatěžují prostředí horami odpadů. Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, a to za dva roky, po které dítě plenky potřebuje, činí 4000 plenek, které v nasáklém stavu váží kolem 1 tuny. Takové množství odpadu vyprodukují za stejnou dobu 2 dospělí.

Papírové pleny jako odpad tak putují buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek. Druhou možností je skládkování, což ovšem také přináší mnohá ekologická rizika. Jenom pro ilustraci, ve Velké Británii tvoří jednorázové plenky v průměru něco málo přes 4 % domácího odpadu.

Čtěte také: Látkové odličovací houbičky: DIY

Problém odpadů z domácností, přestože tvoří zhruba jen 17 % veškerého odpadu končícího na skládkách, spočívá v tom, že jeho velká část podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který přispívá ke klimatickým změnám a také zvyšuje riziko exploze a následného požáru skládky. Při vyhnívání se uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují skládku. Hrozí nebezpečí průsaku skládky a kontaminace spodních vod. Hnijící odpad také zatěžuje okolí zápachem. Proces vyhnívání zabere desetiletí a i staré skládky jsou stále zdrojem metanu.

Jednorázové plenky k těmto problémům významně přispívají: okolo 25 % odpadu z plenek je papír a plast, zbytek je moč a stolice.

Látková plenka po mnohonásobném použití steří, lze ji pak používat jako hadr a nakonec může zcela neškodně dožít v kompostu na vaší zahrádce. Nesmíme zapomenout ani na dopravu - těch 4000 plen se musí z továrny nějak dostat k zákazníkům, 1 tuna odpadu zase na skládky či do spaloven. Látkové plenky nakoupíte jen jednou - 60 kusů většinou vystačí i na dvě a více dětí.

Vlivy na prostředí můžeme hodně ovlivnit sami - budete-li optimálně plnit pračku, prát pouze na 60 °C v bezfosfátovém pracím prášku a sušit na volném vzduchu. Žehlení prádla není od 3 měsíce věku dítěte nezbytné - z hygienického hlediska dítě nestrádá a vy ušetříte elektřinu a čas.

Ekonomické srovnání

Obecně je velmi rozšířený názor, že jednorázové plenky jsou sice dražší při nákupu, ale ekonomické náklady se srovnají výdaji na praní a žehlení látkových plen. Vzali jsme tedy papír a tužku, vyplněné dotazníky od maminek a počítali. Při našich výpočtech jsme brali 2 roky jako dobu, po kterou je dítě přebalováno - dnes je to ale kvůli používání jednorázových plenek i víc, protože děti, které jsou stále v „suchu“, nemají motivaci hlídat své potřeby.

Počítali jsme, že dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, za dva roky tedy přibližně 4000 plenek, což při průměrné ceně 6,2 Kč dělá téměř 25 000 Kč. Za plenky látkové, které stojí 20 Kč a kterých nám postačí 60, zaplatíme pouze 1200 Kč. Látkové plenky se musí prát a v prvních týdnech i žehlit.

Z našich dotazníků vyplynulo, že plenky se perou většinou ve 2-3 várkách za týden, tedy maximálně 312 várek prádla za 2 roky; po 3 měsíci již většina rodičů nežehlí, předtím tato činnost zabere asi 1 hodinu denně.

Spotřebu elektřiny na praní na 60 °C jsme počítali 1,3 kWh - za 312 várek spotřebujeme 406 kWh v ceně 3,4 Kč, tedy celkem 1380 Kč, na žehlení spotřebujete 0,3 kWh za den, za 3 měsíce tedy asi 30 kWh, tj. 100 Kč. Na praní ještě potřebujeme vodu - průměrná pračka spotřebuje 50 l, za 312 cyklů to je 15,6 m3 vody, jejíž průměrná cena v ČR je asi 40 Kč/m3, zaplatíme tedy 624 Kč. Nejdražší je prací prášek, na jednu várku ho spotřebujeme asi 100-150 g v ceně kolem 10 Kč (to jsou ceny kvalitnějších a tedy dražších prášků), náklady za prášek jsou za dva roky 1320 Kč.

Celkové náklady na praní jsou kolem 5200 Kč, plus 1200 Kč za nákup plenek. Když to všechno sečteme a odečteme, zbývá přibližně 18 600 Kč ve prospěch látkových plenek. Vstupní údaje jsou zaokrouhlované, konkrétní zisky se budou lišit i podle ceny vody, druhu pracího prášku a toho, jakou pračku a žehličku máme.

Zdravotní aspekty

Podle informací na serveru www.therealnappycompany.com existují také studie, podle nichž jednorázové plenky škodí nejen životnímu prostředí a peněžence, ale také zdraví. V rozvinutém světě se prý u mužů snižuje průměrné množství spermatu. Výzkum upozorňuje na to, že od konce 60. let pokleslo téměř o polovinu a dosud klesá každoročně asi o 2 %. Podle některých vědců je možné hledat spojitost mezi snižující se mužskou plodností a papírovými plenkami.

Vědci z univerzity v Kielu měřili u 48 chlapečků teplotu jejich šourku. Ukázalo se, že jednorázové plenky neumožňují normální ochlazování a zvyšují - na rozdíl od plen látkových - teplotu šourku o jeden stupeň Celsia. Nadbytečné zahřívání šourku patrně vede v dospělosti ke snížené produkci spermatu.

V březnu 2001 vyšel v časopise The Ecologist článek Roba Edwardse Many nappy returns. Podle informací z článku bylo v nejznámějších typech jednorázových plen (Benetton, Boots, Huggies, Sainsbury's a Pampers) v roce 2000 nalezeno stopové množství tributylu cínu, toxické látky, která poškozuje pohlavní hormony. Ačkoli množství této látky bylo velmi malé, děti mu mohou být podle WENu vystaveny až 3,6krát déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace.

Výrobci jednorázových plenek popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie, případně tvrdili, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko. „Jednorázové plenky jsou zcela bezpečné,“ tvrdí britská Asociace výrobců absorpčních hygienických výrobků.

Závěr

Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Často však rodiče podlehnou argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas a také, že děťátko zůstane suché a neopruzené pouze v papírových plenkách. Jednorázové plenky jsou určitě pohodlnější, pokud ale vezmeme jako základ práci s plenkami okolo tří hodin týdně (s výjimkou prvních žehlicích týdnů), můžete se zamyslet například nad tím, kolik času strávíte třeba na nákupech při hledání akční slevy jednorázových plenek. Mnohé maminky v našich dotaznících navíc uváděly svou zkušenost, že dětské pokožce lépe svědčí bavlněné plenky, pokud se dítě včas přebalí.

Ve Velké Británii už někteří reklamu prokoukli (taky se jim tam balíky s použitými plenkami hromadí o nějaký ten rok déle) a založili hnutí příznivců „opravdových“ (rozuměj látkových) plen - tento rok se tamější Týden opravdových plen bude konat od 29. 3. do 4. 4.

Jednorázové plenky je dobré odkázat tam, kam patří a kde mají své nezastupitelné místo - na cesty, na noc, pokud se dítě budí mokrem, a pro obtížné situace.

Bamboolik prodává plenky od roku 2012. Dosud jsme prodali takový počet látkových plen, který by v přepočtu vystačil na 12 830 velkých plenkových sad. Velká plenková sada je taková sada, která se dá používat od narození po nočník - stačí vám jen doplnit pár plenek na noc.

Jak jsme k tomuto ohromujícímu číslu došli? Celkem jednoduše. Zprůměrovali jsme počet dní, které miminko nosí plenky na 730. Je to něco málo přes dva roky, což odpovídá průměrnému věku, kdy se děti naučí chodit na nočník. Průměrný počet plenek jsme stanovili na 6 denně. Další výpočet už je velmi jednoduchý. Zvážili jsme pár plenek, které na svých malých uživatelích strávily běžný přebalovací interval (2-3 hodiny přes den). Pro představu: Jedno popelářské auto uveze 5 až 7 tun odpadu.

Děkujeme z celého srdce všem našim zákazníkům, kteří si u nás plenky nakoupili. Je úplně jedno, jestli jste pořídili velkou plenkovou sadu nebo jen pár kousků. Každá ušetřená plena se počítá.

TIP: Látkové plenky šetří kromě životního prostředí také vaši peněženku - i tady jsme se pustili do matematických výpočtů.

tags: #latkove #pleny #a #poplatky #za #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na tříděný odpad Třebechovice
• Tipy pro víkendové focení přírody
• Citáty o škole a životě
• Metody čištění půdy od ropných látek
• Vše o poplatku za odpad v Brně