Znečištění životního prostředí v Libereckém kraji

Téma ekologie a životního prostředí se pro řadu lidí stává stále důležitějším. Stoupá nejen počet těch, kteří třídí odpad, ale také zájem o to, jak si v oblasti udržitelnosti vede místo, kde žijí. Kolik emisí připadne na jednoho obyvatele, kolik je v místě bydliště zeleně, kolik odpadu vyprodukují a vytřídí lidé nebo kolik peněz vynakládají samosprávy na ochranu životního prostředí? To jsou jen některé z ukazatelů, které mezi kraji v oblasti ekologie a životního prostředí porovnává průzkum Místo pro život.

Liberecký kraj podporuje tato měření organizačně i finančně. Chceme získávat data o životním prostředí ve městech, v tomto případě o stavu ovzduší. I přes dlouhodobou snahu inspirovat lidi k výměně kotlů, zateplování a lepšímu režimu spalování se opakovaně zjišťuje, že významných znečišťovatelem v urbanizovaném prostředí jsou lokální topeniště, tedy domácí kotle na vytápění domů a ohřev vody. Rád bych upozornil obyvatele kraje, že od prvního září platí zákaz provozu domácích kotlů první a druhé emisní třídy.

Kvalita ovzduší a smogové situace

Okamžitý stav ovzduší je možné sledovat na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, je zde uvedena i legenda vysvětlující způsob hodnocení aktuální kvality ovzduší.

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot.

V případě dlouhodobější špatné kvality ovzduší a s tím souvisejících nepříznivých rozptylových podmínek platí doporučení týkající se omezení pohybu venku, a to především ráno a večer, a omezení větší fyzické aktivity ve venkovním prostředí. Situace může negativně působit na starší osoby, těhotné ženy a malé děti a dále na chronicky nemocné osby, např. kardiaky a astmatiky. Tyto osoby by měly omezit pohyb ve venkovním prostředí. Občané by měli svá obydlí větrat spíše krátce a intenzivně a zvážit posílení vlastní imunity přísunem vitamínů.

Čtěte také: Pardubický kraj: Tipy na víkendový výlet

Investice do ochrany životního prostředí

Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu a neinvestiční náklady, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části). Hlavním účelem těchto výdajů je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv jiné poškození životního prostředí, ke kterému dochází při činnosti podniků.

V roce 2024 investoři se sídlem na území Libereckého kraje vynaložili na ochranu životního prostředí celkem částku v hodnotě 4 986,1 mil. Kč, tj. meziročně o 250,9 mil. (5,3 %) více. Největší část těchto výdajů směřovala do neinvestiční oblasti, a to 4 383,7 mil. Kč (tj. 87,9 % z celkového objemu výdajů na životní prostředí). Meziročně se objem neinvestičních nákladů zvýšil o 106,6 mil. Kč (+2,5 %).

V oblasti neinvestičních nákladů byly v roce 2024 největší položkou výdaje spojené s nakládáním s odpady, které představovaly 48,5 % jejich celkové hodnoty. Oproti roku 2023 byl zaznamenán nárůst těchto výdajů o 9,6 %. Druhou nejvýznamnější položku neinvestičních nákladů představuje ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod (38,0 %), v tomto případě se objem nákladů zvýšil o 4,7 %.

Celkový objem investičních výdajů investorů se sídlem v Libereckém kraji v roce 2024 byl meziročně vyšší o 144,3 mil. Kč (+31,5 %) a dosáhl 602,3 mil. Kč. Více než 71 % těchto výdajů pocházelo z vlastních zdrojů a rozpočtových prostředků. Nejvyšší podíl z celkového objemu investic zaujímaly investiční výdaje na ochranu ovzduší a klimatu (34,6 %), oproti roku 2023 se objem těchto investic zvýšil o 114,6 mil. Kč (+122,6 %) na 208,2 mil. Kč. S odstupem následovaly investice spojené s nakládáním s odpady, tj. 154,1 mil. Kč (25,6 % investičních výdajů), jejich objem meziročně vzrostl o 34,9 mil. Kč (+29,2 %). Dále následovaly náklady určené na nakládání s odpadními vodami, tj. 152,1 mil. Kč (25,2 %), což je meziročně o 39,2 mil. Kč (+34,7 %) více. Proti roku 2023 se výrazně zvýšily také výdaje na ochranu biodeverzity, tj. +2,8 mil. Kč (+169,4 %) na 4,5 mil. Kč, tento typ výdajů však představoval pouze 0,7 % investičních výdajů. Naopak na ochranu a sanaci půdy a vod bylo v roce 2024 vynaloženo 56,4 mil. Kč (tj. 9,4 % investičních výdajů), meziročně o 49,1 mil. Kč (46,5 %) méně.

Investice na ochranu životního prostředí vynaložené na území Libereckého kraje (bez ohledu na sídlo investora) dosáhly v roce 2024 v porovnání s ostatními kraji 2. nejnižší částky, a to 1 107,5 mil. Kč. Meziročně byly vyšší o 367,7 mil. Kč (+49,7 %). Proti roku 2023 byl vyšší objem vynaložených investic na území regionu zjištěn také v dalších 5 krajích, z toho nejvýraznější nárůst zaznamenal Karlovarský kraj (+63,5 %). Ve zbývajících krajích se investice na ochranu životního prostředí snížily, nejvíce v Královéhradeckém kraji (-26,7 %). V přepočtu na 1 obyvatele dosáhly sledované investice v našem kraji 2 464,5 Kč, tato hodnota je v rámci regionů 4. nejnižší. V porovnání s republikovým průměrem (3 229,3 Kč) je o 764,7 Kč nižší.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

V roce 2023 investoři se sídlem na území Libereckého kraje vynaložili na ochranu životního prostředí na investicích i neinvestičních nákladech celkem částku v hodnotě 4 735,2 mil. Kč, tj. meziročně o 102,1 mil. (2,2 %) více. Největší část těchto výdajů směřovala do neinvestiční oblasti, a to 4 277,1 mil. Kč (tj. 90,3 % z celkového objemu výdajů na životní prostředí). Meziročně se objem neinvestičních nákladů zvýšil o 78,0 mil. Kč (+1,9 %).

V oblasti neinvestičních nákladů byly v roce 2023 největší položkou výdaje spojené s nakládáním s odpady, které představovaly 45,4 % jejich celkové hodnoty. Oproti roku 2022 byl zaznamenán nárůst těchto výdajů o 6,9 %. Tyto náklady souvisí např. s úpravou technologických procesů z důvodu prevencí vzniku odpadů, se zařízením a vybavením pro sběr, svoz, přepravu, třídění a úpravu odpadů, výstavbou spaloven, recyklačních závodů, řízených skládek, kompostáren, asanací starých skládek, zařízením pro monitoring odpadů. Druhou nejvýznamnější položku neinvestičních nákladů představuje ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod (37,2 %), v tomto případě se však objem nákladů o 4,9 % snížil.

Celkový objem investičních výdajů investorů se sídlem v Libereckém kraji v roce 2023 byl meziročně vyšší o 24,1 mil. Kč (+5,5 %) a dosáhl 458,1 mil. Kč. Více než 64 % těchto výdajů pochází z vlastních zdrojů a rozpočtových prostředků. Nejvyšší podíl z celkového objemu investic zaujímaly investiční výdaje na nakládání s odpady (26,0 %), oproti roku 2022 se ovšem objem těchto investic snížil, a to o 45,3 mil. Kč (-27,5 %) na 119,2 mil. Kč. S mírným odstupem následovaly investice spojené s nakládáním s odpadními vodami, tj. 112,9 mil. Kč (24,6 % investičních výdajů), jejich objem meziročně vzrostl o 7,3 mil. Kč (+6,9 %). Proti roku 2022 se výrazně zvýšily výdaje na ochranu ovzduší a klimatu, tj. +58,5 mil. Kč (+167,1 %) na 93,5 mil. Kč a tento typ výdajů tak představoval 20,4 % investičních výdajů. Naopak na ochranu a sanaci půdy a vod bylo v roce 2023 vynaloženo 105,5 mil Kč (tj. 23,0 % investičních výdajů), meziročně je to však o 11,7 mil. Kč (10,0 %) méně. Ochrana biodiverzity a krajiny získala pouze 1,7 mil. Kč (0,4 % celkových investičních výdajů), což je ve srovnání s rokem 2022 o téměř 80 % výdajů méně.

Investice na ochranu životního prostředí vynaložené na území Libereckého kraje (bez ohledu na sídlo investora) dosáhly v roce 2023 v porovnání s ostatními kraji 2. nejnižší částky, a to 739,8 mil. Kč. Meziročně byly nižší o 40,9 mil. Kč (-5,2 %). Proti roku 2022 byl nižší objem vynaložených investic na území regionu zjištěn také v dalších 5 krajích, z toho nejvýraznější pokles zaznamenal Karlovarský kraj (-60,0 %). Ve zbývajících krajích se investice na ochranu životního prostředí navýšily, nejvíce v Ústeckém kraji (+39,0 %). V přepočtu na 1 obyvatele dosáhly sledované investice v našem kraji 1 642,4 Kč, tato hodnota je v rámci regionů po Karlovarském kraji (794,5 Kč) 2. nejnižší. V porovnání s republikovým průměrem (3 366,2 Kč) je o 1 723,8 Kč nižší.

Srovnání s ostatními kraji

Nejlepším místem pro život v Česku je z hlediska ekologie a životního prostředí Liberecký kraj. Vyplývá to z dat třináctého ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život. Druhé nejlepší výsledky má kraj Karlovarský, následován Královéhradeckým. Vychází z dat veřejných institucí a průzkumu spokojenosti mezi 1600 respondenty. Hodnotí jednotlivé kraje z několika oblastí a právě ekologie je jednou z nich.

Čtěte také: Životní prostředí Libereckého kraje

Na jeho prvenství se podílí hned několik faktorů. Pomyslnou stříbrnou medaili si v oblasti ekologie a životního prostředí odnesl Středočeský kraj. Třetí místo v této oblasti vybojoval Jihočeský kraj. Součástí celkového hodnocení Místa pro život je také dotazníkové šetření mezi obyvateli, kterého se letos zúčastnilo 1 600 respondentů.

„Na Liberecku je v přepočtu na obyvatele velmi nízké množství emisí znečišťujících látek v ovzduší a také vysoký podíl zeleně ku zastavěné ploše. K dalším plusům patří v Libereckém kraji například to, že má velmi vysoký podíl plochy typu přírodní biotop nebo velmi nízkou produkci komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele. Podle výzkumu Místo pro život vynakládá české hlavní město ze všech krajů nejvíce peněz do ochrany životního prostředí. nejméně emisí v ovzduší.

A jak jsou na tom jednotlivé kraje z hlediska produkce a třídění odpadu? Nejspokojenější jsou obyvatelé Libereckého kraje, velmi spokojených je přes 27 procent z nich. Následuje kraj Vysočina, kde je velmi spokojená téměř čtvrtina. Partnery srovnávacího výzkumu Místo pro život 2023 jsou stavební skupina VINCI Construction CS a ÚJV Řež. Podporovatelem projektu je Česká pošta.

Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2023 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. „Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy můžeme letos opravdu jásat. Nicméně je nutné mít na paměti, že řadu toxických látek průmysl do IRZ nemusí ohlašovat. Nebezpečné látky se dělí do nejrůznějších kategorií, v naprosté většině z nich Liberecký kraj vůbec nefiguruje.

Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny. Liberecký kraj patří spolu s Plzeňským a Jihočeským krajem mezi území s nejnižšími emisemi látek s potenciálně, pravděpodobně i prokazatelně rakovinotvornými účinky. Oproti roku 2008 klesly jejich emise o 20 %. K dalším změnám patří nárůst emisí plynů způsobujících kyselé deště z Teplárny Liberec o téměř 100 tun na více než 600 tun. V celém kraji pak došlo k nárůstu těchto emisí téměř o 30 %, na cca 1200 tun. Na prvních dvou místech souhrnného žebříčku pro látky s prokazatelně, pravděpodobně potenciálně rakovinotvornými účinky, se umístily stejné podniky, jako v roce 2008 - Kašír a Rotec - Czech. Podobná situace je u Teplárny Liberec, která vede žebříček znečišťovatelů plyny způsobujícími kyselé srážky.

Tabulka: Investice na ochranu životního prostředí v Libereckém kraji v roce 2023 (v mil. Kč)

tags: #Liberecký #kraj #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Odhlášení vozidla v jiném kraji
• Umístění kontejnerů na tříděný odpad
• Zajištění svahů pomocí ekologických sítí
• Vliv Polska na ovzduší Ostravska
• Přirozené změny klimatu: Názor