Recyklace odpadu a udržitelný rozvoj v Česku

Naše společnost EUROVIA Kamenolomy se řadí k významným a tradičním výrobcům a dodavatelům stavebních surovin na českém trhu. Zabýváme se výrobou a prodejem špičkového přírodního drceného a těženého kameniva pro všestranné stavební využití, ale také třeba recyklací bezpečných odpadů.

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás tímto upozornit, že prodej kameniva na lomech, pískovnách a recyklačních dvorech bude pro rok 2025 ukončen k 12. prosinci. Prodej bude opět zahájen na většině našich provozoven dne 5. ledna 2026. Expedice na naší provozovně bude letos ukončena 10. 12.

Aktuální trendy v recyklaci a odpadovém hospodářství

V pondělí 4. května rada Hlavního města Prahy schválila návrh na vyslovení podpory zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR. Od systému vratných záloh očekává zvýšení účinnosti třídění, úspory za úklid veřejných prostranství a zvýšení čistoty města.

„Kromě neoddiskutovatelných environmentálních přínosů by díky zálohovému systému město výrazně ušetřilo na úklidech veřejných prostranství. PETky a plechovky totiž tvoří významnou část objemu odhozeného odpadu v pražských ulicích a parcích. Zálohované nápojové obaly jsou dalším krokem směrem k cirkulární ekonomice, kterou podporujeme,“ sdělil iniciativě Zálohujme.cz motivaci hlavního města zástupce primátora Petr Hlubuček.

Experiment, realizovaný v loňském roce během World Clean up Day především v Praze ukázal, že se mezi odhozenými odpadky nachází minimální množství vratných lahví od piva. „Zálohy u pivních lahví motivují lidi je vracet, proto je na úklidech nacházíme jen zřídka. Zato pokaždé sbíráme velké množství pivních plechovek, protože ty zálohované nejsou. Jsem přesvědčený, že kdybychom nápojové plechovky a PETky zálohovali, čistotě veřejného prostoru to výrazně prospěje,“ komentuje Jan Bareš, spoluzakladatel dobrovolnické úklidové organizace Trash Hero.

Čtěte také: Vášně na hřišti: Liberec proti Boleslavi

To by znamenalo také značné úspory za úklid veřejných prostranství. „Podle Analýzy nákladů a výnosů zavedení zálohového systému v ČR (Eunomia Research & Consulting, 2019), by zálohový systém snížil finanční zátěž odpadu pohozeného v české přírodě až o dvě miliardy Kč ročně,“ upřesňuje Brožová.

Rozdíl je i v nákladech obcí na sběr tříděného odpadu. Zálohový systém a současný systém třídění odpadu mohou (a měly by) fungovat zároveň. Zálohy by ale ulevily nyní zcela přeplněným kontejnerům na plasty zhruba o čtvrtinu.

Ze studie Vysoké školy chemicko-technologické (2018) vyplývá, že zavedení zálohového systému na plastové a hliníkové nápojové obaly by vedlo k poklesu environmentálních dopadů souvisejících s transportem, balením nápojů a jejich následným využitím o 28 %.

V kontextu aktuálního projednávání návrhů odpadové legislativy v Poslanecké sněmovně považuje iniciativa Zálohujme.cz podporu zálohování nápojových PET lahví a plechovek ze strany Rady hlavního města Prahy za velmi důležitý krok.

Výbor pro životní prostředí dnes hlasoval o pozměňovacích návrzích poslanců a poslankyň k novému zákonu o obalech. Poslanci a poslankyně většinově podpořili pozměňovací návrh poslankyně Evy Fialové (ANO), který umožní, aby nápojový průmysl dobrovolně zavedl vratné zálohované PET lahve. Nepodpořili však povinné zálohování jiné změny, které by pomohly snížení plastového a hliníkového odpadu. Další pozměňovací návrhy mohou být podány ještě při 2. čtení.

Čtěte také: Umístění kontejnerů na tříděný odpad

Zákon má mj. zvýšit recyklaci nápojových obalů, které často končí pohozené na veřejných prostranstvích a v přírodě. Plýtvání chce zastavit platná evropská směrnice vyžadující sesbírání 90% plastových nápojových lahví, ty budou muset navíc obsahovat minimálně 25 % recyklátu. Podobné cíle však platí i pro hliníkové plechovky.

Žádná země na světě podobné cíle není schopna plnit bez zálohového systému, který by pokrýval hliník i PET. Zálohování lahví a nápojových plechovek funguje v devíti zemích EU např. Německo, Chorvatsko či Estonsko a dalších deset zemí zálohování spustí do pěti let.

“Poslanci Výboru pro životní prostředí nepodpořili povinné zálohování plastových lahví, ale umožnili nápojovému průmyslu, aby zavedl zálohování dobrovolně Je to lepší než nic, ale stále zcela nedostačující aby Česko zajistilo 90% sběr plastových lahví. Plastové lahve budou i nadále končit ve velké míře na skládkách, ve spalovnách a v přírodě.

“Ekologické organizace, stejně jako drtivá většina veřejnosti, podporují zavedení zálohování nápojových lahví a plechovek. Vracení zálohovaných pivních lahví u nás úspěšně funguje desítky let. Češi recyklovat umí, pokud jim k tomu stát vytvoří rozumné podmínky.

“Výbor životního prostředí umožnil alespoň zavedení dobrovolných záloh na plastové nápojové obaly, což nebylo doposud možné, ačkoliv MŽP chybně a účelově tvrdilo opak. Nic to nemění na faktu, že absence povinného zálohování plastových nápojových obalů a hliníkových plechovek je fatální chybou novely zákona o obalech. Zálohy mají podporu jak naprosté většiny lidí, tak řady expertů, je spočítáno, že jejich zavedení je výhodnější pro životní prostředí, nestálo by daňové poplatníky ani korunu a umožnilo by splnit cíle recyklace a sběru nápojových obalů.

Čtěte také: Problémy s chemickým odpadem

Recyklace PET lahví a požadavky EU

Evropská komise ve svých cílech ukládá členským zemím povinně používat recyklovaný PET pro výrobu nových PET lahví (min. 25 % od roku 2025, min. 30 % od roku 2030 atd.). V ČR se PET lahve dlouhodobě třídí do žlutých kontejnerů a dále zpracovávají, nicméně až dosud na recyklát neurčený pro styk s potravinami.

Výrobci nápojů budou ale potřebovat pro výrobu nových PET lahví recyklát v tzv. food grade kvalitě. Zajímá nás proto, jaké je odborné stanovisko SZÚ, resp. Ministerstva zdravotnictví k recyklaci PET pro styk s potravinami.

V případě použití chemické recyklace, což znamená úplná depolymerizace na monomerní látky a výroba nového plastu polymerací z monomerů a dalších vstupních látek. Tento typ recyklace se následně řídí požadavky nařízení EK č. 10/2011 na plasty určené pro styk s potravinami, kde jsou uvedeny i požadavky na technickou čistotu použitých surovin.

Co se však týká mechanické recyklace, která se právě využívána, při výrobě recyklovaného PET materiálu tzv. food grade kvality. V EU platí nařízení EK č. 282/2008 na recyklované plasty a podle požadavků tohoto nařízení (v současné době jsou již připraveny jeho dvě novelizace) musí být bezpečnost všech recyklační procesů posouzena a vyhodnocena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin na individuální bázi.

Vstupní materiál k recyklaci v případě opětovného použití pro výrobu plasty pro styk s potravinami nesmí obsahovat více jak 5 % nečistot (tj. non-food grade plastů). Kvalita vstupů je právě závislá na co možná efektivní sběru a vytřídění food grade PET materiálu, tzn. PETu, který byl vyroben z panenského PET materiálu za použití pouze látek a přísad v souladu s nařízením EK č. 10/2011 - požadavky na plasty určené pro styk s potravinami, které jsou velice přísné na rozdíl od obalů pro jiné způsoby použití, např. technické obaly.

Z výše uvedeného je jednoznačné, že plastový odpad ze žlutých kontejnerů, tak jak je dneska u nás sbírán nemůže přísné požadavky předpisů EU na recykláty pro styk s potravinami splnit. Tento materiál by musel být následně dokonale roztříděn tříděn a podle mých znalostí a informací stávající třídící technologie používané v ČR opět nejsou schopny zaručit vytřídění PET lahví tak, aby byla zaručena požadovaná kvalita (méně než 5% non food grade PET).

Podle požadavků EU při sběru a zejména při třídění plastů pro styk s potravinami musí být zaveden systém kvality a princip vysledovatelnosti. Splnění těchto požadavků si rozhodně neumím představit u stávajícího systému zavedeného v ČR. To je také jeden z důvodů, proč v souboru posouzených recyklačních podniků Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, kterých je dosud cca 150, není dosud žádný z ČR.

Nutno však říci, že dosažení požadované kvality vstupní suroviny nemusí být nutně přes systém zálohování PET lahví, ale rozhodně by mělo být dosaženo kvalitnějšího systému separace nápojových lahví např. v oddělených kontejnerech výhradně na nápojové láhve a následné dotříďování např. optickými metodami.

Výsledky třídění odpadu v roce 2019

Loni jsme vytřídili nejvíc papíru, téměř 22 kilogramů, dále pak 15,1 kilogramu plastů, bezmála 14 kilogramů skla a necelé půl kilo nápojových kartonů. A stále více třídíme i kovy, těch vytřídil každý obyvatel v průměru 13,9 kilogramu.

Prostřednictvím sběrných systémů obcí se tak shromáždilo přes 693 tisíc tun vytříděných odpadů, což je o 4 % více než v roce 2018. EKO-KOM dále uvádí, že v roce 2019 bylo na tuzemský trh dodáno 1 219 696 tun jednocestných obalů, 73 % jich bylo následně vytříděno, dotříděno na třídicích linkách a druhotná surovina byla předána k recyklaci a dalšímu využití.

Tradičně nejlépe se daří recyklovat papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry recyklace 88 %. Zjednodušeně řečeno - bezmála 9 z 10 vyrobených tun papírových obalů byly loni recyklovány na nový papír nebo dále využity. U skla bylo dosaženo 79% míry recyklace, u plastových obalů 69%, u kovů 57% a u nápojových kartonů to bylo 25 %.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zajišťuje v ČR provoz systému třídění a recyklace obalových odpadů. Do systému bylo na konci roku 2019 zapojeno 21 197 firem a 6 146 obcí ČR. Češi mohou třídit své odpady prostřednictvím 473 359 barevných kontejnerů a menších nádob na ulicích i přímo u rodinných domů.

Cirkulární ekonomika jako příležitost

Institut cirkulární ekonomiky společně s nově vzniklou konzultační společností CIRA Advisory spouští online vzdělávací platformu o cirkulární ekonomice určenou firmám i široké veřejnosti. Jejím obsahem budou webináře vedené odborníky.

Probíhající zdravotní a ekonomická krize poukázala na to, jak důležité je umět v ekonomice i společnosti efektivně využívat materiál a zdroje.

„Právě poptávka českých podnikatelů, zastupitelů i manažerů po vzdělání v této oblasti stojí za vznikem nové série webinářů. Postupně chceme vybudovat online akademii nabízející kurzy pro odbornou i laickou veřejnost. Hned první setkání nabídne velmi aktuální téma. Soňa Jonášová na něm představí Cirkulární ekonomiku jako příležitost pro byznys v kontextu současné krize. Bezplatný webinář se koná v úterý 19. května od 17 hodin.

O týden později se účastníci dozví, jak s cirkulární ekonomikou začít, a to u sebe v kanceláři. Další týden pak nabídne vhled do legislativy EU a plánech v oblasti cirkulární ekonomiky. O cirkulárních zdrojích energie bude mluvit Petr Novotný z INCIEN, čerstvý držitel prestižní E.ON Energy Globe.

S výběrem témat pomohli organizátorům zájemci v dotazníkovém šetření. Webináře se konají vždy v odpoledních hodinách, aby byly dostupné pro co nejširší skupinu účastníků. Větší dostupnost zajišťuje i online forma kurzů, která je v posledních letech čím dál populárnější díky nižším nárokům na čas i místo. Většina cirkulárních webinářů je bezplatných, za ty odbornější dají účastníci nízký příspěvek.

CIRA Advisory s.r.o. je poradenská a konzultační společnosti zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky napříč všemi ekonomickými segmenty od zemědělství či odpadového hospodářství až po inovativní cesty zahrnující výhody digitálních technologií. Jejím cílem je pomoci firmám, obcím a dalším institucím přejít z lineárního principu fungování na cirkulární. Vytváří cesty, které propojují byznys s přírodou. CIRAA pomáhá vkládat do podnikání firem cirkulární a udržitelné principy, je průvodcem jak pro malé firmy, tak velké nadnárodní společnosti. Současně nastavuje efektivní komunikační strategií jak uvnitř firmy, tak směrem k široké i odborné veřejnosti a vytváří účinný „networking“.

Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí.

Podle nedávno dokončené studie by mohla první městská bioplynová stanice vzniknout u spalovny v Malešicích. Financování i provoz výroby biometanu by řešily Pražské služby, které spalovnu provozují a nyní vozí biologický odpad ke zpracování jinam. Pokud záměr, kterým se má v brzké době zabývat městská rada, projde i zastupitelstvem a orgány společnosti a neprotáhnou se potřebné povolovací procesy, hotová by mohla být během roku 2023.

Legislativa a odpady

Po dlouhém schvalovacím procesu je konečně schválena změna zákona č. 258/2000 Sb. „O veřejném zdraví“ zákonem č. 205/2020 Sb. Tuto změnu očekávali všichni ekologové nebo ti, kteří mají v podnicích na starosti nakládání s chemickými látkami a směsmi (dále CHLaS). Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní kategorie 1 nebo 2, mutagenní kategorie 1 nebo 2, toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 a dále látkami a směsmi, které mají přiřazenu kategorii nebo kategorie nebezpečnosti karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečnosti chemických látek a směsí a o zásadách ochrany zdraví a životního prostředí.

tags: #liberec #eurocia #recyklace #odpadu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ozbrojené Síly a Ekologické Předpisy
• Ekologické katastrofy a archeologie
• Ohrožení pýru plazivého
• Co je aplikace Dítě v ohrožení?
• Velkoobjemový odpad v Kladně