Plasty tvoří nedílnou součást každodenního života většiny z nás. Možná právě teď čtete tento článek v mobilním telefonu, jehož součástky tvoří různé druhy plastů, a zřejmě jej pro jistotu ještě máte v plastovém obalu; dost podobné je to i u počítačů. A co ty plastové obroučky na brýlích nebo fleecová mikina, kterou máte ve skříni?
Je to tak, plasty patří neodmyslitelně k dnešní době a od jejich vynálezu v roce 1831, kdy byl vynalezen styren, „ušly“ dlouho cestu. Svět plastů se značně proměnil - vzniklo mnoho druhů plastů s různorodými vlastnostmi a jejich vývoj neustále pokračuje. Primární surovinou pro výrobu plastů je ropa, na jejich výrobu jí ročně připadne cca 8 % celosvětové produkce a spotřeba plastů neustále roste.
Co to znamená? Rovnice je poměrně jednoduchá - z plastového výrobku, nebo třeba obalu, se poté, co nám doslouží, stane odpad. Vydejme se se Samosebou.cz za poznáním cesty plastu vytříděného do kontejneru na plastový odpad přes jeho svoz a dotřídění až po jeho opětovné využití ve formě nového produktu.
Cesta plastového odpadu má několik základních zastávek: třídění do sběrných nádob, svoz plastů do třídiček, následuje zpracování pro další výrobu a pak výroba nových produktů z recyklovaných plastů.
Novodobé systematické třídění plastů, tak jak jej známe dodnes, bylo zahájeno v roce 1997, kdy vstoupil v platnost tehdejší zákon o odpadech. Ve stejném roce vznikla společnost EKO-KOM, a.s., která zahájila řadu pilotních projektů na ověření různých možností sběru odpadů v obcích, včetně odpadů plastových.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Češi jsou národem třídičů, o čemž se můžeme přesvědčit v ReKalkulačce, která každý rok přepočítává údaje o třídění a recyklaci odpadu v České republice. Podle nejaktuálnějších dostupných údajů bylo v ČR v roce 2022 předáno k recyklaci 180 000 tun plastového odpadu, přičemž průměrná domácnost vytřídí 17,2 kg.
Plastový odpad můžeme třídit do nádob ve veřejně dostupných třídicích hnízdech, obvykle do žlutých kontejnerů nebo nádob se žlutým víkem - barva sběrných nádob se ale může v jednotlivých obcích lišit. Pro zajímavost: na konci roku 2022 bylo na území ČR rozmístěno 404 000 kontejnerů a menších nádob pro sběr plastů.
Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy mají domácnosti k dispozici plastové „popelnice“ o menším objemu 120 nebo i 240 litrů. Plasty jsou velmi vhodnou komoditou také pro sběr do pytlů. Naplněné pytle se nakládají ručně do velkokapacitních kontejnerů umístěných na vozidle nebo do vozidel s lisovací nástavbou.
Můžeme se setkat také s tzv. multikomoditním tříděním odpadu, při kterém se do jedné nádoby třídí různé druhy odpadu. Jaký odpad se kam v dané obci třídí poradí vždy samolepky, kterými jsou kontejnery označeny. PET láhve můžeme třídit s víčky - i to je stejné jako v případě skleněných obalů.
A co že se to děje s tím vším plastovým odpadem, který vytřídíme?
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Nejprve následuje svoz odpadu, který zajišťují v předem daných intervalech pracovníci svozových společností. Využívají k tomu speciálně upravená svozová vozidla. Věděli jste, že všechna vozidla, která převážejí odpady, jsou označena bílou obdélníkovou cedulkou s velkým písmenem „A“? Často se setkáme také s doplňkovými tabulemi na boku vozidel s nápisem „plast“.
Vytříděné plasty do kontejnerů se po svozu na třídicí linku ještě zbavují hrubých příměsí, následně putují k ručnímu dotřídění.
Pro svoz plastových odpadů se používají vozidla s tzv. lineárním stlačováním - ta odvážejí plasty tříděné do kontejnerů s tzv. horním výsypem. Stlačovací zařízení jednak nabírá odpad z násypné vany, jednak jej zatlačuje do prostoru proti tlaku přední stěny. Do nástavby o objemu 20 m³ je možné vysypat až 110 kontejnerů s plasty o objemu 1 100 litrů.
Plastový odpad mohou vyvážet také svozová auta vybavená tzv. hydraulickou rukou a korbou patřičného objemu nebo s tzv. natahovacím kontejnerem. V případě svozu plastových odpadů v otevřeném kontejneru nebo otevřené nástavbě svozového vozidla se často náklad zajišťuje sítí proti nežádoucím úletům.
Před dalším zpracováním je nutné dotřídění plastových odpadů. Na dotřiďovacích linkách se plasty zbavují všech nežádoucích příměsí a rozdělují nejčastěji na 5-6 skupin podle materiálů i barev, a to na PET, fólie, duté plasty, směsné plasty, polystyren apod.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
Při ručním dotřídění má každý pracovník na starosti vytřídění konkrétních druhů odpadů, které na dopravníku vybírá a roztřiďuje je do nádob, ve kterých jsou plastové odpady se stejným či podobným materiálovým složením.
Dotříděné jednodruhové plasty jsou lisovány nebo drceny a v ten okamžik vzniká druhotná surovina, která je připravená pro prodej zpracovatelům a pro další zpracování.
Vytříděné plasty putují v třídicí lince na tzv. dotřiďovací pás k ručnímu dotřídění. Každý pracovník dotřiďuje konkrétní druhy plastu, které se pak připraví jako druhotná surovina k expedici zpracovatelům k recyklaci.
Takto připravený plastový odpad putuje ke zpracovatelům k recyklaci. Ti si druhotnou surovinu následně upraví pro své potřeby do výroby a mohou tak zcela nebo částečně nahradit primární surovinu, příp.
Velmi častým produktem recyklace je vyrobení tzv. regranulátu, tj. suroviny pro další výrobu plastových výrobků. Takto se recyklují zejména obaly a fólie z polyetylenu (PE), polypropylenu (PP) a polystyrenu (PS).
Další možností je fyzikální recyklace plastů, kdy se směs vytříděných plastů nadrtí a za tepla lisuje do připravených forem. Z takto recyklovaných plastů se vyrábějí stavební prvky, zahradní kompostéry apod.
Tímto způsobem recyklovaný plast je možné v některých případech recyklovat ještě asi 5krát.
Recyklované plasty se melou na kousky a granulují a vznikají tak malé pecičky granulátu - ty se mohou při výrobě nových produktů z plastů přidávat v různém poměru k primární surovině - tedy ke granulátu z ropy, jako tzv. regranulát.
Smršťovací PVC fólie (tzv. PVC sleeve), kterými bývají některé PET láhve obalené, komplikují recyklaci, a tak je třeba je před vytříděním odstranit. PET se na dotřiďovací lince roztřídí podle barev a následně jsou slisovány do balíků. Takto upravené se expedují ke zpracovateli, kde se rozdrtí na vločky (tzv. PET flakes), které se následně vyperou ve vodní lázni.
PET flakes se zahřejí na teplotu přesahující 200 °C a vytlačí se přes velmi jemné „síto“. Tím dojde k vytvoření vlákna. Následuje proces úpravy vlákna a jeho balení. Takto získané textilie se používají např. jako výplně spacáků a bund, pro výrobu koberců (včetně koberců do interiérů automobilů) apod.
Kromě výroby vláken se používají technologie, které umožňují výrobu nových PET láhví ze starých. K výrobě tzv. preforem se používá určitý podíl vytříděných láhví v podobě speciálně upraveného regranulátu (vhodného pro potravinářské účely) a primární suroviny. Tato technologie funguje i v České republice.
Recyklace nápojových PET láhví zpět pro obaly určené pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Sesbírané PET láhve se rozdrtí, vyčistí a vyrobí se z nich granulát, který lze použít pro výrobu potravinářských obalů. Je přitom ale nutné dodržovat přísné hygienické normy, které podléhají certifikaci.
Mohou se k nám vrátit v podobě spacáku, fleecové bundy, nebo třeba potahů v autě.
Z plastových tašek, sáčků a fólií se mohou vyrobit např. kvalitní fólie, v případě horší kvality pytle do košů. Z obalů od kosmetiky nebo třeba čisticích prostředků se vyrábí regranulát, který se přimíchává do směsí k novým výrobkům.
Směsné plasty lze recyklovat, ale výrobky budou mít určité nedokonalosti (např. menší odolnost, flekatou strukturu apod.). Technologický vývoj ale nespí, a tak jsou i výsledné produkty v čím dál vyšší kvalitě. Ze směsného plastu se vyrábějí např. plastová prkna, zatravňovací dlaždice, protihlukové stěny nebo třeba lavičky.
Nerecyklovatelné plasty (např. kvůli silnému znečištění) slouží k výrobě energeticky hodnotného paliva, které se používá v cementárnách, ale také v teplárnách jako náhrada hnědého uhlí.
Tuhé alternativní palivo ovšem není vyrobeno pouze ze směsných plastů, ale jedná se o namíchanou směs s nerecyklovatelným odpadním papírem a dalšími materiály (odpadní dřevo a štěpka, jiné odpady nevhodné k recyklaci), které se společně drtí, melou a promíchají.
Výsledná směs musí splňovat určitá kritéria, zařízení pro spalování TAP musí mít speciální systém na čištění spalin a splňovat přísné normy.
Koncem 90. let došlo u nás ke značnému rozšíření separovaného sběru, a to nejen ve velkých městech, ale i na venkově. Silný růst cen pohonných hmot, k němuž došlo během posledních let, měl za následek výrazné zdražení nákladů na přepravu těchto druhotných surovin. V západní Evropě a ve skandinávských zemích se použité nápojové obaly a fólie před jejich přepravou k finálnímu zpracovateli běžně lisují do velkých balíků o hmotnosti okolo 250-300 kg.
Co se týče tzv. "tvrdých plastů" (termosetů na bázi močovinoformaldehydové pryskyřice), používá se před přepravou takového typu odpadu jeho drcení v různých drtičích a doprava se realizuje většinou ve velkoobjemových žocích (bigbag). Pro přepravu PE-fólie je podle dosavadních domácích i zahraničních zkušeností nejvýhodnější její lisování do balíků o hmotnosti 250-300 kg.
Podle zkušenosti předních světových výrobců hydraulických lisů je pro vytvoření kompaktního balíku z umělohmotného odpadu zapotřebí lisovací síly minimálně 400 kN. Dalším kritériem volby vhodného typu lisu je zpracovávané roční množství odpadu. Za předpokladu, že standardní kamion má ložný objem kolem 80 m3 a může přepravovat náklad o maximální hmotnosti 24 tun, dosahuje jeho vytížení, při naložení maximálního počtu 72 balíků o spec. Obdobná úvaha platí i pro přepravu drceného odpadu z plastů ve velkoobjemových žocích o objemu 1,5 m3, při specifické hmotnosti odpadu 200 kg na 1 m3 granulátu.
Staráme se o komplexní recyklaci komunálních a průmyslových odpadních plastů. Specializujeme se na směsné plasty, plasty ze žlutých kontejnerů, tak i průmyslové jednodruhové a vícedruhové tvrdé plasty. Fólie, ABS, HDPE, PC/ABS, PC, PE, PET, PMMA, PP, PS a PVC plasty recyklujeme moderními technologiemi na vysoce kvalitní plastové drtě, regranuláty a PET flakes, které můžete opětovně využít ve své výrobě. Usilujeme o koncept zero waste a dosahujeme vysoké výtěžnosti.
Odpadní PET plasty velmi pokrokovými technologiemi recyklujeme na výrobní surovinu PET flakes, křišťálově čisté kousky PET ve tvaru lupínků v co nejvyšší možné kvalitě. Zpracováváme lisované PET lahve, drcené PET lahve a víčka na výsledný produkt PET flakes mix z barevných lahví a PET flakes čiré.
Naše PET flakes jsou opětovně využívány jako druhotná surovina zejména v potravinářském, automobilovém, textilním, stavebním a hygienickém průmyslu, a to v souladu s principy oběhového hospodářství. Specializujeme se na recyklaci ABS, PC/ABS, PC, PE, PMMA, PP, PS a PVC plastů. Jako jediní v Česku recyklujeme doposud nevyužité plasty z komunálního odpadu se zaměřením na HDPE a PP plasty.
S plasty nakládáme komplexně. Staráme se o jejich dopravu, skladování, dotřídění, regranulaci, a následnou kontrolu vzorků v laboratoři. Dosahujeme až 99% čistoty regranulovaného plastu a plastových drtí, které vracíme zpět do vaší výroby. Vyhovíme požadavkům na MFI, barvu, plniva a aditiva.
Plastové odpady, které nelze účelně recyklovat a vrátit zpět do oběhu, zpracováváme v tuhá alternativní paliva (TAP). Tyto dále nevyužitelné plastové odpady se dle platné legislativy nesmí skládkovat a jejich využití jako druh alternativního paliva skýtá řadu výhod. Naše TAP splňují potřebné parametry a stala se nezbytnou náhradou fosilních paliv používaných v českých cementárnách, kde nahrazují až 90 % fosilních paliv a snižují emise oxidu uhličitého.
Recyklace je výraz pro takové nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a v některých případech může omezovat zátěž životního prostředí.
Recyklace se v základu dělí na:
Přímá recyklace je vlastně znovuvyužití věci bez další úpravy. Typickou přímou recyklací je znovuvyužití automobilových součástek z vrakoviště. To znamená, že takovýto předmět může být dále užíván bez dalších procesů a úprav.
Nepřímá recyklace je potom znovuvyužití pomocí znovuzpracování materiálu z odpadu. Energie potřebná pro znovuzpracování recyklované věci je pak nazývána šedou energií. Šedou energii lze také charakterizovat tak, že je to vlastně energie spotřebovaná při výrobě recyklátů. Do šedé energie je započítávána nejen lidská práce (v přesném pojetí), ale příkon motorů drtičů a jiných.
Recyklátem se rozumí výrobek, který je vyroben z recyklovaného materiálu.
Odpad může být:
Velice moderní je nyní řešit otázku odpadů vznikajících užíváním věci. Takto vznikající odpady jsou pak podrobeny toliko známé separaci odpadu, jinak zvané třídění odpadů a následnému skládkování, respektive přístupu, který daný typ materiálu umožňuje.
Prozatím v pozadí pak stojí odpad z výroby. Odpad z výroby dělíme na odpad vzniklý z:
Je až neuvěřitelné, kolik vzniká odpadu v prvovýrobě i druhovýrobě. Do tohoto odpadu je započítáván nejen odpad vzniklý konečným opracováním produktu, ale i odpad vzniklý při procesu výroby, či technologickým postupem vznikající odpad.
V souvislosti s odpady z výroby se pak často hovoří o takzvaném nebezpečném odpadu. Ani tento druh odpadu se však netýká pouze podnikajících osob, či výrobních podniků.
tags: #lisované #odpadky #plastové #lahve #recyklace