Listonoh letní: Ohrožený druh a jeho ochrana

Právě v těchto dnech se v chráněné krajinné oblasti Brdy začínají líhnout listonozi letní. Tito vzácní lupenonožci na pohled připomínají trilobity z prvohorních moří. Listonoh letní je 8 až 10 cm velký korýš (bez štětů cca 3 cm). Tělo je tvořeno hlavohrudí s krunýřem a protaženým zadečkem. Z něho vybíhají štěty. Na posledním článku těla nemá šupinku.

Listonoh patří k nejstarším stvořením na zemi. Poprvé se listonohové na Zemi objevili před asi 200 miliony lety, když se zde procházeli dinosauři. Je to jeden z nejstarších živočichů dosud žijících na Zemi a jsou takovou žijící vzpomínkou na minulost. Jeho podoba se navíc během stovek milionů let téměř vůbec nezměnila. Tyto žijící fosilie fascinují dospělé i děti, neboť jsou to svědkové dob dávno minulých.

Biologie a ekologie listonoha letního

Listonoh letní je typický obyvatel letních periodických tůní. Obývá periodické tůně s bahnitým dnem, louže, menší rybníky a nalezneme jej i v kalužích na lesních a polních cestách, v zaplavených polích a loukách. Často se také vyskytuje na tankodromech nebo vojenských cvičištích. Zvláště v oblibě má kaluže s bahnitým dnem, do něhož se jedinci zahrabávají.

Dospělé jedince můžeme pozorovat od května do srpna, kdy se vymění až tři generace. Vyskytuje se od května do srpna, vzácněji až do října. Listonozi rostou velmi rychle a v raném stádiu vývoje dokáží denně dokonce zdvojnásobit svou velikost. Dospělosti dosahují již za 7 až 10 dnů.

Listonozi jsou odděleného pohlaví. V ČR se vyskytují jedinci oboupohlavní i odděleného pohlaví. Po oplození kladou samičky vajíčka vytřepáváním na dno do vyhloubených jamek. Samičky jich denně vyprodukují až 250. Potravou listonohů jsou řasy, organický materiál ze dna i malí bezobratlí, při jejichž hledání listonozi často ryjí ve dně. Proto jsou louže s listonohy často zakalené. Živí se různými organickými zbytky.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Vajíčka a přežití

Vyvíjejí se z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako je sucho a mráz. Zimu, stejně jako suchá období, přežívají pouze velmi odolná vajíčka. Malá listonoží vajíčka dokáží díky své pevné skořápce přežít až 25 let ve velmi extrémních podmínkách - v třeskutých mrazech i ukrutných vedrech. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí. Vajíčka velká jen něco okolo 0,5 mm jsou obalena lepivým sekretem a sedimentem, což zvyšuje jejich šanci na přežití během vysychání. Ta zároveň umožnují šíření listonohů na nová místa - například do Brd se tak listonozi zřejmě dostali pomocí vajíček, která se přichytila v Polabí na kola aut či pásy tanků.

Ochrana a ohrožení

Z naší krajiny už téměř vymizeli. Kriticky ohrožený druh naší fauny (§3), v Červením seznamu veden jako ohrožený druh (C3). Stejně jako listonoh jarní patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů a to v kategorii kriticky ohrožený druh. Také je zařazen do Červeného seznamu bezobratlých jako kriticky ohrožený.

Je ohrožen ubýváním vhodných biotopů a chemizací zemědělství. Na likvidaci přírody způsobenou člověkem však zřejmě nestačí - jediné, co potřebují, je čistá voda - a tu jim člověk v jejich biotopech likviduje. I v CHKO se bohužel setkáváme s tím, že lidé zavážejí tůně stavebním odpadem, nebo třeba posekanou trávou. Tím listonohy hubí. Dopouští se navíc přestupku až trestného činu, protože se jedná o evropsky významné lokality nejen listonoha, ale například i ohrožené kuňky žlutobřiché.

„Je to paradox. Tento kriticky ohrožený druh totiž najdete na místech, která si lidé se vzácnou přírodou obvykle nespojují. Narazit na ně můžete především ve stávajících či bývalých vojenských cvičištích, třeba právě v chráněné krajinné oblasti Brdy. Dříve obývali dešťové kaluže na pastvinách, nezpevněných cestách nebo v polích. Když ale vojska odešla, zmizel také. Životy jim dnes zachraňují off-roady a tanky, které vyjíždějí koleje a spolu s deštěm jim louže „vyrábějí“.

Vzhledem k tomu, že v České republice jsou dnes listonozi nejběžnější v místech, kde probíhá (probíhal) výcvik vojáků s těžkou technikou, jsou vajíčka zachycena na pásy tanků. Tank se naloží na auto a je převezen na jiné místo, kde opadá bláto i s vajíčky. Auta vedle „výroby kaluží“ zároveň roznášejí po celé oblasti vajíčka listonohů - díky tomu se mohou tito bizarně vypadající korýši šířit z jedné louže do druhé.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Chov listonohů v akváriu

Chov pravěkých korýšů v akváriu není nijak složitý. Péče o ně je nenáročná, takže to zvládne i malé dítě. Samozřejmě však existují i druhy, které jsou přísně chráněné a ty do akvárií nejsou vhodné. Nicméně druhy se rozšířily po celém světě. Žijí většinou u dna vodních toků, upřednostňují písčité či bahnité podlaží. Vejce kladou na dno, kde mohou v zemi zůstat ukryté i několik let, dokud dno nevyschne. Jedná se o určitý způsob přežití i ve velmi obtížných podmínkách, proto dokázali přežít tisíce let. Jakmile na zemi přistane zase voda, potomci se vyloupnou a velmi rychle rostou.

Při instalaci akvária je vhodné napodobit co nejvíce přirozené prostředí chovaných živočichů. Listonohové žijí převážně v tůňkách nebo brázdách na co nejužším prostoru. Proto jim malé akvárium úplně stačí, tedy 10 l akvárium pro 5 jedinců je úplně ideálních. Výška akvária je nepodstatná, protože živočichové se pohybují u dna. Aby mohli naklást vejce, musí být podlaží tvořené pískem, který bude dosahovat výšky 2-3 cm. Vsaďte nejlépe na kulatozrnný písek, který voda dokáže posléze smýt.

Potřebují kolem sebe jen několik málo rostlin (vodní lilie apod.). Nevhodné rostliny jsou všechny jedovaté druhy. Anubie či loděnky také nejsou vhodné. Živočichové by se mohli v jejich listech zachytit. Než vysadíte rostlinky v akváriu, umístěte je alespoň na dva dny v nádobě mimo. Smyjí se tak z nich případné nečistoty. Dekorativních prvků je nejlepší se zřeknout úplně. Pokud na nich opravdu trváte, přilepte je ke dnu silikonem, jinak je listonohové vyvrátí.

Nízká akvária nepotřebují žádný další přísun vzduchu. U vyšších akvárií je potřeba zajistit pumpu, aby se ke zvířatům dostával dostatek kyslíku. Akvárium musí být ohříváno pouze v případě, že chováte teplomilné druhy. Denní světlo by mělo být k dispozici po 10-12 hodin denně. V zimních měsících by měla být k dispozici odpovídající lampička.

Triopsové se bohužel nedožívají vysokého věku. Většinou žijí pouze okolo 3 měsíců. Některé druhy žijí dokonce jen 6-8 týdnů. I přes krátkou životnost je zábava listonohy chovat, protože okouzlují svým zjevem hlavně děti. Aby jedinci zůstali živi co možná nejdéle, měli byste je řádně krmit. Nejsou nároční, podávejte jim proto suché krmivo nebo vařenou zeleninu.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Listonohy můžete zakoupit ve zverimexech. Jejich pořízení není finančně náročné. To z nich činí ideální vstupní bránu do světa akvaristiky i pro děti.

Druhy listonohů

Listonohové jsou pravěcí korýši, kteří se od sebe opticky liší dle druhu, ke kterému náležejí. Je známo 10 druhů listonohů, kteří však mají různé poddruhy. Triops cancriformis, Triops longicaudatus a různé žábronožky patří mezi nejznámější druhy.

• Triops Cancriformis: Pochází z Evropy. Je hnědý a délka jeho těla se pohybuje okolo 10 cm. Je tedy o něco větší než jeho příbuzní z jiných částí světa. Jedinci jsou tmavě hnědí, skvrnití a platí za evropský druh pravěkého kraba.
• Triops Longicaudatus: Kombinací různých poddruhů listonoha je Triops Longicaudatus z Ameriky. Je šedavo-žlutavý a většinou 6-9 cm dlouhý. Ze severní Ameriky pochází druh Triops longicaudatus, který je aktivní a rád plave. Vizuálně zaujme díky svým červeným nožkám a hnědo-zeleným krunýřem.
• Triops Australiens: Měl původně svou domovinu v Austrálii. Potřebuje teplé klima, aby mohl správně růst. Je šedo-stříbrně zbarvený a má dlouhý ocásek.
• Triops Granarius: Velmi rozšířený Triops Granarius, který pochází z Afriky, jihozápadní Asie, východní Číny a Japonska. I on potřebuje teplo, aby se mu dařilo. Zvláštním znakem je jeho dlouhý ocas a množství lístečkových nohou.
• Triops Newberryi: Pochází ze severozápadní Ameriky. Také on má rád teploty pohybující se mezi 24 a 32 stupni. Se svou délkou kolem 5-7 cm se řadí mezi menší zástupce tohoto druhu. Barevně je také nenápadný - vyskytuje se ve světle hnědém provedení.
• Žábronožky: Jsou narůžovělé a žábronožky solné jsou téměř průhledné, bělavé se zeleným tělem.

Existují i různé jiné druhy, které jsou buďto přísně chráněné nebo nejsou vhodné do akvária.

Způsob stravy

Způsob stravy je určován podle toho, jak jsou jedinci staří. Larvy přijímají jemnou potravu, dospělí jedinci potřebují proteiny, např. ve formě larev much nebo drobných korýšů. Žábronožky můžete krmit i rostlinnou stravou, konkrétně řasami. Na trhu jsou dostupné různé druhy krmiva, které jsou rozděleny podle toho, jak starému jedinci jsou určená. Jako doplněk jim můžete podávat i vařenou zeleninu nebo hotové krmivo, které naleznete v e-shopu zoohit.

Možnost záměny

Záměna je možná s listonohem jarním (Lepidurus apus). Ten je však menší (30-40 mm) a tělo má zakončeno typickou ploutvičkou (furka), která je mezi štěty. V ČR vzácný druh, vázaný na nížinné oblasti.

tags: #listonoh #ohrožený #druh #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Skutková podstata trestného činu
• Srovnání emisních norem
• Rizika GMO pro lidské zdraví
• Tipy pro černobílou fotografii
• Chov krocanů v ekologickém zemědělství