Techniky Lovu Divokých Prasat v České Republice

V současné době je lov divokých prasat jednou z nejintenzivněji provozovaných loveckých činností v České republice. Stavy divokých prasat se lokálně zvyšují a snižují v závislosti na efektivitě lovu v jednotlivých částech České republiky. Správně prováděný lov černé zvěře i v polních honitbách může dostatečnou mírou přispět ke snížení stavů černé zvěře a zabránit tak prohloubení pochybností o myslivecké činnosti z důvodu lokálního nezvládnutí základních mysliveckých principů chovu zvěře ve volnosti.

Efektivní Lov Lončáků v Jarním Období

Jak zajistit, aby již brzký jarní lov černé zvěře, zejména lončáků byl efektivní? Nyní nastává období, kdy řepková pole začínají opět poskytovat ideální kryt a slouží jako přechodné stávaniště černé zvěře, která opustila lesní komplexy a odešla na následujícího půl roku do polních a smíšených honiteb. Intenzivní lov černé zvěře v honitbách s polními kulturami je možný a při dodržování důležitých zásad lze zaručit velmi dobré lovecké úspěchy.

Vnadění Černé Zvěře v Řepkových Polích

Divoká prasata, která nově našla stávaniště v porostech řepky jsou v naprosto novém prostředí, se kterým se začínají seznamovat. Na tato místa doporučujeme aplikovat speciální Vnadicí směs - ČERNÁ ZVĚŘ - s bylinným aroma v maximálním množství 5 - 8 kg na jedno vnadiště. Vnadicí směs je složena z krmných surovin, aromatických složek a drcených částí rostlin plnící funkci balastních látek, které postupně uvolňují vytvořené specifické aroma korespondující s aktuálními potřebami černé zvěře v tomto období. Černá zvěř je díky tomuto aroma navnaděna na zvolené místo i z větší vzdálenosti a po příchodu na místo najde malé množství atraktivního krmiva obsažené ve směsi. Díky tomuto systému vnadění obchází černá zvěř více vnadišť v rozmezí několika hodin bez efektu úplného nasycení. Proto je možné v několika dalších dnech střídáním navštěvovaných vnadišť ulovit více jedinců z jedné tlupy. Pozor ovšem na případnou kontrolu a doplnění vnadiště s dostatečným časovým předstihem, tj. minimálně šest hodin před očekávaným příchodem zvěře. Ideální místo pro vnadění je uvnitř porostu řepky, například ve vyplaveném prostoru s nevzešlou plodinou, nebo v těsné blízkosti tohoto porostu.

Strategie Čekané u Řepky

Samotná čekaná na posedu u řepky musí probíhat vždy v době, kdy fouká vítr ve stabilním směru. Při čekané za variabilního větru nebo bezvětří bude lovec zvěří navětřen (aniž by o tom věděl) a toto vnadiště již bude příslušnou tlupou navštěvováno velmi omezeně a vždy s dostatečností obezřetností. Při použití vnadicí směsi je žádoucí, aby z místa vnadiště šel vítr do porostu, odkud je očekávaný příchod černé zvěře. Je potřeba si ale uvědomit, že ten samý směr větru zapříčiní zavětření porostu pachem lovce na nedalekém loveckém zařízení. Ideálním místem pro umístění posedu je například roh pole nebo takové místo, kde převládající směr větru od lovce nejde do krytiny, ve které se černá zvěř nachází. K posedu musí mít lovec dobrý přístup, který neprotíná směr očekávaného příchodu zvěře. Několik posledních desítek metrů chodníku k loveckému zařízení u vnadiště může být místem setkání s černou zvěří již při samotném příchodu. Lovecké zařízení musí být v dostatečné vzdálenosti od místa vnadění, jelikož starší a zkušenější kusy nejdou proti větru přímo na vnadiště, ale protnou vítr a pokračují dále, pokud jim to okolní krytina dovolí. Obchází v kruhu o velkém poloměru místo vnadění a jistí. Při použití noční zaměřovací a pozorovací techniky je tedy lépe vnadiště situovat i 80 m až 100 m od loveckého zařízení. Vzdálenost posedu od místa vnadění se také odvíjí od kvality používané techniky pro pozorování v noci a střeleckých kvalit lovce.

Noční Šoulačka na Černou Zvěř

Zažili jste noční šoulačku na černou? Může to být místo s vyšší pravděpodobností setkání s černou oproti jiným místům. Tento příspěvek je o průběžném zjišťování a ověřování pohybu černé zvěře od soumraku do úsvitu v přímé úrovni s terénem prostřednictvím nočního šoulání. Používáme lovecké pomůcky jako jsou pozorovací termovize, umělé zdroje světla, lovecká sluchátka, fotopasti, digitální puškohledy a další pomůcky, zdůrazňuji ale použití některých pomůcek pouze na základě předchozího souhlasu státní správy s výjimkou ve způsobu lovu a pro konkrétní honitbu. Nezbytná je pro přesné zásahy lovecká hůl jako opora zbraně. Volnost pohybu je výborná v tom, že můžete čekat, kde nejste očekáváni, což kromě výhod přináší i nevýhody. Jste vystaveni možnosti setkat se s černou v přímém „boji“ na zemi.

Čtěte také: Zajímavosti o divoké přírodě

Osobně obsazuji místa podle klasických pobytových znaků a instinktivních potřeb zvěře. Sklizená i zasetá pole a paseky s nízkým porostem, nebo louky poskytují dobrý přehled o výskytu černé. Pokud je zvěř mimo dostřel, lze se k ní při dobrém větru přiblížit, nebo si nadejít a přitom mít potenciální kořist neustále pod dohledem. Zejména pokud sledujete, že se od vás prasata drží za hranicí jisté střelby, neváhejte a vyrazte jim naproti. Mlaziny, houštiny, vysoké zemědělské kultury, rákosí a podobné porosty jsou klidové zóny. Černá zvěř se zde běžně pohybuje sebejistě, což přináší velmi intenzivní lovecký zážitek. Noční akustika je skvělá a zvuky vyvolané tlupou divočáků pár metrů před vámi dokážou velmi rychle zvednout tep. Samozřejmě je možné šoulat v noci i vysokým lesem.

V porostech je večer složitější orientace, proto je na místě trasu několikrát absolvovat za světla a zapamatovat si záchytné body. Například atypické koruny stromů, které večer budou proti obloze zřetelnější než ostatní, mohou napovědět, že za dalších 20 metrů budete u kaliště. Měli byste se pohybovat obzvlášť tiše a věnovat pozornost zvukům okolí. Lesní a polní cesty jsou běžně lovecky využívány z posedů. Zajímavé mohou být i některé okraje silnic, kde prasata přechází. Po dešti si můžete všimnout, kde černá vytahala bláto přes cestu, a tak si vytipovat nové loviště. Ideální jsou k tomu krajnice lemované potoky, které tvoří přirozenou barieru. Všimli jste si, že se v průběhu sezony divočáci dávají do pohybu dříve, či později? Je možné, že se přizpůsobují aktivitě lovců? Vycházejí v různé hodiny za potravou a tuto dobu po nějakém čase změní. Proto je dobré vždy strávit venku nějakou tu hodinku navíc a mít větší šanci se s divočáky setkat třeba i opakovaně.

Od soumraku do půlnoci je pohodlná dobu k lovu. Na polích je lovecky nejefektivnější období plné vegetace zemědělských plodin a po sklizni. Zejména první noci po žních jsou jedinečné, protože se prasata na čerstvě sklizeném poli chovají, jakoby se pohybovala ve vzrostlé kultuře. Na polích se v tuto dobu dají velmi dobře lovit i lišky. V lesích a dalších porostech se zvěř taky dává do pohybu, aby uspokojila svoje potřeby. Najděte si několik míst, kde nestojí posed, ale divočáci je navštěvují a navštěvujete je taky. Nejprve zjistěte, v kolik hodin tam zvěř chodí, buď pomocí fotopasti, nebo věnujte pár nocí každému místu. Od půlnoci do rozednění je zvěř několik hodin v pohybu a tak je vysoká pravděpodobnost na úspěch. Například když skončíte na odpolední směně, nebo se vracíte z rybářské výpravy, tak stojí za to využít dvě, tři i čtyři hodiny po půlnoci k lovu divočáků. Samozřejmě nesmíme zapomenout na lov za rozednění, kdy zvěř směřuje zpátky k zálehům v klidových zónách. Zlepšují se světelné podmínky, což nahrává lepšímu obeznání zvěře s použitím běžné optiky.

Lovecký tip: Ideální je doba po dešti, nebo když lehce prší. Tehdy stonky trav a opadané listí změkne, takže je váš pohyb tišší než na suchém podkladu. Během sezony je třeba se přizpůsobovat zvěři a pro maximální efektivitu zvolit adekvátní techniku lovu. Pro úspěšný lov je dobré mít plán. Co a jak udělat, když se stane to nebo ono s ohledem na to, co se dá očekávat nadcházející večer. Projděte podstatnou část honitby a vyhlížejte zvěř z výhodných pozic. Ideálně se k tomu hodí vrcholky kopců, horizonty a jiná strategická místa. Mnohdy si až na místě vypozorujete stanoviště s přesností na metr, tak abyste měli nejlepší zorné pole. Naproti tomu kratší šoulačky lze provádět na vytipovaných místech podél cest u kultur, kde zvěř prochází za vodou nebo do jiné krytiny. Tuto techniku lovu využíváme tak, že například mezi sedmou až devátou čekáte na kališti uvnitř monokultury. Kromě klasických maskovacích pomůcek lze využít přirozené záštity a oděv přizpůsobit barvě pozadí s ohledem na světelné podmínky.

Výše uvedené informace používáme s dobrými výsledky nejen individuálně, ale i skupinově. Důležitá je přitom komunikace a disciplína mezi jednotlivými lovci, aby se v lovu doplňovali a nepřekáželi si. Domlouváme se na rozmístění v honitbě v reálném čase, musíme si říci, kdo a kam půjde a jakým směrem nebo do které části bude šoulat, přitom ale musíme domluvu v rámci bezpečnosti a nerušení se navzájem vždy dodržet. Díky využití výše uvedených strategií plníme plán lovu černé ve smíšené (pole a les) příměstské honitbě, kde se pohybuje poměrně hodně lidí i v noci. Zároveň, takto lovíme i v lesích, kam lidi v noci nechodí. Věřím, že alespoň některým z vás tyto informace přinesou dobré zážitky.

Čtěte také: Obnova krajiny divokými koňmi

Hrozby pro Divoká Prasata

Divoká prasata, ač se zdají být mohutná a nebojácná zvířata, ve skutečnosti čelí řadě hrozeb v divočině. Zaměříme se na jejich přirozené predátory, jako jsou vlci, medvědi a rysové, ale také na další hrozby, včetně lovu, dopravy a nemocí.

• Vlk: Vlk je nejvýznamnějším predátorem divokých prasat v Evropě.
• Medvěd: Medvěd hnědý je další velký predátor, který loví divoká prasata.
• Rys: Rys ostrovid je menší než vlk a medvěd, ale stále je to silný predátor, který loví divoká prasata.
• Lidé: Lidé loví divoká prasata pro maso a sport.
• Psi: Psi, zvláště lovecká plemena, představují pro divoká prasata hrozbu.

Divoká prasata jsou vnímavá a opatrná zvířata, která se ve svém přirozeném prostředí snaží vyhýbat hrozbám. Mají řadu predátorů, včetně vlků, medvědů a rysů. Lidé loví divoká prasata pro maso a sport. Pokud potkáte divoké prase, je důležité zachovat klid a nepanikařit. Pokud je to možné, pomalu a klidně se vzdalujte od zvířete. Divoká prasata jsou převážně noční zvířata, a proto během dne obvykle odpočívají v husté vegetaci nebo v jiných skrytých místech.

Rozhodnutí o Odstřelu Divokých Prasat Policií

Rozhodnutí úředníků ministerstva zemědělství, aby divoká prasata v Libereckém kraji stříleli kromě myslivců i policejní odstřelovači, vyvolalo velké vášně. Zatímco ministerstvo i úřady rozhodnutí obhajují nutností rychle a výrazně utlumit černou zvěř v oblasti, kde řádí africký mor prasat, myslivcům vadí zásah v jejich „revíru“. Lidé zvedají obočí nad vynaloženými náklady na celou akci, které šplhají do milionů korun a baví se jednáním, které maří policejní práci.

1. V honitbách vykonávají právo myslivosti myslivci. V případě severočeských honiteb Rádlo a Vratislavice nad Nisou dostali povinnost umožnit a poskytnout součinnost i policejním odstřelovačům. Snahou je snížit riziko nákazy africkým morem prasat (AMP). Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že myslivci na Liberecku potřebují posily, protože sami tak intenzivní odlov nezvládají. „Nemají být co naštvaní. Zástřelné za divočáka nad 80 kilo jsme zvedli na deset tisíc. Jenže ani to nepomohlo. Bohužel přesvědčit je, aby stříleli bachyně a ne jen selata, je nemožné. A odpovědnost za zastavení AMP neseme my.
2. Myslivci kritizují, že se jim v revíru pohybují cizí lidé a oni sami v době, kdy odstřel provádí policie, lovit nesmějí. Myslivci si honitby pronajímají, částky se mohou pohybovat i přes milion korun za rok a na režii si vydělávají lovem. Jsou to také oni, kdo plánují, kolik a čeho se v honitbě střelí. Zásah policie vnímají jako svoje omezení. Komentovali také, že počty divokých prasat, které podle veterinární správy v honitbě žijí, neodpovídají v realitě. „Na honitbě Rádlo rozhodně není dvě stě, sto padesát, ani sto kusů (černé zvěře),“ uvedl pro Seznam zprávy myslivecký hospodář Jan Bejdák.
3. Počty ulovených divočáků se v průběhu let mění. V posledních letech se ale myslivci mohou pochlubit vysokými počty a za poslední myslivecký rok (duben 2023 - březen 2024) překonali rekord.
4. Podle Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů černá zvěř nepůsobí výrazné škody v lesích. Problém je ale na polích, kam se prasata za potravou stahují. Uvádí se, že černá zvěř může až za devadesát procent veškerých škod na zemědělských plodinách.
5. Náklady na lov černé zvěře si hradí myslivci sami. K tradiční výstroji patří kromě zbraně a střeliva už také noční vidění nebo termovize, protože lov divočáků se většinou koná v pozdně večerních a nočních hodinách. Jako motivaci pro zvýšení odstřelu vyplácí ministerstvo zemědělství myslivcům za divočáky takzvané zástřelné. Dva tisíce korun dává za každý lovený kus v honitbě, kde překročili pětiletý průměr lovu. „V roce 2023 bylo požádáno o finanční příspěvek za ulovení 50 561 prasat divokých.
6. Zástřelné vyplácejí i některé kraje. Karlovarský vyhradil ze svého rozpočtu na rok 2024 osm milionů korun, částka za jedno prase je tisíc korun. Vysočina vykoupila loni od myslivců přes 2,5 tisíce čelistí divokých prasat jako doklad odlovu, za každou kraj vyplatil 300 až 700 korun. Úřady v oblastech s rizikem výskytu AMP myslivcům kompenzují i další náklady. „Kromě zástřelného a nálezného, na kterém bylo lovcům v uzavřených oblastech I. a II.
7. Mezi ministerstvem zemědělství a myslivci jsou vztahy napjaté a to nejen kvůli lovu divočáků, ale také kvůli novele zákona o myslivosti. Přesto resort na myslivce spoléhá a chápe, že příroda je těžký soupeř. „Schopnost reprodukce prasete divokého je nepředvídatelná. Resort podle něj vnímá zástřelné jako důležitý nástroj, připouští ale, že mohou nastat změny.

Veterinární Vyšetření Masa Divokých Prasat

Divoké prase určené ke konzumaci se totiž musí nechat vždy vyšetřit na přítomnost svalovce (tzv. „trichinel“), samozřejmě s vyhovujícím výsledkem. U divokého prasete, které uživatel honitby použije výlučně pro vlastní spotřebu, stačí vyšetření na svalovce tzv. „kompresní metodou“, ovšem pouze v laboratoři, která získala od krajské veterinární správy povolení pro tento druh vyšetření. K tomuto vyšetření se odebírají vzorky svaloviny o velikosti lískového ořechu z obou bráničních pilířů a dále z čelisti, svalů dolní kýty, mezižeberní svaloviny a ze svalů jazyka (6 vzorků z každého zvířete). Ve všech ostatních případech je nutné provést vyšetření na trichinely tzv. „trávicí metodou“ v akreditované laboratoři, nebo státním veterinárním ústavu. Pokud uživatel honitby dodává těla divokých prasat v kůži konečnému spotřebiteli v rámci tzv. „malého množství“[1] může uživatel honitby prodat nebo dodat divoká prasata až po vyhovujícím vyšetření na trichinely trávicí metodou. Pokud tělo divokého prasete míří do zařízení zpracovávajícího zvěřinu, může být dodáno bez vyšetření na trichinely. Odběr vzorku a vyšetření provádí veterinární dozor v rámci veterinární kontroly. Prase prohlédnuté proškolenou osobou lze odeslat do zařízení zpracovávajícího zvěřinu bez vnitřností. V případě, kdy nedojde k prohlídce proškolenou osobou, je nutné k tělu přiložit vnitřnosti - musí být patrné, ke kterému zvířeti patří. Každý kus doprovází vyplněný lístek o původu zvěře. Ten povinně předává přepravující osoba příjemci, který musí uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu jeden měsíc (v některých případech 6 měsíců) od převzetí.

Čtěte také: Zábavné poznávání zvířat

tags: #lov #divokych #prasat #techniky

Oblíbené příspěvky:

• Albi Kouzelné čtení: Člověk a příroda - recenze
• Pěstování s kompostérem
• Jak nakládat se stavebním odpadem
• Seznam a výzvy ekosystémů západní polokoule
• Přehled ekologické daně