Lov Ryb v Přírodě: Techniky Přežití a Udržitelný Rybolov

K rybaření patří různé techniky lovu, znalost vybavení a samozřejmě povědomí o přírodě - a to nejen té, kterou vidíte kolem rybníků a řek. Důležité pro vás při rybolovu je seznámit se s Českým rybářským svazem. Jde o organizaci, která sdružuje rybáře a pomáhá udržovat rybí populaci a pořádek kolem vody. Se Svazem každý rybář spolupracuje, pakliže neloví na soukromých rybnících, které pod Svaz nespadají. Právě ve Svazu získáte povolenku pro lov a dozvíte se aktuální informace o stavu ryb a vod.

Primitivní Techniky Rybolovu

Jak se chytaly ryby předtím, než byly vynalezeny rybářské potřeby? Jednoduše pomocí primitivních technik rybolovu, které si nevyžadovaly ani tak profesionální vybavení jako spíše vynalézavost a um. My vás teď s některými těmito technikami seznámíme. Kdoví, možná vám jednou budou moci zachránit život.

1. Lov Holýma Rukama

Čím jiným začít, než technikou, která vám umožní chytat ryby úplně tím nejprimitivnějším způsobem a navíc bez jakéhokoliv vybavení - jen holýma rukama. Jde o efektivní způsob, jak chytat ryby v řekách i jezerech, a to zejména štiky. Ty většinou loví v tmavých oblastech vod, přičemž skrývat se mohou v dírách na dně i dutých kmenech potopených stromů. A víte, jak takovou štiku nalákáte na návnadu - aniž byste u sebe měli jakoukoliv návnadu? Použijte místo návnady prsty na svých rukou. Stačí jimi hýbat tak, aby imitovaly červy.

Jakmile se vám ryba zakousne do ruky, druhou rukou ji stiskněte a chyťte. Někdy se může stát, že vás ryba kousnutím zraní. Ale co je trocha bolesti a krve proti tomu, že díky chutné rybě můžete přežít do dalšího dne? Pokud byste přece jen měli obavy z vážnějšího zranění a zároveň u sebe náhodou budete mít rukavice, můžete použít ty.

2. Rybolov Pomocí Kopí

No, zrovna kopí u sebe u vody nejspíš mít nebudete, ale on vlastně stačí jen jakýkoliv zašpičatělý klacek vhodné délky. Jedná se o další metodu, která je primitivní, nicméně vyžaduje si určité schopnosti. A kromě toho, že svoje mistrovství v používání kopí budete muset vypilovat, lze tento nástroj efektivně využít pouze u některých konkrétních druhů ryb.

Čtěte také: Knihy o technikách přežití: recenze

Nejlepším místem, kde můžete chytat ryby za pomoci kopí, jsou mělké vody, ve kterých se můžete brodit a současně se skrývat za přírodní překážky, jako jsou vodní rostliny, kameny či potopené dřevo. Díky tomu tak můžete oběť vidět, aniž byste byli viděni.

3. Rybaření na Háček

Také tento způsob rybaření patří k těm, které byly vynalezeny už v dávných dobách. Háčky totiž můžete vyrobit z věcí, které v přírodě běžně naleznete okolo sebe. Z kousků dřeva, kostí uhynulých zvířat, či dokonce trnů různých rostlin. Ideální pro tento typ rybaření je nahazování ze břehu s hustou vegetací, tak abyste znovu nebyli příliš vidět. Pokud nemáte vlasec, možná v přírodě budete mít aspoň lanko či provázek, na který háček zavěsíte a hodíte ho do vody.

Voda by těsně u břehu měla být také dostatečně hluboká, aby bylo rybu na háček kde chytat. K rybaření na háček můžete využít dvě metody. Buď si někde seženete ještě kus klacku a vytvoříte tak v podstatě rybářský prut, nebo budete lanko či vlasec držet přímo v ruce. A protože háčky, které naleznete v přírodě, nebudou zpravidla zahnuté tak jako profesionální rybářské háčky (aby se protitahem nemohly vytrhnout rybě z tlamy), budete muset ve chvíli, kdy rybu chytíte, jednat rychle. Jakmile se chytí, okamžitě ji tahejte z vody.

4. Pasti na Ryby

Nemáte takový postřeh, jako byste si představovali (čili ryba je vždycky rychlejší), případně byste chtěli i nějaký způsob rybaření, který není tak fyzicky náročný, potom zkuste tento. Využijte pasti, které jsou ideální možností pro chytání ryb v úzkých tocích řek nebo potoků, zkrátka v tekoucí vodě. Tato rybářská metoda je efektivní i při chytání ryb, které se živí u dna, například lososů - i když na ty v našich podmínkách nenarazíte.

Pasti na ryby můžete vyrobit z jakéhokoliv dostupného materiálu, jako například z rákosu, kusů dřeva nebo kamenů. Je to opět celé jen o vaší vynalézavosti. Past nastražíte na vybraném místě a o pár hodin později se tam přijďte podívat. Pokud však dovnitř nevložíte vhodnou návnadu, je tento způsob chytání ryb spíše o štěstí.

Čtěte také: Nejlepší nože pro přežití

5. Lov Kamenem nebo Dřevem

Ve chvílích, kdy nemáte k dispozici pokročilejší nástroje, uchylte se k tomuto způsobu rybaření. Nepotřebujete k tomu žádné kopí, háčky ani vlasce. Bude vám stačit jen kámen nebo vhodný kus dřeva. Jedná se o drsnou, ale účinnou metodu. Zejména při chytání větších ryb v mělčích vodách. Stejně jako u chytání pomocí kopí vyžaduje i tato technika dostatečnou přípravu, rychlost a postřeh. Proto není vhodná úplně pro každého a ve všech situacích. Ale klidně si ji natrénujte dopředu. Možná se vám bude hodit pro přežití ve chvíli, kdy nebudete mít jinou možnost.

6. Rybaření Pomocí Jedů

Rybaření pomocí jedů je v některých zemích (včetně České republiky) zakázáno, takže ho ani příliš nemůžeme doporučit či propagovat. Ale píšeme o případech, kdy je třeba přežít, a proto ho zde uvést musíme. Samozřejmě je úplně vyloučené používat k omráčení ryb syntetické jedy. Ostatně ryba zabitá tímto způsobem by vám ani nechutnala. A navíc byste kromě ryb samotných útočili i na ekosystém jako celek.

Naši předci k chytání ryb využívali přírodní výtažky - ať už šlo o ovoce, listy, semínka nebo kořínky, pomáhala jim ve velkém rostlinná říše. Jakmile jste dostatek těchto přírodních toxinů naházeli do vody (pozor, fungovalo to jen na vodu, která neproudí), jed ryby omráčil, ty vyplavaly na povrch a vy jste si je pak z hladiny mohli posbírat jako v supermarketu. K přírodním toxinům vhodným pro omráčení ryb patřily například semínka divizny a ořešák černý. Zkuste si dopředu zjistit, jaké možnosti v této oblasti máte v místech, kde se právě nacházíte.

Před chytáním ryb tímto způsobem byste si však měli ověřit legislativu v dané oblasti. Dalším důležitým krokem je umytí takto chycených ryb (ještě před jejich přípravou) v čisté vodě. Toxiny, které je omráčily, byste skutečně jíst nechtěli.

7. Rybolov se Sítí

Jde opět o starou metodu, kterou známe například i z Bible. Za vhodných podmínek mohou sítě ryby chytat za vás (pokud tedy sítě máte k dispozici) a navíc tuto metodu není třeba trénovat. Stačí síť hodit do vody. Předtím si jen vytipujte vhodné místo. Někdy si dokonce budete muset zaplavat a ryby do nastražené sítě nahnat.

Čtěte také: Přežití v divočině: Zbraně

Tuto techniku nejlépe využijete v mělkých vodách. A ačkoliv s prázdnou sítí může klidně manipulovat jen jeden člověk, na vytažení většího množství ryb už vás bude potřeba víc.

8. Rybolov s Draky

Tuto metodu si zde uvádíme spíše jako raritu a zajímavost. Možná jste o chytání ryb s draky zatím ještě neslyšeli, nicméně jde o způsob rybaření, který používali už staří Polynésané. Činili tak proto, že kvůli zrádným útesům bylo běžné rybaření na mnohých místech hrou o život. Bylo tak třeba vyvinout originálnější způsob, jak bohaté zásoby ryb Tichého oceánu dostat z vody.

Stačilo vytvořit návnadu sestávající z plachet a vlasců. Zajímavé je, že zatímco plachty vyráběli obyvatelé Polynésie z banánových listů, pro výrobu vlasců využívali pavučiny! Stačilo jen návnadu hodit do vody. Zatímco plachty byly hnané větrem, návnady připevněné k pavoučím sítím se ponořily pod vodu a lákaly ryby.

9. Rybolov na Dírkách (Pod Ledem)

Neboli chytání ryb na dírkách. Není úplně jasné, kdy byl tento způsob rybaření konkrétně vyvinutý, ale hojně ho využívali už třeba původní obyvatelé severní Ameriky. V místech, kde teploty klesaly pod nulu a vytvořily se tak vhodné podmínky, stačilo v ledu vysekat díru, dovnitř hodit návnadu na vlasci připevněném k prutu a chvíli počkat.

To však byl jen jeden z možných způsobů. Dalším bylo vytvořit konstrukci ze dřeva a na tu zavěsit návnadu na háčku. A tuto metodu jste dále mohli kombinovat také s tradičním chytáním ryb na kopí. Zkrátka jste se dírou v ledu snažili trefit proplouvající ryby.

Důležité je nicméně zmínit i jisté záludnosti této metody, které spočívají v tom, že ne na každý led je možné bezpečně vstoupit.

10. Rybolov s Vydrami

Stejně jako chytání ryb s draky jde i v tomto případě o raritu, o které jste možná taktéž ještě nikdy v životě neslyšeli. Jde o dost nekonvenční způsob, který si vyžaduje jediné - mít poblíž k dispozici vhodnou vydru, ideálně vydru ochočenou. Zajímavé je, že vydry k chytání ryb využívali naši předci už v šestém století po Kristu.

Jádrem tohoto postupu bylo využívat smečku vyder k tomu, aby ryby zahnaly do připravených pastí. Díky tomu se rybáři dočkali vcelku slušných úlovků. Základem však bylo mít aspoň několik vyder na vodítku a tyto vydry vést přesně tam, kde potřebujete. Ostatní vydry ty připoutané následovaly.

Chyť a Pusť: Kontroverzní Téma

V moderní rybářské společnosti prostoupené věkem informací existuje řada kontroverzních témat, na které není vždy jednoduchá odpověď. Pokud na nějaké téma existuje regulace právními předpisy, jde o diskusi nad možnou budoucí úpravou podmínek, ale právo se dodržovat musí. Obhajování porušování předpisů nebo naopak vynucování něčeho, co není ničím nařízeno, nějakým si osobováním vyššího práva není na místě. Existují ale i témata, která jsou sice kontroverzní a není na ně jednoznačná odpověď, ale právními předpisy většinou upravena nejsou. Jedním z výbušných témat je téma chyť a pusť.

Jsou sice revíry, které ať už celé nebo zčásti v režimu chyť a pusť jsou, ale většina svazových revírů otázku bezvýjimečné povinnosti ponechání si ryby nebo naopak jejího povinného puštění zpět upravenu nemá a rybaření na nich se řídí zákonem o rybářství, prováděcí vyhláškou a bližšími podmínkami k lovu.

Historie a Vývoj Rybolovu

Rybaření doprovází lidstvo od nepaměti. Není divu. Ryby jsou součástí lidského jídelníčku desítky tisíc let. Původně lidé rybařili proto, aby si zajistili obživu anebo alespoň zpestřili jídelníček. Od pradávna se proto k němu přistupovalo jako k lovu, ne k zábavě. Ulovená ryba to proto měla většinou spočítané a co se chytilo, to se také snědlo.

Ve střední Evropě už i s ohledem na její přírodní podmínky (nejsme zrovna vodní svět) však lidstvo bylo závislé více na zemědělství než na rybářství a rybaření jako zdroj obživy se týkalo jen malé skupiny lidí. S postupným vývojem občanské společnosti se změnil i filosofický přístup k rybaření. Jak rostla životní úroveň obyvatel, klesala jeho závislost na rybaření jako zdroji obživy. Zvyšování produktivity práce a její automatizace zkrátily dobu potřebnou k výkonu práce za účelem obživy a lidé najednou měli čas navíc, který mohli věnovat svým koníčkům. A tak se začalo rybařit i pro zábavu. Počty rybářů se začaly zvyšovat.

Rybářů bylo časem najednou tolik, že pokud by si ryby bral v neomezené míře každý, ryb by opravdu ve vodě moc nezbylo. Proto časem došlo k organizaci rybaření na úrovni spolků a zavedení pravidel výkonu rybářského práva a povolení k lovu a umělému výtěru a vysazování ryb. Odnos ryby od vody k rybaření patřil nadále, ale postupně docházelo k romantizování tohoto koníčku a již v knihách Oty Pavla se dočteme, že kromě zabití ryby na oběd či večeři tu a tam došlo i k jejímu puštění.

V době totality se o metodě chyť a pusť nijak široce nemluvilo. V mnoha zemích má chyť a pusť svoji dlouhou tradici, ať už jde o Velkou Británii nebo skandinávské země. Někdy ale také záleží na tom, co a kde lovíte. I v zemích s ortodoxním chyť a pusť se například mořské ryby nebo lososi běžně zabíjejí, zatímco třeba pstruzi, štiky, kapři nebo bílá ryba se pouštějí. Jsou i země, o nichž se dodnes mluví, že místní rybáři snědí vše, co uloví (např. Ukrajina nebo Polsko). Zatímco v České republice dnes prostřednictvím sociálních sítí dbáme na to, aby se prezentovaly fotky maximálně šetrného zacházení s rybou, tudíž své snímky selektujeme, tak fotka zabité polousušené tresky z Norska s nikým nehne. Duhákodromy s rybami chovanými na porážku najdete všude. Třeba i v Dánsku a Švédsku. Zabité mořské ryby jako markely, tuňáci, tresky, lososi nebo halibuti visící na háku nás nechávají chladnými. Pokud narazíme na fotky ryb z Chorvatska nebo Polska, tak vyfocený úlovek zabitých jelců nebo candátů zakrvácených a vyválených v blátě je tamními diskutujícími přijímán pozitivně a má často spoustu liků.

V některých evropských zemích jako je například Německo a Švýcarsko, je chyť a pusť zakázáno zákonem na ochranu zvířat, neboť je zakázáno bez účelu trápit obratlovce. Tím je ideologický problém v dané zemi prakticky vyřešen. Jdeš k vodě, tak co chytíš, si musíš ponechat a ponecháním si povoleného limitu končí denní lov. Najdou se samozřejmě rybáři, kteří by ryby nejraději pouštěli. Buď se tak děje skrytě anebo jsou moc nešikovní a ryby jim padají do vody. Co tím chci říci - jiný kraj - jiný mrav. Po revoluci u nás došlo k přísunu zahraniční literatury, rozvoji internetu, za rybami se začalo cestovat za hranice a v rybářských časopisech se začaly objevovat převzaté texty ze zahraničních médií. Téma chyť a pusť se stalo aktuálnějším.

Dva Extrémy v Přístupu k Rybolovu

• Ortodoxní chyť a pusť - rybáři, kteří za každou cenu ryby pouštějí a pranýřují všechny, kteří ryby berou, jako by šlo o něco špatného.
• Tzv. masaři - obecná definice by říkala, že jde o rybáře, který k vodě chodí hlavně pro maso a ryby odnáší hlavně proto, aby se mu vrátily peníze investované do povolenky. Za rok vyplní několik sumářů, kupuje si několik povolenek a uloví a od vody odnese desítky až stovky kilogramů ryb. Ideoví extremisté do této škatulky hodí bez rozmyslu každého, koho uvidí nebo vyfotí s ponechaným úlovkem.

Osobně nevím, kde se bere ta nenávist ortodoxních pouštěčů vůči všem, kteří si rybu vezmou. Pokud rybář neporušuje předpisy, pak mu nelze nic vyčíst. Otázky, zda všechny ulovené ryby opravdu sní, nejsou na místě, protože limity jsou upraveny právními předpisy. Je samozřejmě možné, že lokálně může dojít k významnému odrybnění či vybití obsádky nebo určitého rybího druhu, ale je věcí zákonodárce a uživatele revíru, aby případné limity upravili. Nesmíme zapomínat ani na to, že nejčastěji vysazovanou a odnášenou rybou je u nás kapr, který je chován s cílem jeho vysazení a následného ulovení za účelem konzumace.

Tento článek ale nepíšu proto, abych hájil či napadal tu či onu stranu. Níže si dovolím vyjádřit svůj osobní postoj k metodě chyť a pusť. Prošel jsem si dlouhým vývojem, kdy jsem jako dítě ryby bral, následně jako dorostenec pouštěl, abych je následně zase bral a později zase pouštěl. Vývoj šel různými směry, od zjemňování sestavy vedoucímu k lovu menších a menších ryb po přitvrzování ve velikosti nástrahy i síle vybavení. Měl jsem sezóny, kdy jsem chytal hodně velkých ryb, měl jsem sezóny, kdy jsem chytal hodně malých ryb anebo naopak ryb málo. Dnes prostě zastávám názor, že nemusím chytit každou šupinu, není mým cílem lovit malé ryby, nepotřebuji si od vody za každou cenu odnést rybu a jejich mrtvá těla hromadit v mrazáku, ale stejně tak, pokud je ryba zraněná nebo na ni mám chuť, si rybu mohu s klidným srdcem odnést. Je tu i druhová preference. Zatímco některé ryby považuji za příliš krásné, sportovní nebo vzácné a od bych je nikdy neodnesl, u jiných už to tak jednoznačné není.

Bez ohledu na to, zda ryby pouštíme nebo zabíjíme, je přirozeným a neodbytným doprovodným jevem rybaření, že ulovené ryby umírají, ať už naší rukou nebo následně po vypuštění. Nejcitlivější jsou na to ryby lososovité a candát na tom není o mnoho lépe. A zde přichází na řadu ten extrém. Představme si zahájení pstruhové sezóny na vodě s vysazenými rybami. Pokud rybář "masař" uloví 3 mírové pstruhy a ty si ponechá, končí jeho denní lov a zabil tři ryby. Pokud rybář vyznávající metodu chyť a pusť uloví 30 ryb a zemře jich 10 - 20%, pak bez užitku zabil 3-6 ryb. Výsledek je stejný nebo horší.

Chytrý přístup je selektivní lov na větší nástrahy, kdy rybář cíleně chytá větší jedince, tudíž chytí méně ryb nebo lov v místech, kde se dá tušit větší ryba, tudíž malé ryby žijící na mělčinách a jiných méně vhodných místech zůstanou ušetřeny. Rozhodně nemá smysl pouštět mírovou rybu, která silně krvácí ze žaber nebo je jinak těžce poškozena, protože tak jako tak uhyne. Stejně tak i poměrně dobře zaseknutou rybu, kterou nástraha nepoškodila, může zabít další zacházení rybáře s ní, ať už při focení, vážení, měření a vůbec manipulaci s ní na břehu nebo v lodi. Může sebou i špatně mrsknout a zranit se tak, že z dobře míněné vůle rybu pustit se musíme přehodnotit naše stanovisko na "raději vzít". Nic se nedá dělat.

Ryba ve svazovém revíru je věc bez pána. Jejím ulovením v souladu s právními předpisy se rybář stává jejím vlastníkem a může si ji jak ponechat, tak se svého vlastnictví může stejně tak vzdát (vypustit ji zpět do vody). V České republice pro občany platí jednoduché pravidlo: co není zakázáno je dovoleno. Pouštění ryb zakázáno není, ale stejně tak platí, že pokud k tomu neexistuje nějaké nařízení, pak není zakázáno si ryby brát (s výhradou hájení, zákonné míry, limitů nebo bližších podmínek výkonu rybářského práva na dané vodě). Mějme na pameti, že dobrovolné puštění ryby má význam jen tam, kde má ryba šanci po vypuštění dál žít. Pokud už umírá nebo je vážněji poškozena, pak puštění zpět význam nemá. Nepolemizujme ale nad případy, kdy nám právní řád nařizuje pustit hájenou nebo podměrečnou rybu. Tu musíme pustit bez ohledu na její stav. Paradoxně toto možná na první nesmyslné nařízení má za cíl ochránit co nejvíce ryb za každou cenu. Mějme pochopení pro ostatní rybáře a úlovek jim přejme bez ohledu na to, zda rybu vezmou nebo pustí. Nenapadejme druhé jen proto, že jsou jiní.

Udržitelné Metody Rybolovu

Nekontrolovatelný nárůst objemu lovených ryb však přispěl k úbytku rybích populací a k poškozování mořských ekosystémů v důsledku používání nešetrných loveckých metod. Vedle snížení celkového objemu lovu na přijatelnou úroveň je cílem udržitelného rybolovu také ochrana mořských ekosystémů a zajištění regenerace rybích populací. To mimo jiné zahrnuje použití rybářských metod, které minimalizují vedlejší úlovky jiných druhů a chrání citlivé mořské prostředí.

Nejde tedy pouze o snížení objemu lovu, ale o komplexní přístup k řízení rybolovných aktivit tak, aby byly zdroje využívány odpovědně.

MSC Certifikace

Marine Stewardship Council neboli MSC Tato nezisková organizace stanovila standardy pro lov volně žijících druhů, které zaručují, že ryby pocházejí z odpovědně spravovaných populací a nejsou loveny způsobem, který by způsoboval nevratné škody. Aby produkt mohl být certifikován a získat označení MSC musí tuto certifikaci získat všechny společnosti v rámci dodavatelského řetězce. Certifikát MSC platí 5 let a organizace prochází každoročními kontrolami. Po uplynutí pětileté lhůty se provádí důkladná revize.

Selektivní Rybolovné Techniky

Jako spotřebitelé můžeme přispět k ochraně oceánů tím, že upřednostníme certifikované produkty, u kterých máme jistotu, že pocházejí z ověřený zdrojů. Udržitelný rybolov je klíčový pro budoucnost naší planety a budoucích generací.

Vlečné Sítě a Jejich Dopad

Lodě, které loví ryby pomocí takzvaných vlečných sítí, nejen poškozují extrémním způsobem ekosystémy na mořském dně, ale navíc podle nové studie uvolňují stejné množství CO2 jako celý letecký průmysl. Pro Česko jako stát bez vlastního moře je téma vlečných sítí prakticky neznámé, v rybářských zemích se o něm mluví ale už desítky let. Tato metoda nazývaná „bottom trawling“ neboli vlečné sítě na dně přeorává mořské dno - je z ní sice hodně úlovků, ale také ničí vše, co tam žije. Ekologové ji přirovnávají k vypalování deštných pralesů, jen není tak nápadná, protože mořské dno jen tak lidé nevidí.

Ochrana Rybí Populace

Sportovní rybářská činnost může výrazně přispět k udržení původních ryb, omezit negativní dopady umělého zarybňování a pomoci přírodě být sama sebou. Pro udržitelný stav rybí obsádky v každém revíru je klíčové, aby se v něm ryby samy vytíraly. A zároveň pestrá rybí obsádka přirozeně reguluje množství druhů, které se v něm nachází. Sportovní rybáři mohou pomoci tím, že budou aktivně podporovat ochranu původních druhů metodou chyť a pusť. Tedy, nebudou tzv. masařit a nebudou odnášet vše, co uloví.

Zachování původních ryb má mnohé výhody. Tyto ryby jsou geneticky přizpůsobeny místnímu prostředí, což zvyšuje jejich odolnost vůči nemocem a změnám životního prostředí. To je klíčové pro udržení ekologické rovnováhy v českých vodách a zachování biodiverzity. Vysokým rybářským tlakem na české vody je správce toku nucen k umělému vysazování ryb do českých vod. Především kaprů. Bohužel, negativní dopady přemíry umělého zarybňování českých rybářských revírů jsou nemalé. Může narušit místní ekosystém, vyvolat konkurenci o konkrétní potravu, u dravců o území a způsobit nerovnováhu v přirozeném prostředí.

Chyť a Pusť jako Nástroj Ochrany

Jednou z nejefektivnějších cest k udržení rybí populace v českých vodách je popularizace metody chyť a pusť. Stále více rybářů vše, co uloví pustí. Bohužel mezi starší generací je stále zakořeněno „vem, cos chytil“. Praktika chyť a pusť umožňuje rybám přežít, mít v revíru mateční kusy a rozmnožovat se, což je klíčové pro udržení ekosystémové stability. Každý může přispět. Zásadní je také výzkum, který sleduje účinnost metody chyť a pusť v daných vodách a identifikuje oblasti, kde je tato praxe nejpotřebnější. Sportovní rybáři mohou aktivně přispět k ochraně českých vod účastí na dobrovolnických akcích na úklidu vodních toků. Zdaleka nejde jen o povinné brigády. Často stačí na každou vycházku vzít s sebou pytel na odpad a cestou domů od vody jej naplnit.

Inu, jsme jen lidé a tak samozřejmě všichni známe např. praktiky některých sportovních rybářů, jako jsou nedodržování mír ryb, zanechávání odpadu na březích i ve vodě, dojíždění auty až na samý břeh i tam, kde to není nutné a další neetické chování k přírodě i k vodě. To vše prokazatelně poškozuje ekosystém a s tím související rybí populaci.

Rybářský Tábor s Jakubem Vágnerem

Zveme vás na rybářský tábor s Jakubem Vágnerem, který se koná na jezeře Katlov a rybníku Pohan v srdci Kutnohorska. Děti zde zažijí prvotřídní chytání se zkušenými rybáři na vyhlášeném jezeře, dále základním potřebám k přežití v přírodě, dobrodružný animační program včetně bojovky a v neposlední řadě noční chytání sumců s Jakubem Vágnerem.

Informace o Táboře

Jezero Katlov je soukromou vodou známého sportovního rybáře Jakuba Vágnera. Najdete zde krásnou přírodu a rybí obsádku, která na území České republiky nemá obdoby. Nikoli však množstvím ryb. Díky dlouholetým zkušenostem z chovu ryb víme, že méně je vždy více. Na jezeru Katlov tak nenajdete „rybí polévku“. Děti budou bydlet v rybářských bivacích, které jsou vybaveny podlážkou a lehátky.

Termíny Táborů

• 1. 04. 07. (SO)- 10. 07.
• 2. 11. 07. (S0) - 17. 07.
• 3. 18. 07. (SO) - 24. 07.
• 4. 26. 07. (NE) - 01. 08.
• 5. 02. 08. (NE) - 08. 08.

Organizace Příjezdu a Odjezdu

Děti přijíždí se svými zákonnými zástupci (v den příjezdu od 10:00 do 11:30 hod.), kteří opouští tábořiště po řádné registraci dítěte a odjíždí s dítětem po skončení turnusu (v den odjezdu od 8:30 do 10:30).

Kdo se Bude Starat o Vaše Děti?

Na táboře jsou kromě zkušených lektorů rybářů přítomni i vedoucí, kteří přebírají za nezletilé účastníky zodpovědnost a starají se o ně 24 hodin denně.

tags: #lov #ryb #v #prirode #techniky #preziti

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro používání kompostérů
• Průvodce výběrem koše
• Skleněné prvky v interiéru
• Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem
• Poplatek za odpad v Jirkově