Obec Hluboké Dvory se nachází 11 km severovýchodně od Tišnova ve směru na Černou Horu. Její katastr tvoří plochá vrchovina s hlubokými údolními zářezy potoka Lubě a jeho přítoků. Nadmořská výška území této podhorské zemědělské obce s poměrně výrazným podílem lesů zvolna narůstá od 300 m n. m. na jihu až do nejvyšší hodnoty 492 m n. m. v severní části. Geomorfologicky spadá do žernovnické hrásti, která je součástí Brněnské vrchoviny.
Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí.
První písemná zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3 lány se vším příslušenstvím.
Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem, postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již jako pustá. Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a dalších objektů.
Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století. S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší období historie Hlubokého.
Čtěte také: Komunální odpad Lysice
Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického, černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích vojsk. Z tohoto pohledu patřilo k nejhorším obdobím třicetileté války.
Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického okresu Boskovice do okresu Tišnov.
Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře.
Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století přetrvaly.
S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v zajetí. Dva občané se domů vrátili jako příslušníci československých legií : Josef Pokorný z Itálie a František Trtílek z Ruska. Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu.
Čtěte také: Novinky svozu odpadu v Lysicích
Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize. Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry, výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce.
Tzv. " Slavnost prvního rozsvícení ", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století. Na rozdíl od prvního světového válečného konfliktu nebyli obyvatelé Čech a Moravy v letech 20 světové války bezprostředními účastníky či svědky válečných událostí. Přesto německá okupace výrazně a často i velmi krutě zasáhla do jejich životů.
Válečné roky jsou v Hlubokém spojeny se stavební činností. Katastrálním územím obce totiž měla procházet - v konečné fázi vzhledem k vývoji války nedokončená - říšská dálnice spojující Vratislav přes Brno s Vídní. V závěrečném období válečného běsnění se staly lesy v okolí obce jedním z center partyzánského odporu vůči okupantům na Tišnovsku.
Po krátkém období poválečného nadšení a obnovy přišel rok 1948 a nastolení komunistického režimu, který zásadním způsobem narušil a změnil dosavadní ustálený a stoletími prověřený způsob života včetně hospodářských a sociálních poměrů. Administrativní zásahy vládnoucí elity se smutně podepsaly i v Hlubokém, které bylo po zrušení tišnovského okresu v roce 1960 pod nově přiděleným názvem Hluboké Dvory přeřazeno do okresu Blansko.
Společná žádost vedení tří sousedících obcí - Hlubokých Dvorů, Rohozce a Unína alespoň o symbolický návrat k Tišnovu přeřazením do okresu Brno-venkov byla v roce 1964 zamítnuta. Zcela se změnily také vlastnické vztahy. Od počátku vedený nátlak na soukromé zemědělce ke společnému hospodaření vyústil v založení jednotného zemědělského družstva v Hlubokém v roce 1952.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Rozvoj zemědělské velkovýroby na straně jedné a direktivní slučování na straně druhé vedly i v této oblasti v 70. letech ke ztrátě samostatnosti a předání vedení družstva mimo obec. Navíc socialistický způsob hospodaření poznamenal velmi citelně krajinu kolem obce, až už rozoráváním mezí v prvním období nebo pozdější likvidací nádherných ovocných sadů.
Nejvýrazněji ale ve svých důsledcích zasáhla komunistická totalita sociální vazby a myšlení lidí. Dalším direktivním zásahem byla v roce 1962 zrušena v Hlubokých Dvorech škola. Nejen tímto rozhodnutím byl narušen tradiční společenský život obce, aktivita a iniciativa lidí.
Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990.
Obecní zastupitelstvo se rozhodlo oslavit v roce 2004 655 let od první písemné zmínky o existenci obce, která pochází z roku 1349. Během příprav oslavy výročí byl vyhotoven prapor a znak obce, který navrhl Mgr. Ivo Durec z Rajhradu a který schválil Parlament ČR. Byla vydána brožura o obci, redigovaná O.Trtílkem a J. Zacpalem, byl pořízen letecký snímek obce, byly vyrobeny dvojí pohlednice Hlubokých Dvorů, hrnky s motivem kapličky a sklenice se znakem obce, na oslavu byli pozváni rodáci. Samozřejmě celá obec byla vzorně upravena a uklizena.
Oslava proběhla ve dnech 13.-15. srpna 2004, kdy se tradičně koná pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie, které je zasvěcena obecní kaplička. Na programu bylo dětské odpoledne, turnaj v nohejbalu, degustace slivovice, bohoslužba v místní kapli s vysvěcením praporu a znaku obce, projev starosty, vysazení památného stromu, výstava fotografií, kronik a ručních prací místních žen a taneční zábava s velmi bohatou tombolou od sponzorů.
Slavnostní projev před novým památným stromem u požární nádrže přednesl starosta obce Ing.Pokorný Vratislav. V něm zdůraznil historické pohledy na vývoj obce. Památný strom zasadil Smetana Jiří č. Památný strom je platan javorolistý (Platanus hispanica či P.acerifolia). Po projevu a zasazení památného stromu, starosta Ing.Pokorný pozval významné hosty na oběd v místním pohostinství ve Dvoře "U Černohorské hraběnky".
Výstavku aranžovala Habrová Jitka č.10, za oba dny ji shlédlo téměř 500 lidí. Svými ručními pracemi se zúčastnili: Chlupová Růžena č.46, rodina Školných ev.č.16, Chlupová Marie č.41, Císařová Eva č.41, Marková Eva č.41, Zemanová Anna č.37, Zemanová Hana č.37, Zemanová Pavla č.52, Zemanová Lucie č.52, Vicanová Radka č.30, Habrová Markéta č.10, Laborová Patricie č.10, Fajtová Iva č.18, Maulová Ivanka č.38, Horáková Markéta č.29, Sokolová Zuzana č.20, Pařízková Miloslava č.23, Pokorná Františka č.3.
Bylo prezentováno také kolem 200 fotografií, ponejvíce z historie obce a významných nebo zajímavých událostí. Návštěvníci si mohli prohlédnout obecní kroniky ve 3 svazcích, hasičskou kroniku a kroniku JZD, v originálech a v tištěných přepisech na počítači. Ze zmíněných akcí byly pořízeny videozáznamy.
V obci bylo v roce 2004 podle Českého statistického úřadu 19 podnikatelských subjektů. Mezi významné patřily firma KB Forest s.r.o A. Křivánka, která se věnuje těžbě, zpracování a obchodu s dřevem, firma Rudolf Brezina, těžba, přibližování, obchod s dřevem, firma Syrim s.r.o. Ing. Z. Korenka, věnující se agroturistice a chovu ovcí, firma Ivan Balák č.47, kde otec Václav B. v důchodu vykonává kolářské práce a syn Ivan B. se věnuje broušení pil.
Patnáct občanů obce jsou členy Agrodružstva Brťov-Lipůvka, které hospodařilo v roce 2004 na celkové výměře 2.911,63 ha zemědělské půdy a na 2.574.60 ha orné půdy. Koncem roku pracovalo v celém družstvu 99 stálých pracovníků. Další obyvatelé obce pracují v Tišnově (Subterra), Drásově (Siemens), Kuřimi (TOS), Brně (nemocnice) a v dalších podnicích a organizacích. Nikdo z obce není nezaměstnaný, i když v Jihomoravském kraji bylo v tomto roce evidováno 46,3 tis. nezaměstnaných.
O hospodaření v obecním lese se starala firma KB Forest Antonína Křivánka (kácení a prodej dřeva) a firma Jitky Křivánkové (pěstební práce). Celkem bylo v roce 2004 vysázeno 1.500 sazenic buku a 3.000 smrkových stromků. Prořezávky se uskutečnily na 6,71 ha, probírky na 1,03 ha, vyžínání trávy na 2 ha. Objem likvidace klestu představoval 64,50 plm. Ministerstvo zemědělství ČR vydalo závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v obecních lesích v roce 2004.
Obecní zastupitelstvo mělo 5 následujících členů: Habrová Jitka č. 10, Křivánek Antonín č. 49, Ing. Pokorný Vratislav č. 3, Smetana Jiří st. č. 2 a RNDr. Trtílek Osvald č. 17. Starostou byl Ing. Pokorný, místostarostou RNDr. Trtílek, předsedou kontrolního výboru J. Smetana, předsedou finančního výboru A. Křivánek. V roce 2004 se uskutečnilo 15 zasedání obecního zastupitelstva, z toho 12 řádných a 3 mimořádné.
Obec Hluboké Dvory vstoupila v tomto roce do Dobrovolného svazku obcí Tišnovsko. Obecní úřad nadále sídlil v budově bývalé školy č. Dne 9. 6. 2004 se uskutečnilo v Poslanecké sněmovně ČR slavnostní udělení znaků a praporů některých obcí, včetně znaku a praporu obci Hluboké Dvory. Za obec se slavnostního aktu zúčastnil starosta Ing.Vratislav Pokorný a člen obecního zastupitelstva Jiří Smetana, obecní symboly předal předseda sněmovny Ing.
Ve dnech 11.-12. června 2004 se v celé ČR uskutečnily volby do Evropského parlamentu. V obci Hluboké Dvory volby organizovala okrsková volební komise. Voleb se zde zúčastnilo celkem 26 osob z 68 oprávněných voličů, t.j. 38,2 %.
V tomto roce ještě proběhly v Jihomoravském kraji volby do Senátu Parlamentu ČR a do Zastupitelstva Jihomoravského kraje. Konaly se ve dnech 5.-6. listopadu. Oprávněných voličů v obci bylo 67. Do Senátu volilo 18 občanů obce = 26,9 %, nejvíce hlasů získala JUDr.Zuzka Rujbrová, poslankyně za Komunistickou stranu Čech a Moravy z Blanska.
Pro rok 2004 byl schválen obecní rozpočet následovně: na straně příjmů 737 tis.Kč a na straně vydání 995 tis.Kč. Schodek rozpočtu ve výši 258 tis.Kč byl vykryt přebytky z hospodaření obce v minulých letech. Skutečné celkové příjmy dosáhly 784.113,66 Kč, z toho přijaté státní dotace představovaly 187.821,- Kč. Celkové výdaje ve skutečnosti dosáhly 802.107,50 Kč, z toho na změnu územního plánu bylo vynaloženo 11.900,- Kč a na úpravu veřejného prostranství u požární nádrže 221.700,- Kč. Hospodaření obce v tomto roce skončilo schodkem ve výši 17.993,84 Kč, obec neměla žádné závazky, ale její pohledávky vůči jiným subjektům činily 150.741,- Kč.