Lze větve z růže dávat do kompostu? Podrobný průvodce kompostováním na zahradě

Ideálním způsobem, jak využít přírodní materiál, je kompostování. Každý zahradní kompost má svá specifika. Kompost je živý systém. Mikroorganismy, žížaly, roztoči a další půdní organismy v něm zpracovávají organickou hmotu.

Co patří do kompostu?

Bezpečně využitelný je veškerý rostlinný bioodpad, a to jak z domácnosti, tak ze zahrady. Většinu organického odpadu z domácnosti můžete uložit na kompost. Za pár měsíců se vám úsilí při důkladném třídění vrátí v podobě úrodného hnojiva.

Na hromadu shrabaného listí přidejte další organické materiály: zbytky z kuchyně, trávu i podrcené větve. Na kompost patří celé brambory i jejich slupky. Neměly by však být napadeny hnilobou nebo škůdci. Obsahují spoustu živin a na kompost patří.

Zelený a hnědý materiál

Zlatým pravidlem kompostování je „tři díly hnědého na jeden zeleného“. Zelený vlhký materiál je bohatý na dusík a hnědý suchý na uhlík. Suchý materiál vyrovnává obsah vlhkosti například kuchyňských odpadů a zlepšuje strukturu kompostu. Je skvělým zdrojem dusíku.

• Zelený materiál: Je bohatý na dusík.
• Hnědý materiál: Je bohatý na uhlík.

Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.

Čtěte také: Instalace větracího komínku uprostřed odpadu

Listí a větve

S příchodem podzimu nastává i čas spadaného listí. Listí, ideálně skladované v pytlích v suchém prostředí, aby nenavlhlo, můžete použít jako podestýlku pod zvířata. Kdo má výběh pro slepice, kde je bláto, je ideální tam nasypat právě listí.

Na kompost je možné dát i jehličí a podrcené větve. „Listí nemusíte otrocky hrabat. Při posledním sekání trávy se s ní spadané listí promíchá. Je to rychlé a bezpracné řešení. Zároveň se tím listí trošku rozdrtí a můžete ho dát na kompost.

Listy je potřeba nadrtit a dobře promíchat s kompostem. Třísloviny obsažené v listech navíc při velkém množství okyselují kompost, proto je důležité vyvážit pH dusíkatými materiály, například kuchyňským bioodpadem. Také je potřeba ho v kompostéru nechat delší dobu.

Další užitečné materiály

Do kompostu patří kravský, koňský, ovčí nebo králičí trus. Pokud ukládáte na kompost větší množství trusu, prosypejte ho vyčerpanou zeminou z květináčů nebo z krtinců. Do kompostu můžete přidat i papír, papírové sáčky nebo ubrousky. Materiál využijete při mulčování i kompostování. Do kompostu přihoďte i nadrcený dřevomateriál. Obsahuje vápník, draslík, hořčík a fosfor, který jsou pro rostliny prospěšné. Proto jej můžete přidat i do kompostu.

Čemu se vyhnout při kompostování?

Největší chyby vznikají především přidáním látek, které narušují přirozený rozklad nebo způsobují hygienické riziko. Zbytky chemicky ošetřených rostlin. Dočasně vyřaďte také nemocné části rostlin - zvláště pokud kompost nepřesáhne teploty nad 50 °C. U domácího kompostu je téměř jisté, že takové teploty nenastanou. Některé materiály jsou v kompostu přínosné, ale jen v omezeném množství. Vždy platí pravidlo: když si nejste jisti, raději přidejte jen malou dávku a sledujte, jak kompost reaguje.

Čtěte také: Co patří do bioodpadu?

Slupky z tropických plodů ukládejte na kompost v malých dávkách - jednak proto, že v nadměrném množství mohou změnit pH kompostu, jednak mohou být ošetřeny chemicky. Dobře je však omyjte: melouny a dýně ze supermarketu bývají ošetřeny chemicky - tyto látky jsou pro kompost škodlivé.

Pozor však na popel z cigaret - ten do kompostu nepatří. Slupky bývají ošetřeny chemicky. Větší větve nebo štěpku nadrťte. Skořápky ideálně nadrťte. A jakým materiálu se při zakládání kompostu obloukem vyhnout?

Jedovaté rostliny v kompostu

Jedovaté rostliny v kompostu jsou strašákem, který často nemá reálný základ. Většina toxických látek se při správném kompostování rozloží a nepředstavuje riziko. Výjimkou jsou túje, břečťan, vratič nebo pelyněk - ty je lepší zpracovat chytřeji.

Přirozeně toxické látky obsažené v rostlinách jsou organického původu a při správném kompostování se postupně, působením mikroorganismů, tepla i vlhkosti, rozkládají. Problém tak nepředstavují ani tak samotné jedy, ale spíše látky, které mohou brzdit rozklad rostlin v kompostu.

Běžné jedovaté trvalky, letničky nebo plevel (například náprstník, oměj nebo pryšec) lze bez obav kompostovat, pokud hotový kompost necháte alespoň jednu sezónu dozrát. Jedovaté rostliny by však neměly obsahovat zralá semena, kterými by se zbytečně dále šířily po záhonech.

Čtěte také: Průvodce likvidací zahradního odpadu

Nejčastěji zmiňovanými problematickými rostlinami s ohledem na kompostování jsou túje. Obsahují silice a thujon, které zpomalují rozklad a potlačují činnost mikroorganismů. Mohou tak kvalitu kompostu negativně ovlivnit. Podobný problém představuje i břečťan. Ani jeho kompostování se příliš nedoporučuje. I břečťan obsahuje toxické látky, které mohou brzdit růst jiných rostlin. Pokud nemáte jinou možnost, ostříhané větve břečťanu nadrťte a přidávejte je do kompostu postupně a prokládejte jiným rostlinným materiálem, trávou i zbytky zeleniny a ovoce z kuchyně.

Vratič a pelyněk obsahují hořké a aromatické látky, které nejen odpuzují hmyz, ale také zpomalují rozklad. Právě proto se v kompostu chovají odlišně než běžná zelená hmota. Do kompostu je přidávejte jen v omezeném množství a vždy prokládejte jiným materiálem.

Jak na správné kompostování?

Kvalita kompostu začíná už u kbelíku v kuchyni. Pokud oddělujete rostlinný odpad svědomitě a nehážete do něj „všechno“, máte napůl vyhráno. Kompost ocení péči na začátku víc než opravy později. Důmyslným vrstvením kompostu vytvoříte příhodné podmínky pro mikroorganismy a rozklad zbytků.

tags: #lze #vetve #z #ruze #davat #do

Oblíbené příspěvky:

• Upcycling v grafickém designu
• Vztah EIA a zákona
• Základ koupelny
• Analýza Zákoníku Práce
• Data ČHMÚ o emisích