Makak: Ohrožený druh a důležité informace

Makakové jsou hned po člověku nejrozšířenějším rodem primáta na světě.

Makak bandar

Makak bandar je menší druh opice z rodu makaků, který je původem ze Srí Lanky. Jde o středně velkého primáta s velikostí těla pohybující se mezi 35 až 60 cm a hmotností od 2,5 do 8,4 kg. Má hustou srst, která je na horní straně těla hnědá až šedá, zatímco na spodní straně je světlejší, spíše nažloutlá.

Hlava makaka bandara je oploštělá s výraznými brýlemi okolo očí, které jsou obvykle tmavě hnědé. Nos je široký a plochý, s nozdermi otevřenými na strany. Makak bandar žije převážně v deštných pralesích, ale dokáže se přizpůsobit i v monzunových lesích nebo plantážích.

Jeho strava je všežravá, zahrnuje ovoce, listy, květiny, semena, hmyz, ještěrky a malé obratlovce. Makak bandar je sociální zvíře, které žije v tlupách o 10 až 30 jedincích. Rozmnožování probíhá po celý rok, přičemž samice rodí obvykle jedno mládě po 165 až 200 dnech březosti.

Makak bandar je ohrožený druh, kterého v přírodě žije pouze několik tisíc jedinců. Hlavní hrozby představují ztráta přirozeného prostředí kvůli kácení lesů a lov pro maso nebo jako domácí mazlíčky.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Makak bandar je jedním z nejmenších druhů tohoto rodu a je endemitem ostrova Srí Lanka. Patří mezi středně velké opice, tělo s hlavou měří 35-62 cm a ocas je dlouhý 40-60 cm, v poměru k tělu patří ocas k jedněm z nejdelších. Samci jsou větší než samice, mohou vážit až 8,5 kg, zatímco samice váží okolo 4,5 kg.

Na hlavě má charakteristický chomáč delších chlupů, podle kterého dostal makak svoje jméno, podobá se totiž určitému druhu klobouku. Kůže na obličeji makaka je bez srsti, u samců narůžovělá a rezavá u samic. Velké uši, rty a oční víčka jsou tmavě pigmentované.

Makak bandar se vyskytuje v různých biotopech, nejčastěji vyhledává křoviny, galeriové a poloopadavé lesy podél vodních toků. Najdeme ho od nížin do nadmořské výšky okolo 2 000 m n. m. Je aktivní během dne a je doma jak na stromech, tak na zemi. Při hledání potravy se snaží vyhýbat otevřeným prostorám, kde by mu mohlo hrozit nebezpečí od různých predátorů. V případě nebezpečí se skrývá v husté vegetaci. V noci spí vysoko na stromech na tenkých větvích daleko od kmenu. Hlavními predátory jsou levharti, kočka rybářská, krokodýl bažinný, krajta tygrovitá a zmije řetízková.

Makakové žijí ve velkých rodinných skupinkách o 20-25 jedincích, které se skládají ze zvířat různého stáří a pohlaví. Tlupa je vedena a chráněna dominantním samcem a mezi jejími členy panuje přísná hierarchie. Níže postavení jedinci jsou vyháněni od potravy a mláďata výše postavených samic mají automaticky od narození lepší pozici ve společenství.

Makakové jsou všežravci, živí se vším možným, co najdou - ovocem, semeny, ořechy, listy, hlízami, houbami, bezobratlými, ale i ptačími vejci, drobnými plazy a dokonce i malými savci. Potravu hledají jak na stromech, tak na zemi. Během období sucha získaná voda z potravy makakům nestačí, a tak podnikají každodenní cesty k napajedlům. Patří mezi velmi zdatné vykradače batohů a lupiče hospodářských plodin, jako je rýže, kakao nebo kokosové ořechy.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Období rozmnožování makaků nastává koncem léta a na podzim. Samice v této době přicházejí jednou za měsíc do říje. Ta se navenek projevuje zduřením a zčervenáním kůže na zadku a specifickým pachem. Během říje se samice páří s několika samci (promiskuitní systém), takže lze jen těžko určit otce mláděte (geneticky). Březost makaků trvá 5-6 měsíců a rodí se většinou jedno mládě, které má první dva měsíce černě zbarvenou srst. Je plně odkázané na péči a ochranu svojí matky a první týdny života tráví pevně přichycené na jejím kožichu. Starší mláďata si mezi sebou hrají a učí se od dospělých zvířat. Ve dvou letech je mladý makak už nezávislý na matce, samci dospívají v sedmi letech a opouští tlupu.

Ke komunikaci mezi jedinci a skupinami využívají makakové především zvukové signály. Používají zhruba 30 různých zvuků s rozdílnými významy (varovné signály, svolávání skupiny, výzva ke hře). Makakové používají také mnoho výrazů tváře k vyjádření svého rozpoložení. Vyhrnování rtů a odhalování zubů v sevřených čelistech znamená, že mají strach.

Makakové se jako další druhy denních opic orientují především zrakem. Mají barevné vidění, které využívají hlavně k hledání potravy. Tlupy těchto makaků jsou běžně k vidění na většině území ostrova Srí Lanka v mnoha národních parcích a rezervacích. Makakové se živí hlavně ovocem a tak přispívají k rozšiřování semen po okolí. Skupiny makaků můžeme často vidět společně s tlupami hulmana posvátného a hulmana rudolícího, hlavně během hledání potravy. I přesto, že je makak bandar zařazen mezi ohrožené živočichy, není na Srí Lance jako jediný z endemitů chráněn zákonem. Hlavní nebezpečí pro populace makaků na Srí Lance představuje ztráta přirozeného prostředí (kácení pralesů, těžba dřeva). V některých oblastech jsou loveni a chováni jako domácí mazlíčci. Jsou to však také škůdci a přenašeči nemocí, a tak je místní obyvatelé střílí, chytají do ok a tráví.

Makak jávský a jeho význam v biomedicínském výzkumu

Makak jávský je po celém světě široce využíván v biomedicínském výzkumu díky své blízké podobnosti s člověkem. Pět z dvaceti nejpoužívanějších léků na předpis bylo vyvinuto právě s pomocí makaků jávských.

Výzkum s tímto druhem sehrál klíčovou roli v rozvoji regenerativní medicíny, imunologie, onkologie, vývoje vakcín i farmakologie, včetně vývoje vakcíny proti covidu-19. Národní ústavy zdraví USA (NIH) nedávno zveřejnily přehled, který potvrzuje zásadní význam makaků jávských pro biomedicínský výzkum.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Makaci jávští se díky své fyziologické a genetické podobnosti s člověkem široce využívají v biomedicínském výzkumu po celém světě. S pomocí makaků jávských bylo vyvinuto pět z dvaceti nejpoužívanějších léků na předpis. Výzkum prováděný na těchto makacích sehrál klíčovou roli v pokroku v oblasti regenerativní medicíny, imunologie, onkologie, vývoje vakcín a farmakologie, stejně jako při vývoji vakcíny proti onemocnění COVID-19.³ Americký Národní institut zdraví (National Institutes of Health, NIH) nedávno zveřejnil odbornou zprávu, která význam makaků jávských pro biomedicínský výzkum potvrzuje.

Do roku 2022 byli makakové jávští podle klasifikace IUCN zařazeni do kategorie „zranitelný druh". IUCN však následně změnila jejich status na „ohrožený". V roce 2023 organizace NABR podala námitku proti tomuto zařazení s odkazem na nesprávně použitá data.

Po více než dvou letech projednávání IUCN své rozhodnutí o statutu druhu potvrdila, přičemž z velké části ignorovala údaje, které předložila organizace NABR .„Nejnovější článek zveřejněný v časopise American Journal of Primatology potvrzuje, že tento druh není ohrožen," uvedl prezident organizace NABR Matthew R. Bailey.

„Zároveň znovu potvrzuje, že vědecké podklady, na nichž proces IUCN stojí, jsou zaujaté a nespolehlivé," dodal.„Vzhledem k významu makaka jávského pro probíhající biomedicínský výzkum po celém světě je nezbytné, aby Spojené státy a další země provedly objektivnější posouzení stavu tohoto druhu dříve, než podniknou další kroky."

Odborné recenzované publikace dokládají, že nejnovější rozhodnutí IUCN i použité podklady obsahují závažné nedostatky a nejsou vědecky podložené.²

„Tým vědeckých expertů NABR je zklamán tím, že IUCN nedokázal objektivně posoudit předložené vědecké informace," uvedl Dr. Ray Hilborn, světově uznávaný vědec a člen vědeckého přezkumného týmu NABR.

„Nedostatek údajů o trendech početnosti a zkreslování existujících dat vyvolávají vážné pochybnosti o vědeckém postupu, který IUCN při svém rozhodování použil," doplnil Dr. Hilborn.

„NABR je zklamána tím, že IUCN navzdory drtivým vědeckým důkazům podlehl tlaku aktivistů za práva zvířat a označil makaka jávského za ohrožený druh," uvedl prezident NABR Matthew R. Bailey.

„Dostupné vědecké poznatky jednoznačně ukazují, že tento druh ohrožený není. Naopak je v několika zemích považován za invazivní. Je nepochopitelné, že IUCN tvrdí, že je tento druh ohrožený, a zároveň ho označuje za jeden z nejinvazivnějších druhů na světě. NABR bude i nadále informovat odpovědné instituce i veřejnost o těchto otázkách, aby chránila veřejné zdraví a integritu vědeckého procesu."

V publikaci nazvané „100 nejhorších invazivních nepůvodních druhů světa" jsou uznává IUCN makaky jávské za „invazivní" druh.⁴

Ochranný status makaků jávských a zapojení organizace PETA do vládních programů byly v září 2024 předmětem slyšení před dozorovým výborem Sněmovny reprezentantů USA. Svědci při tomto slyšení vypověděli, že PETA a další organizace na ochranu zvířat se nevhodným způsobem a z politických důvodů pokoušely ovlivňovat vládní vyšetřování soukromých subjektů i zahraničních vlád.

Washington 16. října 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vydal 9. Nejnovější rozhodnutí IUCN navazuje na žádost, kterou v roce 2023 podala Národní asociace pro biomedicínský výzkum (NABR) a která rozhodnutí IUCN o zařazení makaka jávského do kategorie ohrožených druhů zpochybňuje. Ve své žádosti NABR dokládá, že studie Hansena a kol., z nichž IUCN při svých rozhodnutích vyšla, nesprávně interpretují existující vědecké údaje.¹ Další informace o žádosti NABR jsou k dispozici na webových stránkách www.nabr.org.

Další žádost, kterou u IUCN podal Dr. Hank Jenkins, uvádí, že autoři studie Hansena a kol. mohou být ve střetu zájmů, a vyzývá IUCN, aby tuto záležitost dále prošetřila. Není však jasné, zda takové střety skutečně existují, případně zda autoři přehledu IUCN sami nejsou ve střetu zájmů, které by měly být zveřejněny nebo by měly vést k jejich vyloučení z rozhodování.

Dne 7. Fish and Wildlife Service, dále jen „služba") zamítla žádost několika ochranářských skupin o zařazení makaka jávského mezi druhy chráněné podle zákona o ohrožených druzích (Endangered Species Act, ESA). Tato žádost obsahovala stejné informace, které byly předloženy také IUCN a na jejichž základě svaz vypracoval své současné stanovisko. Služba ve svém rozhodnutí uvedla, že „žádost neobsahovala věrohodné informace podporující tvrzení o dopadech na populace či druh jako celek". Plné znění rozhodnutí o zařazení makaka jávského na seznam druhů podle amerického zákona o ohrožených druzích bylo zveřejněno ve Federálním rejstříku a je k dispozici zde: „LTM_Petition.pdf." Žádná vláda na světě nepovažuje makaky jávské za ohrožený druh.

Makak lví

Makak lví (Macaca silenus) patří k nejohroženějším druhům makaků. V přírodě se vyskytuje pouze v pohoří Western Ghats (Západní Ghát) na jihozápadě Indie, kde obývá poslední zbytky tropického deštného lesa. V důsledku kácení lesa jim ubývá přirozené prostředí a dochází k izolaci jednotlivých populací, čímž může docházet k nežádoucímu příbuzenskému křížení a snižování životaschopnosti těchto populací. K ohrožení tohoto primáta přispívá i nelegální lov.

Odhaduje se, že v přírodě žije méně než 2500 dospělých jedinců. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je veden jako ohrožený druh (Endangered). Chov v moderních zoologických zahradách tak může být zásadní pro zachování makaka lvího, resp. jeho životaschopné a stabilní populace do budoucna.

V rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) je chováno v 28 institucích přes 220 jedinců. Pro makaky lví je také veden EAZA ex situ program (EEP). Zoo Ostrava chová makaky lví od roku 1978 a za tuto dobu se zde podařilo odchovat přes 70 mláďat, všechna přirozenou cestou jejich matkami. V Ostravě žije aktuálně největší chovná skupina těchto vzácných primátů v rámci EAZA, skupina čítá 21 členů. Základ tvoří jedenáct dospělých samic, všechny narozené a odchované v Zoo Ostrava, jeden chovný samec a devět mláďat. Návštěvníci mají možnost šestým rokem vidět makaky v moderním expozičně-chovatelském komplexu Wanderu v centrální části areálu. Nejmladšími členy jsou dvě mláďata, která přišla na svět koncem loňského roku - 18. a 22. prosince. Obě se narodila zkušeným samicím, které už několik mláďat odchovaly a i o své poslední potomky příkladně pečují. Jejich pohlaví zatím chovatelé neznají. V tomto období se makaci zdržují převážně ve vytápěných vnitřních prostorech pavilonu Wanderu, kde je mohou pozorovat i návštěvníci. Zoo Ostrava je v lednu otevřená od 9 do 16 hodin. Pokladny, vstup a pavilony se uzavírají v 15 hodin. Lidé za návštěvu zaplatí mimosezónní zlevněné vstupné.

Mláďata u makaků lvích9.1.2026Makaci lví v ostravské zoo se úspěšně rozmnožují. Před Vánocemi se zde narodila další dvě mláďata. Skupina těchto vzácných indických primátů, která obývá expozičně-chovatelský komplex Wanderu, čítá aktuálně 21 členů, a patří tak k největším skupinám chovaným v lidské péči.

Makak chocholatý

Makak chocholatý (Macaca nigra) je endemit, žije pouze v severovýchodním cípu ostrova Sulawesi (Celebes). Místní obyvatelé je i přesto zabíjejí. Považují makaky za škůdce, kteří plení jejich plantáže, a loví je pro maso. Jediné místo na ostrově, kde se makakům dostává plné ochrany, je rezervace Tangkoko v nejsevernějším části ostrova.

Makaky žijící v rezervaci studují, aby o nich získali co nejvíc informací nutných pro jejich záchranu. Počet mláďat, která se dožijí dospělosti, je klíčový pro udržení životaschopné populace. V tomto období je chrání hlavně matky, ale důvod mají i samci, protože jsou pokračováním i jejich genů.

Problém je, že tito makakové žijí ve smíšené tlupě, v níž se samice páří s několika samci. To naopak přesně zjistili vědci. Z trusu získali genetické informace všech jedinců v tlupě a podle nich určili otce každého narozeného mláděte. Výsledky je docela překvapily.

Přesto v případech, kdy ohroženému mláděti přišel samec na pomoc, šlo téměř vždy o jeho vlastní potomky. Podle vědců to celkem spolehlivě odhadne podle určitého klíče. V obou případech totiž bylo téměř jisté, že právě oni jsou jejich otci.

Otázkou zůstává, proč se samci tak málo zapojují do ochrany mláďat. Vědci se domnívají, že důvodem je jejich větší počet v tlupě, což vede k neustálému soupeření o vůdčí postavení. Proto svůj čas raději věnuje páření se samicemi (tj. plození dalších potomků) a neriskuje při ochraně mláděte souboj s jiným samcem, ve kterém by o svou pozici mohl přijít nebo dokonce utrpět vážné zranění.

Makakové chocholatí patří k menším druhům makaků, samci jsou 50-60 cm dlouzí a váží kolem 10 kg. Žijí v početných tlupách, ty svého času mohly čítat až 100 jedinců.

O Národní asociaci pro biomedicínský výzkum (NABR)

NABR, založená v roce 1979, je jedinou neziskovou organizací podle paragrafu 501(c)(6), která se zaměřuje na vytváření odpovědné veřejné politiky pro humánní využívání zvířat v biomedicínském výzkumu, vzdělávání a testování. Mezi její členy patří více než 340 univerzit, lékařských a veterinárních škol, fakultních nemocnic, farmaceutických a biotechnologických společností, pacientských organizací a akademických a odborných společností, které se spoléhají na etický a odpovědný výzkum na zvířatech, aby díky němu přispívaly k celosvětovému zdraví lidí i zvířat.

Makak magot

Makak magot je občas nazýván také jako makak bezocasý. Makakové se objevili na Gibraltaru již v pleistocénu. První dochovaná písemná zmínka pochází z roku 711. Dodnes není známo, jestli jsou makakové na Gibraltaru původní, nebo sem byli dovezeni. Někteří biologové hovoří i o tom, že se v minulosti makakové vyskytovali i v jiných částech Evropy.

Gibraltar patří Velké Británii, ale nároky si na něj dělá i Španělsko, kterému před třemi sty lety patřil. Dle legendy se Britové udrží na Gibraltaru pouze do doby, dokud na skále budou makakové.

V minulosti způsobovali makakové velké problémy - od ničení zahrad a domů, kradení zásob jídla, okrádání turistů až po pokousání lidí. Od roku 1913 jsou na Gibraltarské skále pravidelně krmeni britskou armádou.

Poznají samci makaků chocholatých své potomky, kteří volají o pomoc? Nejspíš ano, ale ne vždy ohrožená mláďata vyslechnou.

tags: #makak #ohrožený #druh #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Austrálii
• Co dělat, když voda vytéká z odtoku zpět do vany?
• Oprávněné osoby pro nakládání s odpady - Jihomoravský kraj
• Charakteristika severoamerické přírody
• Měření hydrostatického tlaku ve vodních tocích