Znečišťování ovzduší se člení na zdroje stacionární a mobilní podle zákona č. 309/1991 Sb. a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
Látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) spravovaného Českým hydrometeorologickým ústavem.
Inventarizace zdrojů byla ověřována Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) pro rok 1997, tj. skutečnosti roku 1996.
Aktualizace databáze REZZO 1 probíhala formou Přílohy oznámení o poplatcích podle vyhlášky č. okresních úřadů.
V Praze aktualizaci provádí Odbor ochrany životního prostředí MHMP.
Čtěte také: Batohy pro výlety: recenze
Jejich inventarizace se provádí cca od r. 1985. Pro velké množství zdrojů byl zaveden pětiletý cyklus aktualizace dat.
Účelem je posuzování účinku změn probíhajících v struktuře spalovaných paliv a zásobování teplem.
REZZO 1 zahrnuje nejvýznamnější zdroje emisí základních znečišťujících látek, jako jsou spalovny paliv a technologické zdroje.
Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je různorodé.
PT, a.s. Michle (Praha 4 - NOx), a dále CBP, a.s. (Praha 4 - tuhé látky), jejíž provoz byl však k 6. 6. ukončen, patřily mezi nejvýznamnější zdroje.
Čtěte také: Tipy pro výběr malého černého koše
Porovnání vývoje ve zdrojích REZZO 2 charakteru kotelen v hl. m. Prahy je patrné z obrázku.
Podíl kotelen v kategorii "Ostatní včetně paliva ani emise" roste, což znamená, že provozovatel z jiných důvodů nepřihlásil ke zpoplatnění.
Z obrázku je patrný pokles spotřeby tuhých paliv z území města a nárůst spotřeby plynných paliv, plynofikace je patrné především po roce 1992.
Podíl kotelen spalujících tuhá paliva klesl od roku 1985 do roku 1996 z 89,7 % na 35,7 %.
Celkové množství zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) v posledních letech klesá.
Čtěte také: Tyrkysové Odpadkové Koše: Detailní Recenze
Podíl kotelen v kategorii “Ostatní včetně. paliva ani emise.
provozovatel z jiných důvodů nepřihlásil ke zpoplatnění). do databáze včleněna teprve v roce 1997).
Porovnání vývoje ve zdrojích REZZO 3 charakteru kotelen v hl. m. Prahy je patrné z obrázku.
Celkové množství kotelen REZZO 3 zůstává přibližně stejné, ale spotřeba paliv je nejvýrazněji ovlivněna klimatickými podmínkami a skladbou paliv.
I přes nižší tempo plynofikace oproti zdrojům REZZO 2 došlo v 90. letech k výraznému snížení emisí všech sledovaných škodlivin.
Doprava v hl. m. Prahy je ve srovnání s ostatním územím státu téměř 3x vyšší.
Počet motorových vozidel se začal výrazně zvyšovat až po roce 1990. Zatímco v 80. letech činil roční nárůst cca 10 - 20 000 vozidel, v 90. letech dosáhl až 50 000, z toho za rok 1996 činil tento nárůst 53 000 osobních automobilů.
Vývoj po roce 1990 ukazuje na zásadnější změnu dosavadních trendů.
Podíl vozidel vybavených třícestnými katalyzátory se zvyšuje, což vede k mírnému poklesu nebo nárůstu emisí v jednotlivých lokalitách.
Trendy lze těžko odhadnout kvůli složitosti liniových zdrojů a emisí z řízených a neřízených křižovatek.
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhlášky podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška definuje pojmy jako plynový olej a těžký topný olej a stanovuje podmínky pro jednorázové měření emisí u různých typů stacionárních zdrojů.
Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování.
Hodnocení rizik ekologické újmy se provádí podle nařízení vlády č. 295/2011 Sb.
Místem provozní činnosti se rozumí objekt nebo zařízení příslušného provozovatele, ve kterém vykonává provozní činnost, v němž jsou při této provozní činnosti umístěny nebezpečné látky nebo v němž příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami nebo nakládá s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními.
Na fyzické osoby se povinnost nevztahuje, a to zejména s ohledem na definici provozní činnosti [§ 2 písm. h) ZEU], podle které musí být provozní činnost vykonávána "v rámci hospodářské činnosti, obchodu nebo podnikání".
U provozní činnosti č. 10 se hodnocení rizik provádí pouze u těch chemických látek nebo přípravků (směsí), jejichž vlastnosti jsou specifikovány v bodech a)- e) řádku 5 části B přílohy č. 1 k NV č. 295/2011 Sb.
Pokud jsou všechny sklady uvedeny v jednom havarijním plánu nebo v jednom kolaudačním rozhodnutí, provádí se jedno základní (popř. podrobné) hodnocení rizik.
Provozovatel je povinen zjišťovat úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem.
Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu.
Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku.
Úroveň znečišťování se zjišťuje jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí.
Za jednorázové měření emisí se považuje pouze takové měření, kterému předchází ohlášení termínu měření prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí učiněné provozovatelem nejméně 5 pracovních dní před provedením tohoto měření.
Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice.
Programy zlepšování kvality ovzduší jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu působnosti podle tohoto zákona, pro ústřední správní úřady a jiné správní orgány při výkonu působnosti s dopadem na úroveň znečištění nebo znečišťování a pro obce a kraje při výkonu samostatné působnosti s dopadem na úroveň znečištění a znečišťování.
Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze.
| Typ zdroje | Celkový jmenovitý tepelný příkon | Specifické emisní limity | Stavové a vztažné podmínky |
|---|---|---|---|
| Spalovací stacionární zdroje | 50 MW a vyšší (před 7. lednem 2013) | Viz tabulka 1 části I přílohy č. 2 | Viz tabulka 1 části I přílohy č. 2 |
| Spalovací stacionární zdroje | 50 MW a vyšší (po 7. lednu 2013) | Viz tabulka 2 části I přílohy č. 2 | Viz tabulka 2 části I přílohy č. 2 |
| Spalovací stacionární zdroje | Vyšší než 0,3 MW a nižší než 50 MW | Viz část II přílohy č. 2 | Viz část II přílohy č. 2 |
tags: #malý #zdroj #znečištění #lakovna #definice