Mapa znečištění Prahy a kvalita ovzduší v České republice

Za poslední tři desetiletí ovšem doznala naše příroda značného ozdravení a kvalita ovzduší se citelně proměnila k lepšímu. Ropákům bahenním se u nás, bohudík, už tak dobře nedaří. Vyhynuli? Kdo ví!

Znečištění ovzduší má přitom celosvětově každý rok na svědomí více než 7 milionů obětí. EU proto prostřednictvím své Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v roce 2017 zavedla projekt indexu kvality ovzduší v Evropě, jehož součástí je též veřejně dostupná online mapa znečištění ovzduší.

Jak si v celoevropském žebříčku založeném na průměrném množství tzv. suspendovaných částic v ovzduší za období posledních dvou let vedou zástupci českých a moravských měst? Inu, podprůměrně. Nejlepší umístění přitom paradoxně drží kdysi ryze průmyslové Kladno se 179.

Praha se po Vídni stala druhou nejlépe umístěnou středoevropskou metropolí, velký podíl na tom má i systém dálkového vytápění s hlavním zdrojem až v Mělníce. Téměř 240 tisíc domácností v Praze je vyhříváno dálkově. Z českých obcí ji navíc předstihlo trio: Liberec, Plzeň, České Budějovice. Brno pak najdeme ještě o 35 míst za Prahou, Ostrava s Karvinou se pohybují na prahu druhé a třetí stovky.

Pozici nejčistšího evropského města si dlouhodobě drží švédská Umeå, aktuálně následovaná portugalským Farem a Funchalem na Madeiře. V roce 2022 se naše hlavní město ovšem - v jiném mezinárodním srovnání - probojovalo mezi desítku evropských metropolí, jimž se v nedávné době podařilo nejvíce snížit znečištění vzduchu.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

K výraznějšímu snížení škodlivých látek v ovzduší přitom - podobně jako v mnoha jiných regionech - výrazně přispěla i covidová pandemie a její lockdowny, které alespoň na přechodnou dobu omezily tradiční zdroje znečištění: zejména automobilovou dopravu a částečně i průmyslovou výrobu. Nejvíce smogových situací ovšem stále bývá každoročně vyhlášeno na Ostravsku, a to zejména v období zimních měsíců.

Sledovat aktuální kvalitu ovzduší na jednotlivých místech ČR lze v dnešní době velmi snadno - třeba na mapě. Projekt je zaměřen zejména na prohloubení znalostí v oblasti interakce jednotlivých složek životního prostředí. Projekt je v souladu s Národními plány povodí pro 2. plánovací cyklus, schválenými 21.12.2015, které navrhují opatření celorepublikového charakteru zaměřené na výzkum v této oblasti.

do vodního prostředí a na dodržování limitů předepsaných pro dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod. z hlediska prioritních látek, zejména vybraných těžkých kovů a polycyklických aromatických uhlovodíků. do vodního prostředí prostřednictvím atmosférické depozice. Vliv ovzduší přitom nebyl jednoznačně potvrzen a způsob transportu znečišťujících látek v prostředí nebyl podrobně zmapován.

srážek splavováno. Obsah prvků v mechu, který nemá kořeny a nepřijímá chemické prvky z podkladu, slouží od konce 60. aktuálních úrovní atmosférického spadu prvků. z atmosférického spadu hromadí, takže jejich obsah v humusu představuje historicky akumulovaný spad za období např. stáří daného lesa. ovlivňuje i vertikální gradient obsahu rizikových prvků v minerální půdě, která obsahuje prvky ze zvětrávání lokálních matečných hornin. pak ovlivňuje reliéf terénu a intenzity srážkových epizod.

Očekává se, že výstupy projektu, zejména pak specializované mapy a databáze, budou využitelné v procesu plánování v oblasti vod. podniky povodí a vodoprávní úřady, zejména na vyšší úrovni. a zároveň látky u níž jsou dlouhodobě překračovány povolené limity jak v ovzduší, tak v povrchových i podzemních vodách.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

vytvořeny mapy celkové atmosférické depozice pro Českou republiku ve 3-4 časových horizontech tak, aby byla zachycena jak běžná situace, tak klimatický extrém. horizontech a po očištění od vstupů z bodových zdrojů bude vyhodnocen trend. Vyhodnocení kovů bude porovnáno s údaji o biomonitoringu kovů (VÚKOZ 2008-2010). Činnost realizuje VÚV TGM, v. v. na kterých bude proveden odběr a vyhodnocení biologického materiálu (činnost 4), vody a sedimentu v toku (činnost 5).

snahou bude vybrat alespoň v jednom povodí lokalitu s vzrostlým lesem a v odpovídajících podmínkách pro porovnání s čerstvým odlesněním. data dostupná z jiných projektů. Na území modelových lesních povodí budou rovnoměrně odebrány vzorky mechu Pleurozium schreberi a lesního nadložního humusu, případně nivního sedimentu. bude stanoven podle výskytu mechu a reliéfu, např. v síti 5×5 km (kolem 10 vzorků každé matrice a povodí). obsah rizikových prvků dle předpokladu znečištění v dané oblasti, tedy nejméně 30× mech, 30× humus, několikrát sediment či minerální půda.

rizikových prvků ve vzorcích budou zjištěny validovanými metodami ICP-OES, ICP-MS a Hg pomocí Hg-AAS (AMA 254) v laboratoři VÚKOZ. Na území modelových povodí budou odebrány vzorky vody a sedimentu. Odběry budou probíhat opakovaně v rámci jednoho roku. vyhodnocen obsah b(a)p ve vodě, říčním sedimentu a spadech (bulk). Celkem 30 vzorků vody a 40 vzorků sedimentu vyhodnotí laboratoř VÚV TGM, v.v.i., pobočka Ostrava. vyhodnocen obsah kovů ve vodě, v sedimentu a ve spadech (bulk). Celkem 70 vzorků vody a sedimentu vyhodnotí VÚV TGM, v.v.i., pobočka Praha.

Výsledky stanovení rizikových prvků ve spadu, mechu, humusu, vodě a sedimentu budou porovnány s obsahy prvků ve vodě vytékající z každého povodí. získaných výsledků popsán vztah jednotlivých zkoumaných složek životního prostředí, případně definovány další významné aspekty. databáze obsahující získané údaje. Výsledky budou publikovány v odborném periodiku. Výsledky všech předchozích činností budou shrnuty formou výzkumné zprávy. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek.

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

tags: #mapa #spadu #znečištění #Praha

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie rostlin a uhlík
• Německé OZE: Statistiky a Trendy
• Tipy pro seniory na pobyty v přírodě
• Návod k tlakovému čističi
• Formuláře pro hlášení ohrožení