Matyáš Kalina z Jäthensteinu: Právník, archeolog a zakladatel české archeologie

11.03.2026

Matyáš Kalina z Jäthensteinu (10. leden 1772 České Budějovice - 6. leden 1848 Zvíkovec) byl právník, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy a archeolog, jeden ze zakladatelů české archeologie, filantrop.

Život a Působení

Narodil se do významné budějovické měšťanské rodiny.

Jeho otec byl městským radním, který si svůj přídomek „Jäthenstein“ odvodil od rodného příjmení své ženy (Jäthová). Používal jej pak i Matyáš.

Ten po budějovickém gymnáziu vystudoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a práva.

Na právnické fakultě potom v letech 1800-1802 přednášel a roku 1819 zde také zastával funkci děkana.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Až do roku 1845 byl zemským advokátem.

Od roku 1822 byl dopisujícím a od 1828 řádným členem c. k.

Od roku 1818 byl členem Královské české společnosti nauk, kde zastával čelné funkce (vykonával funkci ředitele a v letech 1831-1839 byl jejím sekretářem), a od roku 1834 též členem Společnosti Národního muzea a jejího Archeologického sboru.

Česky však příliš neuměl.

Své statky Zvíkovec u Křivoklátu a Suchdol u Sedlčan spravoval v duchu pokrokových osvícenských metod.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

O hospodaření napsal také pojednání pro c. a k. Patriotickou hospodářskou společnost, jíž byl činným členem.

Zabýval se mj. životem českého ekonoma Michaela Seidla (1767-1842).

Byl také jmenován konzistorním radou arcibiskupa Leopolda Chlumčanského a jako správce jeho závěti byl zřizovatelem prvních reálných škol v Čechách.

Archeologické aktivity

O archeologii přednášel ve společnosti nauk již od roku 1818, ale nejvíce se jí věnoval v první polovině 30. let.

Roku 1835 objevil ve sklepě pražského novoměstského domu čp.800/II na Koňském trhu první pravěkou keramickou nádobu.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Dále kopal na domnělých pohanských návrších v pražském okolí.

Výsledky pak shrnul v knize Böhmens heidnische Opferplätze z roku 1836, doplněné o archeologickou mapu Čech.

Jde o první knihu věnovanou české archeologii.

Prováděl také další výkopy ve Slaném, v Hradišti nad Březinou, v Libušíně a v Češově a zkoumal i mohyly u Břas.

Při archeologických průzkumech spolupracoval se zvíkoveckým farářem, svým přítelem Václavem Krolmusem.

Připravovaná kniha o hradištích v Čechách, ke které shromažďoval materiál, se měla stát prvním monotematickým zpracováním archeologických lokalit v Čechách.

K její realizaci se však již nedostal, protože 6. ledna 1848 na svém statku ve Zvíkovci u Rokycan zemřel.

V archeologické praxi se jako první pokoušel o využití chemie k interpretaci nálezů.

Dílo a odkaz

Kniha Matyáše Kaliny z Jäthensteinu představuje první archeologické zpracování minulosti Čech, první reprezentativní spis tohoto rodícího se vědního oboru, první podrobný soupis archeologických nálezů v Čechách doplněný i o první archeologickou mapou Čech.

Edice Kalinových „Obětišť“ zpřístupňuje významné vědecké dílo minulosti jednak jako památku vývoje vědy a kultury vůbec, jednak jako pramen užitečný i pro soudobou vědu.

Tímto způsobem se vrací do oběhu archeologické praxe řada zapomenutých či nedostatečně známých starších nálezů a nalezišť.

Po téměř dvou stoletích se tento pomník českého vědeckého romantismu v oboru archeologie dostává k rukám čtenářů.

Významná díla

Nachrichten über böhmische Schriftsteller und Gelehrte, deren Lebensbeschreibungen bisher nicht bearbeitet sind : als Materialien für ein Lexikon böhmischer Schriftsteller und Gelehrten.
Der weiße Maulbeerbaum und die auf ihn begründete Seidenzucht: für die meisten Gegenden Böhmens als eine reichliche Rente für den Grundbesitzer, als ein neuer ausgiebiger Erwerbszweig für den unbefelderten Landmann und Städter betrachtet.
Einige wohlfeile und dabei gesunde Nahrungsmittel, welche bei der im heurigen Jahre in Böhmen unausgiebigen Kartoffel-Ernte Berücksichtigung verdienen.
Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer / Pohanská obětiště, hroby a starožitnosti v Čechách.

Odpady v České republice v roce 2012

V České republice bylo v roce 2012 vyprodukováno 23,4 mil. tun odpadů.

Statistickým šetřením bylo zjištěno, že v roce 2012 dosáhla celková produkce odpadů v ČR 23,4 milionů tun.

Oproti roku 2011, kdy produkce činila 23,6 milionů tun, se jedná o pokles o 0,6 %.

Z celkového množství vyprodukovaného odpadu tvořil nebezpečný odpad 1 488 tisíc tun, což v relativním vyjádření znamená, že nebezpečný odpad se v roce 2012 na produkci podílel 6,4 %.

Oproti roku 2011 se podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci odpadů nezměnil.

Zatímco odpad z podniků končil v roce 2012 méně na skládkách a více se recykloval, u odpadu z obcí tomu bylo naopak.

„V porovnání se státy EU není produkce odpadů v naší zemi příliš vysoká. Při přepočtu na jednoho obyvatele se ČR pohybuje okolo 2 250 kg, zatímco průměr EU je okolo 5 000 kg na obyvatele,“ uvedl Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Z celkového množství odpadů připadá na podnikovou sféru 19,9 mil. tun, tři čtvrtiny z tohoto množství produkuje přibližně 300 firem.

Oproti roku 2011 bylo o 9 % více odpadů recyklováno a na skládkách skončilo o čtvrtinu méně odpadů, než v předchozím roce.

Téměř polovinu (1,8 mil. tun) komunálního odpadu bylo v roce 2012 v ČR vyprodukováno 3,2 mil. tun.

Každý obyvatel v loňském roce do kontejnerů či popelnic odložil 308 kg odpadků.

14 % těchto odpadů skončilo v barevných kontejnerech.

„Každý obyvatel v loňském roce vytřídil 14 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 4 kg kovů a 4 kg ostatních odděleně sbíraných složek,“ přiblížila detailní výsledky Miloslava Veselá, vedoucí oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Díky následnému dotřiďování směsného komunálního odpadu bylo v roce 2012 celkem recyklováno 21 % komunálních odpadů.

Přesto, že došlo k nárůstu o 6 % proti předchozímu roku, stále patříme v recyklaci k podprůměrným zemím v rámci EU.