Městské parky a ekologická udržitelnost: Příklady a výhody

Do kategorie městské parky řadíme parky ve městě i na jeho rozhraní.

Ekosystémové služby městských parků

Městské parky poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv.

Mezi regulační služby poskytované městskými parky je řazena:

• Retence srážkové vody a regulace odtoku (parky zvyšují retenci srážkové vody ve městě díky nízkému podílu nepropustných povrchů a schopnostem vegetace vsakovat a akumulovat srážky - mohou zadržet 30-38% srážkové vody, čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav)
• Regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací a zastíněním; snižování efektu tepelného ostrova města)
• Regulace kvality ovzduší (snižování množství škodlivých látek v ovzduší (zejména PM10) prostřednictvím vegetace)
• Protierozní funkce (vegetace stabilizuje půdu a snižuje tak pravděpodobnost sesuvů půdy)
• Ukládání uhlíku (vegetace v parcích - zejména stromy absorbují CO2; význam z hlediska zmírňování (mitigace) změny klimatu)
• Protihluková funkce (vegetace v parcích přispívá ke snižování hlukového znečištění ve městě).

Městské parky mohou také přinášet další služby jako je zlepšení kvality vody, produkce biomasy (dřevo po zásazích do zeleně, ořezání parkové zeleně) a plodin (ovoce z ovocných stromů, léčivé rostliny např.

Důležitým užitkem městských parků je pozitivní vliv zeleně na zdraví člověka (zelené plochy jsou spojovány s celou řadou zdravotních benefitů, včetně snižování stresu).

Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy

Příklad Realizace: Park pod Plachtami, Brno

Ilustrační příklad opatření: Park pod Plachtami, Brno - Nový Lískovec (Architekti: Ing. Petr Förchtgott, Ing. arch.

Městský Park pod Plachtami vznikl v rámci kultivace veřejného prostranství mezi panelovými domy na sídlišti v městské části Nový Lískovec v Brně, zároveň se stal pilotním projektem zkoumajícím možnosti využití srážkové vody.

V centru parku je vybudováno retenční jezírko, které je napájeno srážkovou vodou svedenou ze střech tří panelových domů v blízkém okolí.

Původní louka s náletovými dřevinami byla primárně určena k zástavbě, zastupitelé městské části se ale zasadili o změnu územního plánu, zachování veřejného prostranství mezi panelovými domy a vytvoření rekreačního zázemí pro obyvatele a další návštěvníky.

Na severní straně byl park přetvořen na pobytovou část s upravenými trávníky a vysázenou vegetací, na jihu byla vytvořena květnatá louka s původní vegetací, která díky rozmanitým druhům stanovišť podporuje zachování biodiverzity.

Čtěte také: Znečištění ovzduší ve městech: statistická analýza

Celý park se nachází na území o rozloze přibližně 32 tis. m2.

Příprava projektu započala na podzim roku 2005, k samotné realizaci projektu došlo mezi lety 2011-2013.

Celkové přímé investiční náklady projektu na vybudování Parku pod Plachtami vyšly dle podkladů ÚMČ Brno - Nový Lískovec na 10 274 915 Kč včetně DPH ve výši 21 %.

Náklady na park bez jezírka a svedení vody z okolních střech (tedy zelené plochy) byly ve výši 4,1 mil. Kč.

Zbytek tvořily náklady na samotné jezírko.

Čtěte také: Pražské emise: Současnost a budoucnost

Provozní náklady jsou dle evidence úřadu MČ Brno - Nový Lískovec ve výši přibližně 10 Kč/m2/rok, tedy okolo 300 tis. Kč ročně.

V průběhu let pak bude nutné postupně některé prvky jako např. altán průběžně opravovat nebo obměňovat.

S většími investicemi do obnovy je počítáno každých 15 let (hrací prvky, altán, cesty, obměna zeleně).

Mezi další náklady lze zařadit oportunitní náklady vycházející z alternativy využití daného území, které bylo původně určeno k zástavbě.

Při výstavbě parku tak došlo ke ztrátě zisku z možného prodeje na výstavbu bytových a jiných komplexů.

Při zprůměrování cen dle cenové mapy a údajů získaných z realitních portálů se při rozloze 3,2 ha jedná o celkovou částku 87 736 560 Kč.

Vzhledem k tomu, že již v 90.

Ekonomické hodnocení Parku pod Plachtami

Při hodnocení, jak už bylo výše popsáno, byla brána v potaz pouze parková zeleň, jezírko bylo z hodnocení vyloučeno.

Parková zeleň poskytuje celou řadu užitků. Část užitků již byla poskytována původní vegetací.

Ekonomické hodnocení tak klade důraz na užitky, které se pojí s vybudováním parku a nebyly produkovány původní zanedbanou zelení.

Významný nárůst se pojí především s rekreační funkcí a estetickou hodnotou, vybudování parku má vliv na hodnotu přilehlých nemovitostí, realizace parku měla vliv na tvorbu habitatu, některé druhy ale mohly díky zásahu vymizet.

Lze očekávat zvýšení ukládání uhlíku výsadbou nových stromů a lepší péčí o stávající zeleň a dále také zachytávání škodlivých látek.

Tyto užitky byly vyjádřeny v peněžní hodnotě.

Dále zadrží parková plocha větší objem dešťové vody a má pozitivní vliv na místní mikroklima. Přeneseně má pak zeleň pozitivní vliv na zdraví.

Popsané kategorie nákladů a užitků byly pomocí metody cost-benefit analýzy vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty.

Pro vyjádření byl použit časový horizont 25 a 50 let od dokončení parku. Dále byla stanovena společenská návratnost investice.

Čistý společenský užitek Parku pod Plachtami

Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce.

Při hodnocení realizovaného projektu je za prvních 25 let dosahováno čistého společenského užitku ve výši téměř 557 mil. Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši 792 mil. Kč.

Pokud by bylo území považováno za nezastavitelné, zvýšila by se čistá současná hodnota o téměř 88 mil.

Realizace samotné parkové zeleně má vysokou návratnost.

Celospolečenské užitky za první tři roky převýší celkové společenské náklady za tuto dobu.

Celospolečenská návratnost je tak méně než 3 roky.

Vlivem vysokých ročních užitků neměla výše diskontní míry vliv na návratnost investice.

V rámci ekonomického hodnocení nebyla vyjádřena peněžní hodnota regulace mikroklimatu, zvyšování kvality vody.

Chybí také vyjádření užitků z protierozní funkce a snižování hluku a produkce biomasy a plodin, které není možné jednoduše ocenit vlivem dostupnosti dat a komplikovanosti ocenění.

Přírodní Parky v České Republice

Poměrně bohatý soubor středočeských přírodních parků se výnosem Rady Středočeského kraje ze 14. září 2009 rozrostl o nové území této kategorie.

Města budoucnosti: Vize odborníků

Experti sdělili předpoklady, jak budou města i průmyslové oblasti vypadat za 25 let. Shodují se na využívání zelených energií, výsadby trávy a stromů ve městech i používání autonomních technologií.

Současné klimatické změny ovlivňují smýšlení o budoucnosti.

Aby lidé zabránili nebo alespoň zpomalili například globální oteplování, snaží se vyvíjet a používat ekologičtější zařízení, procesy a podobně.

„Kvůli častějším povodním následkem změn klimatu budou města potřebovat absorbovat vodu,“ sdělila Chachraová.

Urbánní ekologie a biodiverzita

Biologové volají po širším etablování urbánní ekologie pomocí využití internetových dat a popisu nových druhů.

Vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) upozorňují, že bez systematického využití veřejně dostupných digitálních stop - fotografií či videí - a bez cíleného popisu dosud neznámých organismů může zůstat část městské biodiverzity pro vědu i ochranu přírody neviditelná.

Města patří k nejrychleji se měnícím ekosystémům na planetě.

Přestože byla dlouho vnímána jako biologicky chudá a pro přírodovědce málo relevantní, současný výzkum ukazuje pravý opak.

Zpravidla uzavřené urbánní prostředí je dynamickým prostorem, kde vznikají nové ekologické interakce, dochází k rychlé evoluci a kde se často poprvé objevují invazní i docela nové, pro vědu doposud neznámé druhy organismů.

Vědci z Fakulty životního prostředí ČZU se dlouhodobě věnují výzkumu městské přírody.

tags: #mesta #ekologicka #svet #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Cestování na Island za přírodou
• Typy a materiály nádob na těžký odpad
• Problém nadměrného odpadu
• Velkoobjemové kontejnery v Porubě
• Referendum o Skládce Čáslav