Třídění odpadů v Hostinném a soutěž Čistá obec

Soutěž Čistá obec hodnotí, jak obyvatelé třídí odpad. O hrdý titul Čistá obec soupeří v Královéhradeckém kraji každoročně všechna sídla, která jsou zapojená do systému zpětného odběru a využití obalových odpadů. Nemusí se přihlašovat, účastníky jsou automaticky. Soutěž vyhlašuje a vyhodnocuje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., ve spolupráci s Královéhradeckým krajem.

„K vyhodnocení nejlépe třídících obcí dnes přistupujeme už po osmnácté, soutěž je tedy vlastně plnoletá. A během let svého trvání nám ukazuje, jak se přístup občanů k třídění odpadů v průběhu doby zlepšuje,“ říká náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro životní prostředí, zemědělství a vodohospodářství Pavel Bělobrádek.

„Stále tvrdím a opakuji, že nejlepší je vzniku odpadů předcházet. Je ale příjemné vidět, že odpad, který přece jenom jako společnost vyprodukujeme, umíme stále efektivněji třídit a následně zužitkovat. Třídění odpadů se už dostalo Čechům takříkajíc pod kůži a stalo se skutečně přirozenou součástí jejich života. Systém EKO-KOM využívá stále více obcí, aktuálně se jejich množství v ČR blíží 6 200. V nich žije 99 % celé české populace.

„V loňském roce došlo po letech ke snížení množství vzniklého obalového odpadu, kterého v celé zemi bylo přes milion a čtvrt tun. Díky Systému se podařilo zrecyklovat nebo energeticky využít milion osmdesát čtyři tisíc tun. Pomáhá tomu dnes už více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad, které občané mohou využívat,“ uvedl regionální manažer společnosti EKO-KOM Jiří Záliš.

Zlepšování pomáhá důsledná propagace a popularizace třídění odpadů, a to nejen třeba právě prostřednictvím soutěže Čistá obec. V Královéhradeckém kraji se s tímto tématem oslovuje už nejmladší generace, a to například prostřednictvím kreativní soutěže Třídíme s želvou Bellou. Odborné otázky pak řeší přímo v krajském městě červnová celorepubliková konference Odpady a obce.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadů

Cenu si odnášejí tři nejlepší z každé kategorie. Vedle nich se v každé velikostní kategorii oceňuje také Skokan roku, tedy obec, jejíž obyvatelé se meziročně v třídění odpadů nejvíc zlepšili. Obce, které jsou dlouhodobě v třídění odpadů úspěšné, jsou zařazeny do Síně vítězů. Tam organizátoři soutěže Čistá obec umisťují ty, které se dva roky po sobě dostaly na první, druhé nebo třetí místo. Dva roky pak nejsou tito úspěšní účastníci zařazeni do hodnocení, aby se na pomyslnou „bednu“ mohly dostat i další obce.

V loňském ročníku se mohly radovat z vítězství čtyři tisíce obyvatel Hostinného, tentokrát ale město našlo ve své kategorii hned dva přemožitele. Musí se tak spokojit až s bronzovou příčkou.

„Už když jsme před šesti lety přišli na úřad, systém nakládání s odpady byl jednou z prvních věcí, které jsme změnili,“ popsal starosta Hronova Petr Koleta. „Nebyl v tom žádný systém, teď je to jasně dané, svoz jednou za čtrnáct dnů, navíc lidé dostali zdarma jednu popelnici od města na svoz plastů, všechny nádoby máme očipované. Zlepšil se i přístup sběrného dvora, ale hlavně jde o občany a o to, že oni se zlepšili.“

Podle starosty Kolety je zlepšování občanů v třídění odpadů důležité i pro plnění stále přísnějších podmínek legislativy. „Občany na to upozorňujeme. Čím méně se bude třídit, tím víc je to bude stát.“

U ASEKOLU na to jdou trošku jinak a vítěze v jednotlivých kategoriích určují podle množství kilogramů odevzdaného elektroodpadu v přepočtu na jednoho obyvatele.

Čtěte také: Sběrný dvůr Semily – provozní doba a pravidla

Správným tříděním snižujeme podíl směsného odpadu Představitelé vrchlabské radnice a členové Výboru pro životní prostředí vrchlabského zastupitelstva se intenzivně zabývají obsáhlým tématem, kterým je likvidace odpadu. Série článků v městském periodiku Puls by měla obyvatelům města a čtenářům napovědět, jakým směrem se město chce ubírat.

Alfred Plašil, místostarosta Vrchlabí v úvodu předesílá: „Rádi bychom mezi veřejností působili osvětově. Systémová likvidace odpadu není jednoduché téma. Město musí být předvídavé, a s předstihem vymyslet a realizovat taková opatření, aby jeho obyvatelé tvořili co nejmenší množství odpadu, a aby udrželo služby za stávající nebo alespoň podobnou cenu. Každý občan Vrchlabí v současné době za likvidaci odpadu platí paušálních 650 korun.“

K tomu A. Plašil vysvětluje: „Kapitační platba nezahrnuje pouze likvidaci směsného komunálního odpadu. V částce je obsaženo pokrytí komplexu služeb celého odpadového hospodářství. Tzn. vývoz nádob se směsným odpadem, kontejnerů na tříděný odpad, provoz sběrného dvora i kompostárny. Dále skládkovné, náklady na pohonné hmoty, provoz automobilů a osádky aj. Cílem opatření je motivace ke zvýšené snaze každého jednotlivce ke třídění odpadu, aby skončil v tom kontejneru, do kterého patří. A tím postupné snížení objemu kilogramů (resp. tun) směsného komunálního odpadu obyvatele za rok.“

Přestože každý občan platí 650 Kč, Město Vrchlabí za likvidaci odpadu ročně doplácí 2,5 milionů korun. Pokud by se nepodařilo množství odpadu na obyvatele snížit, Město by bylo nuceno poplatek v dalších letech výrazně zvýšit.

A. Plašil doplňuje: „Zákon o odpadech nám ukládá pro rok 2023 maximální množství 180 kilogramů směsného komunálního odpadu na občana. Pokud vyprodukujeme více, Město bude penalizováno a za tuny navíc bude doplácet progresivně vyšší částku. V současné době jsme těsně nad hranou zákonem stanoveného váhového limitu a další roky by při současné produkci směsného odpadu docházelo k progresi penalizační částky. Proto už nyní chceme náklady optimalizovat. A maximum toho, co je použitelné, musíme vytřídit a recyklovat. Právě proto zavádíme čtrnáctidenní svoz, abychom se postupně více zamysleli a naučili se lépe hospodařit se směsným komunálním odpadem. A začali ho víc třídit. Tím kila, v součtu tuny, v černých a plechových nádobách snížíme. Jde o to, abychom byli do budoucna schopni splnit normu, a ještě měli nějakou rezervu. Nejsme průkopníci, již téměř polovina měst a obcí v republice tento systém zavedla.“

Čtěte také: Životní prostředí MÚ Třebíč

Připravujeme i další rozšíření „hnízd“, resp. barevných kontejnerů na tříděný odpad, uvádí A. Plašil a dále konkretizuje: „K dnešnímu dni jich je po městě rozprostřeno 67 a další postupně přibývají. Ke „hnízdům“ budou přidány nádoby na kovy. A protože značnou část směsného odpadu v černých a plechových popelnicích tvoří bioodpad, nabídneme domácnostem v bytových a panelových domech sedmilitrovou nádobu na bioodpad s pachovým filtrem, aby bylo možné vytříděný bioodpad skladovat po určitou dobu přímo v domácnosti a my nemuseli běžet s každou slupkou či ohryzkem do hnědé nádoby, potažmo, aby tento odpad nekončil ve směsném komunálním odpadu, tak jako tomu je většinou doposud. Občané, kteří bydlí v bytových a panelových domech si budou moci tuto nádobu na bioodpad vyzvednout na Službách města Vrchlabí, odpad v nich doma skladovat a poté vysypat do hnědých popelnic umístěných v blízkosti bydliště. Snahou je, aby s ním bylo nakládáno jinak než ho odkládat do odpadu směsného. Připravíme, vytiskneme a do všech poštovních schránek vložíme informační letáček,“ informuje A. Plašil.

Od 1. ledna 2024 chce Město umožnit drobným podnikatelům legální zapojení do likvidace tříděného odpadu. Proč k tomu přistupujete? „Důvod je jednoduchý,“ uvozuje A. Plašil „Mnozí drobní podnikatelé nyní odpad likvidují v nádobách na tříděný odpad určených pro občany města, ale zatím na jeho likvidaci finančně nepřispívají. Za paušální částku, navrženou v rozmezí 1.500 Kč - 3.000 Kč se budou moci připojit k městskému systému odpadového hospodářství. To umožní nově připravovaná obecně závazná vyhláška, která bude zastupitelstvu města předložena ke schválení začátkem prosince. Od 1. ledna 2024 by tak mělo být umožněno podnikatelům přistoupit do městského systému likvidace tříděného odpadu. Podmínky pro podepsání Smlouvy o využití obecního systému odpadového hospodářství již pracovní skupina pro zapojení podnikatelů do městského systému tříděného odpadu připravila.

Již od roku 2015 třídíme plechovky do kontejnerů a popelnic na kovy. Protože vaše ochota třídit je stále větší, rozmístili jsme kontejnery na kovy na další sběrná místa, aby se do třídění mohlo zapojit více obyvatel města. Třídění odpadů je totiž prvním a nejdůležitějším krokem k jejich úspěšné recyklaci. Do kontejnerů na kovy patří především obaly od nápojů (plechovky), hliník nebo obaly od konzerv. Sběr je omezen velikostí vhozového otvoru nádoby, nelze zde odkládat větší kusy kovového odpadu vzniklého např. při rekonstrukcích a opravách domácností. Velké a těžké kusy železa, případně jiných slitin patří na sběrný dvůr.

Podle regionálního manažera pořádající společnosti EKO-KOM, a.s. Jiřího Záliše se v kraji dlouhodobě nejvíc daří třídit právě v menších městech. Kdy je to tak malé město, že se ti lidé stále víceméně znají. A přitom už je to město, které má svůj odborný aparát, který se třídění odpadů věnuje. Tato města obecně dosahují nejlepších výsledků.“

V třídění odpadu, které se v této soutěži hodnotí, si v celorepublikovém srovnání pravidelně vede dobře celý Královéhradecký kraj, říká náměstek hejtmana Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. „Je to pro nás samozřejmě dobrá vizitka. Ale na druhou stranu pořád můžeme přidat a ve spolupráci s obcemi a městy se o to snažíme. Aby třeba i výuka k ekologii, která začíná na předškolních zařízeních, byla směřována tímto směrem. Že třídění odpadů není dobré jen pro životní prostředí, ale má to i pozitivní ekonomický dopad.“

Soutěže Čistá obec se automaticky účastní všechny obce Královéhradeckého kraje zapojené do systému zpětného odběru a využití obalových odpadů. Ten provozuje Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s., která má k dispozici přesná data o množství vytříděného odpadu.

„V oblasti odpadu považuji za zcela zásadní předcházení jeho vzniku. To ovšem není úplně možné, je tedy důležité vzniklý odpad třídit,“ říká náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast životního prostředí, zemědělství a vodohospodářství Pavel Bělobrádek.

„Mrzí mě, když v nádobách na směsný odpad vidím to, co tam nepatří, plasty, sklo, papír nebo bioodpad. Velmi rád se proto účastním předávání cen představitelům obcí, jejichž obyvatelé pochopili, jak důležité třídění je,“ dodal.

Drtivá většina obyvatel Česka má možnost odpady třídit. Do systému třídění a recyklace obalů je u nás zapojeno více než šest tisíc obcí a měst. „Počet aktivních třídičů se stále zvyšuje. Loni to bylo o dvě procenta, takže dnes můžeme říct, že tři čtvrtiny obyvatel naší země odpad třídí,“ hodnotí situaci regionální manažer společnosti EKO-KOM Jiří Záliš.

Který přidává další zajímavá data: „Každý obyvatel Česka za rok průměrně vytřídil téměř čtyřiadvacet kilogramů papíru, jednadvacet a půl kilogramu kovů, sedmnáct kilo plastů, patnáct kilogramů skla a skoro půl kilogramu nápojových kartonů. Z celkového množství obalových odpadů se podařilo využít více než osmdesát procent. Od společnosti EKO-KOM, v rámci jejího projektu bezplatných výpůjček sběrných nádob, nyní město získalo další čtyři kontejnery. Do Hostinného zamířily dvě nádoby na plast a po jednom kontejneru na papír a sklo. „Jeden plastový bude k dispozici obyvatelům Závodí, zbylé nádoby vytvoří sběrné místo ve Školní ulici," upřesnila Alena Vaňková z Městského úřadu v Hostinném. „Město má uzavřenou smlouvu se společností EKO-KOM, která nám na náklady spojené s tříděním odpadů finančně přispívá. Projekt nádob provozuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. „Je to jeden z našich projektů v oblasti třídění odpadů, kterým chceme obce, potažmo obyvatele obcí, motivovat ke třídění odpadů. Hostinné se loni ve své kategorii umístilo v první desítce v rámci více než 400 obcí Královéhradeckého kraje.

tags: #městský #úřad #hostinné #odpady #třídění

Oblíbené příspěvky:

• O vzniku a druzích odpadů
• Brána do chráněných krajinných oblastí
• Jak třídit odpad v Ústí nad Labem
• Systém třídění odpadu Hvozdná
• Objektivy Canon pro focení přírody