Mikroorganismy rozkládající kompost a druhy kompostování

Celé fungování přírody je založeno na procesu kompostování. Je to způsob, jak příroda recykluje živiny obsažené v rostlinách a zvířatech a vrací je zpět do půdy, kde budou přínosem stávajícím nebo dalším rostlinám a živočichům. I listí, trávu či popadané větve příroda beze zbytku zužitkuje. V přírodě nenajdeme žádný nežádoucí odpad. Je to dokonalý přírodní koloběh.

Kompost je tedy hmota, složená z organického materiálu (odumřelé části rostlin, živočichů a jejich exkrementů), od které očekáváme, že se přemění ve veleúrodný humus. Humusem zlepšujeme zdraví půdy, rostliny jím obohacené tak lépe prospívají a jsou odolnější před některými druhy škůdců.

Kompostování je proces tlení, tedy rozkladný proces za přístupu vzduchu, který vede k tvorbě úrodného humusu. Organický materiál, který vložíme do kompostéru, obsahuje velké množství bakterií. Tyto bakterie a další organismy mají dostatek potravy a rychle se množí. Nastěhují se sem také větší živočichové jako žížaly a hmyz a začnou rozkládající se hmotu konzumovat. Tím ji štěpí na menší kousky.

Mikroorganismy jsou nyní nejaktivnější. Kompost se velmi zahřívá. Bakterie v této fázi jsou uzpůsobené k životu za vysokých teplot. Žížaly a větší živočichové se odstěhují a vrátí se do kompostu opět, až vychladne. Vznikající teplo dokáže zahubit semena plevelů, škůdce i choroboplodné zárodky.

Všichni živočichové zúčastnění v rozkladném procesu potřebují ke svému životu vzduch. V této chvíli už může dojít ke spotřebování zásob vzduchu a vhodných zdrojů potravy, takže se rozkladné procesy zpomalí.

Čtěte také: Odstraňování bakterií a jiných mikroorganismů ze studny

Druhy kompostování

Kompostování může probíhat dvěma různými způsoby, z nichž každý má své výhody a nevýhody.

Studený kompost

Na většině zahrad je nejběžnějším způsobem pomalé, studené kompostování. Jedná se o kompostování organického odpadu v objemu do cca 1m³. Přísady se přidávají postupně, jak jsou k dispozici a dbáme na vyvážený stav hnědé a zelené hmoty. Občas kompost převrátíme a provzdušníme. Nic víc není třeba. Tento druh kompostu vydá zralý humus za 12-18 měsíců.

Horký kompost

Pro tento typ kompostování potřebujeme více místa a je třeba kompost naplnit najednou větším množstvím správných směsí přísad ve vyváženém poměru uhlíku a dusíku. Tento typ kompostu zraje jen 12 týdnů a musí se během této doby několikrát obrátit. Navršený materiál je třeba přikrýt, aby neunikalo vznikající teplo.

Velmi rychle, během 18 dní je možno vytvořit velmi kvalitní kompost podle metody vyvinuté na universitě v Berkley v USA. Je třeba navršit jednorázově všechen potřebný materiál a nechat to pak zrát. Musíme vytvořit velkou hromadu, zhruba do výšky člověka, minimálně 1m³. A co tedy vše do této hromady dát? Hlavním uhlíkatým materiálem by mělo být listí, štěpka z větví nebo sláma nebo jejich kombinace.

Dále je třeba do hromady přidat další organické ingredience, co možná nejvíc druhů. Zde je možný výčet: čerstvě posekaná tráva, listí z kostivalu, jícha z kopřiv, močůvka, moč, krev, různé druhy hnojů, bahno z jezírka, vlasy, chlupy, mrtvá myš, atd. Těmito přísadami velmi účinně nabudíme kompostovací proces.

Čtěte také: Úloha mikroorganismů v čištění

Navršíme velkou hromadu vším uvedeným, co máme k dispozici a dbáme na poměr, tedy hodně uhlíkatého materiálu a dusíkatého málo. Na závěr hromadu pořádně zalijeme (při ždímání materiálu by z něj měla kapat voda). Hromadu pak zakryjeme plachtou, která pomůže udržet v hromadě vlhkost. Kompost se začne rychle zahřívat. Po 4 dnech jej přeházíme. Pak každé 2 dny. Při přehazování je důležité, aby se vnější části dostaly dovnitř a naopak ty, co byly uvnitř hromady, zase na vnější obvod. Hlídáme, aby měl materiál optimální vlhkost. Při rozkladném procesu dosahuje teplota v této hromadě až 65 °C, což ničí patogeny a semena plevelů.

Výhodou tohoto kompostu je také skutečnost, že vůbec neztratí na objemu. To je úžasné zjištění, když si vezmeme, že některé dlouhodobé komposty ztratí až 90% objemu. A navíc ta rychlost!

Vermikompostování (žížalí kompost)

Tento druh kompostování je vhodný pro menší množství, tedy hlavně pro ty, kteří zahradu nemají nebo ji mají daleko či mají velmi malou zahrádku. Jedná se o žížalí kompost. Toto kompostování se uskutečňuje ve speciálně upravené bedýnce, kterou lze svépomocí sestavit nebo si koupit již vyrobený vermikompostér. S pomocí speciálního druhu žížal (žížaly hnojní a žížaly evropské) je možno zpracovávat organický odpad z běžné domácnosti. Je velmi praktický, může být malý a nenápadný, lze jej umístit do domácnosti i na balkon, je možné ho přesouvat. Nezapáchá a jeho provoz zabere minimum péče. Zralý humus se začne vytvářet po několika měsících žížalí práce. Výsledný humus je velmi výživný a dobře zadržuje vodu.

Výroba vermikompostéru

Pro výrobu vermikompostéru nám postačí dřevěná bedýnka s víkem. Ideální proporce stran jsou 3:2:1 (délka : hloubka : výška). Vyvrtáme dírky do dna a do stěn. Vermikompostér postavíme na krátké nožky nebo na nějaké podkladové hranoly, aby bylo dno bedýnky ve vzduchu a neleželo v odtokové vodě. Podložíme ji nějakou nízkou nádobou na zachytávání odtokové vody s živinami. Tato výživná tekutina je výborným přírodním hnojivem. Na dno bedýnky dáme kartonový papír natrhaný na kousky společně s hotovým kompostem a třeba piliny nebo hobliny.

Další způsoby kompostování

• Listový kompost ("listovka"): Menší množství suchého listí z opadavých stromů je možno přidávat na kompost pro vyvážení velkého množství zelené hmoty, např. čerstvě posekané trávy. Velké množství podzimního spadaného listí by však kompost zahltilo. V takovém případě můžeme listí kompostovat zvlášť vytvořením listového kompostu neboli „listovky“.
• Travní kompost: Menší množství posekané trávy můžeme přidávat do běžného kompostu. Pro větší objem posekané trávy, které by však běžný zahradní kompost zahltilo, můžeme vytvořit samostatný travní kompost.
• Jablečný kompost: Jablečný kompost využijeme, máme-li jabloně. Velké množství spadaných jablek by běžný kompost zatížilo.

Co do kompostu patří a co ne?

Suroviny na kompost rozdělujeme na zelenou a hnědou hmotu, které by měly být v kompostu rovnoměrně zastoupeny, aby kompostovací proces zdárně probíhal a byli jsme na závěr obdarováni úrodným humusem. Zelená hmota dodává dusík a urychluje rozkladný proces. Hnědá hmota obsahuje stavební prvek uhlík a zajišťuje tak výslednou strukturu humusu, pomáhá udržovat v kompostu vzduchové kapsy, rozkládá se pomalu.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

• Zelená hmota: Zeleninové zbytky, posekaná tráva, uvadlé květiny, trus domácích býložravých zvířat (králíků, slepic, …).
• Hnědá hmota: Listí, drny, seno, piliny a rozdrcený zahradní dřevní odpad (v menším množství), zbytky kávy a vylouhovaného sypaného čaje, vaječné skořápky, popel ze spáleného dřeva v menším množství, stejně tak novinový papír či lepenka a slupky citrusů.

Ořechové skořápky a větší pecky do kompostu patří, ale my je tam nedáváme, protože se příliš dlouho rozkládají. Místo na kompost je přidáváme přímo pod keře jako mulč. Je dobré je drtit na malé kousky, třeba kladivem. Listy z ořešáku na kompost nepatří. Obsahují totiž látky, které zpomalují růst jiných rostlin.

Do kompostu se nehodí maso, kosti, mléčné výrobky, oleje, chemicky ošetřené materiály (tráva postříkaná herbicidy, dřevo s nátěrem nebo lakem, papír s plastovou vrstvou), plevele a rostliny napadené plísněmi.

Voda a vzduch v kompostu

Když je vody moc: v kompostu se snižuje množství vzduchu a rozkladné organismy, které vzduch k životu potřebují, se utopí. Zelená hmota obsahuje hodně vody, hnědá hmota málo. V kompostu tedy kombinujeme zelenou hmotu s hnědou podle aktuální vlhkosti. Množství vody v kompostéru lze regulovat také poklopem.

Rozkladné organismy potřebují ke svému životu vzduch. Je-li kompost příliš mokrý, vytlačuje se vzduch a v rozkladném procesu pokračují anaerobní bakterie, které vzduch nevyžadují. Jedná se však o hnití, nikoliv kompostování (tlení). Výsledkem bude páchnoucí hnijící slizká hmota, nikoliv humus. Vzduch zajistíme v kompostu tak, že do zelené hmoty přidáváme hnědou hmotu.

Využití kompostu

Už je to tady, dočkali jsme se a máme zralý kompost - tedy HUMUS, který můžeme konečně použít. Vyzrálý humus poznáme podle tmavě hnědé barvy, konzistence a příjemné zemité vůně. Nemusí mít úplně jemnou strukturu, nevadí ani vlákna, hrudky, menší větvičky či ještě nerozložené vaječné skořápky.

Humus lze použít kdekoliv na zahradě - na zeleninu, ovocné stromy a keře i okrasné rostliny všeho druhu, na trávník i do truhlíků. Vyzrálý humus je dobré použít během několika měsíců po vyzrátí, neskladovat ho dále v kompostéru. Raději jej využít kdekoliv na zahradě, kde bude několikanásobně užitečnější. Humusem přihnojujeme na jaře a začátkem léta, když rostliny vyrůstají a mají vyšší potřebu živin. Je možné humus používat i v zimních chladných měsících. Humus aplikujeme na povrch půdy ve vrstvě silné 1 cm.

Kompost a zdraví půdy

Zdravá půda je základem potravinové bezpečnosti. Závisí na ní téměř veškerá produkce potravin, reguluje koloběh živin a vody. Zdravá půda má rovněž schopnost ukládat organický uhlík a tím pomáhá zmírňovat změnu klimatu. Navíc díky bohaté biodiverzitě půdních organismů zvyšuje odolnost ekosystémů vůči erozi, chorobám a extrémům počasí.

Kompost je natolik kvalitním materiálem pro zlepšení vlastností půdy, že je běžně vyráběn průmyslově. Pokud mu ale my sami budeme věnovat pravidelně trochu času, získáme stejný materiál zcela zadarmo.

Hygienizace kompostu

Tzv. hygienizace kompostu spočívá především v zahřátí materiálu, a tak v zamezení klíčivosti semen plevelů, které při práci na zahradě ukládáme do kompostéru, a v omezení přítomnosti plisní a chorob. Hygienizace se dosahuje intenzivním bakteriálním aerobním rozkladem kompostovaného materiálu, při kterém se uvolňuje velké množství tepla. Hygienizační teplota, při které dochází u semen plevelů k znemožnění jejich klíčivosti a u chorob a dalších patogenů k jejich zneškodnění, se pohybuje od 50 do 70°C.

Při zahřívání kompostu dochází k jeho vysychání. Je proto nutné dohlížet na jeho optimální vlhkost. Dále intenzivním rozkladem se materiál slehává a pro zabezpečení dostatku vzduchu je proto vhodné kompost občas překopat, nebo alespoň provzdušnit překopávačem kompostu.

Bokashi kompostování

Zatímco běžné kompostování vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, Bokashi kompostování funguje na bázi anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypávají speciální bakterie. Organická hmota nepotřebuje přístup vzduchu na to, aby se dokázala fermentovat. Ke kompostování jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a bokashi kompostér.

Bakterie Bokashi

Sušené Bokashi je fermentovaný substrát z pšeničných otrub, špaldových plev, základního roztoku EM (efektivní mikroorganismy - kvasinky, fotosyntetizující organismy, aktinomycety, tedy nejběžnější bakterie v půdě a enzymaticky aktivní houby), třtinové melasy, vápence s korálovými řasami a vody. Koupíme je v eko-obchodech.

Kompostér

Ve specializovaných obchodech koupíme Bokashi kompostér, což je nádoba uzavřená vzduchotěsným uzávěrem a opatřená ventilem na spodní části kompostéru. Tím se odpouští přebytečná tekutina. Kompostovací nádoba Bokashi má na dně rošt, aby mohla odtékat šťáva, která vzniká ze směsi bakterií a bioodpadu. Tato šťáva je považována za hlavní produkt celého procesu kompostování.

Postup při kompostování

Do Bokashi kompostéru začneme vkládat bioodpad. Jakmile vytvoří alespoň 4 cm silnou vrstvu, přidají se bakterie. Každou vrstvu je třeba řádně stlačit, aby byl vytlačen veškerý nežádoucí vzduch. Tím se vytvoří ideální podmínky pro činnost bakterií.

Díky vzduchotěsnému krytu je také regulován únik zápachu a znemožněn přístup hmyzu. Až je nádoba kompletně naplněna, nechá se její obsah 10 dní fermentovat a nakonec z ní vznikne hotový kompost. Uvnitř nádoby dochází k rychlému rozkladu odpadu, jeho objem se zmenšuje a kapacita sběrné nádoby se zvětšuje.

Už třetí den vznikne v kompostéru tekutina, tzv. „Bokashi čaj“, která se používá jako velmi kvalitní hnojivo. To je možné ve zředěné formě (1:200) používat například k hnojení pokojových rostlin.

Nezředěnou šťávu je možné využívat pro čištění odtoků v koupelně a kuchyni - zamezuje totiž vzniku pachů a zároveň dokáže potrubí vyčistit od řas a škodlivých bakterií.

Jaký odpad můžeme dávat do Bokashi kompostéru

• Slupky z ovoce a zeleniny
• Zbytky jídel
• Skořápky z vajec a ořechů
• Čajové sáčky
• Kávová sedlina
• Obilniny, pečivo apod.
• Sýr, jogurt, vajíčka
• Menší kosti
• Zvadlé květiny

Co do kompostéru nedávat

• Příliš tekuté odpady
• Větší kosti
• Popel
• Papír
• Zvířecí výkaly
• Shnilé a rozkládající se odpadky

Výsledný produkt Bokashi kompostování

Ve speciálních uzavřených nádobách Bokashi si odpad zachovává svou strukturu, ale jeho vlastnosti a výživová hodnota se výrazně změní. Tyto fermentované zbytky můžete zužitkovat dvěma způsoby.

Buď je přidáte k existujícímu zahradnímu kompostu, nebo je můžete přímo zakopat do země. Tam se zbytky budou dále kompostovat a potrvá měsíc až dva (v závislosti na ročním období, charakteristice, teplotě a vlhkosti půdy), dokud se fermentovaná hmota zcela rozloží a stane se součástí půdy. V tomto stádiu si už váš kompost nevyžaduje aktivitu.

Kompletně se tedy rozloží až poté, co je zapracován do půdy. Má však mnohonásobně vyšší hnojivý efekt, než klasický kompost. Kyselé pH se po několika dnech zneutralizuje a tím se zlepší vlastnosti půdy. V případě, že se smíchá ještě se zahradním kompostem, bude rozklad organických zbytků ještě rychlejší.

Výhody Bokashi kompostování

Použití efektivních mikroorganizmů v kompostu vylučuje hnilobu v kupě kompostu. Tím se úplně odstraňují nepříjemné pachy a jedovaté zplodiny látkové výměny, vznikají vitaminy a bioaktivní látky. Bokashi kompostování je nenáročné, protože odpadá časté obracení v době kompostování.

Živiny a především dusík zůstávají v Bokashi obsaženy a neunikají jako skleníkové plyny do atmosféry. Dusík zůstává převážně organicky vázán a nedá se proto snadno vyloužit do spodních vod.

Kompostovací toalety

Lidské výměšky, stejně jako koňský nebo kravský trus jsou po zkompostování výborným hnojivem. Zkompostování výkalů je nutné pro to, aby se rozložily zpátky na prvky, které umí rostliny využít. Obsahují ideální poměry dusíku, fosforu a draslíku. Mají cenu zlata. Žádné umělé hnojivo nedokáže tak efektivně zúrodnit půdu.

tags: #mikroorganismy #rozkládající #kompost #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické třídění odpadu s iPhone
• Podrobnosti o ČSN EN ISO 14040:2006
• Rozměry a specifikace Koral košů
• Nové návštěvnické centrum v Karlově Studánce
• Kód odpadu pro kaly z nádrží