Města v ohrožení lýkožroutem severským

Dříve prakticky nevýznamný škůdce, v současnosti jeden z nejvýznamnějších druhů podkorního hmyzu, zejména na Moravě a ve Slezsku. Významný zejména v porostech oslabených suchem.

Lýkožrout severský (Ips duplicatus)

Brouk z čeledi nosatcovitých (Curculionidae) podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae). Dospělec 2,8-4,5 mm dlouhý, černohnědý až černý. Záď krovek zkosená, se čtyřmi páry typicky uspořádaných zubů, lesklá. Mezirýží na krovkách jsou jemně tečkovaná.

Pohlavní dimorfismus patrný; u samců je třetí zub největší a před vrcholem rozšířený, u samic jsou všechny zuby stejně velké, nerozšířené.

Způsob života a škody

Podkorní škůdce. Primární a fyziologický škůdce. Vyskytuje se ve středně starých a starších smrkových porostech. Napadá slabší vrcholovou část kmene v koruně ve starších porostech, v mladších porostech může obsadit celý kmen.

V našich podmínkách je hlavní hostitelskou dřevinou smrk ztepilý (Picea abies). Původně druh severské tajgy od Švédska po Sachalin. Známý rovněž ze severního Polska a ojediněle i z alpské oblasti.

Čtěte také: Tipy na zimní výlety

Na našem území zcela ojedinělé nálezy až do konce 60. let minulého století, kdy se objevil ve Slezsku a na severní Moravě. První registrované přemnožení v 90. letech minulého století. Jehličí na napadených stromech mění postupně barvu až do rezava a opadává.

V případě samostatného napadení se změna barvy jehličí projevuje v horní části koruny. V místě napadení opadává kůra. Pod závrty je možné nalézt typický požerek. Drtinky na patě kmene nejsou patrné.

Požerek jednoramenný až tříramenný (výjimečně až pětiramenný), matečné chodby jsou rovnoběžné s podélnou osou kmene. Matečné chodby jsou 4-6 (10) cm dlouhé, rovné a 2 mm široké. Larvové chodby jsou až 5 cm dlouhé.

Má zpravidla 2 generace do roka. Za příznivého průběhu počasí (časný nástup jara, teplé a dlouhé léto) může mít o generaci více. Zakládá i sesterská pokolení. První rojení začíná na přelomu dubna a května, v závislosti na průběhu počasí, druhé, rozvleklejší pak zpravidla v červenci.

Přezimují larvy, kukly nebo dospělci, a to pod kůrou, částečně mohou zimovat i v hrabance.Jako první nalétávají na kmeny samci. Ti začnou produkovat po 1-2 dnech agregační feromon, lákající další samce a následně i samice. Jeden samec má zpravidla 1-3 samice.

Čtěte také: Recyklace plastů: volná místa

Samice zakládají i sesterské pokolení na stejném nebo jiném stromu, kde po regeneračním žíru bez dalšího páření, pokračují v kladení. Samice vyklade během svého života kolem 60 vajíček. Kladení vajíček trvá zhruba týden.

Zhruba po 1-2 týdnech se z vajíček líhnou larvy, jejichž vývoj trvá 2-4 týdny, výjimečně i déle. Období kukly trvá přibližně 7-10 dnů. Čerstvě vylíhnutí brouci prodělávají zralostní žír, a to nejčastěji na místě svého vylíhnutí, v případě nepříznivých podmínek (např. nedostatek lýka) v náhradním místě. Toto období trvá přibližně 2 týdny.

I když často doprovází lýkožrouta smrkového, často napadá stromy i samostatně. Jeho význam se navyšuje i tím, že nejsou dostupné účinné metody obrany. Napadá zdravé stojící stromy. Na odumřelé dříví (polomy, dříví z těžby) nenalétává. Jde o primárního škůdce oslabených nebo i zdravých stojících stromů.

Monitoring lýkožrouta severského

Pro monitoring výskytu se využívají feromonové lapače. Jako slabý stupeň odchytu (základní stav) je hodnocen odchyt do 300 jedinců na 1 feromonový lapač za první (jarní). Střední stupeň odchytu (zvýšený stav) je odchyt 300-1000 jedinců a silný stupeň odchytu (kalamitní stav) je charakterizován odchytem nad 1000 jedinců za první rojení.

Monitoring se provádí ve smrkových porostech starších 40 let, v případě gradace výjimečně i mladších, a to v porostech se zastoupením smrku alespoň 20 %.

Čtěte také: Svatby v přírodě Jižní Čechy

Feromonové lapače instalujeme v bezpečnostní vzdálenosti minimálně 10 m od porostní stěny.

Základem prevence je řádná výchova dle stanovených zásad, které vedou k vitálnímu porostu.

Ochrana proti lýkožroutu severskému

Nejsou stanoveny zásady potřebnosti nasazení obranných zařízení (feromonových lapačů). S chemickou i mechanickou asanací se může začít krátce po náletu v období kladení vajíček a dokončit se musí ve stádiu larev posledního instaru, resp. kukel.

Výjimečně se mechanická a chemická asanace provádí i ve stádiu dospělého brouka před výletem (nebylo-li možné provést asanaci dříve); v tomto případě již nepoužíváme mechanickou asanaci ručním odkorňováním.

Mechanická ochrana spočívá jednak v odvozu napadeného dřeva z lesa, v odkorňování napadeného dřeva a částečně i ve využití feromonových lapačů.Odvoz dřeva z lesa na sklady (s případným následným odkorněním) lze využít vždy; plně se upřednostňuje při slabém stupni napadení.

Ruční odkorňování můžeme používat od stádia vajíčka do stádia kukly. Oloupaná kůra se nijak dále neasanuje (např. pálení). Ve stádiu čerstvě vylétlého brouka se ruční odkorňování již nesmí používat; brouci zejména za teplejšího počasí ihned odlétají, za chladnějšího zalézají do hrabanky nebo přežívají v kůře.

Odkorňování adaptérem na motorovou pilu lze použít i ve stádiu vylíhnutého brouka, obdobně lze využít i strojní odkornění, zde dochází k mechanickému poškození brouků pod kůrou a tím i k dostatečné mortalitě.

Feromonové lapače v přímé ochraně využívám pouze okrajově. Prakticky využíváme feromonové lapače pro monitoring, včetně vyhodnocení stupně odchytu. Počty použitých feromonových lapačů na základě výsledku monitoringu nejsou stanoveny.

Pro chemickou asanaci se používají pouze schválené přípravky na ochranu rostlin uvedené v Příloze 1, v souladu s podmínkami jejich povolení, uvedenými v etiketě přípravku a v Registru přípravků na ochranu rostlin. Používají se zejména syntetické pyretroidy.

Postřik musí být celopovrchový (kmeny je třeba otáčet). Aplikace se musí provádět na suchý povrch, postřik musí zaschnout, do té doby nesmí pršet. Postřik je možné zahájit ihned po náletu, v období kladení vajíček (aby se zamezilo přerojování samic a zakládání sesterského pokolení), a ukončit jej v krajním případě můžeme těsně před výletem brouků; vhodnější je chemickou asanaci provést nejpozději ve stádiu výskytu prvních kukel.

Biologické metody ochrany nejsou k dispozici. Lze posilovat také vliv hmyzožravého ptactva ponecháváním doupných stromů nebo vyvěšováním budek.

tags: #mista #v #ohrozeni #lykozroutem #severnim

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa pro obce - elektroodpad
• Ochránce přírody Karel Bartoš
• Tipy pro WC v přírodě pro ženy
• Svatební fotograf a příroda
• Recenze pracích gelů Surf