Produkce a recyklace kovového odpadu v Česku

11.03.2026

V uplynulém roce došlo k meziročnímu snížení celkové produkce odpadů v Česku. Celková produkce odpadů dosáhla v roce 2023 hodnoty 38 mil. tun. Ubylo i nebezpečného odpadu, nicméně objem komunálních odpadů mírně vzrostl. Oproti roku 2022 to znamená o 1 milion tun odpadů méně a meziroční snížení o 3,1 %. Naproti tomu, objem komunálních odpadů, které byly v loňském roce vyprodukovány, meziročně vzrostl o 0,6 %, a to na úroveň 5,4 mil. tun.

Největší část celkové produkce odpadů tvořily stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování (59,2 %), dále kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %). I produkce nebezpečných odpadů, které tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, oproti roku 2022 poklesla o 1,8 % na 1,53 mil. tun.

Produkce odpadů v krajích

V rámci produkce odpadů v jednotlivých krajích bylo v minulém roce nejvíce odpadů vyprodukováno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), dále ve Středočeském kraji (5,5 mil. tun) a v hlavním městě (4,6 mil. tun.). Naopak nejméně odpadů měl na svědomí Karlovarský kraj (1 mil. tun). Jihomoravský kraj se udržel na pomyslném prvním místě i v případě přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg), přitom celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kg odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce bylo těchto odpadů v Moravskoslezském kraji (225 kg na obyvatele) a nejméně produkoval opět Karlovarský kraj (67 kg na obyvatele).

Komunální odpady

„Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů ‚obecního komunálního odpadu’,“ uvádí statistický úřad s tím, že nejvíce komunálního odpadu vyprodukovaného v obci na jednoho obyvatele bylo ve Středočeském kraji, kde číslo dosáhlo 457 kg na osobu. V rámci komunálních odpadů největší část tvořily směsné odpady (58,9 %), dále nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší podíl na nekovových odpadech měl odpad z papíru a lepenky (42,6 %), odpadní plasty (24,4 %) a sklo (19,9 %). Menší část nekovových komunálních odpadů připadla na odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

V minulém roce došlo rovněž k pokleslo množství odpadu, který byl do Česka dovezen. Konkrétně o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Více odpadu bylo z České republiky vyvezeno, a to téměř 3,7 mil. tun.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Kovový odpad v produkci odpadů

Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 %), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %). Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 %), odpadních plastů (23,6 %), skleněného odpadu (11,4 %) a odpadu ze dřeva (10,6 %). Zbývající část nekovového odpadu představovala pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, což bylo 1,53 mil. tun a oproti roku 2022 poklesla o 1,8 %.

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji s 225 kilogramy na obyvatele, nejméně nebezpečného odpadu produkovali v Karlovarském kraji s 67 kilogramy na obyvatele.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu. Komunální odpad tvořily směsné odpady (58,9 %), nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší část nekovových odpadů tvořil odpad z papíru a lepenky s podílem 42,6 %, 24,4 % zaujímaly odpadní plasty a 19,9 % skleněný odpad. Menší část nekovových komunálních odpadů tvořily odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

V roce 2023 také pokleslo množství dovezeného odpadu do Česka o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,7 mil. tun.

Třídění a recyklace kovů

Díky svým jedinečným vlastnostem, jako je odolnost, nepropustnost a nekonečná recyklovatelnost, zajišťují kovové obaly bezpečnost a kvalitu produktů. Třídění kovů je nesmírně důležité, díky tomu umožníme jejich recyklaci a je důležité vědět, že kovy můžeme recyklovat donekonečna! Podle nejnovějších údajů o třídění a recyklaci odpadů v ČR vytřídil každý z nás za rok 2023 v průměru 21 kg kovového odpadu. Recyklováno je 99 % vytříděných kovů.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Třídění kovů je důležité, protože kovy lze třídit donekonečna! V roce 2023 vytřídil každý obyvatel ČR na 21 kg odpadu z kovů. Se správným tříděním kovů pomohou recyklační symboly kovů.

Kovový odpad dříve končil obvykle ve výkupnách surovin (podobně jako odpad z papíru), kde za vytříděný kov lidé dostávali peníze. K rozvoji systému sběru a recyklace obalových odpadů došlo v ČR na konci 90. let 20. století. Třídění kovů, tedy i kovových obalů bylo obvykle možné řešit přes výkupny surovin či sběrné dvory, existovaly i některé místní iniciativy.

Od roku 2015 platí pro obce ČR povinnost zajistit obyvatelům možnost třídění kovů a kovových obalů a volí k tomu různé formy. Obvykle záleží na více faktorech, na jejichž základě se obce rozhodnou, jak tuto povinnost splní. Nabízejí se různé možnosti. V některých obcích je možné třídit kovy do samostatných nádob označených šedou samolepkou, jinde je to možné prostřednictvím tzv. multikomoditního sběru odpadu, kdy kovy třídíme společně s jiným druhem odpadu. V mnoha obcích je možné kovy třídit v rámci sběrných dvorů, výkupen surovin či přistavením velkoobjemových kontejnerů v předem určený čas na předem určené místo, jiné obce volí svoz kovového odpadu v předem oznámený den a určitým způsobem (například tzv. železné neděle, kdy lidé dali kovový odpad před dům a přímo odsud jej odvážela svozová auta). Jednou z možností třídění kovů a kovových obalů jsou samostatné nádoby označené šedou samolepkou.

Pokud je to možné, měli bychom předcházet tvorbě odpadu. V případech, kdy to možné není, měli bychom odpad vždy vytřídit, protože jen tak umožníme jeho efektivní využití. Nedává přece smysl plýtvat zdroji, které navíc můžeme používat neustále dokola.

Věděli jste, že třeba taková pohozená plechovka se v přírodě bude rozkládat přibližně 50 let? Pohozené odpady (littering) znamenají značnou zátěž pro obecní rozpočty, které musí zajišťovat úklid veřejných prostranství, jsou ale i zátěží pro přírodu a její obyvatele.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Sběrná síť a její rozšiřování

Počet sběrných kontejnerů na třídění kovů se neustále zvyšuje a v současnosti je jich v ČR k dispozici na 153 000. V některých obcích, kde tyto kontejnery nejsou k dispozici samostatně, je možné třídit kovový odpad prostřednictvím tzv. multikomoditního sběru. Pravděpodobně nejrozšířenější multikomoditou je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu.

Na přelomu druhého a třetího čtvrtletí roku 2024 dosáhl počet nádob určených ke sběru tříděného papíru, plastů, skla, nápojového kartonu a kovů 1 milionu kusů. Zatímco v roce 2002, kdy se data o počtech a typech sběrných prostředků začala systematicky sbírat, bylo v obcích instalováno na veřejných místech 91 tisíc kontejnerů, v polovině letošního roku dosáhl jejich počet 348 tisíc. Dalších 650 tisíc kontejnerů je určeno pro jednotlivé domy nebo domácnosti v režimu sběru tzv. door-to-door.

V posledních letech dochází k rozšiřování sběrné sítě zejména prostřednictvím individuálních nádob, čímž dochází k dalšímu významnému zahuštění sběrné sítě. Důvod je prostý, čím hustší síť stanovišť nádob v obci je, tím kratší vzdálenost musí občané ujít a tím pádem je pro ně třídění pohodlnější. Je prokázáno, že čím blíže to mají lidí ke kontejnerům, tím více třídí.

Individuální nádoby pro třídění jsou využívané způsobem, kdy občané nemusí chodit ke stanovištím nádob ve veřejném prostoru a mohou třídit do nádob umístěných na svém pozemku. Specifickým případem individuálního sběru jsou tzv. pytlové sběry, kdy občané v domácnostech ukládají tříděné odpady nikoliv do nádob ale do pytlů. Počty pytlů se však do celkového počtu nádob nepočítají (ve 2. čtvrtletí roku 2024 jich byly svezeny téměř 2 miliony). Sběr tříděných odpadů prostřednictvím nádob či individuálních nádob je rozšířen téměř ve všech obcích ČR.

Ačkoli se může na první pohled zdát, že nádob na třídění odpadu je již v Česku dostatečné množství, další rozšiřování sběrné sítě nás ještě čeká. Nová evropská legislativa požaduje další zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen obalových.

V Česku existují místa, kde je vhodné doplnit další kontejnery, popelnice nebo odpadkové koše na třídění odpadu. V některých případech však stačí stávající sběrnou síť pouze optimalizovat a sběrné prostředky lépe v ulicích rozmístit.

Poloautomatizovaná třídicí linka na kovové obaly

Poloautomatizovaná třídicí linka na kovové obaly funguje v areálu Pražských služeb ve Vysočanech pátým rokem. Cesta vyhozených plechovek, konzerv, tub, víček a dalších kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravníkový pás transportuje do haly, kde je nutný první lidský zásah. Pracovníci kontrolují dopravník a odstraňují nežádoucí příměsi: odpad v sáčcích, různé tlakové nádoby a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům. První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem, spolu s pryžovými unašeči odděluje železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly odhazuje linka automaticky mimo pás bočně do připravené nádoby. Neželezný odpad jede dál po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělen hliník a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují.

Recyklace a cirkulární ekonomika

Recyklace je klíčová proto, aby mohly kovy plnit svou roli v cirkulární ekonomice. Ta stojí na předcházení vzniku odpadu i na jeho opětovném využití. Výroba nových kovových obalů z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto nabádají Pražské služby k důslednému třídění. Kovy lze recyklovat prakticky donekonečna.

Správné třídění kovů

Do šedých kontejnerů nepatří poloprázdné tlakové nádoby, hořlavé spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a chemikálií. „Dále hasicí přístroje nebo plynové kartuše od turistických vařičů či zahradních grilů. Tyto produkty noste prokazatelně prázdné nejlépe do míst zpětného odběru,“ prosí Komarnický.

Naopak můžete do popelnic na kov s klidným svědomím hodit sešlápnuté a vyprázdněné nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, kávové kapsle a tak podobně. Bezpečně vás o správnosti třídění ujistí recyklační symboly na obalech, shodné najdete i na řadě popelnic. Hledejte zkratky FE, případně ALU s čísly 40 nebo 41, uvnitř trojúhelníku ze šipek.

Pozitivní trendy v odpadovém hospodářství

Celková produkce odpadů i produkce komunálního odpadu v roce 2022 klesla, konkrétně o 879 tisíc tun u celkového odpadu a o 155 tisíc tun u komunálních odpadů oproti roku 2021. Vzrostl podíl materiálového využití komunálních odpadů. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů, což je nejméně za posledních deset let.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy). Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

V roce 2023 vzniklo v ČR 1,261 milionu tun obalového odpadu, což je meziročně o 4 % méně. Firmy uvedli na trh jednak méně baleného zboží a obalů, častěji také balili své výrobky do opakovaně použitelných obalů. V rámci obcemi řízených odpadových systémů vytřídil každý obyvatel ČR v průměru 65,7 kilogramu odpadu.

Konkrétně každý obyvatel loni v ČR vytřídil v průměru 22,5 kg papíru, 17,1 kg plastů, 14,6 kg skla, 0,4 kg nápojových kartonů a 21 kg kovů. V ČR bylo k 31. 12. 2023 k dispozici více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a lidé to k nim měli ze svého bydliště v průměru 90 metrů.

Spolupráce a financování systému

Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem sběrné sítě nádob na třídění, s dotříděním odpadu na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím.

Díky spolupráci obcí, měst, firem i snaze jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje.

Míra recyklace jednotlivých materiálů

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. A je to právě opakované využití kovového odpadu, které vede k obrovským energetickým úsporám - například využitím železného šrotu můžeme ušetřit až 75 % energie, 90 % primárních zdrojů a 40 % vody.

Dopady třídění a využití odpadu na přírodu

Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov. Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody. To odpovídá ploše zhruba třiceti pražských Stromovek nebo rozsáhlé příměstské lesní oblasti.

Každý správně vytříděný obal tak představuje malý, ale důležitý krok ke zdravějšímu životnímu prostředí pro nás i pro budoucí generace. Kovy v hlavní roli - jak a proč třídit a recyklovat kovy? Nenechte si ujít infografiku o třídění a recyklaci kovů v Česku. Třídění odpadů je potřeba, to se ví, a tentokrát budou hrát hlavní roli KOVY! Ptáte se, proč kovy třídit? Většina Čechů třídí odpad, podle oficiálních statistik se jedná o 73 % obyvatel ČR.

Kovy se navíc dají recyklovat mnohem efektivněji než jiné druhy odpadu, jelikož během procesu recyklace neztrácejí na kvalitě. Třídění a recyklace kovů má nekonečný smysl - opětovné zpracování vytříděného kovového odpadu je možné donekonečna.

Takže až příště budeme dopíjet plechovku od našeho oblíbeného nápoje, rozhodně nepatří do popelnice, ale do sběrných nádob na kovový odpad.

Množství vytříděného kovového odpadu

Podle dostupných dat vytřídil v ČR v roce 2021 každý z nás 16,8 kg kovů za rok a toto číslo vzhledem k předchozím letům stále roste. Během procesu recyklace kovů se spotřebuje až o 95 % méně energie než při těžbě a výrobě kovů z původních surovin. Pražské služby potvrzují rostoucí zájem veřejnosti o třídění kovů do šedých kontejnerů, ty proto v ulicích hlavního města dál přibývají. Statistiky naznačují, že si lidé v Praze třídění nejen nápojových plechovek oblíbili. Za prvních šest měsíců pomohli vyseparovat už 481 tun kovu.

Dobrou zprávou je, že v Česku je k dispozici čím dál větší množství nádob pro třídění kovového odpadu. Kovy nepatří nutně pouze do šedých kontejnerů. Někde je lze třídit i do plastu či sběrných nádob na nápojové kartony - proto je vždy důležité sledovat samolepky umístěné na kontejnerech, které nám říkají, jak třídit odpad v dané obci.

Nádoby na třídění kovů slouží ke sběru drobnějšího kovového odpadu, jako jsou plechovky a konzervy, kovové tuby, alobal, vyprázdněné nádoby od aerosolů, víčka od jogurtů, hřebíky, šrouby a další kovový odpad. Začneme tím, že kovy jsou v mnoha případech cennou surovinou, kterou lze navíc recyklovat donekonečna.

Kromě toho, že jejich recyklací šetříme primární suroviny, snižujeme jejich opětovným zpracováním také energetickou zátěž pro životní prostředí například v podobě ušetřených emisí potřebných na těžbu, zpracování do požadované vstupní suroviny, ale také na logistiku. Tříděním odpadů zásadním způsobem snižujeme množství odpadů ukládaných na skládky a snižujeme tak dopad tak našeho konzumního způsobu života. Třídění odpadu je navíc první, ale zásadní krok, který směřuje odpad k recyklaci, nikoli na skládku.