Množství odpadu při výrobě PET lahve v České republice

27.11.2025

V České republice se ročně uvede na trh 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek, což představuje značné množství odpadu.

Do žlutých popelnic se vrátí zhruba 70 % plastových lahví uvedených na trh, z toho až 80 % tvoří PET lahve.
U nápojových plechovek je situace horší, neboť 65 % jich končí přímo na skládkách a ve spalovnách.

Ani u jednoho z těchto materiálů není dosaženo skutečné cirkularity.

Cíle Evropské unie pro sběr a recyklaci

Českou republiku čeká splnění cílů pro sběr a recyklaci nápojových obalů, stanovených Evropskou unií pro všechny členské státy:

90 % všech PET lahví musí být do roku 2029 vytříděných pro recyklaci.
60 % plechovek do roku 2030.

V současné chvíli stávající systém třídění v České republice není schopen tyto cíle zajistit.

Zálohový systém

Základem zálohování je uzavřený koloběh, tzv. closed loop, ve kterém se nápojové obaly stávají základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek. Zálohový systém pomáhá snížit množství volně pohozeného odpadu. Zálohové systémy úspěšně fungují ve 12 zemích. Začátkem roku 2022 se přidalo Slovensko, v únoru Lotyšsko.

Čtěte také: Česká republika a recyklace

Recyklace PET lahví v USA a potenciální rizika

Spojené státy americké hlásí překonání významné mety v recyklaci lahví vyrobených z polyethylentereftalátu (PET). Vůbec poprvé se na národní úrovni podařilo přesáhnout úhrn recyklace 30 % objemu získaného z tříděného odpadu. To představuje 780 milionů kilogramů sesbíraných PET lahví, výrobu okolo 465 milionů kilogramů recyklátu a uplatnění zhruba 650 milionů kilogramů recyklovaného polyethylentereftalátu (rPET) v hlavních segmentech průmyslu.

Zařízení, která dnes PETláhve zpracovávají, totiž jedou jen na 63 % své kapacity. Potenciál pro zlepšení tu tedy je.

Nicméně, studie týmu Spyridouli Gerassimidou z univerzity v Leedsu naznačuje, že ve vyzískaném recyklátu z PET se mohou koncentrovat i látky závadné pro lidské zdraví. Výzkumníci se zaměřili na rozbor toxikologických kvalit recyklátu a zjistili, že v recyklovaných PET lahvích mohou být přítomny vyšší koncentrace antimonu, acetaldehydu, ftalátů a endokrinních disruptorů, jako je bisfenol A.

„Přítomnost ftalátů a bisfenolu v PET lahvích může být důsledkem kontaminace strojního zařízení, může pocházet z kontaminace surovin v továrně na výrobu lahví z panenského PET, jakož i kontaminace přenosem z dalšího odpadu při likvidaci, sběru, separaci,“ uvádí možné varianty Gerassimidou.

Výzkumnice dodávají, že pokud by měla být u rPET do budoucna garantována jejich bezpečnost, je třeba učinit řadu opatření. Například už v designové fázi přicházet s takovými materiály, které například potiskovým inkoustem anebo adhezivy nekontaminují polyethylentereftalát.

Čtěte také: České odpady: Statistika a trendy

Recyklace PET v České republice

V ČR se již několikátým rokem v obecních systémech separace vysbírá přes 80 % PET lahví uvedených na trh. Toto množství je následně nabízeno na trhu všem recyklačním aplikacím, které o něj mají zájem. Pokud nápojářský průmysl potřebuje v roce 2030 finálně 30 %, pak již nyní výkon sběrné sítě zajišťuje k tomuto množství navíc 50 % materiálu.

Obecně se proces recyklace plastů rozděluje do tří oblastí: předběžné zpracování, dekontaminace a následné zpracování. V ČR se PET lahve dlouhodobě třídí do žlutých kontejnerů spolu s dalším plastovým odpadem. Obsah kontejnerů je svážen na třídící linky, kde se separují jednotlivé druhy plastů. PET lahve se roztřídí dle barvy a následně se slisují do balíků.

V rámci mechanické recyklace jsou PET láhve podrceny a pomlety. Horkým praním se pak bez strukturálních změn vlastního polymeru vyčistí od zbytku látek a následně se granulují za zvýšené teploty a tlaku a vznikají jednotlivé granule plastu (vločky, flakes). Tento recyklát je připravený k dalšímu využití jako přímý vstupní materiál.

Nejčastějším použitím recyklovaného PET je výroba vláken, konkrétně polyesterových vláken střižových, výroba obalových fólií a vázacích pásek, hygienických potřeb (např. dětské pleny), náplní do spacáků a bund, sedaček do automobilů, fleesových bund, střešních krytin, polyesterové pryskyřice, hraček, zahradního nábytku, vík od kanálů, ale také zpět na potravinářské obaly a nové preformy PET lahví (tzv. Bottle-To-Bottle). Všechny tyto aplikace šetří jinak potřebné primární plasty z fosilní ropy.

Legislativa a zajištění kvality

Rámcové nařízení EU č. 1935/2004 stanoví obecné bezpečnostní požadavky (na označování, vedení záznamů, sledovatelnost). Nařízení o SVP č. 2023/2006 je koncipováno jako prováděcí předpis k článku 3 Rámcového nařízení č. 1935/2004 a stanoví obecná pravidla správné výrobní praxe, která zahrnují zavedení a provádění systémů zajišťování a kontroly jakosti a odpovídající dokumentaci takových systémů.

Čtěte také: Množství vytříděného odpadu: ČR

Jedním z požadavků nařízení Komise č. 2022/1616 je, aby někteří provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady zabývající se sběrem plastů, jakož i provozovatelé, kteří se podílejí na dalších operacích v rámci jejich předzpracování, zavedli certifikovaný systém zabezpečování jakosti, zajišťující kvalitu a sledovatelnost vstupu v podobě plastů. Systémy zajištění kvality pak musí být auditovány třetím subjektem, a to nejpozději do dvou let od vstupu v platnost nařízení Komise č. 2022/1616 pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro materiály určené pro styk s potravinami - tedy od 10. října 2024.

Za vhodnou je pak považována taková technologie recyklace, která je na základě dostatečných údajů schopná prokázat, že použitý plast byl „dekontaminován“ a že výsledné recyklované plasty jsou v souladu s předpisy.

Výroba PET lahví

Pod všeobecně známou zkratkou PET se skrývá látka zvaná polyethylentereftalát, v současnosti nejvýznamnější termoplastický polyester. Vyrábí se polykondenzací kyseliny tereftalátové a ethylenglykolu, a to dvojfázově při teplotě kolem 90 °C.

Nejširší využití - téměř z 80 % - má totiž polyethylentereftalát v podobě PET lahví, neboť představuje vynikající obalový materiál vhodný především pro nápoje, čisticí prostředky a kosmetiku. V tomto ohledu jde o celosvětový trend.

V současnosti se PET lahve vyrábějí vyfukováním na vysoko- kapacitních linkách, většinou přímo ve stáčírnách nápojů. Na začátku výrobního procesu je polyethylentereftalátový granulát, který se roztaví a vylisuje se z něj takzvaná preforma - výlisek, který na první pohled připomíná zkumavku se závitem. Na výrobní lince je nahřátá preforma vsunuta do kovové tvářecí formy chlazené vodou, forma se kolem ní uzavře a preforma se tlakem vzduchu vyfoukne do finálního tvaru lahve.

Třídění a recyklace

Systém dnes funguje tak, že občané odpad třídí, obec zajišťuje svoz a pak se jednotlivé komodity dotřiďují na specifické skupiny dobře zpracovatelných plastů. Pak teprve dochází k jejich recyklaci.Recyklace je technologický proces přeměny druhotné suroviny na nový produkt.

V ČR se podle oficiálních údajů EKOKOM podaří vytřídit 69 % plastových obalů. Podle aktuálních údajů se však daří reálně recyklovat, čili odeslat k přeměně na nový produkt, zhruba 50 % plastových obalů, které skončí ve žlutých kontejnerech.

Složení žlutého kontejneru

V roce 2016 cca 26,1 % hmotnosti vytříděných plastů z obcí tvořily PET lahve, 41,9 % jiné plasty a 20,4 % různé fólie. 11,5 % byly neplastové příměsi.

V Česku se recyklují hlavně PET lahve. Ty se drtí na PET vločky nebo regranulát, který slouží jako vstupní produkt pro výrobu vláken, pásek či nových PET lahví. Z PET lahví v ČR se nejčastěji vyrábí PET vlákna do aut nebo plen, následně PET pásky.

Ostatní plasty se většinou nerecyklují, protože po nich není poptávka. Nemají totiž pozitivní tržní hodnotu.

Jak zlepšit recyklaci?

Omezit produkci a spotřebu plastů na jedno použití.
Navrhovat plasty tak, aby se daly výborně recyklovat (bez příměsí, s obsahem recyklovaných plastů).
Zajistit efektivní transport výrobků.
Hledat cesty, jak materiálu dostat zpět co nejvíce, což může vést k inovativnímu způsobu motivace lidí víc a lépe třídit.

Evropské recyklační cíle

Pro plastové obaly budeme muset vykazovat míru recyklace 50 % v roce 2025 a 55 % v roce 2030.

Co se děje s PET lahví po vhození do žlutého kontejneru?

Po vytřídění se PET láhve drtí na tzv. „PET flakes“. Drť je pak několikanásobně proprána a vysušena. Recyklované PET láhve se podílí na výrobě výplní zimních bund a spacáků, interiérů aut nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií, tašek a sáčků se stanou opět další tašky a sáčky. Ze směsových plastů může být vyroben váš zahradní nábytek, kompostér, zatravňovací dlažba nebo protihlukové stěny u dálnic.