Území České republiky patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustší sítí turistického značení pro pěší turistiku. Ale nejen pro ni. Kromě těch pěších jsou u nás značeny také trasy pro cyklisty nebo v zimě pro běžkaře.
Dnes považujeme turistické značení za samozřejmost - barevné čáry nás bezpečně vedou krajinou, ať míříme na rozhlednu, do skal nebo ke zřícenině. Ale jak vlastně celý tenhle systém vznikl? Kdy se na stromy a kameny začaly malovat první značky? A kdo mapoval trasy, když na horách nebyly ani asfaltky, ani turistické chaty? Nahlédněte s Kudy z nudy do historie a vydejte se po nejstarších značených stezkách!
Úplně první turistické značky se objevily začátkem 19. století ještě za dob Rakouského císařství v Alpách. O něco později se značky dostaly do Beskyd. V roce 1885 je zaznačila Pohorská jednota Radhošť. Léta páně 1888 se zapsal do české historie, neboť byl založen Klub českých turistů, který se o turistické značky stará dodnes.
Úplně první turistická trasa KČT byla dokončena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Hned rok po založení KČT vyznačil svou první trasu ze Štěchovic ke Svatojánským proudům, dnes už se ale po této trase projít nemůžete. Území, kde byla trasa zaznačena se nechalo zaplavit v rámci vodního díla Štěchovické přehrady.
Druhou nejstarší značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil v červnu 1889, rok po založení a pojmenoval po svém zakladateli. Nejstarší dosud existující značenou turistickou trasou je Cesta Vojty Náprstka. Klub českých turistů ji vyznačil krátce po založení v roce 1889 a pojmenoval po svém zakladateli.
Čtěte také: Výběr odpadkového koše
V průběhu let přibývaly desetitisíce kilometrů značených tras. Některé postupně zanikly a mnoho nových vzniklo. Dnes je naše nádherná země protkaná 44.000 kilometry a další stále přibývají. Řečí čísel připadá na jeden kilometr čtvereční asi 500 metrů značených tras.
O značení turistických tras se v České republice stará Klub českých turistů. Léta páně 1888 se zapsal do české historie, neboť byl založen Klub českých turistů, který se o turistické značky stará dodnes. Po roce 1989 převzal péči nad turistickými trasami opět KČT, který jejich údržbu považuje za jednu ze svých hlavních aktivit.
Značení pěších tras se věnuje víc než 1700 dobrovolníků v téměř stovce značkařských obvodů, na které dohlíží krajské komise. Ty rozhodují o tom, kde budou vyznačeny nové trasy, a určují, na kterých úsecích je v daném roce potřeba obnovit staré značení. Každá pěší trasa se obnovuje každé tři roky.
Členové Klubu českých turistů se věnují značení a pravidelné údržbě pěších tras, cyklistických a cykloturistických tras, lyžařských tras, ale i jezdeckých - hipotras a tras pro vozíčkáře. O obnovu a údržbu značení se stará přes 1400 dobrovolníků,takzvaných značkařů.
České turistické značení je svou metodikou a kvalitou nejlepší na světě. Základem je jednoduchost pásové značky, kterou od českého KČT řada zemí převzala. Existují podrobné metodiky vysvětlující, jak značení provádět. Základní zásady naleznete v příručce na www.kct.cz. Zde se také můžete přihlásit do semináře a stát se dobrovolným značkařem.
Čtěte také: Třídění odpadu: Modré kontejnery
Značkuje se obvykle ve dvojici a za den skupina obnoví asi 5 - 7 km trasy. Pomocným značkařem se člověk může stát po absolvování alespoň 10 km zácviku pod vedením vedoucího značkaře. Samostatným vedoucím značkařem se zájemce může stát po absolvování dvouvíkendového semináře zakončeného testem.
Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit. Pásová značka je čtverec o rozměrech 10 x 10 cm. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou.
Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev: červená pro dálkové a hřebenové trasy, modrá pro významnější trasy, zelená pro místní trasy, žlutá pro krátké trasy a spojovací cesty. Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu.
Na rozcestích značených cest se umisťují směrovníky s tabulkami místního názvu, ze kterých se dozvíte název místa a nadmořskou výšku, a směrovými tabulkami (směrovkami), které informují o vzdálenosti v kilometrech (v Česku se vzdálenosti udávají v kilometrech, na Slovensku tradičně v hodinách).
Ze začátku byly všechny trasy značené pouze červenou barvou. Žlutá, modrá a zelená přibyly později, ovšem dodnes si každá z nich uchovala svůj význam. Červenou se značí důležité a hlavní trasy, většinou hřebenovky. Červené trasy vedou vždy přes několik krajů. Modré značky jsou použity pro významnější trasy v rámci jednoho kraje. Zelené značky se používají pro místní trasy v rámci okresu. Žluté turistické značení pak slouží spojkám a zkratkám.
Čtěte také: Ekologické modré polobotky: Test
Všechny barvy ale podléhají jednomu svatému principu - žádné dvě trasy, které se křižují, nesmí mít stejnou barvu. Standardní turistická značka se skládá ze dvou bílých pruhů mezi kterými je pruh barevný. Rozměr je 10×10 cm a malují se na míru vyvinutou odolnou barvou.
Kolem značení panuje jedna velká mýlka a tou je, že barva turistické stezky značí její náročnost. Tato mýlka se zřejmě přenesla z barevného značení lyžařských sjezdovek. Barva turistické stezky nikdy neznačí její náročnost v terénu. Tato fáma se velmi snadno přenesla z barevného označení lyžařských tras podle jejich náročnosti.
Značení turistických tras obvykle začíná u železničních či autobusových zastávek. Značky jsou umísťovány na pevných objektech jako jsou budovy, ploty, sloupy, stromy a jiné. V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci se pásová značka doplňuje na šipku. Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky.
Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami. Z tabulky se dozvíte název místa, popř.
V České republice se používají dva základní druhy cyklo značení a to silniční a terénní. Značky mají žlutou barvu, černé ohraničení a vždy je na nich namalovaný symbol kola. V cyklistickém značení se používají dva základní druhy, a to silniční a terénní. Převažuje silniční, které se používá na většině značených cyklotras. Značky mají žlutou podkladovou barvu a jsou označeny symbolem kola. Trasy jsou značeny čísly nebo logy a mohou být doplněny i piktogramy.
Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších, používá se stejných druhů značek, stejné tabulky i směrovky, zachovávají se i jejich rozměry. Odlišná je pouze barva krajních pásů značek, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších. Odlišná je pouze barva krajních pásů, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý.
Věhlas turistického značení v Česku se rychle rozšířil nejen po Evropě, ale po celém světě. Dnes už český jedinečný systém značení převzaly země jako například Brazílie, Chorvatsko, Rumunsko, Ukrajina, a dokonce od roku 2023 třeba i Mongolsko. České turistické značení používají i další státy, například Chorvatsko, Brazílie, či rumunský Banát. V roce 2023 se k nim přidalo Mongolsko.
O značky se stará zhruba 1800 značkařů, kteří je kontrolují a pravidelně je, jednou za tři roky, obnovují. Zapojit se do obnovy turistických značek můžete i vy, společně s iniciativou Stezky z lásky. Jejich bohulibá dobrovolnická činnost zahrnuje opravu turistických tras a stezek, zejména těch zanedbaných. Lidé ze Stezky z lásky také opravují přírodní prameny a studánky. Zajišťují jejich opravu, vyčištění a zpřístupnění pro všechny.
Jestliže vám turistické značky nejsou lhostejné a víte o místě, kde je značení nejasné nebo poškozené či trasa neprůchodná, dejte o tom značkařům z KČT vědět na webu turistickeznaceni.cz. vědět prostřednictvím kontaktního formuláře.
Turistické značení je jednoduché a přitom geniální. Značky se malují nejčastěji na stromy, najít je však můžete také na skalách, sloupech a dalších objektech. Pokud je to jen trochu možné, budou umístěny zhruba ve výšce očí.
Tip: Turistické trasy a jejich barvy můžete zjistit ještě předtím než vyrazíte do terénu. Skvělým pomocníkem jsou v tomto směru mapy.cz. V levé horní části mapy najdete možnost „Změnit mapu“. Zvolte variantu „Turistická“.
Připravte si svou túru předem. Mobilní telefon s mapou je užitečný a většinou dostatečný rádce. Rozhodně nezapomeňte na powerbanku. I přesto že máte nový telefon a baterii věříte, v chladných zimních měsících se může výdrž baterie výrazně snížit. Přitom vhodná powerbanka nepředstavuje zásadní zátěž navíc.
Při svých výpravách do hor buďte připraveni na nečekané. I česká příroda dokáže být nevyzpytatelná. Ze slunečného počasí můžete do několika minut stát v mlze. Do batohu si vždy berte výbavu i na déšť a chladno. Nepromokavá bunda je základ každé výpravy. Stejně tak se vám může hodit i kapesní nůž.
tags: #modré #zelené #značky #turistika