Měření kvality ovzduší v Moskvě a jeho dopady

06.12.2025

Znečišťující látky v ovzduší se můžou šířit atmosférou stovky kilometrů a mluvíme o tzv. dálkovém transportu.

CAMS nyní vytvořil velmi zajímavou mapu ilustrující koncentrace a pohyb NO2 nad celou Evropou a to za pětidenní období od 5. do 10. ledna 2019.

Pro vytvoření mapy byly použity satelitní snímky stejně jako povrchová měření ze stanic.

Ani to však není dostatečné pro vytvoření úplné mapy, proto byly k vytvoření mapy použita i modelová data.

Čeho si můžeme na mapě všimnout?

Čtěte také: Moskevská příroda

Co je dobře vidět je právě fakt na jak vzdálená místa se znečištění může šířit.

Toto platí obecně i pro další znečišťující látky, navíc dochází v atmosféře k reakcím, jejichž produktem jsou tzv. sekundární polutanty, které tak můžou vznikat nad zcela jiným územím, než kde vznikly primární polutanty, které v reakcí fungují jako reaktanty.

Pokud se bavíme o sekundárních polutantech nelze nezmínit přízemní ozon, který je pouze sekundárním polutantem a primární zdroj nemá.

Na mapě vidíme to, co by člověk očekával na základě výše uvedeného.

NO2 primárně vzniká zejména ve velkých městech a následně se šíří do okolí.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Všimnout si můžete například území Madridu, Paříže, Moskvy, Beneluxu či Londýna.

Zajímavé jsou také čáry emisí NO2 poblíž Gibraltaru, které souvisí s lodní dopravou do a z Středozemního moře.

Povšimněte si také velkých pohoří Pyrenejí a Alp, které fungují jako bariéra šíření znečištění.

Lidé na některých místech v Praze dýchají vzduch horší, než jaký povoluje EU nebo doporučuje WHO.

Praha v měření kvality ovzduší dopadla hůře než Ostrava, která se do limitů vešla.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Podle směrnic Evropské unie je maximální povolené množství oxidu dusičitého 40 mikrogramů na jeden kubík vzduchu.

Přísnější doporučení Světové zdravotnické organizace WHO přitom doporučuje maximálně 10 mikrogramů na kubík.

Tuto hodnotu by dnes přitom v Praze nesplnila řada míst, a to ani v místech jako jsou školní dvory a parky.

Limit překročily i další pražské dopravní uzly, namátkou Ječná s 58,0 µg/m³, Plzeňská s 57,2 µg/m³, Radlická a Klicperova 50,7 µg/m³, Ječná a Štěpánská 50 µg/m³.

Odborníci apelují na nápravu, která se neobejde bez přechodu na čistší dopravu a snížení její intenzity: „Naměřené hodnoty ukazují, že bez podpory bezemisních způsobů dopravy a zavádění nízkoemisních zón nebude možné zlepšit kvalitu ovzduší.

Součástí zasedání Vědeckého výboru pro životní prostředí (Scientific Committee on Problems of Environment - SCOPE) byla ve dnech 29. až 30. března 2014 i mezinárodní konference, která se uskutečnila v Praze.

S ohledem na globální působnost SCOPE je důležité, že ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa; pro domácí organizátory má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země.

V úvodu odborného sympozia připomněla bývalá ministryně životního prostředí ČR Rut Bízková 25. výročí listopadových událostí a zdůraznila, že životní prostředí v České republice zaznamenalo od roku 1989 významné změny.

Libor Černíkovský z Českého hydrometeorologického ústavu představil výsledky zprávy o kvalitě ovzduší, kterou vydalo Evropské tematické centrum pro znečištění ovzduší a mitigaci klimatických změn (The European Topic Centre on Air Pollution and Climate Change Mitigation - ETC/ACM).

Členské země EU byly ve snižování hlavních emisí úspěšné, avšak určité škodliviny stále převyšují stanovené limity.

L. Černíkovský upozornil na benzo[a]pyren a jeho vliv na lidské zdraví; rovněž koncentrace prachových/aerosolových částic (particulate matter - PM) reprezentují vážné riziko pro lidské zdraví.

I přes redukci emisí koncentrace těchto částic neklesly pod bezpečné hodnoty.

V této oblasti navíc nepanuje shoda - například limity Světové zdravotnické organizace (World Health Organization - WHO) se liší od limitů doporučených Evropskou unií.

Připomenuty byly i reaktivní formy dusíku, které negativně ovlivňují lidské zdraví i ekosystémy.

Jak může Evropa na tyto problémy reagovat?

Doporučením je vyvíjet tlak na snižování emisí; ve výzkumu je třeba zlepšovat znalosti o účincích škodlivin apod.

Wilfried Winiwarter z Mezinárodního ústavu aplikovaných systémových analýz v Laxenburgu představil model GAINS (Greenhouse Gasses - Air Pollutants Interactions and Strategies) a jeho aplikace v Evropě a Asii.

Prezentována byla i historie znečištění ovzduší v Evropě; přednášející konstatoval, že problém zátěže okyselujícími látkami v ovzduší úspěšně vyřešilo zlepšení energetické účinnosti a změna ve struktuře paliv.

U aerosolových částic však obdobně úspěšný příběh zaznamenán není - způsobují mj. i ztráty ve statisticky předpokládané délce lidského života.

Přetrvávajícím problémem je rovněž neudržitelně vysoká depozice dusíku a následná eutrofizace.

Otázkou zůstávají nákladově-efektivní politická opatření.

V současném přístupu k ochraně a kvalitě ovzduší v evropských městech se upřednostňuje kontrola toku znečištění a zavedení nových technologických standardů (například pro osobní automobily).

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR představil výsledky studie znečištění ovzduší a souvisejících zdravotních dopadů v Moravskoslezském kraji.

Zdůraznil, že problémy s vysokým stupněm znečištění ovzduší nemá pouze Čína v čele s Pekingem - výrazně se dotýkají i ČR.

Koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšší než 1 ng/m3 již mohou poškodit zdraví, a představují proto závažné riziko.

Přednášející vyzdvihl i význam a nebezpečí přenosu poškození z jedné generace na další; v případě poškození plodu či pohlavních buněk plodu se projeví až v dospělém věku, a to takovými problémy, které se přenášejí do další generace.

Dr. Šrám dále upozornil na negativní efekty změny v transkriptomu těhotných žen, mikrojadérek u novorozenců či deregulaci genů; studie ukazují, že měsíční expozice benzo[a]pyrenu > 2,8 ng/m3 zvyšuje nitroděložní růstovou retardaci a deregulaci genů u novorozenců.

Stranou pozornosti přednášejícího nezůstal ani problém se znečištěným ovzduším v Moravskoslezském kraji, kde personální expozice v průběhu zimní kampaně v roce 2010 činila 14,6 ng/m3.

Znečištění ovzduší (aerosolové částice ≤ 2,5 μm a benzo[a]pyren) je v tomto regionu specifické kvůli průmyslovým zdrojům znečištění; je jedním z nejvyšších v EU a představuje podstatné zdravotní riziko pro tamní obyvatele (1,3 milionu lidí).

V roce 2012 žilo více než 60 % obyvatel ČR v oblastech s expozicí vyšší než 1 ng/m3 benzo[a]pyrenu.

Nino Künzli ze Švýcarského tropického ústavu pro veřejné zdraví v Basileji v prezentaci Znečištění ovzduší: těžké časy pro srdce přiblížil, jak se znečištění ovzduší projevuje na kardiovaskulárním i specificky srdečním poškození; mj. bylo prokázáno, že aerosolové částice z ovzduší způsobují aterosklerózu a mohou vyvolat i smrt.

N. Künzli vyjádřil velké znepokojení nad limity pro jednotlivé znečišťující látky v EU, právě u aerosolových částic jsou výrazně nad hranicí prokázaných negativních efektů na lidské zdraví, což znamená, že tyto limity jsou z hlediska ochrany lidského zdraví neefektivní a pro veřejnost zavádějící.

Jelikož se pozaďová koncentrace aerosolových částic ≤ 2,5 μm (PM2,5) pohybuje většinou pod 5 μg/m3, měl by být stanovený limit pro tyto znečišťující látky maximálně 10 μg/m3, protože na tyto malé částice se vážou další nebezpečné látky; je proto nutné přijmout vhodně nastavené limity.

Podle prof. Huang Wei z Fakulty veřejného zdraví Pekingské univerzity v přednášce Kardiopulmonární efekty znečištěného ovzduší v současné moderní Číně zdůraznila, že jeho země v současnosti potřebuje především kontrolní opatření, protože limity kvality ovzduší jsou v Číně velmi vysoké: 70 μg/m3 pro PM10 (aerosolové částice ≤ 10 μm) a 35 μg/m3 pro PM2,5.

Limity tudíž přímo nepodporují ochranu veřejného zdraví.

Hlavní zdroje znečištění ovzduší představují elektrárny, průmysl, doprava a lokální zdroje z rezidenčních oblastí.

tags: #moskva #měření #kvality #ovzduší