Mravenci: Tajné Síly Přírody

Mravenci se vyvinuli z bodavého hmyzu před více než 100 miliony lety. Na světě jsou tisíce druhů mravenců. Mravenci jsou společenským hmyzem a tvoří superorganismus. Všichni pracují pro blaho své kolonie.

Vedou války, přerozdělují si léky, jsou farmáři a pastevci. Žijí ve světě zakódované komunikace a přísných rozkazů od vedení. Jejich síla je nesrovnatelná a jedovaté směsi, které mají k dispozici, nenajdeme nikde jinde na světě... Patří mezi nejobávanější predátory na planetě.

Sociální Struktura a Komunikace

Jejich spolupráce se řídí čichem, podle pachových stop ostatních jedinců. Jedním z nejdůležitějších faktorů v kolonii je proto chemická komunikace. Mravenci mají i jiné mimořádné schopnosti.

Role v Ekosystému

Ve střední Evropě mají kolonie mravenců lesních stovky tisíc jedinců, kteří za rok pozřou 10 milionů kusů hmyzu. Pro les jsou nepostradatelní. Živí se medovicí vylučovanou mšicemi, kolonie spotřebuje za rok kolem 100 kg medovice. Lesní mravenci mají také rádi suchou pryskyřici obsahující látky, které ničí bakterie a plísně. Obloží s ní mraveniště a tím ho dezinfikují.

Někteří mravenci jsou zahradníci a farmáři, jiní pastevci. Vlnatky v lesích Indonésie sají nektar v poupatech. Tamní tropičtí mravenci jsou kočovní. Se svými domestikovanými vlnatkami se stěhují z jedné rostliny na druhou. Jsou to pastevci.

Čtěte také: Výskyt kyseliny mravenčí

Jeden z mravenčích druhů na Borneu dokáže přežít v tekutině vylučované masožravými rostlinami do nálevky. Je to past, v níž obvykle končí hmyz, kterým se rostliny živí. Tito mravenci se živí oběťmi hostitelů a na oplátku je chrání před býložravci.

Na argentinské pampě žijí v obrovských podzemních městech býložraví mravenci střihači, kteří ročně posečou půl tuny trávy. Jsou schopni zničit celou úrodu, zastaví je pouze oheň. Ten zničí jejich pachové stopy na zemi, nastane chaos a kolonie se zhroutí. Ale po čase mravenci, kteří oheň přežili, obnoví chemické stopy i kolonii.

Organizace Mraveniště

V mraveništi existuje dělba práce. Nejmenší dělnice pěstují houby v zahradách uvnitř mraveniště a staví k nim větrací šachty. Středně velké dělnice jsou nosičkami ustřižených listů a největší dělnice jsou střihačkami.

Mraveniště je mistrovským dílem a zázrakem živočišného světa. Rozkládá se na ploše 50 m² a je osm metrů hluboké. Podzemní dálnice spojují hlavní komory. Existuje i síť vedlejších komunikací, vedoucích k pěstírnám hub a skladům odpadu.

Jiný druh, mravenci krejčíci, dokážou chodit hlavou dolů po hladkém povrchu a udrží se i v silném proudění vzduchu. V této pozici unesou stonásobek své váhy, což je světový rekord, který nemá obdoby.

Čtěte také: Efektivní boj proti mravencům na záhonku

Mravenci Lesní v Českých Lesích

Jedněmi z nejznámějších zástupců těchto živočichů v České republice jsou mravenci lesní. Mravenci lesní (Formica rufa Linnaeus) hrají v ekosystému českých lesů nezastupitelnou roli. Jde o vysoce organizované společenství, které ohromuje laiky i odbornou veřejnost.

1. Mravenčí královny patří mezi nejúchvatnější tvory celé živočišné říše. Už jen proto, že se dožívají až 20 let, což je u hmyzu opravdu nadstandardně vysoký věk. Mravenci se páří od května do září. „Královna schovává sperma od více samců ve schránce svého těla. „O vajíčka se královny již samy nestarají. Péči o ně přejímají některé skupiny dělnic. Po čtrnácti dnech se z vajíček líhnou mladé larvy, kterým je věnována veškerá potřebná péče. Larvy na první pohled vypadají, že jsou holé, ale není tomu tak. „Mají zvláštní drobné ochlupení, které jim umožňuje, aby se vzájemně spojily do balíčků. Nejmladší dělnice se starají o vajíčka a larvy. Starší dělnice se věnují stavbě a údržbě mraveniště. Nejstarší dělnice opouštějí mraveniště a vydávají se hledat potravu. Třetím členem kolonie jsou samci, kteří jsou okřídlení. Královna je krátkodobě okřídlená.
2. Mraveniště jsou obdivuhodné stavby, v nichž žije několik set tisíc jedinců. Mají horní viditelnou část ve tvaru kužele, pokrytou hustou vrstvou jehličí, které slouží jako ochrana před deštěm a sněhem. Až dvojnásobně velká část mraveniště se pak nachází pod povrchem. Mravenci umějí udržet v mraveništi dostatek tepla, stejně tak zvládnou zabránit přehřátí. „Regulaci teploty v mraveništi provádějí dělnice, a to větracími šachtami, které v létě otevírají, a v zimě naopak zavírají,“ popsal web Lesy ČR.
3. Mravenci jsou ochotni pro udržení ideální teploty v mravenišri doslova nasadit vlastní tělo. „Nejčastěji se slunění uskutečňuje na jaře, kdy se na povrchu mravenišť tvoří husté chomáče dělnic. Během slunění, kterého se účastní asi jedna třetina mravenců v kolonii, vylézají dělnice na povrch hnízdní kupy a nechávají se nahřívat slunečními paprsky. Mravenci se ohřívají až na 40 °C.
4. Příkladem „kamarádů“ může být několik druhů savého hmyzu, jako jsou mšice, puklice nebo červci. Ti se živí rostlinnou šťávou. „Mravenci pravidelně navštěvují kolonie mšic a medovici olizují. „Mravenci se tykadly dotknou zadečku mšice, čímž jí dají najevo, že by se rádi napili sladké šťávy. Mravenci lesní si velmi rozumí i s motýly modrásky. Ti vylučují látku, která mravence uklidňuje.
5. Mravenci patří k nejúčinnějším lovcům a konzumentům housenek, které při velkém přemnožení způsobují značné škody okusem listí a jehlic stromů. Mravenci loví i mnoho jiných druhů hmyzu, jako jsou například obaleči, ploskohřbetky či noční motýly s názvem bekyně mniška. „Kolem mravenišť pochytají i mnoho parazitů, kteří škodí zvěři. Jsou to nejen různí kloši či komáři, ale i klíšťata přenášející klíšťovou encefalitidu či Lymeskou borreliózu.

Čtěte také: Chov mravenců

tags: #mravenci #tajne #sily #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Řešení problémů s emisemi u Ignise
• Princip lambda sondy
• Miluše Maryšková a její ekologické farmaření
• Druhy pevných odpadů v Česku
• Chov skotu v ekologickém zemědělství