Mšice rybízová: Ekologie a ochrana

Každý zahrádkář ví, že mšice nejsou jen nepříjemným pohledem, ale mohou způsobit opravdové škody na našich milovaných rostlinách. Tito malí škůdci sají životodárnou mízu a nechávají za sebou lepkavé stopy, které mohou vést k dalším problémům, jako jsou plísně. Ať už pěstujete ovoce, zeleninu, okrasné rostliny nebo pokojovky, výskyt mšic vás zaručeně nepotěší. Tito hojně rozšíření škůdci napadají téměř všechny rostlinné druhy a obzvlášť v letních měsících způsobují pěstitelům nemalé škody. Naštěstí existují osvědčené metody, jak se těchto malých vetřelců zbavit, a to šetrně k přírodě i našim rostlinám. V tomto článku prozkoumáme řadu účinných taktik, od přírodních přípravků až po fyzické metody, které vám pomohou znovu získat kontrolu nad vaší zahradou, aniž byste sáhli po drastických chemických řešeních.

Co jsou mšice a jak je poznat?

Mšice jsou malý hmyz, který patří do řádu Hemiptera. Jsou známé tím, že sají mízu z rostlin a mohou tak způsobovat značné škody na zahradách a v zemědělství. Tyto škůdce mohou napadat širokou škálu hostitelských rostlin, včetně ozdobných rostlin, zeleniny a ovocných stromů. Pro zahradníky jsou mšice velkým problémem, protože kromě škod na rostlinách mohou být i přenašeči virů, které oslabují nebo ničí rostliny. Navíc, sladká medovice, kterou vylučují, přitahuje jiné škůdce a podporuje růst sazovité plísně. Rozmnožují velmi rychle a v teplých podmínkách mohou produkovat několik generací během několika týdnů.

Přestože jsou mšice mikroskopické, jejich dopad na rostliny může být gigantický. Tyto škůdci se vyznačují zeleným, žlutým, černým nebo dokonce červeným zbarvením a jsou zhruba 1 až 10 milimetrů dlouhé. Mšice mohou být křídlaté nebo bezkřídlé a obvykle se shlukují na spodních stranách listů nebo na mladých výhoncích, kde sají rostlinné šťávy. Jejich přítomnost je často zřetelná díky medovici, lepkavému sekretu, který vylučují. Napadení proto poznáte podle pokroucených listů, zdeformovaných plodů, a podle lepkavé tekutiny pokrývající listy a stonky. Rostliny napadené mšicemi poznáte podle pokroucených listů se světlými skvrnami. Deformace tvaru listu je způsobena tím, že mšice z rostliny vysají šťávu. Dalším znakem počínání mšic je zpomalení růstu květů a plodů. Mšice žijí v koloniích na stoncích a na spodní straně listů.

Druhy mšic v České republice

• Mšice rybízová (Aphis ribis) se vyskytuje na listech a výhoncích rybízu. Vytváří na listech rybízů puchýřky a jejich horní stranu zbarvuje do žluta nebo červena. Pokud jste při procházce zahrady objevili na listu rybízu červené puchýře, máte co do činění s tím nejčastějším škůdcem, kterému je nutno vyhlásit válku.
• Mšice třešňová (Myzus cerasi) se živí šťávami ze stromů třešní a jiných ovocných stromů. Na rybízu parazituje hlavně v průběhu května a června.
• Mšice maková (Aphis fabae) je černozelená až černohnědá. Mezi hostitelské rostliny tohoto druhu mšic patří kromě máku i řepa, okurek, rajče a fazol. Mšice maková přenáší tzv.

Pozor na záměnu: Bílá mšice vs. Molice

Bílá mšice ve skutečnosti není mšice. Jak je to možné? Najdete-li na svých rostlinách drobné bílé mušky, bude se s největší pravděpodobností jednat o molice. Stejně jako mšice, patří i molice mezi velmi obávané škůdce. Nejčastěji napadají rostliny ve sklenících. Škody způsobují tzv. sáním na rostlinách, v jehož důsledku postupně chřadnou a nakonec uhynou. Pokud se potřebujete zbavit molic, můžete využít jejich přirozených nepřátel, kterými jsou parazitické vosičky.

Životní cyklus mšic

Životní cyklus mšic je velice pestrý. Průměrná délka života mšic se pohybuje v řádu několika dnů až týdnů. Samička mšice je za svůj život schopna naklást až 600 vajíček. Larvy se z těchto vajíček líhnou během několika dnů a jsou v této fázi velice citlivé na vnější vlivy jako je např. Dospělé mšice se extrémně rychle rozmnožují, a to jak pohlavně, tak i nepohlavně. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco z pohlavního rozmnožování se líhnou okřídlení jedinci, z nepohlavního neboli partenogenetického vznikají bezkřídlé larvy. Zajímavé je, že samci mšic se rodí až ke konci cyklu. Poté, co pohlavně oplodní samice, vzniknou vajíčka, která jsou určena k přezimování a na jaře se z nich vylíhnou bezkřídlé samičky. Koncem května pak dochází k přemnožení mšic. V tu chvíli je potřeba, aby se mohli nově narození jedinci přemístit za potravou. A protože příroda má na vše nějaké řešení, vyvíjí se v červnu a červenci okřídlené mšice.

Čtěte také: Jak se zbavit mšic ekologicky

Prevence je základ

Pokud chcete předejít tomu, aby mšice napadly vaše rostliny, zaměřte se na prevenci. V prvé řadě se pravidelně zbavujte plevele a likvidujte spadlé listí pod rostlinami. Dále dbejte na kvalitní výživu rostlin, zejména formou pravidelného zavlahování. Platí totiž jednoduché pravidlo: „Čím lepší kondice rostlin, tím větší odolnost a menší pravděpodobnost napadení škůdci a výskytu chorob.” Důležitou roli hraje také pečlivé rytí půdy na podzim. Základní prevencí je na podzim vysbírat spadlé listí pod rostlinami. Na listech bývají zachycená vajíčka mšic, které přezimují a přežijí nepříznivé teploty. Zvýšení obranyschopnosti docílíte také prosvětlením keřů rybízu. Řez rybízu i angreštu, se provádí velmi brzy na jaře, což je zhruba konec února až začátek března, ale pokud jste tento termín nestihli, nevadí, šanci máte ještě po sklizni rybízu, tzn.

Mravenci jako indikátor výskytu mšic

Indikátorem výskytu mšic mohou být také mravenci. Důvod je jednoduchý. Mravenci a mšice žijí v symbióze a vzájemně si pomáhají. Zatímco mravenci pomáhají mšicím s transportem a přes zimu je chrání v mraveništi, mšice na oplátku mravence zásobuje medovicí, což je hustá lepkavá látka s vysokým podílem cukrů. Začnete-li pozorovat, že se kolem nějaké rostliny pohybuje podezřele mnoho mravenců, doporučujeme rostlinu pravidelně pečlivě kontrolovat.

Možnosti likvidace mšic

Když už se vaše rostliny stanou terčem mšic, měli byste vědět, jaké existují možnosti jejich likvidace. Stejně jako u hubení kteréhokoli jiného škůdce, i tentokrát máte na výběr z přírodních, biologických i chemických přípravků proti mšicím.

Chemické postřiky

Chemický postřik na mšice představuje velice účinný a rychlý způsob, jak se těchto otravných škůdců zbavit. Mezi hlavní výhody tohoto řešení patří snadná aplikace, široká škála dostupných přípravků a dlouhodobý efekt. Mšice získávají poměrně rychle rezistenci na chemické postřiky. Každý druh mšic navíc reaguje pouze na konkrétní postřiky a přesná identifikace mšic není snadná.

Příklady chemických postřiků:

Čtěte také: Mšice v zahradě: Přírodní řešení

• Isekticid na přírodní bázi proti mšicím ve spreji - je vhodný pro okrasné rostliny, kterým nijak neškodí a mšice spolehlivě zahubí.
• Přírodní koncentrát na mšice určený i pro jedlé plodiny - použít ho můžete na zeleninu, ovoce i pokojové rostliny.
• Insekticid NeeemaZal T/S 50 ml - je systémový a translaminární insekticid.

Biologická ochrana

Potřebujete se zbavit mšic a současně chcete být šetrní k přírodě? Přečtěte si více o biologické ochraně před škůdci. Buď můžete sáhnout po biologickém přípravku proti mšicím, nebo se můžete pustit do hubení mšic pomocí jejich přirozených predátorů. Předností této metody je již nastíněná ohleduplnost k životnímu prostředí.

Babské rady a domácí postřiky

Mšice trápí pěstitele již po generace, a tak není divu, že za ta léta vzniklo nespočet babských rad, jak tyto škůdce likvidovat. Základem domácího postřiku proti mšicím je 1 litr vody a 1 středně velká cibule či 2 stroužky česneku. Cibuli nebo česnek rozmixujte a nechte přes noc louhovat ve vodě. Poté směs sceďte a máte hotovo. Do postřikové směsi mnozí doporučují přidat i tekuté mýdlo nebo čistící prostředek na nádobí.

Za přírodní postřik proti mšicím lze považovat také výluh z kopřiv. Pomocí pevných rukavic natrhejte zhruba 500 g kopřiv, nasekejte je, zalijte 5 litry vody a nechte louhovat ideálně alespoň 48 hodin.

Pozor! V boji proti mšicím je klíčový včasný a efektivní zásah. Cílem je zlikvidovat mšice ještě než se přemnoží a způsobí na rostlinách nenávratné škody.

Přírodní prostředky k hubení mšic

Mnoho zahradníků preferuje přírodní prostředky k hubení mšic, protože nezatěžují životní prostředí ani lidské zdraví.

Čtěte také: Postřiky bez chemie

Mýdlová voda

Jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších přírodních prostředků je mýdlová voda. Stačí smíchat vodu s tekutým mýdlem nebo prostředkem na nádobí a nastříkat ji na postižené rostliny, a to i na spodní stranu listů. Mýdlo pomáhá rozpustit ochrannou vrstvu mšic a zabraňuje jim v dýchání, ty pak vysychají a umírají. Je důležité použít jemné mýdlo, aby nedošlo k poškození rostlin. Zároveň ale v tomto případě počítejte s tím, že mýdlový roztok zlikviduje nejenom mšice, ale i prospěšný hmyz, který zasáhnete. Abyste měli jistotu, že mýdlo nespálí listy rostliny, otestujte napřed postřik na několika listech. Připravte si 2% mýdlový roztok, tzn. Aby byl postřik účinný, musíte mšice přímo zasáhnout a obalit je mýdlovou vodou. Jak přesně mýdlo proti mšicím funguje, zatím věda neobjasnila. Má se za to, že mýdlo naruší ochranný povlak na těle hmyzu a tím ho vysuší. Pokud tímto postřikem nezasáhnete včely, bude rostlina pokrytá mýdlovým roztokem pro opylovače bezpečná.

Ocet

Ocet je další účinný přírodní prostředek k hubení mšic. Smíchejte vodu s octem v poměru 1:1 a aplikujte roztok na rostliny postižené mšicemi. Ocet funguje jako přírodní pesticid a mšice odstrašuje. Tento prostředek je obzvláště účinný proti mšicím na listnatých rostlinách. Přidat do něj můžete ještě například mátu v nejrůznějších podobách (listy, olej, odvar), kterou mšice nesnášejí.

Bylinné postřiky

Některé byliny mají na mšice přímo odstrašující účinky, a můžete je tak využít k jejich hubení. Například rozmarýn, petržel, česnek nebo pelyněk obsahují látky, které mšice nemají rády. Můžete si připravit výluh z těchto bylin - nechat je vyluhovat ve vodě a poté ho aplikovat na postižené rostliny. Tento přírodní prostředek není jen účinný, ale také má příjemnou vůni. Krom uvedených bylin můžete zkusit i listy rajčat, které obsahují alkaloidy hubící hmyz, odvar z rebarbory či nálev z tabáku.

Neemový olej

Neemový olej je přírodní olej získávaný z neemového stromu. Má insekticidní účinky a je účinný při hubení mšic. Stačí smíchat malé množství oleje s vodou a nastříkat roztok na rostliny postižené mšicemi. Olej ničí jejich tkáňové buňky a také zasahuje jejich trávicí systém. Neemový olej je šetrný k životnímu prostředí a můžete ho s klidným svědomím využít na širokou škálu rostlin. Jeho výhodou je určitě to, že jde o naprosto přírodní látku, která vás zbaví nejenom mšic, ale i dalších škůdců, larev a červů. Nimbový olej je silný přírodní insekticid, vyráběný z výtažků tropické rostliny. Pod označením Neemazal se prodává přírodní postřik, kterým mšice spolehlivě a ekologicky zahubíte díky účinné látce Azadirachtin.

Fyzické odstranění

Fyzické odstranění mšic může být také účinným způsobem, jak s nimi bojovat. Silné vodní paprsky z hadice nebo rozprašovače mohou mšice opláchnout z rostlin a odstranit je. Postříkejte rostliny vodou tak, aby paprsky dosáhly i na spodní stranu listů, kde mšice často přebývají. Tímto způsobem můžete fyzicky odstranit velkou část mšic z rostlin. Musíte být ale samozřejmě opatrní, abyste rostlinu nepoškodili.

Přirození nepřátelé mšic

Dalším přírodním způsobem, jak se zbavit mšic, je přilákat jejich přirozené nepřátele, jako jsou larvy pestřenek, slunéček nebo zlatoočky, své dokáží i škvoři. Můžete vysadit rostliny, které tyto přirozené nepřátele přitahují, jako jsou například levandule nebo slunečnice. Známým nepřítelem mšic jsou slunéčka sedmitečná. Někdy je lidé za tímto účelem záměrně vysazují na zahradě. S výsledkem však často bývají zklamaní. Je to proto, že dospělé berušky požírají mšic relativně málo. Teprve velká populace mšic zajistí dostatek potravy pro slunéčka tak dlouho, aby se spářila a nakladla vajíčka. Z nich se pak vylíhnou larvy, které se postarají o likvidaci mšic. Larvy berušek mají velmi specifický vzhled, viz. foto.

Zajímavá je vzájemná výpomoc mezi mšicemi a mravenci. Mravenci rádi mlsají sladkou medovici, kterou mšice vylučují jako odpad. Proto mravenci mšice chrání před přirozenými nepřáteli, jako je slunéčko sedmitečné. Dokonce přenášejí mšice na další rostliny, aby se tam “napásly” a pomáhají mšicím přezimovat vajíčka v mravenčích koliniích.

Pestřenky

Pokud máte to štěstí a na vaší zahradě poletuje pestřenka, rozhodně patříte mezi šťastlivce. Pestřenka je totiž užitečný hmyz. Byť vypadá jako malá vosička, pro vaši zahradu je pravým požehnáním, protože její larvy nade vše milují hmyzí škůdce. Díky tomu, že je na svoji zahradu přilákáte, nebudete muset používat žádné chemické přípravky na ochranu před škůdci. Za to vám poděkuje nejen vaše peněženka, ale i příroda a další užitečný hmyz, který při používání chemických přípravků umírá. Pestřenky mají výborné manévrovací schopnosti, v letu umí dokonce i couvat. Na našem území existuje asi 400 druhů pestřenek, přičemž její typické, žlutohnědě pruhované tělo, díky čemuž je zaměňována s vosou, ji má chránit před predátory. Ne vždy to ale vyjde. Pestřenky nemají žihadlo, ani kusadla, není tedy třeba se, jakmile se u vás objeví, ničeho obávat. Nejčastěji se u nás vyskytuje pestřenka rybízová, pestřenka obecná a pestřenka psaná.

Dospělá pestřenka je čistý vegetarián, který se živí pylem z květů. Ale jejich larvy už žádní svatoušci nejsou a podobně jako larvy slunéčka sedmitečného preferují hmyz a konkrétně se zaměřují na ten savý, který nám likviduje naše rostliny. Takže larvy pestřenek si nejraději pošmáknou na mšicích, třásněnkách, červcích, molicích nebo housenkách, zkrátka na veškerém drobném hmyzu s měkkým tělem. Pestřenky nejprve vyhledají kolonii škůdce, například zmíněné mšice, a do její blízkosti nakladou vajíčka. Zhruba za dva dny se vylíhnout larvičky, které se ihned pouští do hodování na mšicích a jiném hmyzu, který je většinou pro nás pouze přítěží. Jakmile se larvy vykrmí, slezou z rostliny do půdy, kde se zakuklí a brzy se zrodí nová pestřenka. Životní cyklus pestřenky trvá asi měsíc, ale za tu dobu stihne dospělá pestřenka naklást až stovku vajec.

Bylo prokázáno, že pestřenky hodují nejčastěji na květech bílé a žluté barvy, jednoduše kvetoucích. Pokud máte na zahradě na jaře v trávníku sedmikrásky a pampelišky, je to dobrý základ pro to, aby se u vás pestřenkám líbilo. Mezi další oblíbené rostliny patří například řebříček, mochna, rozchodníky nebo okrasné česneky. Pestřenky s oblibou vyhledávají také rostliny z čeledi miříkovitých, kam patří fenykl, kmín, kopr nebo anýz. Milují levanduli, tymián i mátu. V létě podpoříte jejich výskyt také tím, že budete podporovat růst kvetoucích bylin v trávníku, zkrátka část zahrady nesekejte a nechejte byliny vykvést. Nejen pestřenky, ale i další užitečný hmyz zde v podrostu přečkávají noc a ráno oblizují ranní rosu.

Další tipy a triky

• Lepové desky: Mšice přitahuje jasně žlutá barva, takže jako prevence a prvotní odchyt při výskytu mšic se skvěle hodí žluté lepové destičky. Instalují se do blízkosti růží nebo nebo jiných rostlin, které chcete před mšicemi ochránit.
• Kávová sedlina: Stačí ji prý přisypat k rostlině do květináče či na záhon. V každém případě ji můžeme přidávat i do kompostu, je tedy ekologická a půdě neuškodí.

Vždy je důležitá prevence a pravidelná kontrola rostlin, aby se problémy s mšicemi začaly řešit včas.

tags: #msice #rybizova #ekologie #a #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Trendy v pohonu letadel
• Ochrana ohrožených druhů
• Proč třídit odpad v Brně?
• Letní koupání v Česku
• Informace o svozu odpadu v Krakovanech