Povinnost třídění odpadu pro právnické osoby a provozovny v České republice

Všechny povinnosti fyzických i právnických osob v oblasti nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1.

Je vhodné podotknout, že při nakládání s odpady může podnikatel vystupovat ve dvou pozicích. Zadruhé v postavení oprávněné osoby, která podniká v oblasti odpadového hospodářství. Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj.

Hierarchie nakládání s odpady

Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Podnikatel je vždy povinen vzniku odpadů předcházet. Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů. Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití. Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním.

I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např. jiné využití odpadů, např. PříkladNěkteré výzkumy ukazují, že v určitých situacích je pouhé prodloužení životnosti výrobku, tedy jeho opětovné použití, méně efektivní než zvýšení účinnosti recyklace.

Zařazení odpadů a nebezpečný odpad

Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů. je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad (např. Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Čtěte také: Placení poplatku za odpad v ČR

Pokud se původce domnívá, že se nejedná o nebezpečný odpad, může podat žádost o vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce.

Povinnost třídění odpadů

Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních. Z ostatních odpadů lze poté vytřídit papír, sklo nebo plast.

Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí odkládat odpad včetně vytříděných složek do přistavených „barevných“ kontejnerů na ulicích, které slouží pro občany města. Pokud by podnikatel používal, resp. zneužíval, systému obce, obec může takovému původci uložit pokutu. Stejná sankce hrozí i při zneužívání systému zavedeného městem. Kontrolní činnost výše uvedených způsobů nakládání s odpady (předání k odstranění a využití na základě smlouvy) provádí pověření zaměstnanci Městského úřadu Litoměřice. Úřad online ze dne 1.

Z toho důvodu, že odpad pocházející z činnosti podnikatelů je odpadem podobným komunálnímu, nelze tento odpad bez dalšího odkládat do popelnic, popř. Převedení odpadu do vlastnictví této osoby lze provést buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby.

Příklad Původce odpadu uzavře se společností zajišťující odvoz a likvidaci odpadu smlouvu o odběru odpadů vznikajících při podnikatelské činnosti původce, jejímž předmětem bude odběr odpadu produkovaného původcem odpadu, jeho převedení do vlastnictví společnosti a zajištění jeho dalšího využití, příp. Lze jen doporučit, aby ve smlouvě bylo sjednáno, že součástí ceny za odběr jednotlivých druhů odpadů, které budou zneškodňovány skládkováním, jsou i příslušné poplatky za ukládání na skládky.

Čtěte také: Vše o poplatcích za komunální odpad

V takovém případě je pro právnickou osobu či fyzickou osobu oprávněnou k podnikání výhodné uzavřít smlouvu se samotným vlastníkem budovy, na základě které bude moci osoba, která v této budově podniká, odkládat odpad do sběrných nádob, jež patří vlastníkovi domu. Zákon o odpadech však dává podnikatelům ještě druhou variantu, jak s odpadem podobným komunálnímu naložit.

Problém může nastat tehdy, pokud podnikající fyzická osoba v jedné budově bydlí a zároveň zde i podniká. Při činnosti právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání může dojít ke vzniku i jiného odpadu než podobného komunálnímu.

Evidence odpadů a hlášení

Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Průběžná evidence musí obsahovat datum a číslo zápisu evidence a jméno a příjmení osoby, jež je za vedení evidence odpovědná.

PříkladPro vedení průběžné evidence není předepsána jednotná forma, a proto ji lze vést např. zápisy do sešitu, tabulkou v počítači či jiným vhodným způsobem. Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č. Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15.

V případě, že produkce odpadu přesahuje 600 kg nebezpečného odpadu nebo 100 t ostatního odpadu za kalendářní rok, je původce zároveň povinen posílat hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence. Toto hlášení se posílá do 28.

Čtěte také: Termíny pro podávání hlášení o odpadech

Odborná způsobilost a zpětný odběr

Zákon o odpadech stanoví pro původce odpadu, který v posledních dvou letech nakládal s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, tedy odpadového hospodáře. Funkci odpadového hospodáře nemůže vykonávat kdokoli, může jím být pouze fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, která má v posledních 10 letech minimálně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství.

Zvláštní povinnost je stanovena i pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které výrobky uvádí na trh. Tato povinnost se týká právnických osob a fyzických osob oprávněných podnikání, jež uvádí na trh v České republice výrobky uvedené v zákoně o odpadech. Při prodeji výrobků, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, je jejich poslední prodejce povinen písemně informovat konečného uživatele prostřednictvím komunikace na dálku o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků.

Na požádání je provozovatel místa zpětného odběru povinen vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku, přičemž místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na něž se povinnost zpětného odběru vztahuje. Osoba uvádějící na trh tyto výrobky je dále povinna zajistit využití či odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími předpisy do konce kalendářního roku následujícím po roce, v němž byly odebrány.

O plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok tato osoba zpracuje zprávu, jež do 31.

Sankce

Pokud máte řádně uzavřenou smlouvu se svozovou společností na likvidaci směsného komunálního odpadu a současně i smlouvu k využití vytříděných složek, vyhnete se sankcím, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou dosáhnout až 1 000 000 Kč. Je tedy vhodné zvážit, zda takové riziko podstupovat.

Oprávněné osoby pro převzetí odpadů

Základním principem ochrany životního prostředí při nakládání s odpady je tedy povinnost fyzicky předat odpad do schváleného zařízení nebo obchodníkovi, u kterého je zákonem stejně zajištěno, že odpad musí skončit v zařízení určeném pro nakládání s odpadem. Smyslem těchto povinností je, aby odpad byl vždy fyzicky předán pouze do zařízení, která mají jasně nastavená pravidla pro nakládání s odpadem.

Školy se tak stávají nově rovnocennými legálními příjemci odpadů v rozsahu vymezených pravomocí vedle ostatních zařízení pro odpady, což je pro školy vzhledem ke schvalovacímu procesu při zřizování nového zařízení velká výhoda.

Provozovatel zařízení

Provozovatel zařízení je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání po získání volné nebo vázané živnosti. Živnosti lze provozovat na základě ohlášení místnímu živnostenskému úřadu a po zaplacení správního poplatku. Při udělení volné živnosti se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti.

To znamená, že musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Získat lze takto živnost s názvem "Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)". Pro získání vázané živnosti musí žadatel prokázat odborné způsobilosti, které jsou upraveny zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze 2 živnostenského zákona.

Získat lze takto živnost s názvem "Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady". Příloha č. 2 živnostenského zákona vyjmenovává živnosti vázané na odbornou způsobilost, v případě podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady tím je vzdělání v kombinaci s doložitelnou praxí v oboru.

Za doložitelnou praxi se považuje zpravidla potvrzení od zaměstnavatele, u kterého dotyčný po stanovenou dobu nabyl potřebné zkušenosti v oboru. Získání povolení k provozování zařízení Získání živnostenského oprávnění ale neopravňuje právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání k převzetí odpadů.

Oprávnění získává podnikající osoba udělením rozhodnutí, kterému říkáme souhlas od místně příslušného krajského úřadu. Náležitosti získání povolení provozu zařízení jsou popsané v § 22 zákona o odpadech.

Kroky k získání povolení k provozování zařízení

1. Na počátku získání rozhodnutí stojí vždy důkladná rozvaha toho, jak má v úmyslu podnikající osoba s odpady nakládat. Součástí je seznámení se s platnou legislativou a zvážení podnikatelského záměru ve vztahu k ní.
2. Dalším krokem je sepsání provozního řádu v souladu s § 22 odst. 1 zákona, který přesně popisuje operace prováděné s odpadem ve firmě. Povinné náležitosti provozního řádu vyjmenovává prováděcí vyhláška O podrobnostech nakládání s odpady ve své příloze č.1. Poté žadatel podává žádost, kterou adresuje místně příslušnému krajskému úřadu.
3. Dalším nezbytným krokem, který je součástí kladného vyřízení žádosti na krajském úřadě, je předložení souhlasného stanoviska krajské hygienické stanice na základě § 22 odst. 3.

Po vydání rozhodnutí má žadatel 15 dní na podání odvolání. Nyní mohou nastat 3 situace : Žadatel podá odvolání podle § 81 správního řádu, ve kterém se uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u místně příslušného krajského úřadu.

Žadatel se vzdá práva na odvolání před uplynutím lhůty v případě, že pospíchá na nabytí právní moci u vydaného rozhodnutí. Toto učiní tak, že napíše volnou formou text, ze kterého vyzní jeho vůle vzdát se práva na odvolání a odešle ho datovou schránkou správnímu orgánu. Po uplynutí lhůty pro odvolání vyznačí krajský úřad na rozhodnutí datum nabytí právní moci.

Po vydání rozhodnutí je povinností provozovatele zařízení oznámit zahájení činnosti do 15 dnů podáním formuláře přes ISPOP. Formulář má název F_ODP_ZARIZENI. Po dokončení všech výše popsaných povinností se z obyčejné firmy stává zařízení s oprávněním dle typu činnosti vymezené v katalogu činností v příloze č. 2 k zákonu o odpadech.

Rozdělení zařízení

Zákon rozděluje zařízení určená pro nakládání s odpady v § 11 odst. 1 takto:

• zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, ve kterém probíhá činnost vymezená v katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst. 2,
• zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 1, a
• malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2.

Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu 6 let.

Obchodník s odpady

Obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu je podrobně popsán v kapitole věnované povinnostem obchodníka s odpady. Předmětem obchodování jsou odpady s kladnou hodnotou. Zpravidla to bývají druhotné suroviny, které zákon definuje v § 11 odst. 2 písm. h.

Druhotné suroviny jsou materiály mající charakter vedlejších produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena. Dále materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití. Druhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje prvotní surovinu.

Obec

Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Obec je tak další subjekt oprávněný k převzetí odpadů za podmínek popsaných v § 59 zákona o odpadech. Po převzetí odpadu se obec stává původcem tohoto odpadu a také vlastníkem, což obci dává možnosti s odpadem hospodařit.

Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předává odpad z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, který produkuje, do obecního systému na základě písemné smlouvy, zařazuje se tento odpad jako odpovídající druh komunálního odpadu (katalogové číslo 20 xx xx, nikoliv 15 xx xx). Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků.

Systém EKO-KOM

Tuto povinnost spolu se zajištěním využití obalových odpadů plní EKO‑KOM, a.s. za všechny společnosti, se kterými má uzavřenu Smlouvu o sdruženém plnění. EKO‑KOM účtuje klientům poplatky, jejichž výše je stanovena na základě množství obalů, které uvádějí na trh.

Poplatky hrazené jednotlivými klienty jsou vypočítány podle celkové hmotnosti obalů určených ke zpoplatnění. EKO‑KOM, a.s. nevytváří zisk a stanoví poplatky tak, aby pokryly provozní náklady systému odvíjející se zejména od reálných nákladů spojených s tříděním obalového odpadu v obcích.

Třídění odpadu - základní informace

Společnost EKO-KOM se zabývá provozem systému třídění a využití odpadu. V rámci své činnosti se stará o třídění a recyklaci plastů, skla, papíru, nápojových kartonů, kovů a dalších využitelných materiálů. Sběrná síť je v současné době tvořena více než barevných nádob na tříděný odpad.

Kam s jakým odpadem?

• Modrý kontejner: Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy.
• Zelený kontejner: Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin.
• Oranžový kontejner: Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru.
• Sběrné dvory: Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty.

Možnosti řešení svozu živnostenského odpadu obecně

Pojem „živnostenský odpad“ zákon o odpadech (starý ani nový) nijak nedefinuje. Za živnostenský odpad bývá obvykle označován komunální odpad a odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, které vznikají při nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. Primární úpravou pro danou problematiku je zákon o odpadech, který stanovuje, že každá fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání je tzv. původcem odpadu.

Tyto osoby jsou povinny dodržovat zákonem stanovené povinnosti při nakládání s odpadem v případě, že v rámci své činnosti nějaký vyprodukují. Není rozhodné, zda se jedná o větší obchodní společnost nebo pouze o drobného živnostníka (např. obchodníci, kadeřnice, provozovatelé restaurací). Základní zákonná pravidla jsou shodná pro všechny, pro některé původce však mohou platit i jiná, zvláštní a náročnější opatření.

Každý podnikatel má povinnost si zajistit likvidaci odpadu.

• prostřednictvím obecního systému nakládání s komunálními odpady na základě smlouvy s dotčenou obcí; v takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadu a podnikatelé můžou využívat svozovou službu v obci.
• Dále také lze odpad podobný odpadu komunálnímu (plast, sklo, papír apod.) odkládat do příslušných kontejnerů sloužících k jeho třídění a to za stanovených podmínek.

Obce však nemají povinnost umožnit zapojení živnostenského odpadu do obecního systému. Sankce platí i pro případ, kdy by neměl odstraňování odpadů zajištěno žádným z uvedených způsobů. Je třeba si uvědomit, že původci odpadu (bez rozdílu velikosti firmy nebo provozovny) jsou povinni vyprodukovaný odpad odstraňovat v souladu se zákonnými ustanoveními.

V praxi může být obtížně prokazatelné, zda a v jakém rozsahu má daný odpad původ v podnikatelské činnosti, či v domácnosti dané fyzické osoby, například jedná-li se o činnosti čistě administrativní povahy. Je však potřeba upozornit, že živnostníci mají jako původci odpadu povinnost prokázat, že předali odpad v odpovídajícím množství k tomu oprávněné osobě, resp. obci.

Minimální množství odpadů a sloučení živnostenského odpadu

Každý má povinnost třídit bez ohledu na množství produkovaného odpadu. Každý (včetně právnických osob a podnikajících fyzických osob - živnostníků) má povinnost jím produkovaný odpad třídit a soustřeďovat odděleně (§ 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů („zákon o odpadech“).

Odděleným soustřeďováním odpadu zákon o odpadech rozumí soustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle: druhu odpadů dle katalogu odpadů uvedeném ve vyhlášce č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů); kategorie odpadů (tedy odděleně soustřeďovat odpad nebezpečný a odpad ostatní); a materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich následující zpracování.

Zároveň v případě, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby umožňují nepodnikajícím fyzickým osobám ve své provozovně vyhazovat komunální odpad vzniklý v rámci činnosti této provozovny, pak jsou podle ustanovení § 62 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinny zajistit možnost třídění u papíru, plastu, skla, kovů a bioodpadu.

Ano, nový zákon o odpadech tuto možnost ve vztahu ke komunálnímu odpadu a odpadu z obalů právnických osob a podnikajících fyzických osob výslovně upravuje. Každý z podnikatelů mající sídlo v dané nemovitostí se může v písemné smlouvě domluvit s vlastníkem této nemovitosti, že za původce tohoto odpadu bude místo podnikatele považován vlastník nemovitostí.

tags: #povinnost #třídění #odpadu #právnická #osoba #provozovna

Oblíbené příspěvky:

• Eko-likvidace havarovaného auta
• Vliv Riegrových sadů na životní prostředí v Praze
• Skvosty paleontologie v Mongolsku
• Český pyrit: Kde ho najít?
• Oživte plochu tapetou s přírodou