Nakládání s odpady a odpadními vodami: Legislativa v České republice

Pokud žijete ve městě nebo ve větší obci, ve většině případů nemusíte řešit nakládání s odpady, jednoduše se totiž napojíte na městskou kanalizaci pomocí kanalizační přípojky a tím je problém vyřešený. Problém ale nastává v lokalitách, kde veřejná kanalizační síť není.

Možnosti likvidace odpadních vod v oblastech bez kanalizace

Existuje několik možností, jak likvidovat odpadní vodu u chat, chalup a jiných, občasně užívaných objektů:

• Vlastní domácí čistička odpadních vod (ČOV)
• Vlastní žumpa nebo jímka
• Několika komorový septik
• Chemická toaleta

Domácí čistička odpadních vod (ČOV)

Pokud v objektu trvale bydlíte, pravděpodobně si zřídíte vlastní domácí čističku odpadních vod. Je to sice nákladnější řešení, ale dlouhodobě se vyplatí, především právě v momentě, kdy odpadní vodu vypouštíte kontinuálně. Problém může nastat pro nejrůznější rekreační objekty, kde by se ČOV prostě nevyplatila.

Žumpa nebo jímka

Snadnějším řešením je vlastní žumpa nebo také jímka. Toto zařízení je vlastně úplně jednoduché, jedná se zpravidla o plastovou nebo betonovou nádobu (v minimu případů sklolaminátovou), která je uložena pod povrchem země. Z hlediska legislativy musí být zaručena její dokonalá těsnost. Na rozdíl od ČOV nebo septiku odpadní vodu nijak nečistí, jen ji uchovává. To z principu znamená, že je nutné ji i vyvážet. Od roku 2021 je dokonce povinnost uchovávat doklady od vyvezení specializovanou firmou, pro prokázání, že s odpady bylo naloženo dle zákona.

V minulosti jsme se mohli setkat s jímkami, které byly propustné. Prakticky fungovali na principu trativodu. To bylo z pohledu četnosti vyvážení praktické řešení. Tekutá složka se postupně vsakovala do půdy a zbývala jen ta tuhá. Díky tomu nebylo nutné žumpu tak často vyvážet. Toto řešení však v současnosti není z pohledu legislativy možné.

Čtěte také: Analýza odpadů a odpadních vod Rychnov

Na výběr je mnoho tvarů a především velikostí instalovaných jímek. Vše volíme vždy v závislosti na uložení a předpokládané intenzitě vypouštění odpadních vod. To se pak logicky promítne v četnosti vývozů. Další, co je třeba rozhodnout je, zda pořídíme jímku plastovou nebo betonovou. Plastová jímka je výrazně levnější a také snadnější pro manipulaci. Uložení plastové jímky zvládnete i bez použití mechanizace. Oproti tomu jímky betonové jsou sice prakticky věčné, jsou ale o poznání dražší a manipulace při instalaci je obtížnější. Podobně je to i s dopravou, betonová jímka může vážit i několik tun a je možné, že do některých lokalit prostě nepůjde jednoduše dopravit.

Septik

Druhou možností je využití několika komorového septiku. V současnosti se nejčastěji setkáte se septikem tříkomorovým. Septik je již sofistikovanější zařízení oproti jímce. V komorách, které se v něm nacházejí se odpadní vody postupně přečišťují. Co je důležité, septik pracuje na bázi biologických rozkladů a nepotřebuje žádnou dodatečnou energii. V jednoduchosti řečeno, septik nevyužívá elektřinu ke svému provozu. Pro zlepšení kvality čištění se instaluje také biologický nebo pískový filtr. Tříkomorový septik (oproti ČOV) je odolný vůči nepravidelnému užívání. Skvěle se proto hodí právě k rekreačním objektům. Nevadí mu ani zazimování.

Stejně jako u jímky, je i u septiku nutné spočítat, jak intenzivně bude plněn. Septiky se také vyrábějí v různých objemech a tvarech. Nejčastěji se asi setkáme se septiky hranatými, které lépe využívají umístěný prostor.

Chemická toaleta

Další možností je využití chemické toalety. Je to sice řešení, které z pohledu komfortu užívání a obecně složitostí nakládání není příliš komfortní. Na druhou stranu je jeho pořízení levné a instalace nejsnadnější. Zcela tak ale pomíjíme nutnost nakládání s jinými odpadními vodami, jako je třeba mytí nádobí, rukou a tak podobně. Chemické toalety jsou v současné době prakticky bez zápachové. Ve splachovací nádrži je chemická složka smíchaná s vodou. Po jejím spláchnutí, se společně s výměšky dostane do nádržky odpadní.

Nový zákon o odpadech a vyhláška

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a k němu vydaná vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady se dotkly i kalů a kuchyňského odpadu.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Odpadní vody z výrobního procesu

Odpadní vody z výrobního procesu představují pro firmy složitou výzvu - kombinují environmentální odpovědnost s přísnou legislativou a vysokými pokutami za nedodržení. Odpadní vody z výroby jsou všechny vody znečištěné výrobním procesem, které nelze bez úpravy vypustit do kanalizace nebo životního prostředí.

• Zákon č. 254/2001 Sb.
• Vyhláška č. 401/2015 Sb.

Správné nakládání s odpadními vodami z výroby není jen otázkou dodržení legislativy, ale také odpovědnosti vůči životnímu prostředí a udržitelnosti vašeho podnikání.

Legislativní změny v oblasti odpadních vod

První změnou je nová formulace v ust. § 2 písm. a) týkající se vyloučení odpadních vod z působnosti zákona o odpadech. Po novele se zákon o odpadech nevztahuje na odpadní vody v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy (vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích). Tedy jednoduše řečeno, pokud je nějaká situace vztahující se k odpadním vodám upravena např. ve vodním zákoně, zákon o odpadech se nepoužije. Pokud by však bylo s odpadními vodami nakládáno v konkrétním případě jinak, než řeší vodní zákon, např. nějakým specifickým nezákonným způsobem, pak by připadal v úvahu postup podle zákona o odpadech.

Je třeba zdůraznit, že vodní zákon upravuje odpadní vody v ustanovení § 38, a to například včetně akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách (žumpa).

Sedimenty

K podstatné změně v působnosti došlo v oblasti vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků. Před novelou se zákon o odpadech nevztahoval na nakládání s těmito sedimenty používanými na zemědělském půdním fondu podle zvláštního zákona a dále se nevztahoval na nakládání se sedimenty, které vyhovovaly limitům znečištění stanoveným v příloze č. 9 zákona o odpadech (pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu). Výše uvedené výjimky z působnosti pro sedimenty však byly novelou zrušeny, včetně přílohy č. 9 a zákon o odpadech se tak na ně nově vztahuje.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Po novele je tedy nakládání se sedimenty vytěženými z koryt vodních toků a nádrží (pokud jsou odpadem) upraveno v novém § 37t zákona o odpadech, a to takto:

• Využívat tyto sedimenty na zemědělském půdním fondu v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech je možné pouze za splnění požadavků zvláštních právních předpisů (zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o hnojivech).
• Využívat tyto sedimenty na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech je možné za splnění podmínek stanovených vyhláškou pro využívání odpadů na povrchu terénu.
• Využívat tyto sedimenty jako stavební materiál v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech je možné za splnění požadavků stanovených zvláštními právními předpisů (stavební zákon, nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky).

V této souvislosti je třeba uvést, že v zákoně o odpadech v ust. § 2 písm. g) i po novele nadále zůstává výjimka z působnosti u „sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů“. Na tyto sedimenty se tedy zákon o odpadech stále nevztahuje.

Definice odpadních vod dle vodního zákona

Odpadní vody (§ 38 odst. 1 VODZ) jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Mezi odpadní vody se tedy s ohledem na uvedenou definici řadí nejen vody "použité", jejichž jakost byla změněna cílenou činností, ale také vody z těchto staveb, zařízení či prostředků odtékající, k jejichž faktickému použití nedošlo, avšak jejichž znečištění je takového rozsahu či charakteru, že může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu. Vlastník kanalizace je povinen před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu.

Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací, stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní. Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona.

Zneškodňování odpadních vod

Zneškodňováním odpadních vod se pro účely vodního zákona (§ 38 odst. 5) rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle § 38 odst. 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění (srov. § 8 odst. 1 písm. c).

Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod (BAT), kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod.

Specifikaci BAT upravuje pro účely vypouštění odpadních vod do vod povrchových (pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních nejsou BAT závazně zakotveny - konkretizovány) příloha č. 7 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona.

Nakládání s odpadními vodami dle Mgr. Petra Opluštila

V případě realizace nových staveb, či změn stávajících staveb, je zákonnou povinností stavebníků řešit též odvedení a zneškodnění odpadních vod, které vzniknou v rámci užívání těchto staveb. Mgr. Petr Opluštil z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS k této povinnosti uvádí následující:

Vodní zákon v § 5 odst. 3 stanoví následující hierarchii způsobů nakládání s odpadními vodami:

1. odvedení kanalizací;
2. přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, není-li možné odvedení odpadních vod kanalizací;
3. v případě technické neproveditelnosti způsobů podle bodu (i) a (ii) lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schváleném pro jejich zneškodnění.

Decentralizované odvádění a opětovné využití odpadních vod (DESAR)

Pro vyjádření pojmu decentralizované odvádění a opětovné využití odpadních vod se v zahraničí používá akronym DESAR (decentralised sanitation and reuse). Jde o decentralizované řešení nakládání s odpadními vodami v jednotlivých domech. Princip je založený na separaci znečištění u zdroje, na odděleném čištění odpadních vod, jejich opětovném použití a na efektivním hospodaření s dešťovou vodou.

Zkušenosti Povodí Labe s odpadovou legislativou při správě vodních toků

V rámci konference Vodní toky 2023 jsme se zeptali zástupců Povodí Labe na zkušenosti s odpadovou legislativou při správě vodních toků. Jedním ze základních tezí a cílů právní úpravy odpadového hospodářství je totiž zamezení nežádoucí kontaminace životního prostředí odpadními látkami. Právě vodní prostředí je na případné znečištění velice náchylné a ochrana povrchových a podzemních vod je velmi přísně legislativně vymáhána.

Zhruba před třemi lety nabyla účinnosti nová legislativa, týkající se nakládání s odpady.

1. Při těžbě nánosů je materiál těžen buď jako říční materiál, což je legislativní zkratka, vycházející z ust. § 14. odst. 1 písm. b) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „VZ“ či „vodní zákon“), a označující písek, štěrk, bahno, valouny apod., těžené nikoliv jako odpad z koryta vodního toku, případně lze též nánosy těžit jako sediment, pokud hlavním účelem je odstranění tohoto materiálu z konkrétního místa v korytě či z plavební dráhy.
2. Jak jsme uvedli výše, na sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod, správy vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní nebo období sucha nebo rekultivace půdy, pokud nemají některou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů, se zákonná úprava nakládání s odpady nevztahuje.
3. Další nejistotu představuje těžba těch sedimentů, na které se nevztahuje výše popsaná výjimka z důvodu, že je z provozního hlediska nutný jejich odvoz mimo vodní prostředí - stále však splňuje podmínky pro to, aby nebyl považován za nebezpečný odpad. Tento sediment musí být obvykle ponechán na nějaké manipulační ploše jako mezideponii, aby mohl vysáknout a bylo možné ho dále transportovat.
4. Jak jsme uvedli výše, zavádění nové legislativy, týkající se nakládání s odpady, je doprovázeno též ustalováním některých ne příliš definovaných pojmů. Při aplikaci zákonných pravidel tedy musíme ve výše uvedených případech, týkajících se těžby sedimentů z vodních toků a vodních nádrží při správě vodních toků a vodní cesty, hledat způsoby, jak interpretovat tato pravidla v souladu s požadavky a možnostmi praxe.

Tabulka 1. Přípustné hodnoty "p" pro vybrané průmyslové obory

tags: #nakladani #s #odpady #a #odpadnimi #vodami

Oblíbené příspěvky:

• Druhy odpadkových košů
• Boj proti mikroplastům: Strategie
• Odpad z domácnosti a COVID-19
• Definice jednotkové svázané produkce emisí
• Kresba ledního medvěda