Nakládání s odpady v Jihlavě: Legislativa a výzvy

Začátek roku 2026 přináší obcím další zátěž v podobě rostoucích nákladů na skládkování a stále přísnějších požadavků na odklon od skládek. Česká legislativa sice stanovuje konec skládkování využitelných komunálních odpadů až na rok 2030, ale už nyní obce naplno pociťují dopady postupného navyšování poplatků a tlaku na vyšší míru třídění. V mnoha regionech se meziroční náklady na skládkování zvýšily o desítky procent, což nutí samosprávy hledat efektivnější a udržitelnější způsoby nakládání s odpady.

Nová realita po Novém roce

Postupné zdražování skládkovacích poplatků má fungovat jako ekonomický stimul, který obce odkloní od skládek směrem k recyklaci a energetickému využití. V praxi se ale ukazuje, že startovní pozice obcí jsou velmi rozdílné. Zatímco některé samosprávy investovaly do modernizace systému třídění a infrastruktury už v předchozích letech, jiné narážejí na limity rozpočtů, nedostatek zpracovatelských kapacit nebo na to, že legislativa přidává nové povinnosti bez odpovídající podpory státu.

Dopad vyšších poplatků: čísla nejsou vždy vypovídající

Dobře je to vidět na příkladu Jihlavy, která má vlastní svozovou společnost i vlastní skládku. Náklady města se neodvíjejí jen od samotného poplatku, ale především od každoročního poměru mezi odpadem energeticky využitým a odpadem skutečně uloženým na skládce. Tento poměr se výrazně liší rok od roku, takže uvést jedno univerzální číslo by bylo zavádějící. Jihlava tak potvrzuje, že dopady legislativních změn nejsou všude stejné - obce s vlastní infrastrukturou je vnímají jinak než ty, které jsou plně závislé na externích svozových firmách a regionálních zařízeních.

Příprava začala před zákazem

Jihlava i další obce zdůrazňují, že čekat na rok 2030 by bylo krátkozraké. Města proto už několik let investují do zlepšování systému třídění tak, aby byl pro obyvatele pohodlný a zároveň ekonomicky udržitelný. Součástí strategie je také předcházení vzniku odpadu - krok, který je sice na vrcholu hierarchie nakládání s odpady, ale paradoxně může snižovat množství tříděného odpadu a tím i oficiální statistiky. Česká legislativa tento paradox zatím příliš nereflektuje.

Efektivnější svoz jako cesta k vyššímu třídění

Vedle investic do infrastruktury města upravují i samotný systém svozu. Cílem je logistická efektivita a motivace obyvatel k lepšímu třídění. V Jihlavě se jako funkční nástroj ukázalo například zavedení čtrnáctidenního svozu směsného komunálního odpadu od rodinných domů, které vede k vyššímu odklonu využitelných složek. Podobná opatření dnes zavádí i další obce, často rozšiřující třídění až na 10-12 komodit, aby maximálně využily potenciál multikomoditního sběru.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Největší výzva: povinnosti bez systému

Za jednu z největších výzev považují obce skutečnost, že jim přibývají zákonné povinnosti, aniž by byly doprovázeny systémovou podporou státu. Typickým příkladem je povinný sběr textilu. Obce, které měly funkční systém, v němž svozové firmy za umístění kontejnerů platily, se nyní dostaly do opačné situace - musí za vývoz platit samy, zatímco o vysbíraný materiál klesá zájem. Bez zajištěných odbytišť a zpracovatelských kapacit tak povinný sběr ztrácí smysl.

Bez zpracování třídění nefunguje

Zcela zásadní otázkou zůstává dostupnost zpracovatelských kapacit v České republice. Třídění odpadu postrádá smysl ve chvíli, kdy vytříděná komodita nemá další využití. Obce proto volají po podpoře vzniku plně automatizovaných třídicích linek, které umožní kvalitní dotřiďování odpadu z multikomoditního sběru a otevřou prostor pro flexibilnější a ekonomicky efektivnější systémy.

Kraj Vysočina má přes 504 tis. obyvatel. Je zde 704 obcí a z toho je 35 obcí se statutem města. Za poslední desetiletí se ani v tomto kraji nedaří plnit hlavní prioritu odpadového hospodářství, a tou je snižování množství vznikajících odpadů. I zde byly obce postupem času motivovány, aby vykazovaly větší produkci bioodpadů (sekání parků apod.) a započítávaly je do komunálních odpadů. Produkce komunálních odpadů na obyvatele tak zde za posledních 12 let narostla o 37,7 procent na 572,3 kg (podle dat MŽP). Pozitivní je, že se snížila produkce směsných komunálních odpadů (SKO), a to o 12 procent, na 231,5 kg na občana za rok.

V červnu 2023 hodnotila Evropská komise jednotlivé členské státy ve vztahu k možnému splnění cílů oběhového hospodářství. Mimo jiné v hodnotící zprávě zaznělo také to, že členské státy musí významněji přidat ve svém snažení redukovat vznik zbytkových směsných komunálních odpadů. Do roku 2030 mají státy podle Akčního plánu Evropské komise pro oběhového hospodářství snížit množství vznikajícího směsného komunálního odpadu na polovinu ve srovnání s rokem 2020. V případě kraje Vysočina by to tedy znamenalo snížení produkce SKO na cca 117,5 kg na občana a rok.

Krajské město Jihlava má kvalitní systém separace a má dobré výsledky. Občané města přistupují k třídění aktivně již řadu let a rok od roku se daří dosahovat vytřídění většího počtu druhotných surovin. Jihlavané rovněž odmítli stavbu spalovny směsných komunálních odpadů s tím, že město chce naplnit cíle oběhového hospodářství.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Podobně jako u dalších krajů, si můžeme legislativní cíle promítnout do konkrétních čísel pro tento kraj. Podobnou analýzu si potřebují aktuálně udělat všechny obce a města, aby si stanovily cestu, jak splnit své zákonné povinnosti pro další roky. Pokud využijeme čísla MŽP, pak obce a občané v tomto kraji produkují ročně celkem 288 439 kg komunálních odpadů. Pro splnění zákonných cílů třídění, které mají obce závazně stanoveny musí z uvedeného celkově vznikajícího množství, být v roce 2035 cca 201 907 tun komunálních odpadů vytříděno a připraveno pro další recyklaci. Zbývá cca 86 531 tun komunálních odpadů.

S ohledem na vysoký stupeň vytřídění se zde již jedná o hůře využitelnou směs s vyšším podílem nevyužitelné frakce, a to ani energeticky. V této frakci jsou rovněž zastoupeny odpady jako popel, nespalitelné zbytky, sutě, apod. Tyto nevyužitelné, avšak pro životní prostředí rizikové odpady, je možné dle platné legislativy uložit do zabezpečeného zařízení, neboť pro ně zatím není reálné a pro životní prostředí přínosné využití. Jejich množství pro uložení však nemůže dle zákona překročit 10 %. To v případě kraje Vysočina dělá u komunálních odpadů cca 28 844 tun. Méně jich však, s ohledem na faktickou kvalitu těchto zbytků a jejich podíl v odpadu, s jistotou nebude.

Zbývajících cca 57 687 tun přetříděných odpadů bude moci být energeticky využito pro výrobu energie a tepla například ve formě paliv z odpadů, jak se již nyní děje třeba na severní Moravě.

V poslední době starostové stále častěji srovnávají svá čísla o produkci komunálních odpadů své obce s čísly průměrovanými za celou ČR, která vykazuje Ministerstvo životního prostředí. Velmi často se setkáváme s dotazy, proč jsou čísla MŽP za komunální odpady tak vysoká, když zásadní většina obcí na produkci výkazovou ministerstvem (cca 590 kg/os/rok) v žádném případě nedosáhne, ani se jí nepřiblíží. Chtějí znát jména těch obcí, kde je produkce odpadů o tolik vyšší, aby finální průměr za ČR mohl být úměrný s čísly MŽP. Dříve byla data za jednotlivá katalogová čísla a územní jednotky k dispozici na internetu a každý si tak mohl národní data ověřovat různými filtry, které si definoval. V mezičase však MŽP tato data z webu znepřístupnilo.

Od roku 2030 nebude možné skládkovat směsný komunální odpad. Jihlava proto počítá s tím, že jej bude vozit do nové teplárny ve Žďáru nad Sázavou. Konec skladování směsného komunálního odpadu, který má v Česku začít platit od roku 2030, nutí města hledat nové cesty, jak s odpadem naložit. Jednou z nich je plánovaná Teplárna Jihlavská. Podle vedení města Jihlavy je klíčovým přínosem projektu především poloha plánované teplárny. Žďár nad Sázavou představuje pro Jihlavu nejbližší dostupnou variantu s dostatečnou kapacitou pro energetické využití odpadu. Významné je také umístění teplárny na okraji města u nového obchvatu, díky čemuž nebude nutné, aby nákladní doprava projížděla centrem města. „Projekt připravujeme společně s dalšími městy a obcemi. Jsme rádi, že se nyní posouvá do fáze realizace,“ sdělil mluvčí města Radovan Daněk.

Čtěte také: Informace o kompostování

Provozovatelem bude společnost Satt. Spalovat má zbytkový komunální odpad, biomasu i čistírenské kaly. „Závazné pro nás je, aby minimálně sedmdesát procent paliva tvořila biologicky rozložitelná složka,“ upřesnil ředitel společnosti Satt Petr Scheib. Součástí areálu by měla být i dotřiďovací linka, která z odpadu oddělí kovy, sklo nebo další recyklovatelné materiály. Samotný provoz má podléhat velmi přísným emisním limitům.

Energetické využití odpadu bude oproti současnému skládkování pravděpodobně o něco dražší. Zároveň ale nebude možné po roce 2030 ve stávajícím režimu pokračovat. „Určité navýšení nákladů očekáváme. Nemělo by však být nikterak dramatické. Město zároveň zdůrazňuje, že rozšiřování otevírací doby sběrných dvorů, řešení bioodpadu nebo podpora domácího kompostování s projektem teplárny přímo nesouvisí a bude pokračovat i nadále.

V minulosti se v Jihlavě uvažovalo i o vybudování vlastní spalovny odpadu. Diskutovalo se o ní během krajských debat o odpadovém hospodářství a proběhlo i neplatné referendum kvůli nízké účasti. Tato varianta měla přinést lokální využití tepla a snížit přepravu odpadu, město se jí však v současné době dál neprosazuje. Místo toho Jihlava spolupracuje se Žďárem nad Sázavou. „Takové zařízení bude v budoucnu nezbytnou součástí moderního odpadového hospodářství, zejména s ohledem na blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu,“ uvedl Daněk.

Plánovaná teplárna má mít kapacitu až čtyřicet tisíc tun odpadu ročně. Zaměstnat by měla třicet až čtyřicet lidí a její provoz by měl znamenat příjezd zhruba deseti až patnácti nákladních vozů denně. Celková investice přesáhne 1,6 miliardy korun. Předpokládaný začátek výstavby je plánovaný na rok 2028. Následovat by pak měl zkušební provoz.

V úterý 2. listopadu proběhlo 22. zasedání Zastupitelstva města Jihlavy.

• odsouhlasili navýšení finančního fondu odboru životního prostředí do rozpočtu města, a to o 3,9 milionů korun na příští rok.
• odsouhlasili výstavbu 19 kontejnerových stání v Jihlavě v průběhu příštího roku na těchto ulicích: ul. Březinovy Sady 9, ul. Červené Domky, Popice, křižovatka ul. Nové Sady - Letní, ul. Sluneční, Heroltice náves, Heroltice 21, ul. Sukova 4, ul. Helenínská 103, křižovatka ul. Resslova - Sokolovská, ul. U Koželuhů, Hruškové Dvory, ul. Telečská, ul. Brtnická, ul. Kollárova 28, ul. Plukovníka Švece, ul. U Hřbitova 48, křižovatka ul. Kamenná - Náhorní, křižovatka ul.
• schválen plán údržby těchto prací, který by měl údržbu zajišťovat od roku 2023.
• také údržbu dvou městských hřbitovů - ústředního a na Kalvárii. se starají také o Malý a Velký Heulos nebo další městské parky.
• legislativa a zvyšuje se množství odpadů.
• obecní vyhlášce a navýšili poplatek na 804 Kč za rok. uplatit slevu ve výši 100 Kč na poplatníka.
• schválen na roky 2020 a 2021. 2021 a nová Strategie bude vydána až na konci tohoto roku. důvodem dnešního schválení prodloužení plánu.
• dostačující. rozšířit bude potřeba. prostor místo kompostárny zabere skládka.
• hlasovalo v tajné volbě 32 zastupitelů. platné a jeden zastupitel se zdržel hlasování.

tags: #nakládání #s #odpady #Jihlava #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti ekologických izolací
• Recyklace baterií v Evropě
• Likvidace autovraků Znojmo a okolí
• Přírodní poklady Jeseníků
• Neživá příroda - test pro 9. třídu