Nakládání s odpady ve velkoměstech: Problémy a řešení

Neustále se zvyšující množství odpadů, včetně bioodpadů, vyvolává vážné problémy v moderní společnosti, např. plnění skládek komunálních odpadů, jež následně produkují skleníkové plyny. Aby se společnost s tímto problémem vypořádala, zavádí legislativa některých členských států Evropské unie (EU) včetně České republiky (ČR) nové povinnosti na podporu předcházení vzniku odpadů, jejich důkladnějšího recyklování a využívání. V roce 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství, který představuje směrnice pro mnoho zemí týkající se obnovitelných zdrojů a odpadů. V některých případech však současná opatření nestačí.

Způsoby sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) mají nejen v EU velký význam z hlediska ochrany životního prostředí a udržitelného hospodaření s odpady. Biologicky rozložitelné odpady (BRO) zahrnují organický odpad, jako jsou potravinové zbytky, zahrádkářský odpad, listí, kávová sedlina a další organické materiály, jež mohou být přirozeně rozloženy mikroorganismy.

Regionální řešení nakládání s odpady

Milan Havel, odpadový expert z Arniky, představuje výhody, které by přineslo regionální řešení nakládání s odpady v České republice. Havel jako zásadní problém současného systému vidí to, že odpady řeší každá obec individuálně.

„Podle mě je to jediné řešení, které by vedlo k efektivnímu hospodaření a snížení produkce zbytkových odpadů,“ konstatuje Milan Havel. Výhody regionálního řešení odpadů shrnul do následujících bodů:

• Řešení odpadů z podnikatelské činnosti: Systémově by se někdo zabýval celým územím. Řešil by se odpad jednak z obcí, jednak ze živností. Odpad z podnikatelské činnosti v současnosti visí tak trochu ve vzduchu.
• Často chybí odborník na odpady: Téma odpadů je technicky náročné, mnoho obcí mu rozumí velmi povrchně.
• Jednodušší evidence: Zjednodušila by se evidence odpadu. V ČR je mnoho malých obcí, produkce se často rozpočítává podle objemu svezených i nasmlouvaných nádob. To nejsou přesná data.
• Jeden typ poplatku: V zahraničí mají obvykle i v celém regionu jeden typ poplatku. Mimo jiné tím předchází odpadové turistice. U nás se to liší obec od obce.
• Jednodušší plánování: Jeden systém se lépe plánuje. Je tedy i jednodušší pro svozovou firmu, což může mít i ekonomické dopady. V řadě obcí jsou dnes už větší náklady na odpadové hospodářství než v třeba v severní Itálii, kde zavedli Zero WASTE.
• Výdělečná RE-USE centra: V rámci regionálního řešení lze řešit i REUSE centra. V ČR vznikají chaoticky, počítá se automaticky s tím, že si na sebe nevydělají a že je obce budou dlouhodobě dotovat.

Legislativní rámec a cíle

Směrnice o skládkách odpadů - v článku 5 stanovuje množství BRKO, které mohou členské státy ukládat na skládky v jednotlivých letech (v %). V současnosti platí, že maximální množství BRKO ukládaných na skládky mělo dle směrnice v roce 2020 činit nanejvýš 35 % hmotnosti z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Směrnice o odpadech - v článku 22 stanovuje povinnost zavést nejpozději do 31. Na národní úrovni je již nyní stanoven zákaz ukládání BRO a výstupů z jeho úpravy nebo zpracování, a to v § 41 odst. 3 písm. V bodě D přílohy č. 4 k vyhlášce č.

Jednou ze zásadních povinností, jež ovlivní třídění bioodpadů v obcích, je povinnost obcí v následujících letech předávat stále vyšší procento využitelných složek komunálních odpadů k recyklaci (od roku 2025 60 %, od roku 2030 65 % a od roku 2035 70 %).

Zkušenosti ze zahraničí

Při analýze publikací o způsobech třídění a sběru BRO v obcích bylo nalezeno celkem 199 558 odkazů v databázi Web of Science. Z rešerše odborné literatury vyplývá, že mezi země, které se již více než 15 let spoléhají na oddělené systémy sběru a zpracování biologických odpadů, patří např. Rakousko, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Flandry v Belgii, Švédsko a Norsko.

Rakousko

Rakousko má rozvinutý systém sběru bioodpadů s přibližně 70% pokrytím obyvatelstva. Rakušané vyhodí pětinu všech potravin, které si koupí, z čehož ztrátě 14,5 %, která činí v přepočtu jednu miliardu eur ročně, se dá částečně nebo zcela vyhnout. Občané mají k dispozici spe­ciální sběrné nádoby na bioodpad, které jsou rozmístěny v obcích a na veřejných prostranstvích, pravidelně vyváženy a jejich obsah zpracováván pomocí kompostování. Motivací pro obyvatele je zejména vysoká informovanost a osvěta o důležitosti třídění a recyklace odpadů, což vede k vysoké míře zapojení.

Švýcarsko

Švýcarsko má dlouholetou tradici třídění odpadu a BRO tvoří důležitou část systému, přičemž kompostování je běžným způsobem zpracování těchto odpadů. Intervenci - podporu spotřebitelů v recyklování. Součástí intervenčního plánu je aktivní snaha o (a) zpřístupnění a snadné využívání recyklačních infrastruktur obyvatelstvem a (b) umožnění občanům, při správném třídění, zdarma nakládat s odpady, tj. Edukaci spotřebitelů - přenesení konečné zodpovědnosti na producenta podle principu - „Náklady na likvidaci odpadů nese ten, kdo je produkuje“.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Německo

V Německu se uplatňuje přístup „Gelber Sack“, což je systém, kdy jsou různé druhy odpadů baleny do speciálních žlutých pytlů a pravidelně vyzvedávány. Významnou motivací pro obyvatele je systém refundace poplatků za vracení obalů, což stimuluje správné třídění odpadů. Německo je známo svým vyspělým a pečlivě organizovaným systémem třídění odpadu.

Nizozemsko

Nizozemsko klade velký důraz na recyklaci odpadu. BRO jsou zde sbírány a zpracovávány s cílem minimalizovat jejich dopad na životní prostředí. V Nizozemsku se často používá systém „gescheiden afvalinzameling“, což znamená oddělený sběr odpadů. Občané mají k dispozici samostatné sběrné nádoby na bioodpad, které jsou pravidelně vyváženy. Země investuje do kampaní zaměřených na osvětu a edukaci obyvatelstva, což pomáhá zvýšit povědomí a zapojení do třídění odpadů.

Flandry (Belgie)

Flandry jsou regionem v Belgii s velmi vyspělým systémem třídění odpadu, kde je oddělený sběr BRO povinný. Občané mají přístup k nádobám na bioodpad, jež jsou pravidelně vyváženy a kompostovány. Důležitou součástí úspěchu je aktivní zapojení místních komunit a obcí, jež propagují třídění a informují o výhodách recyklace.

Švédsko

Ve Švédsku je nejméně preferovaným řešením ukládání odpadu na skládky. Preferovanou možností je předcházet vzniku odpadu a znovu používat a opravovat produkty. Pokud odpad přesto vznikne, hlavním cílem je recyklace materiálů. Švédsko patří mezi přední země EU v oblasti nakládání s BRO. Povědomí a obětavost občanů Švédska je klíčovým faktorem úspěchu, který vedl k tomu, že Švédsko je považováno za jednoho z globálních lídrů v oblasti udržitelného nakládání s odpady.

Velkoobjemové kontejnery

Velkoobjemové kontejnery představují nepostradatelné vybavení pro efektivní nakládání s odpady a přepravu různých materiálů. Společnost Meva a.s. se mimo jiné zabývá výrobou a dodáním kvalitních ocelových kontejnerů, které jsou navrženy pro dlouhodobé a intenzivní využití v nejrůznějších odvětvích.

Čtěte také: Informace o kompostování

Typy kontejnerů

• Kontejnery AVIA
• Kontejnery ABROLL
• Vanové kontejnery

Velkoobjemové kontejnery s integrovaným lisem

Moderní trendy v oblasti nakládání s odpady přinášejí inovativní řešení v podobě kontejnerů s integrovaným lisovacím mechanismem. Společnost Pöttinger se specializuje na výrobu pokročilých velkoobjemových kontejnerů vybavených hydraulickým lisem, který výrazně zvyšuje efektivitu nakládání s odpady.

Klíčové aspekty pro efektivní třídění BRO

Z výše uvedeného vyplývají následující klíčové aspekty nutné k zajištění plnění povinností v třídění BRO:

• Finanční pobídky a sankce
• Motivace, komunikace a edukace obyvatel
• Represe
• Donášková vzdálenost
• Hygiena sběru
• Vliv teploty
• Častý a pravidelný vývoz sběrných nádob
• Venkovní vs. vnitřní kontejnery

Příklady dobré praxe v českých městech

Příbor

Nakládání s komunálními odpady v Příboře zajišťují Technické služby města Příbora, příspěvková organizace. V roce 2019 končila víceletá smlouva se společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.

„Nyní svážíme tímto autem dvakrát týdně plast a papír, jedenkrát směsný komunální odpad celoročně a bioodpad dle období. Od dubna do listopadu dvakrát týdně ze sídlišť a zahrádkářských osad velké nádoby 770 l a co 14 dnů od rodinných domů nádoby 240 l.

Písek

Nakládání s komunálními odpady v Písku zajišťují Městské služby Písek. Městu to zajišťuje surovinu v perfektním stavu. Nenajde se zde plastový sáček, což je častý jev u anonymních sídlištních zástaveb. V exponovaných místech doplňuje město 1 100 l nádoby na bioodpady.

„Svoz odpadů, zeleň apod. by vždy měly být pod patronací města. Město nemusí vlastnit 100 %, ale měly by mít více než 50 %,“ říká Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Písek.

Litovel

Komplexní odpadové hospodářství města Litovle a okolních obcí zajišťuje firma FCC Litovel. Firma FCC Litovel, s.r.o. byla založena v srpnu 2001.

„Za jednu z hlavních výhod považuji, že díky společnému podniku máme vliv na chod firmy. Jsme tak schopni pružně reagovat na požadavky našich občanů, živnostníků a firem v našem regionu.

Inspirace ze světa: Nové způsoby, jak zatočit s odpadem

Hledat řešení, jak opětovně a efektivně využívat různé druhy odpadu, je velkou výzvou pro celý svět. A inspirace dobrými nápady není nikdy dost.

Skládkování odpadu dává řecký ostrov stopku

Malý ostrov Tilos, ležící na východě Egejského moře, rozhodl se totiž veškerý svůj odpad opětovně využívat a nadobro tak uzavřít tamní skládku odpadu.

Před začátkem projektu o nulovém odpadu směřovalo na skládku Tilu 87 % veškerého odpadu.

Jak filtrovat mikroplasty?

Čínští a kanadští vědci naštěstí přišli na způsob, jak odstranit mikroplastové částice alespoň z pitné vody. Jediné, co výzkumníci k výrobě speciálního filtru potřebují, je ovoce a dřevo.

V ovoci se nacházejí tzv. třísloviny, které dávají plodům nežádoucí chuť, pokud ještě nejsou zralé. Těmito tříslovinami v laboratoři při chemickém procesu obalí piliny a vznikne tak užitečný nástroj, který dokáže vodu zbavit až 99,9 % mikroplastů.

Hygienické vložky z banánových rostlin

V Indii už je v plném proudu výroba hygienických vložek ze stonků banánovníku! Získaná vlákna z banánových stonků slouží k výrobě neprosakující látky, která je podobná bavlně. Jejím vrstvením vzniká výsledný hygienický výrobek.

Jedno je jisté - odpad v přírodě nikdy nedělá nic dobrého. Ještě že přicházíme na stále nové způsoby, jak odpad využít anebo, ještě lépe, předcházet jeho produkci.

tags: #nakladani #s #odpady #ve #velkomestech #problemy

Oblíbené příspěvky:

• Více o domech v přírodě
• Srovnání emisí: elektromobily vs. elektrárny
• Jak se zbavit myší ekologicky
• Ubytování v přírodě v Lužci
• Průvodce poplatky za odpad