Nakládání s textilními odpady a legislativa

Ekologické podnikání není jen trendem dnešní doby, ale je to také nezbytnost pro budoucí život na naší planetě. Evropská komise se mimo jiné dlouhodobě zaměřuje na odpady a legislativu s nimi spojenou. Evropská unie přijatými opatřeními reaguje na zhoršující se stav životního prostředí. Cílem je prodloužit životnost zboží a snížit množství vyprodukovaného odpadu.

Jedním z klíčových indikátorů udržitelného rozvoje je uhlíková stopa. Výhodou tohoto ukazatele je univerzálnost, dá se stanovit na různých úrovních - od mezinárodní, přes národní a místní, až po úroveň jednotlivců či samotných výrobků a služeb. Uhlíková stopa udává množství emisí CO2 vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit, tzn. souhrnnou spotřebu energií, materiálů a služeb. Představu si můžete udělat z výpočtů uhlíkové stopy bydlení, dopravy, jídla, produkovaných odpadů a textilu na obyvatele Prahy.

Nejvyšší uhlíková stopa vyšla u jídla, asi 2 t CO2 e/občan/rok. Na druhém místě byla uhlíková stopa bydlení, cca 1,5 t CO2 e/ob/rok. Na třetím místě se umístila doprava s uhlíkovou stopou cca 1 t CO2 e/ob/rok. U odpadů byla uhlíková stopa cca 750 kg CO2 e/ob/rok. Uhlíková stopa podniku odpovídá přímým a nepřímým emisím spojeným s fungováním firmy. U jejich činností je důležitá uhlíková stopa produktu, která zahrnuje emise skleníkových plynů vzniklé během životního cyklu výrobku - od výroby po likvidaci odpadu.

Velké dopady na životní prostředí má spotřeba a nakládání s plasty. Vysokou uhlíkovou stopu má ale i oblečení a další textilní výrobky. V případě, že v ČR na jednoho obyvatele spotřebujeme 20 kg oblečení, textilu a koberců za rok, pak uhlíková stopa této spotřeby je 500 kg CO2 e/ob/rok.

Legislativa a nakládání s textilními odpady v EU

Během posledních dvaceti let zlepšila řada evropských států nakládání s odpady. V roce 1995 bylo evropskými státy na skládky ukládáno asi 64 % komunálních odpadů, o pět let později byl průměr snížen na 55 %. Míra recyklace činila 25 %, ta se do roku 2016 zvýšila na 46 % a ukládání odpadu na skládky se naopak snížilo na 24 %. Stále jsou ale velké rozdíly mezi jednotlivými státy.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

V květnu roku 2018 přijala Rada Evropy balíček předpisů o odpadech, v němž jsou stanovena nová pravidla pro nakládání s textilními odpady a právně závazné cíle pro jejich třídění a recyklaci. Do 1. ledna 2025 budou členské státy povinny zavést tříděný sběr textilu. Komise ve své Strategii pro udržitelnost textilního průmyslu zformulovala požadavky na udržitelnost textilních výrobků.

Veškerý textil by měl mít dlouhou životnost (tzv. slow fashion), být recyklovatelný, vyrobený z recyklovaných vláken a neobsahovat nebezpečné látky. Do roku 2030 chce Evropská unie zajistit, aby se na její trh dostal jen takový textil, který neobsahuje žádné nebezpečné látky a byl vyroben s respektem k sociálním právům. Za tímto pojmem se skrývá větší odpovědnost společností za svůj výrobní řetězec včetně toho, kdy se z jejich oděvů stane odpad.

Po roce 2030 bude vyžadováno dodržení limitu minimálního množství recyklovaných vláken, mluví se také o zákazu ničení neprodaného zboží. Hodnotit se bude i environmentální dopad, odolnost nebo to, jak snadno se dá konkrétní kus opravit. Zboží bude označeno škálou A až G podobně jako u elektrických spotřebičů nebo u energetické náročnosti budov. Zdá se, že můžeme doufat v renesanci jména českého textilu.

Textilní sektor čekají v nejbližší době zásadní environmentální změny: od roku 2025 budou muset členské státy zajistit tříděný sběr textilu a Komise vydala Strategii pro udržitelnost textilního průmyslu. V ní se snaží zformulovat své požadavky na udržitelnost textilních výrobků: veškerý textil by měl mít dlouhou životnost, být recyklovatelný, vyrobený z recyklovaných vláken a neobsahovat nebezpečné látky.

Cirkulární ekonomika a textil

Oběhové textilní hospodářství je často definováno jako bezodpadový neboli zero waste koncept - po vzoru přírodních ekosystémů navrhuje uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a vytváření udržitelných produktů a služeb. Již dříve označila Evropská komise v Novém akčním plánu oběhového hospodářství textil za prioritní kategorii, a to na základě jeho „oběhového potenciálu“.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Jsou zde představeny tři cesty ke zvýšení oběhovosti, tj. zvýšení udržitelnosti používaných materiálů, vylepšený sběr, opětovné použití a recyklace textilu, a k tomu ještě efektivní kontrola emisí tzv. Také společnost Lindström je založena na cirkulárně ekonomickém přístupu díky opětovnému využívání a opravování opotřebovaných pracovních oděvů a upřednostňování pronájmu oděvů před prodejem.

Iniciativy a řešení

Stále více se prosazují i nové způsoby používání textilu, například pronájem oblečení jako servisní služba, s možností jeho vrácení a s garancí oprav. Můžete si dokonce představit, že bude existovat něco jako předplatné oblečení.

Vědci ze švédské Lund University přišli na metodu, která dokáže ekologicky přeměnit bavlnu na sacharidy a ty potom na textilní materiály (spandex nebo nylon), vhodné na šití nových oděvů. Zjistili totiž, že některé látky z vyřazeného textilu mohou mít i po dlouhodobém používání stále tak silná vlákna, že se dají opakovaně využít. Což se sice už děje, ale jen velmi málo.

Vědci přišli na způsob, jak rozložit vlákna v bavlně (celulózu) na menší části. Využili přitom kyselinu sírovou, v níž se textil namáčí a následně spolu s vodou zahřívá na vysoké teploty. Výsledkem tohoto procesu je glukóza ve formě čistého, žlutě zbarveného roztoku.

Sběr použitého oblečení společností LPP

Polská oděvní společnost LPP zavádí možnost předat nošené oblečení v prodejnách svých značek na zahraničních trzích. Už v únoru se akce rozběhne na Slovensku, v České republice a ve Velké Británii a postupně zahrne další země, kde jsou otevřeny prodejny LPP. Dosavadní iniciativa probíhala v síti kamenných prodejen společnosti v Polsku. Opatření, která společnost přijala, jsou v souladu se směrnicí Evropské unie zavádějící povinný tříděný sběr textilu, který bude vyžadován od roku 2025.

Čtěte také: Informace o kompostování

Společnost LPP realizuje sběr použitého oblečení libovolných značek už od roku 2018. Zpočátku se mu věnovala ve vybraných prodejnách Reserved a postupně ho rozšiřovala o další značky a lokality v Polsku. V loňském roce iniciativa obsáhla celou síť kamenných prodejen v Polsku, kde se díky spolupráci se Společností pomoci sv. bratra Alberta oděvy v dobrém stavu předávají lidem v krizi bez domova. Ostatní oblečení se třídí za účelem finálního zpracování.

V současnosti LPP rozvíjí sběr i na zahraničních trzích, když ho od února realizuje ve svých prodejnách na území Slovenska, České republiky a Velké Británie. Během dalších fází se rozšíří do dalších zemí, kde jsou v provozu prodejny značek patřících do skupiny.

Iniciativa LPP je v souladu se směrnicí Evropské unie, která byla vyhlášena loni v červenci a která členským státům ukládá povinnost zavést rozšířenou odpovědnost výrobců, včetně ustanovení o odděleném sběru a řádném třídění textilního odpadu. V současnosti se v Evropské unii vytřídí jen o něco málo více než 2 mil. tun oblečení a textilních výrobků, což je cca 38 proc. oděvů uvedených na trh.

Změny plynoucí ze směrnice mají postupně navyšovat realizaci tříděného sběru textilu a zavést převzetí zodpovědnosti výrobci v oblasti nakládání s textilním odpadem. To bude zahrnovat také nutnost nést náklady spojené se sběrem a tříděním oblečení, jeho přepravou, přípravou na sekundární využití, recyklaci nebo řádnou likvidaci výrobků, a také s podáváním zpráv, edukováním zákazníků a podporou inovací, především v rozsahu rozšiřování míry recyklace textilu. Tříděný sběr textilního odpadu bude probíhat po celé Evropské unii od 1. ledna 2025.

Společně s rozšiřováním sběru mimo Polsko představovaly pro LPP výzvu právní aspekty spojené se specifiky místních trhů a efektivní organizací sběru. To otevřelo pole pro spolupráci společnosti s uznávanými organizacemi působícími v oblasti sekundárního oběhu oblečení, jako je Ubrania Do Oddania v České republice nebo Ekocharita na Slovensku. Protože společnost působí i mimo Evropskou unii, rozhodla se spustit sběr i na britském trhu, kde ji v tom podporuje Yellow Octopus Group.

V rámci probíhajícího sběru v obchodech LPP lze odevzdávat oblečení, obuv a doplňky libovolné značky, které se následně třídí a předávají dále, podle hierarchie zacházení s textilními odpady. V závislosti na stavu shromážděných předmětů se tyto dostávají na sekundární trh, podstupují upcyklaci nebo směřují k recyklaci. Věci, které lze dále používat, jsou partnery osvěženy a uvedeny do druhého oběhu. Část zisku pocházející z každého kilogramu nashromážděného oblečení je určena na charitativní cíle, k čemuž dochází např. v Polsku, České republice a na Slovensku.

Polský výrobce zamýšlí, že shromážděné oděvy z polyesteru budou znovu využity technologií textile-to-textile, což se také shoduje s východisky směrnice Evropské unie o odpadech, která poukazuje na nutnost že daný obor musí financovat vývoj nových technologií recyklace a třídění. Už v roce 2022 firma navázala spolupráci s polským start-upem Use Waste, který se na zakázku firmy věnuje vývoji inovativní metody výroby příze z polyesterových textilních odpadů. V současnosti projekt vystoupil z laboratorní fáze a probíhají další práce na technologii textile-to-textile. Jen v roce 2023 firma na tento účel vynaložila 1 mil. PLN.

tags: #nakladani #s #textilnimi #odpady #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečný odpad a živnostníci
• Jaký koš na tříděný odpad?
• Odvětrání potrubí odpadu
• Inspirace pro interiér s mořskými fototapetami
• Bezpečnost vozidel s předností jízdy