Národní Park Šumava: Ohrožení Území a Problémy


08.12.2025

Národní park Šumava čelí řadě výzev, které ohrožují jeho jedinečnou přírodu a ekosystém. Mezi nejpalčivější problémy patří bezohlední sběrači borůvek, spory o zonaci a ochranu přírody, a také dopady kůrovcové kalamity.

Bezohlední Sběrači Borůvek

Národní park Šumava má problémy s bezohlednými sběrači borůvek. Organizovaná skupina tam v klidovém území opakovaně trhala lesní plody a nasbírala stovky litrů. Borůvek je v nížinách málo, strážci tak evidují na území národního parku takové případy častěji než v minulých letech. Za tři týdny uložili pokuty přes 250 tisíc korun.

V klidovém území národního parku Šumava strážci jezdí na obhlídku místa, na kterém před několika dny přistihli velkou rodinu. „Našli jsme tady skupinu deseti lidí, která měla nasbíráno přibližně 300 litrů borůvek,“ uvedl vedoucí strážního obvodu Modrava Ivo Trzskalik. Místo v močálu jim zřejmě někdo vytipoval. Vjezd i vstup do lesa je tu přitom zakázaný. „Tato skupina byla organizovaná, byli přistiženi už po několikáté,“ dodal strážce.

Po domluvě a nižších pokutách udělili strážci dvěma řidičům nejvyšší pokuty za 50 tisíc korun, sběračům po dvaceti tisících. Celé skupině za poslední tři týdny dohromady udělili peněžité tresty za více než čtvrt milionu. V této oblasti Šumavy žije kriticky ohrožený tetřev hlušec. Lesní plody jsou jeho potravou. „Borůvka je pro tetřeva zdroj energie, aby dokázal přežít přes zimu,“ vysvětlil vedoucí strážní služby Vít Chlada.

Skupina sběračů poničila některé keře - přijeli autem a stopy nechali i na lesní cestě. „Prorazili olejovou vanu a za nimi zůstala několik metrů dlouhá olejová skvrna,“ řekl mluvčí národního parku Jan Dvořák. Sběrači se v zakázaných oblastech objevují letos častěji. I proto, že borůvčí v nížinách pomrzlo. Situace se ale v posledních dnech zlepšila.

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

Zonace a Ochrana Přírody

Národní park má příliš mnoho hranic / zón / režimů. Národní park Šumava je obklopen velkou chráněnou krajinnou oblastí a Ramsarskou zónou. Kromě velmi komplikované zonace a fragmentace 1. vrstva ochrany skládající se z tzv. Složitost zonace byl pro účastníky mise velmi obtížně pochopitelný. I lidem, kteří se v problematice orientují, například předsedu Rady NP, byly některé záležitosti nejasné, natož běžným občanům.

Podmínky dovolí). A jejich dosažení jsou v naprostém chaosu. Skutečná a profesionální komunikační strategie schází. Zkracovány a z kontextu vytrhávány citace a vznikne verbální násilí. Zonace - bezzásahová zóna.

Správci parků sami budou muset porušovat stále více bezzásah: je třeba přírodu stabilizovat smíšeným lesem, lesem odolnějším suchu: tak se příroda sama vyvíjí, boj proti tomuto vývoji a zafixování nevhodného stavu, který nedpovídá současným podmínkám, je proti přírodnímu zákonu adaptace. Je třeba více zachycovat vodu - i jezírka mohou zarůst, mohou se naplnit bahnem. Udržovat diverzitu, jinak nám vznikne jen křovím zarostlá krajina. Nestačí jen mrtvé dřevo na zemi - vykácíme-li les, toto dřevo vyschne a ztratí svoji funkci, jsou třeba i staré dlouhověké stromy, odumírající nahnilé stromy : prostě vše v přírodě má svoji funkci, tak jako přírodovědci bojují o záchranu druhů a proti uniformitě, je třeba bojovat o pestrost přírody.

NP a bezzásahové oblasti jsou potřebné, ale jen tam, kde není potřeba žádný zásah, jinak nemají smysl. NP je součást celé přírody, nelze ho vyjmout. Tak jak příroda progresivním nástupem činností člověka se ochuzuje a je ničena, tak více je třeba ji podporovat tam, kde to jde, ne zafixovat neblahý stav, uniformitu. Lze to dělat na pár hektarech (Boubínský prales) ale ne na celém NP- typický příklad Křivoklátsko, krásná oblast právě díky zásahu člověka. A tento zásah, stále do budoucna větší a rozsáhlejší budou potřebovat všechny NP.

Kůrovcová Kalamita

Existují podstatné rozdíly v interpretaci fluktuací populace kůrovce. Příčiny lze pravděpodobně vysvětlit kombinací obojího. Důsledky kůrovcové kalamity na Šumavě jsou stejně tak předmětem rozdílné interpretace. Populační exploze kůrovce v 90. letech ve střední Evropě. Z dokumentace poskytnuté správou NP a dalšími kompetentními orgány. Zkracovány a z kontextu vytrhávány citace a vznikne verbální násilí v souvislosti s nedávnou kůrovcovou kalamitou.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Na konci 90. let 20. a v prvních letech 21. dekádách. Byly provedeny holoseče v jeho centrální části podél hranic. Nejodolnější a tudíž na místní podmínky nejlépe adaptované genotypy. Lesem (nikoliv smrkovou monokulturou). Po zjištění napadení kůrovcem. Mimo zón označených za bezzásahové. Vždy součástí ekosystému.

Intenzívní debata odborníků neproběhla. Problém kůrovce byl prezentován pochybně. Obce si přejí radikální zásahy proti kůrovci. Řešení kůrovce v 1. zóně vedla ke zhroucení celého ekosystému. Kůrovcovou kalamitou. Během uplynulých 7 let. Kalamitu nečekal, proto o ní vedení vůbec neuvažovalo. Zavedl zásahový přístup i v jádrové zóně.

Je třeba hubit. Se obvykle usazuje v oslabených jehličnatých (smrkových) porostech. Se obvykle usazuje v oslabených jehličnatých (smrkových) porostech. Ipstypographus L je větší evropský kůrovec smrkových porostů. V Evropě a severní Asii, kde škodí smrku ztepilému, Picea abies. Sanitární pásmo). Stromy se porazí a odstraní.

Doporučení a Budoucnost NP Šumava

Národní park Šumava mílovými kroky směřuje do rodiny celosvětově uznávaných národních parků, jako je například Yellowstone, Serengeti, nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les. Pokud v blízkém budoucnu dosáhne Šumava 75 procent území ponechaného přírodním procesům a získá certifikaci mezinárodně uznávaného národního parku, bude společně s Bavorským lesem celosvětově výjimečným chráněným územím.

„Už nyní tvoříme společně s Bavorským lesem ucelené a propojené bezzásahové území o rozloze bezmála 350 km2. Dalších více než 130 km2 divočiny leží na další části území Národního parku Šumava a čeká na propojení s touto velkou centrální oblastí. Šumava s Bavorským lesem je tak největším divokým lesním územím ve střední a západní Evropě,“ připomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Čtěte také: Národní úprava odpadového hospodářství

Bezmála pětatřicet let existence NP Šumava prokázala, že ponechávání velkého území přírodním procesům má v podstatě pouze pozitivní výsledky. Existence NP Šumava přitom potvrdila, že přírodních, bezzásahových zón se není třeba obávat. Přirozená obnova lesa po velkoplošném rozpadu funguje lépe, než obnova lidskou rukou.

Takového možného scénáře se obávají zástupci sousedního Národního parku Bavorský les, který by přerod národního parku na fakticky hospodářské lesy negativně ovlivnil. „Obě chráněná území tvoří největší souvislé lesní chráněné území ve střední Evropě. Chráněné lesy o rozloze přes 920 km² mají mimořádnou ekologickou hodnotu a poskytují životní prostor celé řadě vzácných druhů živočichů, rostlin, hub a hmyzu. Tato změna zákona s sebou nese riziko, že významná ocenění a certifikáty, které oba národní parky získaly, jako například Transboundary certifikát nebo Evropský diplom, budou ohroženy,“ píše v dopise Pavlu Hubenému ředitelka NP Bavorský les Ursula Schuster.

Pouze pokud budeme přírodě trvale poskytovat více prostoru, může vyhrát i člověk. Hlavní záležitost: zahrnutí NP do kat. II IUCN. Zonace - bezzásahová zóna. Hlavní otázka: lidské zásahy, určitá úroveň je potřebná, ale obává se důsledků na úrovni ekosystému.

Turismus a Ochrana Přírody

Krkonošský národní park ročně navštíví něco mezi třemi až čtyřmi miliony lidí, kteří zde stráví 13 milionů dní. Velká návštěvnost je jednou z věcí, která ochranu přírody komplikuje za všeho nejvíce. Lidi velmi často dělají to, že z nevědomosti vlezou úplně všude. Bohužel právě tam, kde nemají co dělat. Živá příroda nemá nikde místo, kde by měla klid.

Ačkoliv je Národní park Šumava největším českým národním parkem, nemá tak vysokou návštěvnost jako Krkonoše. Návštěvnost se koncentruje jen na pár velice známých a oblíbených míst. Proto zůstávají na Šumavě rozsáhlá území, kde mají zvířata klid a mohou se nerušeně vracet k původnímu způsobu bytí v české přírodě. Díky komplexní práci ochranářů se na Šumavu stěhují zpět některé druhy zvířat. Od roku 2017 se zde pohybuje stálá smečka vlků. Populace vlka na Šumavě aktuálně čítá 4 smečky, tedy přibližně 20 jedinců. Maximum, které je Šumava a přilehlý Bavorský les schopná pojmout, je asi 6 smeček.

„Stále více návštěvníků u nás nocuje v chráněném území, přestože to je zakázáno,“ vysvětluje Dr. Franz Leibl, ředitel národního parku. „Skoro neuběhne dne, aniž by naši strážci někoho nechytili.“Někteří turisté jsou vybaveni stanem, jiní mají spací pytel, se kterým stráví noc například v přístřešku na ochranu proti nepříznivému počasí. Strážci NP Bavorský les objevují stále nové způsoby nocování na domnělých nocovištích, která jsou často uprostřed klidového území. Návštěvníci v lese dokonce často rozdělávají oheň. „To je nejen zakázáno, ale je to i nezodpovědné kvůli riziku lesních požárů,“ upozorňuje Leibl.

Díky filosofii „Nechat přírodu být přírodou“ se v národním parku vyvinula jedinečná biologická rozmanitost. Je důležité, aby návštěvníci alespoň v noci nerušili především divoká zvířata. Správa národního parku nyní na tento problém reaguje a rozšiřuje strážní hlídky i přes noc. Přestupci jsou oznamováni okresním úřadům Freyung-Grafenau a Regen, které následně udělí provinilci pokutu, která může dosahovat řádově tisíců korun.

I zde je možné tábořit pouze na k tomu vyhrazených místech. To jsou například kempy nebo tzv. nouzová nocoviště.

tags: #narodni #park #sumava #ohrozeni #uzemi #problémy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]