Národní program snižování emisí ČR: Strategie a cíle

Národní program snižování emisí je Ministerstvem životního prostředí připravován a pravidelně aktualizován od roku 2004. Účelem dokumentu je nastínit, jakým způsobem snížit celkovou úroveň znečišťování a znečištění ovzduší v České republice, a společně s programy zlepšování kvality ovzduší zpracovanými pro jednotlivé zóny a aglomerace a se zákonem o ochraně ovzduší a jeho prováděcími právními předpisy vytváří společný národní strategický rámec ochrany ovzduší.

Národní program snižování emisí ČR je strategický dokument, jehož zpracování vyžaduje ustanovení § 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Ustanovení § 8 společně s přílohou 12 zákona o ochraně ovzduší vymezují i rámec pro rozsah programu a frekvenci jeho zpracování. Program plní roli národního programu omezování znečištění ovzduší, jehož zpracování požaduje evropská legislativa, článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (dále jen „směrnice 2016/2284(EU)“). Uvedená směrnice stanoví, kromě jiného, i tzv. národní závazky ke snížení emisí pro roky 2025 a 2030. Program jako strategický dokument určuje postup a opatření k dosažení těchto závazků.

Aktualizace programu a zapojení veřejnosti

Ministerstvo životního prostředí se chystá aktualizovat Národní program snižování emisí ČR. Nyní se může široká veřejnost zapojit se svými podněty do přípravy aktualizace tohoto strategického dokumentu. Aktualizace Národního programu snižování emisí ČR probíhá obvykle v pravidelných čtyřletých intervalech v souladu se zákonem o ochraně ovzduší.

Na domovské webové stránce ministerstva je umístěn odkaz na návrh aktualizace Národního programu snižování emisí. Nejdete zde i všechny předchozí verze tohoto dokumentu, včetně souvisejících usnesení Vlády ČR nebo např. K návrhu aktualizace programu může odborná i laická veřejnost v termínu do 20. Předem upozorňujeme, že náměty nebudou vypořádány jednotlivě. Souhrn všech obdržených příspěvků a okomentovaný výsledek veřejné konzultace bude současně s výsledným návrhem dokumentu zveřejněn na webových stránkách MŽP.

Současný stav a plnění závazků

Aktualizace Národního programu snižování emisí (NPSE) konstatuje, že Česká republika dodržela v roce 2020 národní závazky snižování emisí u všech znečišťujících látek, které stanoví Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284, o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší. Česká Republika dodržela k roku 2020 národní závazky ke snížení emisí u všech stanovených znečišťujících látek. Významně klesly emisní hodnoty NOx a SO2, a to mezi lety 2005-2020. Oproti tomu emise NH3 a PM2,5 v posledních dvou letech stagnují a hodnoty NOx se v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšily.

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

Tabulka ukazuje vývoj emisí NOx (oxidy dusíku), NMVOC (nemetanové těkavé organické sloučeniny), SO2 (oxid siřičitý), NH3 (amoniak) a PM2,5 (jemné částice menší než 2,5 μm) v kilotunách (kt) v roce 2020 a 2021 a srovnává tyto hodnoty s referenčním rokem 2005. Hodnoty národních závazků ke snížení emisí pro roky 2020, 2025 a 2030 (kt). Zdroj tabulky: Návrh aktualizace Národního programu snižování emisí ČR, str.

Jak je z tabulky patrné, klesly emisní hodnoty NOx (oxidy dusíku) a SO2 (oxid siřičitý) ve skutečnosti v 2021 oproti referenčnímu roku 2005 velmi výrazně. Přesněji došlo ke snížení emisí NOx o 48 %, čímž se již k roku 2021 téměř podařilo naplnit závazek stanovený pro rok 2025. U emisí SO2 je pokles ještě výraznější, a to o 70 % oproti roku 2005, čímž se České republice opět prakticky podařilo naplnit budoucí závazek, tentokrát stanovený pro rok 2030. Další tři kontrolované látky (NMVOC, NH3 a PM2,5) bohužel tak pozitivní trend nevykázaly, přestože se i u nich podařilo České republice dostát svým závazkům. Oproti dlouhodobým trendům nejsou ty krátkodobé (mezi roky 2020 a 2021) bohužel tak pozitivní. Mezi roky 2020 a 2021 klesla pouze hodnota SOx, emise NH3 a PM2,5 stagnovaly a koncentrace NOx se dokonce v roce 2021 oproti roku 2020 zvýšila. Vzhledem k těmto ne příliš pozitivním trendům je překvapující závěr národní emisní projekce, která je součástí NPSE, a která indikuje, že i v roce 2025 a 2030 se bez problémů podaří dodržet všechny stanovené národní závazky snižování emisí, ačkoliv by Česká republika měla tyto hodnoty do konce roku 2025 snížit ve stejném objemu, v jakém je snižovala mezi lety 2005-2020. Závazku stanoveného pro rok 2025 se podařilo téměř dosáhnout pouze u látek SOx a NOx. U dalších látek (NMVOC, NH3 a PM2,5) bude nutné emise snížit zcela zásadním způsobem, aby bylo dosaženo závazků pro rok 2030.

Problémové oblasti a klíčové sektory

Aktuální NPSE mezi nejproblematičtější oblasti mající negativní vliv na NMVOC, NH3 a PM2,5 řadí: lokální vytápění domácností, zemědělství a dopravu. Sektor „lokální vytápění domácností“ - zahrnující spotřebu paliv pro vytápění, vaření a ohřev teplé vody - představuje v současné době více než 56 % celkových emisí NMVOC, více než 83 % celkových emisí primárních částic PM2,5 (asi 71 % celkových emisí primárních částic PM10) a 95 % celkových emisí benzoapyrenu. Tento sektor je rovněž největším zdrojem emisí „černého uhlí“. Zemědělství je nejvýznamnějším producentem emisí amoniaku. Ze sektoru „Chov hospodářských zvířat“ pocházelo v roce 2021 přibližně 40 % emisí amoniaku, ze sektoru „Pěstování plodin a zemědělské půdy“ pak přibližně 55 % emisí. Sektor „Silniční doprava“ představuje v současné době přibližně 28 % celkových emisí oxidů dusíku, 4 % celkových emisí NMVOC, téměř 5 % celkových emisí primárních částic PM2,5 a PM10, z nichž téměř polovina pochází z otěru brzd a pneumatik. V uplynulých letech výrazně klesl vliv nákladní a autobusové dopravy na emise většiny sledovaných znečišťujících látek. Ačkoliv NPSE zahrnuje tzv. SWOT analýzu, jež identifikuje silné a slabé stránky těchto tří sektorů a seznam opatření sloužících ke snížení emisí znečišťujících látek, nelze odhadnout, jaký reálný přínos budou mít již přijatá a budoucí opatření.

Nová legislativa a doporučení WHO

Vedle koncentrace rizikových látek v ovzduší by se ovšem analýza Národního programu snižování emisí měla také zabývat otázkou, zda dosažení imisních limitů v současné době stanovených je v souladu s novým doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší z roku 2021 a jestli je zaručena dostatečná ochrana lidského zdraví. Analýza o vývoji kvality ovzduší a dosažení imisních limitů, která rovněž tvoří součást NPSE, nereflektuje probíhající revizi Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (dále jen „Směrnice“), která stanovuje hodnoty pro látky znečišťující ovzduší tak, aby bylo chráněno lidské zdraví. Aktualizace NPSE se revizí Směrnice nezabývá, protože panují nejistoty ohledně jejího výsledného znění, které prozatím názorově rozděluje členské státy EU. Přestože návrh Směrnice ještě není finální, lze při predikování finálního znění revize vycházet z aktuálního doporučení Světové zdravotnické organizace z roku 2021 (tzv. Aby byla zajištěna adekvátní ochrana zdraví, doporučuje Světová zdravotnická organizace snížit hodnoty pro částice PM2.5 a PM10 a hodnoty oxidu dusičitého přibližně na čtvrtinu současného limitu. V tuto chvíli sice návrh směrnice počítá s přibližně polovičními hodnotami oproti aktuálním evropským standardům kvality ovzduší, toto snížení je však z pohledu WHO stále nedostačující a můžeme proto předpokládat, že se Evropská unie bude snažit prosadit limity přísnější.

Národní program snižování emisí (NPSE)

• Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO)
• Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR

NPSE patří mezi základní koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. MŽP jej zpracovává a průběžně aktualizuje od roku 2007. Požadavek na zpracování NPSE vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší. Obsah NPSE a způsob jeho zpracování určuje zákon o ochraně ovzduší (§ 8 a příloha 12). NPSE schvaluje svým usnesením vláda. Aktuálně platný NPSE schválila vláda ČR v prosinci 2023 (odkaz na usnesení zde). Na stránce s dokumenty k NPSE lze dohledat znění jednotlivých aktualizací NPSE včetně příslušných usnesení vlády.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

NPSE, mimo jiné, stanoví, jakým způsobem budou dosaženy národní závazky ke snížení emisí, které Česká republika přijala (dříve se označovaly jako „emisní stropy“). Tyto závazky byly stanoveny pro několik vybraných znečišťujících látek (oxidy dusíku, oxidy síry, těkavé organické látky s výjimkou metanu, amoniak a suspendované (prachové) částice PM 2,5) a to pro roky 2020, 2025 a 2030. Český hydrometeorologický ústav zpracovává každoročně tzv. národní emisní inventuru, komplexní informaci o emisích vyprodukovaných v ČR v jednotlivých letech. Každý druhý rok pak připravuje predikci vývoje emisí, tzv. národní emisní projekce. Oba dokumenty jsou ohlašovány evropským institucím. Data jsou volně dostupná zde.

NPSE definuje opatření ke snížení emisí výše jmenovaných látek tak, aby byly splněny národní závazky. Protože na základě snižujících opatření klesá množství znečišťujících látek uvolňovaných do atmosféry, přispívá tak i k nápravě případného nevyhovujícího stavu ovzduší na celonárodní úrovni (kvalita ovzduší je dále řešena regionálně tzv. programy ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO), které se zpracovávají pro územní celky NUTS 2).

Podle aktuální národní emisní projekce se podaří dodržet přijaté národní závazky ke snižování emisí. Poslední provedená aktualizace NPSE (vizte dokumenty ke stažení níže) proto nestanovila žádná nová opatření a pouze upravila katalog opatření stávajících. Každá aktualizace NPSE je veřejně konzultována. Všechny dokumenty k NPSE ke stažení najdete zde.

Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO)

PZKO vydává MŽP ve spolupráci s obcemi a kraji a dále krajským úřadem a obecním úřadem v případě překročení některého imisního limitu stanoveného v bodě 1 a 3 přílohy č. 1 zákona o ochraně ovzduší. PZKO se vydávají zvlášť pro každou zónu a aglomeraci dle přílohy č. 3 zákona o ochraně ovzduší. Cílem PZKO je stanovit opatření k dosažení požadované kvality ovzduší v době co možná nejkratší. PZKO stanovují opatření zejména na regionální a lokální úrovni. Společně s NPSE se jedná o základní strategické dokumenty zlepšování kvality ovzduší.

Obec a kraj provádějí opatření, která jim byla uložena v PZKO v rámci svých možností tak, aby bylo imisního limitu dosaženo co nejdříve (§ 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Obec a kraj jsou povinny vypracovat do 12 měsíců ode dne vyhlášení programů zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku MŽP svůj časový plán provádění opatření a tento plán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší).

Čtěte také: Národní úprava odpadového hospodářství

Krajský úřad prověří u stacionárních zdrojů uvedených v PZKO možnost zpřísnění nebo stanovení dalších specifických emisních limitů, doplňujících technických podmínek provozu nebo emisních stropů (§ 13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší).

Více informací k PZKO najdete na stránkách níže:

• Programy zlepšování kvality ovzduší (PZKO)
• Pracovní skupina pro podporu implementace opatření stanovených v PZKO

Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR

Kvalita ovzduší v České republice dlouhodobě nesplňuje požadavky stanovené národní a evropskou legislativou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů a vyvolává v zatížených oblastech významná zdravotní rizika pro jejich obyvatele. Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (dále jen „Strategie“) je zastřešujícím koncepčním dokumentem, který shrnuje výstupy Národního programu snižování emisí České republiky a 10 programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro 7 zón a 3 aglomerace. Strategie byla schválena dne 2. prosince 2015 usnesením vlády České republiky č.

Ministerstvo životního prostředí se chystá aktualizovat Národní program snižování emisí ČR. Ten určuje postup státu při snižování množství polutantů vypouštěných do ovzduší jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak, těkavé organické látky (vyjma metanu) a prachové částice. Nyní se může široká veřejnost zapojit se svými podněty do přípravy aktualizace tohoto strategického dokumentu.

Aktualizace Národního programu snižování emisí ČR probíhá obvykle v pravidelných čtyřletých intervalech v souladu se zákonem o ochraně ovzduší. Aktualizace vždy staví na národní emisní projekci zpracovávané Českým hydrometeorologickým ústavem. Ta předvídá vývoj emisí některých znečišťujících látek v budoucnosti a porovnává jejich budoucí předpokládané množství s národními závazky ke snížení emisí uvedených látek, které má Česko podle evropské legislativy dosáhnout v letech 2025 a 2030.

Součástí návrhu aktualizace Národního programu snižování emisí ČR je mimo jiné analýza znečišťování i znečištění ovzduší, stávajících strategií dotýkajících se ochrany ovzduší i existujících programů podpory opatření, které vedou i ke zlepšování kvality ovzduší.

Ze zmíněné prognózy zpracované v roce 2023 vyplývá, že veškeré národní závazky ke snížení emisí budou v roce 2025 i v roce 2030 splněny bez nutnosti stanovení dodatečných snižujících opatření. Zvýšenou pozornost ale bude třeba věnovat emisím amoniaku, znečišťující látce pocházející z naprosté většiny ze sektoru zemědělství. Jejich projektované budoucí množství se totiž takřka rovná výši národního emisního závazku.

Jak zaslat podnět

Na domovské webové stránce ministerstva je umístěn odkaz na návrh aktualizace Národního programu snižování emisí. Nejdete zde i všechny předchozí verze tohoto dokumentu, včetně souvisejících usnesení Vlády ČR nebo např. průběžného vyhodnocení plnění opatření stanovených Národním programem snižování emisí ČR. K návrhu aktualizace programu může odborná i laická veřejnost v termínu do 20. Použít k tomu lze formulář na odkazu. Předem upozorňujeme, že náměty nebudou vypořádány jednotlivě.

Národní program snižování emisí ČR je strategický dokument, jehož zpracování vyžaduje ustanovení § 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Ustanovení § 8 společně s přílohou 12 zákona o ochraně ovzduší vymezují i rámec pro rozsah programu a frekvenci jeho zpracování. Program plní roli národního programu omezování znečištění ovzduší, jehož zpracování požaduje evropská legislativa, článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (dále jen „směrnice 2016/2284(EU)“). Uvedená směrnice stanoví, kromě jiného, i tzv. národní závazky ke snížení emisí pro roky 2025 a 2030. Program jako strategický dokument určuje postup a opatření k dosažení těchto závazků.

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo návrh aktualizace Programu ve spolupráci s Pracovní skupinou k NPSE, která byla ustavena příkazem ministra životního prostředí č. 5/2020. Jejím úkolem je vyhodnocovat naplňování cílů a opatření stanovených v Programu a případně, pokud jsou zjištěny skutečnosti ohrožující naplnění cílů Programu nebo realizaci opatření ve stanovených termínech, navrhovat kroky k eliminaci těchto rizik. Pro zpracování aktualizace Programu byly zásadní výsledky národní emisní inventury a národní emisní projekce, která predikuje budoucí vývoj emisí sledovaných znečišťujících látek (jedná se o látky, pro které jsou stanoveny národní závazky: oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky s výjimkou metanu (NMVOC), oxid siřičitý (SO2), těkavé organické látky s výjimkou metanu (NMVOC), amoniak (NH3) a primární suspendované částice PM2.5). Národní emisní projekce zpracovaná v roce 2023 indikuje splnění národních závazků ke snížení emisí pro všechny sledované látky. Závazky by měly být splněny s výraznou či dostatečnou rezervou s výjimkou amoniaku, kde výše predikované úrovně emisí NH3 odpovídá výši národního závazku. Nevznikla tak potřeba navrhovat další dodatečná snižující opatření.

Aktualizace Programu obsahuje analytickou část, která podrobně rozebírá současnou situaci v České republice ve vztahu k ochraně ovzduší. Tato část popisuje znečišťování ovzduší a jeho vývoj od roku 2005 pro hlavní sledované látky znečišťující ovzduší, jejich zdroje a hlavní hospodářské sektory z hlediska jejich produkce. Součástí analýz je i predikce vývoje emisí těchto znečišťujících látek až do roku 2050 dle scénáře NPSE-WM (scénář zahrnující platná opatření k datu zpracování Aktualizace Programu). V analytické části jsou dále informace o úrovni znečištění ovzduší a o překračování imisních limitů. Zahrnuto je i posouzení vlivu zahraničních zdrojů znečišťování ovzduší na kvalitu ovzduší v České republice a recipročně odhad vlivu národních zdrojů na kvalitu ovzduší v sousedních zemích. Kromě těchto dat analytická část Aktualizace Programu poskytuje další informace ve vztahu k ochraně ovzduší např. v kontextu platných a připravovaných politik a koncepcí, právní úpravy nebo veřejné správy v této oblasti.

Podstatnou částí Programu je soubor opatření ke snižování emisí znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že nenastala potřeba nových dodatečných opatření ke snížení emisí sledovaných látek, byl katalog stávajících opatření pouze revidován. Byla aktualizována a posílena opatření směřující do sektoru „Zemědělství“, který je výrazně majoritním producentem emisí amoniaku, byla aktualizována znění některých dalších opatření tak, aby odpovídala aktuálnímu vývoji. Opatření, která byla již splněna, byla z katalogu vyřazena. Podobně byla vyřazena i opatření která na základě provedených analýz nebo závazných rozhodnutí nejsou dále realizována, či nejsou potřebná. Aktuální katalog opatření obsahuje 22 opatření ke snižování emisí, z nich 3 jsou prioritní - je u nich vyčíslen efekt snížení, 13 opatření je podpůrných a 6 průřezových. Plný popis jednotlivých opatření je obsažen v kartách opatření v příloze I Programu. Součástí popisu opatření je způsob implementace opatření.

tags: #národní #program #snižování #emisí #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Hotely v české přírodě
• Návod k použití kompostéru THERMO-STAR
• Důležitost environmentálních faktorů
• Zemědělství a Lesnictví v Olomouci
• Fotograf na svatbu Jižní Morava