Nebezpečné a ostatní odpady koksovna

Zhodnocování primární suroviny - černého uhlí, a to výrobou koksu, koksárenského plynu a chemických produktů, se věnuje společnost OKK Koksovny, dceřiná firma společnosti New World Resources N.V.

Celá výroba koksu je realizována bezodpadovou technologií. V hermeticky uzavřených komorách probíhá vysokoteplotní karbonizace uhlí vhodného pro koksování jeho zahříváním na teplotu 1200 °C bez přístupu vzduchu. Přitom je z komor odváděn surový koksárenský plyn a z něj jsou při dalším čištění oddělovány chemické produkty, jako je dehet a benzol.

Ty tvoří významné suroviny pro chemický průmysl. Na začátku bylo černé uhlí, jehož samotné spalování by představovalo obrovskou ekologickou zátěž pro životní prostředí, na konci výrobního procesu jsou čisté komodity pro energetiku, hutě, chemický průmysl a konečně i pro domácnosti.

I když je dnes celá výroba v koksovnách řešena bezodpadovou technologií, nebylo tomu tak vždy. Koksovny dříve při výrobě produkovaly kyselé dehty a jiné dehty, které jsou podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazeny ve skupině 05 06 Odpady z pyrolytického zpracování uhlí pod katalogová čísla 05 06 01* a 05 06 03*. Hvězdička uvedená u katalogového čísla signalizuje, že se jedná o odpady nebezpečné.

Tyto nebezpečné odpady byly ukládány až do roku 1997 na skládku nebezpečných odpadů provozovanou společností v katastrálním území Ostrava-Hrušov. V roce 2005 proběhla technická rekultivace této skládky a byl vydán její nový provozní řád.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

Společnost se intenzivně zabývala možnostmi snížení produkce uvedených nebezpečných odpadů. Jednou z možností bylo také jejich zpětné zapracování do uhelné vsázky. Došlo ke změně technologie a od roku 1998 je veškerá produkce těchto kyselých a jiných dehtů zpětně využívána v rámci výrobního procesu.

Produkce kyselých a jiných dehtů, uvedených pod svými katalogovými čísly, byla vykazována v "Hlášení o produkci a nakládání s odpady (příloha č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.)" až do roku 2004. Roční produkce všech nebezpečných odpadů společnosti OKK Koksovny se v té době pohybovala v rozmezí od zhruba 2800 tun v roce 1999 do 400 tun v roce 2004, přičemž odpady využívané vlastní technologií představovaly 80-90 %.

Významným mezníkem pro realizaci dalších technických opatření v oblasti odpadového hospodářství koksoven bylo přijetí zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterým byla do národní legislativy převedena klíčová Evropská směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). S povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci se společnost vyrovnala již v prvním roce po nabytí jeho účinnosti.

Po vypořádaní připomínek bylo koncem roku 2004 vydáno integrované povolení pro Koksovnu Jan Šverma a následně pro Koksovnu Svoboda počátkem roku 2005. Na Koksovně Svoboda tomu předcházelo splnění stanovené podmínky - dokončení stavby "Zpracování vratných produktů dehtové konzistence". V obou dokumentech je citováno, že "...při vlastní výrobě koksu nevznikají žádné odpady. Produkty dehtové konzistence, které nevyhovují expediční kvalitě, a prach zachycený v odlučovačích jsou řízeně dávkovány zpět do uhelné vsázky. S těmito látkami není nakládáno jako s odpady dle zákona č.

Závazné podmínky provozu jsou souborem provozních pravidel (například emisních limitů, monitoringu, opatření k nakládání s odpady, předcházení haváriím). Ustanovení integrovaného povolení, které se týká tzv. vratných dehtů, se výrazně promítlo do vykazovaného množství všech odpadů. Samotná existence bezodpadových technologií při výrobě koksu však neznamená, že v koksovnách společnosti již žádné další odpady nevznikají.

Čtěte také: Nebezpečné odpady: Co musíte vědět

Za dané situace technického rozvoje všech doprovodných obslužných činností to není ani možné. V současné době OKK Koksovny produkují odpady, které souvisí s těmito činnostmi: opravy technologických a jiných zařízení, rekonstrukce a/nebo demolice staveb, nakládání s oleji, nakládání s chemickými látkami v laboratorních podmínkách, používání ochranných osobních pracovních prostředků, čištění prostranství a pozemků ve vlastnictví provozovatele, vznik odpadu podobného komunálnímu odpadu.

Tyto doprovodné a obslužné činnosti mají ve svém důsledku cílené vytváření řady odpadů, jejichž celková produkce, která je vyšší než 1000 tun shromažďování a odstraňování, podléhá plánovanému režimu. Z toho důvodu a v souladu s legislativou má společnost zpracovaný a krajským úřadem schválený "Plán odpadového hospodářství původce", který byl vypracován na období let 2005-2010.

Plnění jeho cílů je každoročně vyhodnocováno odpovědným zaměstnancem odboru ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce, výsledky hodnocení se promítnou do zprávy představenstva o činnosti společnosti a stavu majetku za příslušný rok. Vzhledem k tomu, že firma nedisponuje zařízením ani povolením pro likvidaci odpadů, a ani o ně neusiluje, předává odpady vzniklé při výše uvedených činnostech oprávněným osobám, které se prokázaly platným Rozhodnutím příslušného krajského úřadu ve smyslu uděleného souhlasu k provozování zařízení, k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů od původců.

Společnost při své inovační a investiční činnosti vyprodukuje značné množství kovového šrotu, který je vykupován jako "druhotná surovina". Zobrazovaná část grafu s legendou papír a lepenka představuje již vytříděnou část směsného komunálního odpadu, který je spalitelný a jsou z něj vytříděny nebezpečné složky. Krajský úřad Moravskoslezského kraje dal v tomto případě souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů.

Tento odpad je prostřednictvím odběratele předáván firmě, která se zabývá výrobou alternativního paliva. Alternativní možnosti vedoucí ke zlepšení současného stavu zahrnují technická a organizační opatření v oblasti řízení. Z technického hlediska chceme postupně realizovat různá opatření: vyloučit nebo omezit nákup materiálů, po jejichž použití nebo spotřebě vznikají nebezpečné odpady.

Čtěte také: Nakládání s nebezpečnými odpady

Postupně přejít na vyšší kvalitu osobních ochranných prostředků s delší životností a možností jednoduché údržby. Hledat možnosti náhrady jednorázově působících chemických derivátů za deriváty schopné regenerace. Zvýšit účinnost čisticích a záchytných aparatur v chemické výrobě k omezení zanášení potrubních tahů.

Zvyšovat postupně životnost technologických částí chemické výroby použitím antikorozních a nekovových materiálů a v rámci vodního hospodářství se účinně jednorázově zbavit nečistot kanalizačních a jímacích zařízení. Využití připravované časoprostorové koncentrace výroby pouze v jedné lokalitě Koksovny Svoboda povede k omezení jak zdrojů vznikajících odpadů na OKK, tak procesů manipulace s odpady.

Při výběrových řízeních preferujeme takové dodavatele, u nichž je záruka striktního přístupu k dodržování zákona o odpadech. Při výběrových řízeních oprávněných osob k odběru odpadů dáváme přednost zejména těm subjektům, které odvážejí naše odpady mimo areály OKK neprodleně po nebo při jejich vzniku.

Nelze pochopitelně jmenovitě vyčerpat všechny alternativní možnosti vedoucí ke zlepšení. Tento proces bude vždy mít pokračování. Jako jeden příklad za všechny na závěr uveďme investiční akci "Výstavba nové koksové baterie č. 10 na Koksovně Svoboda". Tato stavba představuje celkové množství zdícího materiálu kolem 11 000 tun. Přestože nejde o nebezpečný odpad, znamenala by i jednoprocentní technologická ztráta při zdění desítky, ne-li stovky tun odpadu.

Statistika naopak nevykazuje vůbec žádné odpady z oblasti 05 07 - Odpady z čištění a z přepravy zemního plynu. Česko ročně spotřebuje deset miliard metrů krychlových plynu. Na území ČR se nachází celkem osm podzemních zásobníků plynu, které slouží především k vyrovnávání rozdílů mezi objemem dodávek a spotřebou.

Kapacita provozovaných zásobníku dosahuje téměř tři miliardy metrů krychlových a vystačí na 40-60 dnů bez dodávek. Pokud by ale Evropská unie požadovala vytvoření strategických rezerv plynu, musely by se skladovací kapacity rozšířit. Provoz plynovodů je z hlediska ochrany životního prostředí velmi bezpečný.

Před zahájením provozu musí být proveden tzv. stresstest čili zkouška, která pomocí vodního tlaku prověří těsnost potrubí, armatur i ostatních zařízení. Za provozu je na každém vysokotlakém plynovodu pečlivě dodržován program dohledu, údržby a vnitřní inspekce plynovodů.

Jedná se o metodu zjišťování úbytku materiálu nebo vnitřních vad pomocí sledování změn magnetického pole. Toto měření se provádí speciálním inspekčním pístem - tzv. ježkem, který se pohybuje rychlostí cca 3 m/s uvnitř plynovodu. Píst je osazen magnety, snímači magnetického pole a počítačem se záznamovým zařízením.

Po vyhodnocení naměřených hodnot lze určit kritická místa na potrubí a definovat další postup údržby. Čištění plynovodu se provádí jednou do roka čistícím ježkem. Ten je do potrubí vložen v uzlu komor a poté protlačován za provozu tlakem plynu.

Nečistoty, které setřou z vnitřního povrchu gumové manžety ježka, jsou na konci čištěného úseku vypuštěny z koncové komory do odlučovače a do zabezpečené nádrže na odpad. Likvidaci provádí specializovaná firma.

Společnost OKK Koksovny obdržela před koncem loňského roku žádost státního podniku DIAMO o poskytnutí souhlasu k využití pozemků pro realizaci dalších, tzv. vzdušných, oddělovacích stěn. S žádostí se detailně seznámila a v kontextu jen několik týdnů starých pravomocných rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a Nejvyššího správního soudu, hodnotících činnost DIAMO na odvalu, odmítla projekt jako zjevně nezákonný.

OKK Koksovny vycházejí z předpokladu, že základním smyslem předloženého projektu měla být zejména ochrana míst s takovým toxickým materiálem, jehož zahoření by pro Ostravu bylo ekologickou katastrofou. Tento cíl však předložený projekt naplnit nemůže a jak statutární město Ostrava, tak OKK Koksovny proti projektu, který spočívá na dosavadní doktríně státního podniku, mají zásadní výhrady.

Doktrína DIAMO, spočívající na téměř neomezených možnostech správce úložného místa těžebního odpadu, v řízeních u ČIŽP, MPO a NSS neobstála. Naopak bylo postaveno najisto, že nejen zákony o odpadech, ale i stavební předpisy a ostatní pravidla, například pro posouzení vlivů nových záměrů státu na životní prostředí, platí i pro oblast odvalu.

„Po léta jsme svědky mnoha slovních projevů a administrativní ekvilibristiky, ale žádných konkrétních akcí, které by po dlouhá desetiletí uzavřenou skládku chemického odpadu účinně ochránily před sousední hořící masou. Celý projekt sanace se po 20 let nehnul z místa na rozdíl od podzemního hoření, které se prokazatelně přibližuje ke skládce nebezpečného odpadu. Překvapivě i přes naprosto jednoznačné závěry MŽP a soudů z posledních týdnů DIAMO žádá společnost OKK o poskytnutí pozemků pro budování dalších oddělovacích vzdušných stěn (OVS), jež mají být součástí budoucího řešení sanace pomocí tzv. sarkofágu nad hořícím odvalem.

Budování OVS má být podle projektu spojeno s návozem a manipulací řádově statisíců tun materiálu v prostoru odvalu. Právě tato činnost státního podniku je předmětem rozhodnutí ČIŽP a Nejvyššího správního soudu, které jednoznačně staví praktiky DIAMO při nakládání s odpadem na odvalu zcela mimo zákon. Pro OKK je za této situace vyloučeno poskytnout vlastní pozemky pro realizaci projektu, který je nezákonný.

Rozhodnutí státních orgánů i Nejvyššího správního soudu nelze brát jinak než jako jasný vzkaz, že postup, který byl v minulosti na heřmanickém odvalu praktikován, je v rozporu se zákonem a nebude nadále tolerován. Provedení první oddělovací vzdušné stěny (tzv. „Žádost státního podniku nás přiměla detailně zkoumat parametry provedené vzdušné stěny A mezi skládkou nebezpečného odpadu a hořícím materiálem.

Zjistili jsme z listin, že už výškopisné zadání pro zhotovení oddělovací stěny je od počátku chybné, oddělovací prostor nejenže nedosahuje až na podzemní vodu, ale podle samotného projektu i pod oddělovací stěnou mělo zůstat nejméně zhruba 10 metrů hořlavé hlušiny. O nutnosti vybudovat OVS až na původní terén i pod úroveň podzemní vody přitom jasně hovoří například zpráva expertní komise Ministerstva průmyslu a obchodu, ustanovená v roce 2021 tehdejším minstrem Karlem Havlíčkem.

O výškové úrovni ustálené hladiny podzemní vody, která v místě kolísá mezi 199 až 202 metry nad mořem, dále informují i analýzy rizik z let 2010 a 2021, jejichž adresátem je právě DIAMO. Státní podnik tedy o tomto klíčovém požadavku pro funkční oddělení skládky chemického odpadu a hořící části odvalu věděl, přesto ze zveřejněné smlouvy, uzavřené mezi zadavatelem (DIAMO) a dodavatelem stavby OVS z roku 2014 a jejího dodatku z roku 2020, vyplývá, že realizace základny OVS byla zadavatelem stanovena v nadmořské výšce 211,8 BpV (tzn. hladina Baltu po vyrovnání).

Pro zjištění, zda je pod touto kótou v centrální části šířkového profilu OVS skutečně hlušina, nechaly OKK Koksovny provést jádrový vrt a jeho výsledek nejhorší obavy OKK zcela potvrdil. Je již exaktně prokázáno, že mezi hořící částí odvalu a skládkou chemických odpadů neexistuje žádná relevantní překážka pro přenos termické aktivity.

Návoz libovolného materiálu na vysoce hořlavou hlušinovou sloj o mocnosti více než 10 m vysoce hořlavé hlušiny nemůže zabránit rozšíření podzemního požáru až do prostoru skládky. Je třeba zmínit, že celý odval byl historicky nasypáván do prostoru původní rybniční soustavy, tudíž jednak hranice původního terénu a hladina podzemní vody korelují a zároveň tato skutečnost je významná s ohledem na možnou kontaminaci podzemních vod, neboť území heřmanického odvalu je tak přímo napojeno na blízkou řeku Odru.

„Povinností OKK je zabránit ohrožení skládky chemického odpadu. Trvalé řešení ale musí být součástí kompletního projektu sanace území, likvidace toxického materiálu a zabránění dalšího hoření. Abychom toto státu umožnili, odkoupili jsme pozemky na odvalu.

OKK Koksovny, a. s., patří mezi největší producenty vysoce kvalitního slévárenského koksu v Evropě a plní emisní limity stanovené českou i evropskou legislativou. Výrobní technologie jsou v současnosti tvořeny jedním provozem - koksovnou Svoboda v Ostravě-Přívoze, která byla založena již v roce 1908 (původně pod jménem František, později byla několikrát přejmenována).

OKK Koksovny patří k významným zaměstnavatelům v kraji (zaměstnávají zhruba 500 kmenových zaměstnanců z ČR) a na činnost společnosti navazuje řada dalších dodavatelských firem. OKK Koksovny jsou významným členem České koksárenské společnosti.

Vyrobený koks je vyvážen do desítek zemí Evropy, ale i do USA a dlouhodobě patří k výrobkům špičkové světové kvality. Je nenahraditelnou nebo jen těžce nahraditelnou komoditou v řadě odvětví průmyslu. Používá se např. při výrobě surového železa, odlitků nebo minerální kamenné vlny používané jako izolační materiál k úspoře energií a při chemických výrobách.

V oblasti potravinářského průmyslu patří OKK Koksovny k nejvýznamnějším dodavatelům koksu největším cukrovarům v Evropě, které koks využívají při výrobě cukru. Koksárenský plyn, který je vedlejším produktem výroby koksu, je dodáván i teplárně společnosti Veolia Energie ČR, a.s., v Ostravě-Přívoze, která dodává teplo minimálně třetině odběrných míst v Ostravě.

Vedlejší chemické produkty doprovázející výrobu koksu jsou důležitými surovinami pro chemický a farmaceutický průmysl (dehet a benzol) a jako hnojivo v zemědělství (síran amonný) apod.

Odpad byl nelegálně dovezen z Polska už před šesti lety. Ohrožuje zdraví lidí, zvířat a všeobecně životní prostředí. Nebezpečný odpad se v České republice musí likvidovat ve speciálních zařízeních.

Heřmanická halda je ekologická zátěž a možná tikající ekologická bomba. I proto je od roku 2012 je stát pověřen problém vyřešit. Téměř stejně dlouho se ale vedou spory jednotlivých stran, mění se navrhovaná řešení a rozporují se dílčí opatření na haldě.

Nejaktuálnější problém se vede kolem zamezení podzemního hoření. Do vyřešení otázky sarkofágu, který má hořící část Heřmanické haldy zapouzdřit, se hlavní spory a debata vedou ohledně oddělovacích vzdušných stěn.

Z plánovaných tří je dosud hotová pouze jedna, u které se různými posudky dlouhodobě znevažovalo či potvrzovalo její složení. „Vzdušná stěna je příliš mělká. Podle dokumentace, kterou máme k dispozici, by dno oddělovací stěny mělo být na úrovni 211,8 metru nad mořem. Na základě zjištění ze závěru expertní komise z roku 2021 i analýzy rizik z let 2010 a 2021 víme, že hranice podzemní vody a původního terénu je kolem 200 metrů nad mořem,“ zmiňuje klíčové výškové údaje Pavel Woznica, výkonný ředitel OKK Koksoven, kterým od poloviny loňského roku patří zhruba polovina pozemků na Heřmanické haldě a v jejím okolí.

Těch víc než deset metrů je podle něj tvořeno hlušinou, která je hrozbou pro skládku nebezpečných chemických odpadů, kterou OKK Koksovny hned vedle provozují.

Podle Boleslava Taraby, znalce na danou problematiku, který je i členem expertní komise pro hodnocení způsobu sanace a rekultivace úložných míst těžebního odpadu, je to běh na dlouhou trať. „Na oddělovací stěně je navezeno zhruba milion tun materiálu. Naváželo se to tady řádově roky, vymístit to je také dlouhodobá záležitost. Finančně to jsou stovky milionů, možná ještě víc,“ odhaduje Taraba.

Sám by spíše vymístil sousední skládku chemických odpadů, svého času legálně povolenou, za kterou jsou zodpovědné OKK Koksovny. Státní podnik Diamo ale nesouhlasí s tím, že je s první OVS vůbec něco špatně. Podle mluvčího Tomáše Indreie došlo k záměně dvou údajů, lomového bodu, který je opravdu ve výšce přes 211 metrů, a skutečného dna stěny, která má být založena ve výšce 204 metrů.

A ve stejné výšce prý budou založeny i další stěny - až bude státu umožněno je realizovat. První OVS pro Diamo zhotovila společnost Ridera. „Je potřeba, aby Diamo začalo tím, že ten problém přizná a začne ho s námi řešit. Svá tvrzení o špatném založení, respektive podkladu pod dělící stěnou, OKK Koksovny dokládají provedenými vrty.

V případě, že by byla OVS založena na hranici spodní vody či rostlého terénu, ve vrtech by se prý našla voda nebo původní terén. „Jádrový vrt bohužel potvrdil naše obavy, je tam vrstva nějakých deseti metrů pod OVS směrem k původnímu terénu. A co je horší, těch deset metrů tvoří hlušina,“ řekl k hmotě pod OVS Pavel Woznica.

„Na základě dvou vzorků, které jsme zanalyzovali, jsme zjistili, že obsah spalitelných látek je 23, respektive 26 procent. Přitom pokud materiál obsahuje víc než deset procent spalitelných látek, může přenášet termickou aktivitu,“ varoval výkonný ředitel OKK Koksoven. Faktickou správnost hodnot potvrdil znalec Taraba, který v minulosti pracoval právě pro Diamo.

tags: #nebezpečné #a #ostatní #odpady #koksovna

Oblíbené příspěvky:

• Informace o poplatku za komunální odpad v Milevsku
• Odpadkové koše se senzorem: Zhodnocení
• Kvalitní Odpadkové Koše Franke
• Důležitost environmentálních certifikátů
• Výběr HDD