O nebezpečných odpadech se nemluví příliš často. Odborníci nechtějí veřejnost příliš děsit, ovšem na druhou stranu je třeba lidi poučit, co je a co není nebezpečný odpad, aby jej neskladovali sami doma na dvoru.
V případě zpracovatelských a průmyslových firem a nejrůznějších provozů, které při své činnosti nebezpečné odpady produkují, je situace trochu jiná. Ze zákona totiž musí prokazovat ekologickou likvidaci vyprodukovaných nebezpečných odpadů. To samozřejmě neznamená, že bezohledné firmy a jednotlivci nenechávají nebezpečné odpady, kde je napadne, čímž ohrožují zdraví lidí i životní prostředí.
Je tedy důležité, aby se co nejvíce lidí dozvědělo, které odpady jsou nebezpečné a jak s nimi mají nakládat.
Zatímco nikoho zřejmě nepřekvapí, že mezi nebezpečné odpady patří:
Pro některé bude překvapením, že nebezpečným odpadem jsou také:
Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice
U nebezpečných odpadů záleží na konkrétním typu odpadu, jak s ním lze nakládat. Některé z nich je možné recyklovat, jiné je třeba spálit ve spalovnách nebezpečných odpadů, popřípadě jinak odborně likvidovat.
Zatímco běžné spalovny komunálního odpadu během spalování vyrábějí energii, spalovny nebezpečného odpadu jen spalují, a to pod neustálým dohledem a podle přesně daných předpisů. Při spalování však vznikají opět odpady.
Spalování není naprosto dokonalé, proto je jeho výsledkem zmenšení objemu odpadu, ale ne jeho naprostá likvidace. Po spalování zbyde popílek, který je třeba bezpečně uložit do vhodného obalu a umístit na skládku nebezpečného odpadu.
Jsou-li nebezpečné odpady tekuté nebo kašovité konzistence, poradí si s nimi chemická čistírna odpadních vod firmy Kaiser servis, která se specializuje na recyklaci odpadních vod, její čištění a navracení zpět do ekosystému. Mezi nebezpečné kapalné odpady patří zejména zaolejované vody, odpadní emulze, odpady s obsahem těžkých kovů, odpadní vodné barvy, odpadní vody s obsahem nebezpečných látek, odpadní kyseliny a odpadní louhy.
Sběrné místo je vybudováno jako místo k uložení pouze určitých druhů odpadů a to pouze pro občany obce Lesonice a Horní Lažany. Elektroodpad musí být kompletní i s přívodními šňůrami. V případě, že nebude kompletní, tento nebude přijat.
Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem
Drobný železný odpad lze ukládat do malých kontejnerů v rámci „tříděných sběrných hnízd“ v obci. Jedná se o zbytky barev, prázdné plechovky od barev, ředidla, oleje, autobaterie, obyčejné baterie, žárovky, zářivky atd.
Místo není určené pro odkládání kyselin a zvlášť nebezpečných chemických látek, které by mohly ohrozit zdraví nebo život obsluhy sběrného místa. Na sběrné místo nelze ukládat pneumatiky - tyto odevzdejte v místě pneuservisu, který je ze zákona o zpětném odběru musí převzít. V případě, že pneumatiky na Sběrné místo uložíte, bude každá z nich zpoplatněna částkou 50 Kč.
Na sběrné místo můžete ukládat rostlinné a živočišné tuky, které vznikají jako kuchyňský odpad. Obec má smlouvu se svozovou firmou, kdy tuky musíte doma přes síto přecedit do plastové láhve, tuto uzavřít a takto scezený tuk lze uložit na sběrném místě.
V současné době lze uložit např. dřevěný nábytek - tento musí být rozebraný tak, aby byl co nejskladnější (nejlépe jej rozbít na samostatné desky), koberce, matrace, lino atd., nelze ukládat např. sedačky a podobné větší předměty, které nelze rozebrat (nelze oddělit dřevěná část od matrací atd.). Tento odpad nepatří na sběrné místo, ale do kontejnerů na hřišti, na skládce nebo do traktorových vleček na obci.
Pod domovní odpad ale nepatří odpad při likvidaci celých domácností, při vyklízení domů (např. před jejich prodejem), odpad vzniklý při stavební činnosti, např. při výměně střešní krytiny, odpad vzniklý při bourání příček, zdí, výměně oken nebo dveří apod. nebo výkopová zemina, pořizujete-li si např. bazén nebo novou dlažbu na dvorku. Toto není domovní odpad, ale odpad vzniklý podnikatelskou činností firmy, která vám opravy dělá. Pokud si stavební práce provádíte sami, pak i v tomto případě nemůžete s takovým odpadem přijet na sběrné místo a požadovat jeho uložení. Uložení takového odpadu si musíte zajistit a zaplatit sami - již proto, že by to jinak museli zaplatit všichni ostatní občané, kteří takové práce doma nedělají.
Čtěte také: Nebezpečný odpad Dobrovítov: Co potřebujete vědět
Sběrné místo neslouží ani podnikatelům, např. Naše sběrné místo není skládka nebo klasický sběrný dvůr, nemá pro skládku potřebné parametry. Jedná se o "sběrné místo", kam můžete vyjmenované druhy odpadů uložit a obec se zdarma postará o jejich zneškodnění. Odpad je zároveň potřeba ukládat smysluplně - např. linoleum a koberce převázat atd.
Ministerstvo životního prostředí připravilo nový zákon o odpadech. Má nás zbavit skládek, pomocí jednoduchého mechanismu - zvyšování poplatků za ukládání odpadu na skládky. „Měníme odpadové hospodářství na oběhové,“ zní z ministerstva. Všechno se má zrecyklovat nebo využít energeticky… rozuměj převážně spálit.
Nadšené nejsou obce, které se musí o likvidaci odpadu starat. Zařízení k energetickému využití odpadu je málo a počítat s tím, že za osm let jich bude výrazně víc, je prý naivní. Takové zařízení se totiž nejen nějakou dobu projektuje a staví, ale především pořádně dlouho schvaluje. Do výstavby navíc můžou mluvit občané, včetně aktivistů.
Někteří lidé je nevyužívají. A mě kvůli nim bere ďas, když vidím na dvorku v černé popelnici dvě obrovské plastové nádoby. Nesešlápnuté. Plast a deset litrů vzduchu tam, kde nemají co dělat. Chtěl bych věřit, že kdyby jim to mělo pár korun ušetřit, tak je odnesou do některého z kontejnerů, které jsou do dvou set metrů od našeho domu čtyři. V různých směrech, takže prakticky ať jdete kamkoli, půjdete kolem jednoho z nich.
Jen se bojím, že tím by ta šetrnost neskončila. Proč vyhazovat do své popelnice vůbec něco? Každým směrem do padesáti metrů je odpadkový koš, dvacetilitrový pytel je pro něj akorát. To vím, protože první koš směrem od nás k tramvaji tak někdo pravidelně používá. Asi ráno nemá čas odnést odpadky na dvoreček k popelnicím, tak je cestou mrskne sem. Nic jiného už se tam ovšem nevejde.
Popravdě se trochu bojím, že tohle bude pro pár korun leckomu stát za to. Aby se dostal na nulu. Šetrní a třidiči doplatí na lemply. V činžáku se všechno sečte, podtrhne a rozpočítá partajím. U nás se takhle rozpočítává voda - a přestože voda není krev, nedělá to dobrotu. I když to má i humornou stránku - totiž starého pana domácího, který se po nocích plíží domem a poslouchá za dveřmi, u koho to protéká záchod.
Tak jestli se můžu přimluvit, ať je to u nás v domě aspoň na váhu, platit poplatky z toho vzduchu, který vyhazuje soused x, který neví, kam patří plastová butela, a zcela samozřejmě už vůbec netuší, že by na ni měl šlápnout, platit za tohohle pana bezmozka já nechci. A co si o tom myslíte vy? Dejte vědět v diskuzi pod článkem.
Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit.
Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.
Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění).
Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům.
Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.
Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější.
Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa.
Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030.
Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou.
Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.
Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům.
Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.
Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze.
Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.
Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.
Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu.
Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.
Jedná se o rozšířený mýtus, který vznikl pravděpodobně tím, že lidé viděli stejné popelářské auto na svoz směsného i tříděného odpadu. I to se stává, ale svozová společnost k tomu mívá své důvody. Prvním z nich je znehodnocení odpadu, pokud se například na papír vylije olej, už se nedá recyklovat ani využít jiným způsobem, proto se se s ním nakládá jako se směsným odpadem. Druhým důvodem, proč odpady ze dvou popelnic končí na stejném místě, jsou auta se dvěma kabinami. Taková auta dokážou pojmout dva typy odpadů, aniž by se smíchaly dohromady.
Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.
Ano, je to zcela reálné. Aby toho město či obec byla schopna dosáhnout, je potřeba začít přistupovat k odpadům systematicky. Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.
Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Konkrétní informace o třídění odpadu, co kam patří a nepatří, jsou na popiskách přímo na jednotlivých barevných sběrných kontejnerech. O systému sběru tříděného odpadu totiž rozhoduje každá obec sama, a proto se všude třídí jiným způsobem.
Záleží na dohodě mezi obcí a svozovou firmou a technickém vybavení třídících linek v okolí. V některých obcích se spolu s plastem do žlutých nebo s papírem do modrých nádob vhazují i nápojové kartony. Někde se z plastových obalů sbírají jen PET lahve, jinde plastová všehochuť. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.
Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů. Problém ale je mastnota. Plastovou lahev od rostlinného oleje je potřeba pořádně vymýt. „Do plastů patří tento obal až po pečlivém vymytí teplou vodou a přípravkem na mytí nádobí. Pokud někdo nechce lahev od oleje vymývat, ať ji raději dá do směsného odpadu,“ doporučuje Lucie Paseková, zastupující odpadovou společnost REMA Systém. Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu.
Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů a dalšího běžného drogistického zboží. Obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek do žlutého kontejneru nepatří vůbec.
tags: #nebezpečný #odpad #na #dvorku #likvidace