Nebezpečný odpad na skládkách: Legislativa a povinnosti

Tentokrát se zaměříme trochu obecněji na nebezpečné odpady a pokusíme se přehledně uvést, jaká pravidla pro nakládání s nimi jsou nyní aktuální, případně co se ještě kvůli přechodným ustanovením nového zákona a vyhlášek bude měnit.

Který odpad je vlastně tzv. nebezpečný?

Jednoduše řečeno takový, který byl jako nebezpečný odpad (dále též „NO“) zařazen. Zákon o odpadech klade odpovědnost za správné zařazení odpadů na jejich původce, což je logické, protože původce ví, jak odpad vznikl a jaké má vlastnosti. Původce by tedy měl vědět, jestli má jeho odpad některou z patnácti nebezpečných vlastností uvedených v příloze Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 a označených HP 1 až HP 15.

To zjistí buď ze znalosti koncentrace nebezpečné látky přítomné v odpadu, nebo provedením odpovídající zkoušky odpadu. Zkouška má při posuzování nebezpečnosti odpadu vždy přednost. Na základě této znalosti tedy původce v souladu s Katalogem odpadů (zatím ještě vyhláška č. 93/2019 Sb., od 1. 1. 2024 pak vyhláška č. 8/2021 Sb.) zařadí odpad pod katalogové číslo se symbolem hvězdičky a přiřadí mu kategorii N. Pokud v Katalogu není odpovídající číslo s *, zařadí se odpad pod nejvhodnější jiné k. č. a přiřadí se mu kategorie O/N. Takto původce označí i odpad kategorie ostatní, který byl znečištěn nebo smíšen s jiným NO, a je třeba s ním tedy nakládat jako s nebezpečným odpadem.

Provede-li původce NO úpravu například výrobní technologie, z níž odpad vzniká, nebo je nebezpečný odpad upraven v zařízení tak, že lze poté předpokládat, že takový odpad již nemá nebezpečnou vlastnost, nelze jej jednoduše „přeřadit“ do kategorie „ostatní“. Tato skutečnost musí být prokázána nezávislou odbornou osobou - tzv. pověřenou osobou, která u odpadu provede vyloučení nebezpečných vlastností, a to jak těch ohrožujících životní prostředí, tak těch, které jsou nebezpečné vůči lidskému zdraví. Teprve na základě Osvědčení o vyloučení NV vydaného pověřenou osobou může být odpad zařazen jako „ostatní“ dle Katalogu, případně se mu přidělí kategorie N/O. Dokument Osvědčení obsahuje i další podmínky, např. pro následnou kontrolu vlastností odpadu.

Požadavky na nakládání s NO

Jsou obecně přísnější z důvodu ochrany jak lidského zdraví, tak životního prostředí. Nový zákon významné změny nepřinesl: NO musí být soustřeďovány v odpovídajících nádobách, které zabrání úniku odpadů, často jsou nádoby proto ještě ve speciálních skladech na záchytných vanách apod. Nádoby s NO musí být dále označeny nejen k. č. a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem pro nebezpečnou vlastnost. Symbolem nebezpečnosti musí být označeny i vstupy do prostor, kde jsou NO umístěny.

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

A stále platí i povinnost mít poblíž NO i tzv. ILNO (identifikační list nebezpečného odpadu), který kromě podrobného popisu odpadu obsahuje další důležité údaje, například z hlediska bezpečnosti práce, první pomoci nebo opatření při havárii. Z hlediska bezpečnosti práce je dále třeba, aby pracovníci, kteří s NO manipulují, používali ochranné pracovní pomůcky a byli proškoleni tak, aby věděli, jaká rizika jim hrozí a co dělat v případě nestandardní situace (úniku odpadu, havárie, požáru).

Nový zákon stále jednoznačně zakazuje mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály. Žádný úřad již původci nepovolí výjimku, která byla dřív běžná, tedy upustit od odděleného soustřeďování nebezpečných odpadů a shromažďovat je ve směsi s jiným nebezpečným nebo ostatním odpadem. To je nyní možné jen v rámci úpravy odpadů v zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu na základě povolení krajského úřadu.

Přeprava nebezpečných odpadů

Nebezpečné odpady jsou monitorovány i během přepravy, která musí být vždy ohlášena do elektronického systému evidence přeprav, tzv. SEPNO. Od r. 2023 bude povinné takto ohlašovat i přepravu neupravených kalů z čištění odpadních vod (odpadu k. č. 19 08 05). Tento odpad je sice v Katalogu veden jako kategorie ostatní, pokud však vystupuje z technologie čištění bez úpravy, která by v něm snížila obsah patogenních mikroorganismů (tzv. neupravený kal), je považován za infekční.

Za ohlášení přepravy NO je zodpovědný primárně odesílatel odpadu, je však možné, aby zpětně přepravu ohlásil příjemce, který do systému potvrzuje, že odpad přijal a přepravu ukončuje. Přepravce se pak řídí dalšími předpisy pro přepravu nebezpečných věcí (ADR, RID).

Přísněji nový zákon nahlíží také na přesuny nebezpečných odpadů mezi provozovnami původce. Pokud původce přemísťuje odpady (ostatní nebo nebezpečné) z místa jejich vzniku (v terénu nebo provozovně) do některé jiné své provozovny, stává se tato provozovna skladem odpadů původce. Ten může být dvojího typu - pokud v něm původce soustřeďuje jen odpady kategorie ostatní a zároveň má tento sklad okamžitou kapacitu do 100 tun, stačí jej jen ohlásit příslušnému krajskému úřadu, který mu přidělí identifikační číslo začínající písmeny CS. Takový sklad je zařízením, ale bez povinnosti mít k němu provozní řád a povolení. Původce však musí vést za sklad evidenci odpadů. Tady může mít původce v praxi problém s vážením odpadů, které do skladu přijímá. Druhý typ skladu se týká právě NO, které by si původce přemisťoval mezi provozovnami. Tento sklad už musí mít jako zařízení povolení krajského úřadu, a tedy zpracovat provozní řád a plnit i další povinnosti odpadového i např. stavebního zákona, ochrany vod atd.

Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem

Jak se lze NO legálně zbavit?

Některé odpady, například oleje či emulze, je možné recyklovat (upravovat, čistit), spalitelné NO mohou být energeticky využívány ve spalovnách nebo cementárnách. Pokud odpad využít nelze, končí na skládkách k tomu určených. Tuto variantu však legislativa chápe jako poslední, nejzazší možnou a odpady musí být před uložením na skládku upraveny. U NO by tato úprava DUBEN 2022 ODPADOVÉ FÓRUM 19 měla odstranit nebezpečné vlastnosti, je-li to technicky možné; odpady jsou například solidifikovány nebo jinak stabilizovány.

Od r. 2023 již nebude možné uložit na skládku takový NO, který lze spálit nebo energeticky či jinak využít. Takové odpady jsou konkrétně katalogovými čísly vyjmenovány v příloze k prováděcí vyhlášce (písm. C přílohy č. 4 k vyhl. č. 273/2021 Sb., účinnost seznamu je od 1. 1. 2023). A samozřejmě stále platí, že nebezpečné odpady, které mají některou z následujících nebezpečných vlastností: HP 1 Výbušné, HP 2 Oxidující, HP 3 Hořlavé, HP 9 Infekční, HP 12 Uvolňování akutně toxického plynu nesmí být ukládány na skládky všech skupin. Tam je jejich úprava nezbytná. Zároveň došlo ke snížení poplatku za uložení NO na skládce. Původní vysoká sazba (více než 5 000 Kč za tunu odpadu) vedla často k obcházení zákona.

Zdravotnický odpad

Nový zákon se poprvé detailněji věnuje odpadům ze zdravotní a veterinární péče. Značná část těchto odpadů má nebezpečnou vlastnost Infekční a na nakládání s nimi jsou kladeny specifické povinnosti. Zdravotnické odpady, tedy takové, které se v Katalogu odpadů zařadí do skupiny 18, však nemusí vznikat výhradně jen ve zdravotnických zařízeních (nemocnicích nebo ordinacích lékařů), ale také v domácím prostředí pacienta nebo v dalších provozech - např. v kosmetických salonech, tetovacích studiích, kadeřnictvích nebo zařízeních poskytujících sociální péči. Vedle zákona o odpadech je třeba řídit se i zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tam jsou stanoveny např. časové lhůty pro shromáždění zdravotnických odpadů u původce, pro přepravu i pro jejich likvidaci, a také požadavky na provozní řády zdravotnických zařízení, které musí obsahovat mj. pokyny pro nakládání se vznikajícími odpady.

Správné zařazení zdravotnických odpadů je opět na původci, ne všechny jsou infekční, a tedy nebezpečné. Opakovaně se vedou diskuse na téma inkontinenčních pomůcek z domovů důchodců nebo mateřských škol. Dle Sdělení MŽP z 20. 1. 2020 (č. j.: MZP/2020/720/226) tyto odpady nejsou automaticky infekční a lze je s výjimkou od pacientů z infekčních oddělení zařadit jako ostatní odpad. Vždy je však třeba dodržovat správné postupy jejich soustřeďování i likvidace, protože v čase se v nich mohou patogeny namnožit a způsobit jejich infekčnost.

Legislativa stanovuje i specifické podmínky pro balení (nádoby pro nebezpečný zdravotnický odpad musí být pevné, nepropustné, nepropíchnutelné a uzavíratelné) a označování odpadů ze zdravotnictví. U nebezpečných odpadů musí být nově uváděn i čas vzniku (tj. naplnění nádoby nebo pytle), způsob dalšího nakládání a jméno zodpovědné osoby. V závislosti na množství zdravotnických odpadů, s nimiž firma nakládá, ať už jako původce nebo např. svozová společnost či provozovatel zařízení, musí mít nakládání s těmito odpady zajištěno odborně způsobilou osobou. Jde o jakéhosi odpadového hospodáře, ale jen pro odpady ze zdravotní a veterinární péče. Zaměstnanci manipulující se zdravotnickými odpady musí být rovněž předpisově proškoleni.

Čtěte také: Nebezpečný odpad Dobrovítov: Co potřebujete vědět

Komunální odpad

Za zmínku stojí i komunální odpad a jeho nebezpečné složky. Směsný komunální odpad, k. č. 20 03 01, je nadále zařazován do kategorie ostatní, ačkoliv v něm může být obsažena řada nebezpečných součástí. Zákon však předpokládá, že každý - tedy i občan - bude plnit základní povinnost a bude odpady třídit. Obce vždy musí svým občanům poskytnout v rámci systému odpadového hospodářství možnost odložit nebezpečné složky komunálního odpadu a občané by tak měli činit. Děje se tak obvykle na sběrných dvorech nebo při pravidelných mobilních svozech.

Některé dříve nebezpečné odpady, které občanům vznikají (elektrozařízení, zářivky, baterie), již do komunálního odpadu vůbec nemají vstupovat, protože jejich sběr je řešen formou zpětného odběru.

Na závěr uvádíme jedno zmírnění povinností, a to při ročním ohlašování produkce a nakládání s odpady. Zde nový zákon upravil původcům limit právě u nebezpečných odpadů a od r. 2022 již ohlašuje jen ten, kdo vyprodukoval nebo nakládal s více než 600 kg NO (oproti dřívějším 100 kg NO).

Povinnosti Obcí

Komunální odpad v ČR stále končí většinou na skládkách. Odpadová legislativa však vyvíjí tlak na obce a doba nutných změn se blíží. Správa v oblasti odpadů byla přenesena až na obce a starostové tak řeší mimo jiné zbytkové odpady, snížení produkce směsného komunálního odpadu, vyšší míru třídění a především ekonomiku odpadového hospodářství.

Vybrané povinnosti obcí:

• Obce jsou povinny zajistit místa pro odkládání papíru, skla, plastů, kovů, rostlinných tuků a olejů, bioodpadů.
• Minimálně 2× ročně zajistit sběr nebezpečných odpadů.

Obce kromě toho určují, kam se odkládá směsný a objemný odpad, případně další odpady. Obce mohou určit i velikosti nádob. Lze regulovat objem popelnic v domácnostech.

Nové povinnosti obcí:

• Od roku 2023 musí obce zajistit dotřiďování objemného odpadu (vytřídit minimálně kovy, dřevo, velké kusy plastů).
• Od roku 2025 budou obce povinny zajistit třídění textilu.
• V roce 2025 by obce v ČR měli vytřídit 60 % komunálních odpadů. Cíle dále porostou (rok 2030 a 2035).

Co je třeba udělat pro splnění cílů nové legislativy

Pro splnění cílů nové legislativy je třeba snížit produkci SKO z obcí pod 150 kg/ob/rok, u firem na cca 30 kg/ob/rok, celkem z 260 na 180 kg/ob/rok. Vytřídit bude třeba i část objemných odpadů.

Bioodpady mají stále nejvyšší podíl v SKO. Asi 28,5 % podle posledních dat z MŽP tvoří biologicky rozložitelné odpady. K tomu je nutné připočítat ještě bioodpad v podsítné frakci. Tedy lze říci, že 30 - 40 % z SKO tvoří bioodpady. Obecně se v SKO vyskytuje nejvíce kuchyňských odpadů.

Klíčové jsou oblasti:

• Systém sběru odpadů a regulace velikosti nádob - pružnost regulace je nutná. Velké popelnice nemotivují lidi k třídění. Pokles SKO souvisí s objemem nádob, které obec používá. Je nutné se dostat pod 2,5 až 3 l/ob/den. Tam, kde zavedli tzv. door to door systém (D2D), stačí objem nádoby 10l/ob/týden.
• Frekvence svozu - např. 4 týdenní svoz - v některých městech mají navíc extra kontejner, ke kterému dostaly klíče pouze vybrané domácnosti
• Bioodpad
• Motivační systémy - poplatky
• Vážení odpadu, čipování nádob atd.
• Osvěta občanů

Skládky odpadu

Skládky odpadu jsou zařízení, která slouží k odstraňování odpadů formou jejich trvalého uložení. Skládky se dělí podle toho, jaké odpady se na nich mohou ukládat, a musí přitom splňovat podmínky dané legislativními nařízeními. Nejpřísněji kontrolované jsou skládky nebezpečných odpadů.

Skládkování odpadu je nejstarším řešením aplikovaným při likvidaci odpadu, který produkují lidé. Odpad uložený na skládku zde zůstane navždy zakonzervován.

Nepovolené ukládání odpadu na místo, které k tomu není vyhrazeno, označujeme jako tzv. černé skládky. Jedná se o tzv. nelegální chování, za které hrozí sankce.

Byť je skládkování odpadu z dlouhodobého hlediska spíše na ústupu, pořád se jedná o velice významný způsob odstraňování odpadu v České republice. Cílem nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. („zákon o odpadech“), účinného od 1. ledna tohoto roku, je právě podpora odklonu od skládkování odpadů a snaha motivovat povinné subjekty k dodržování hierarchie nakládání s odpady.

Skládka může být umístěna pouze na pozemku určeném k tomuto účelu územním rozhodnutím a stavebním povolením podle stavebního zákona, a musí splňovat technické podmínky stanovené Ministerstvem životního prostředí (MŽP). K provozování skládky je dále nutné získat souhlas krajského úřadu.

Omezení skládkování

Tendence vedoucí k významnému omezování skládkování odpadu vycházejí hlavně z legislativy EU, na kterou navazuje i nová odpadová legislativa České republiky. Od 1. ledna 2030 tak nadále nebude možné vůbec skládkovat odpady s výhřevností v sušině nad 6,5 MJ/kg, odpady překračující hodnoty biologické stability (stanoveny v příloze č. 10 zákona o odpadech) a odpady, které bude možné s ohledem na stávající pokrok účelně recyklovat.

Uvedená opatření mají také nepřímo podpořit třídění odpadu, kdy zákon o odpadech zavádí tzv. třídicí slevu pro obce, na kterou obce dosáhnou podle úrovně vytříděného odpadu. Již dosavadní podzákonná odpadová legislativa (vyhláška č. 294/2005 Sb., která byla zrušena novým zákonem o odpadech) výslovně zakazovala skládkování odpadů podléhajících povinnosti zpětného odběru, a to např. z elektrozařízení pocházejících z domácností, baterií a s určitými výjimkami i pneumatik.

Nový zákon o dopadech výše uvedený výčet ostatně sám významně rozšiřuje, kdy např. § 36 odst. 5 zákona o odpadech úplně zakazuje skládkování vytříděného komunálního odpadu vhodného k dalšímu použití nebo recyklaci. Uvedené se nevztahuje na odpad, který se do sběrných nádob dostane jeho nesprávným zařazením (např. neplastový obsah v nádobách na plasty) a odpad vzniklý zpracováním odděleně soustřeďovaných odpadů, kdy nebude mít větší výhřevnost než 6,5 MJ/kg v sušině odpadu, jinak musí být primárně energeticky zužitkovány (spalováním).

Na skládky nesmí být již nyní ukládány rovněž ani nebezpečné odpady, které lze zpracovat ve spalovnách nebo jiných zařízeních, ve kterých lze tyto odpady materiálově nebo energeticky zpracovat.

Černé skládky

Výslovné úpravy se v novém zákoně o odpadech dočkaly i tzv. černé skládky. Černou skládkou se rozumí místo, kde je nelegálně uložen odpad. Typickým příkladem černé skládky, se kterým se setkal snad každý, jsou pak menší nebo větší skládky odpadu poblíž odlehlých, méně frekventovaných cest nebo odstavných ploch.

Pokud vlastník pozemku zjistí, že se na jeho pozemku objevila černá skládka, a to bez ohledu na její velikost, je povinen o této skutečnosti informovat obecní úřad ORP. Obecný úřad se pokusí zjistit vlastníka odpadu.

Pokud se podaří dohledat vlastníka odpadu, obecní úřad ORP uloží provinilci sankci dle zákona o odpadech a stanoví mu lhůtu pro odklizení odpadu.

Pokud naopak obecní úřad ORP vlastníka nelegálně uloženého odpadu nenalezne, je k odklizení odpadu vyzván vlastník pozemku, přičemž k odstranění černé skládky mu obecní úřad s ORP stanoví lhůtu 30 dnů, avšak nemá možnost odklizení vymáhat.

Druhy skládek

Vyhláška č. 294/2005 Sb. definuje skupiny skládek následovně:

• S-inertní odpad: určená pro inertní odpady podle § 2 písm. a).
• S-ostatní odpad: určená pro odpady kategorie ostatní odpad. Pro účely evidence a ohlašování odpadů a zařízení se tyto skládky označují S-OO.
• S-OO1: skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek, stanoveným v bodě 6 písm. c) přílohy č. 2.
• S-OO3: skládky nebo sektory skládek určené pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, a odpadů z azbestu za podmínek stanovených v § 7.

Povodňový odpad

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti se živelní pohromou se postupuje podle krizového zákona (č. 240/200 Sb.). Zákon č.

Netříděný odpad vzniklý při povodni je doporučeno přednostně zařazovat pod katalogové číslo odpadu 20 03 99 kategorie ostatní (O) ! (v ojedinělých případech kategorie O/N). Z důvodů předběžné opatrnosti má být s tímto odpadem kategorizovaným jako ostatní manipulováno jako s nebezpečným odpadem.

Pokud je to možné je vhodné zajistit přiměřené třídění povodňových odpadů, alespoň částečnou separaci základních složek (kovy, dřevo, nebezpečný odpad např. chemikálie, barvy, oleje, elektroodpady, lednice atd.). Vytříděné odpady mohou být zařazeny pod patřičné druhy odpadů dle Katalogu odpadů a do kategorie dle jejich vlastností. Poté jsou odpady předávány k odstranění oprávněné osobě dle zákona o odpadech.

Shromažďování odpadů

Vyhláškou č. 351/2008 Sb. byla platnost těchto požadavků rozšířena i na shromažďování odpadů původcem, který není provozovatelem zařízení k nakládání s odpady, tj. na všechny původce odpadů!

Požadavky na shromažďování a soustřeďování odpadů stanovuje v § 5 a 6 vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Původce odpadů je povinen shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat základní technické požadavky stanovené vyhláškou.

Nebezpečné odpady - shromažďování

Pro nebezpečné odpady mohou jako shromažďovací prostředky sloužit speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže. Podmínkou je, aby splňovaly požadavky legislativy, kterých není málo. Hlavní je § 13 zákona o odpadech (na balení nebezpečných odpadů), dále jsou to zvláštní právní předpisy a také technické požadavky na shromažďovací prostředky odpadů (§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).

V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu (příloha č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).

Na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku.

Upuštění od odděleného shromažďování odpadů

Pokud vzhledem ke způsobu využití nebo odstranění odpadů není nutné třídění nebo oddělené shromažďování, může od něj původce upustit. MUsí však k tomu mít souhlas místně příslušného orgánu státní správy (obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad).

Krajský úřad uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2 původci, který nakládá s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok nebo pokud je žadatelem provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. V ostatních případech uděluje tento souhlas obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Zabezpečení odpadů

Legislativa říká, že odpady musí být zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením nebo únikem. Venku stojící nádoby by měly být chráněny před povětrnostními vlivy a uzamčeny, popř. umístěny v uzamčeném nebo hlídaném prostoru. Kapalné odpady (např. odpadní oleje) musí být uchovány v nádobách na záchytných vanách obecně ve vodohospodářsky zabezpečeném prostoru. Těkavé odpady (např. odpadní ředidla nebo barvy) musí být shromažďovány v těsně uzavřených nádobách. Pozornost je nutné věnovat také pevným odpadům kontaminovaných nebezpečnými látkami - např. odpady z obrábění kovů. Tyto odpady jsou často ukládány v běžných kontejnerech, ze kterých mohou nebezpečné látky unikat netěsnostmi. Obdobě to platí pro prašné odpady.

Skladování odpadů

Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují stanovené požadavky a byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se stavebním zákonem.

tags: #nebezpečný #odpad #na #skládkách #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Česká ochrana krajiny
• Cesta k Vnitřní Harmonii
• Jak snížit ekologickou stopu?
• Jak vybrat správný odpadkový koš?
• Prevence zranění zvířat