Nebezpečný odpad: Co to je a jak s ním nakládat v České republice

04.03.2026

Problematika odpadů je zejména legislativní požadavek. Odpad se rozděluje na dvě základní skupiny: nebezpečné odpady (NO) a ostatní odpady (OO). Jak který odpad zařadit, uložit a označit, říká vyhláška č. Odpad se smí soustřeďovat, možná obvykleji shromažďovat, pouze za splnění technických podmínek, které stanovuje vyhláška č. 273/2021 Sb. v § 5.

Co je nebezpečný odpad?

Základem je vyhradit místo, které slouží pro dočasné shromažďování odpadů, zejména těch nebezpečných. Nejčastější chyby jsou ve značení odpadů, jejich třídění, vzájemném mísení různých druhů odpadů a zabezpečení proti možnému znečištění spodních a povrchových vod. Odkládání převodovek s vytékajícím olejem nebo chladičů venku kolem dílny je špatné řešení. Chladič je sice kovový odpad, ale do kovu mezi kotouče a karosářské díly nepatří. Může totiž obsahovat zbytky nemrznoucí kapaliny s nebezpečnými látkami. Pokud navíc ještě zaprší, chladič to pěkně propláchne a všechno vyteče na zem.

Legislativa a skládkování nebezpečného odpadu

Ministerstvo životního prostředí navrhuje prodloužit platnost přechodného ustanovení vyhlášky č. 273/2021 Sb., které určuje seznam nebezpečných odpadů zakázaných ke skládkování. Nově by se tento zákaz měl začít uplatňovat až od 1. ledna 2028, tedy o dva roky později, než počítala dosavadní právní úprava. Vyhláška v příloze č. 4, části C, vymezuje konkrétní druhy odpadů, které nelze skládkovat, protože je technicky možné je zpracovat ve spalovnách nebo zařízeních pro energetické či materiálové využití.

Patří mezi ně například:

Obaly obsahující nebezpečné zbytky (katalogové číslo 15 01 10*)
Sorbenty, filtrační materiály a čistící tkaniny znečištěné nebezpečnými látkami (15 02 02*)
Odpady z chemických procesů, znečištěné kaly, odpadní oleje, barvy, lepidla či rozpouštědla

Důvod je zřejmý - Česká republika stále nemá dostatečné kapacity pro spalování a jiné formy využití těchto odpadů. Ministerstvo proto navrhuje odklad do konce roku 2027, který by měl poskytnout čas na dobudování potřebné infrastruktury a případné legislativní úpravy. Jedním z uvažovaných kroků je doplnění úplného zákazu skládkování o ekonomický nástroj - například zvýšení poplatku za ukládání těchto odpadů na skládku.

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

Česká republika už v minulosti několikrát musela posouvat klíčové termíny v oblasti odpadového hospodářství. Typickým příkladem je odklad konce skládkování využitelných odpadů, původně stanovený na rok 2024, který byl zákonem o odpadech přesunut až na rok 2030. Tato praxe vyvolává otázku, k čemu jsou pevně dané termíny v právních předpisech, pokud je stát sám není schopen dodržet.

Výstavba nové spalovny nebezpečného odpadu je přitom během na dlouhou trať. Od prvotní myšlenky po uvedení do provozu uplyne často 7 až 10 let. Zahrnuje to nejen technickou přípravu projektu, ale i proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), získání povolení, financování a nakonec i samotnou realizaci.

Odklad zákazu skládkování nebezpečných odpadů proto sice představuje pragmatické řešení současné situace, ale zároveň je zrcadlem dlouhodobé systémové slabiny. Ukazuje, že bez včasné přípravy a investic do infrastruktury zůstávají ambiciózní environmentální cíle pouze na papíře. Možná by stálo za zamyšlení, zda by do budoucna neměla být za plnění takto zásadních termínů určena i konkrétní odpovědnost. Ne snad proto, aby se hledal viník, ale aby se předešlo opakování stejného scénáře. Pokud se tempo přípravy nezrychlí, je možné, že i v roce 2030 budeme znovu diskutovat o nutnosti posunout konec skládkování - tentokrát ale s ještě menší důvěrou, že se slíbené změny skutečně podaří naplnit.

Sběr nebezpečného odpadu v Praze

Nebezpečný odpad mohou Pražané odevzdávat v určených stabilních sběrnách, v rámci mobilního sběru na stanovených svozových trasách a léky a rtuťové teploměry v lékárnách. V loňském roce tak bylo na území hl. m. Prahy sebráno 502 tun nebezpečného odpadu. Produkce nebezpečného odpadu se od roku 2006 snížila vzhledem k tomu, že některé použité výrobky - např. elektrozařízení pro domácnosti - podléhají podle zákona o odpadech režimu zpětného odběru.

Na území hl. m. Prahy je 24 stabilních shromažďovacích míst nebezpečného odpadu, mobilní sběr je v jednotlivých městských částech prováděn minimálně 3X ročně a ke sběru léku a rtuťových teploměru je k dispozici přibližně 290 lékáren. Ve stabilních sběrnách s celoročním provozem mohou občané odevzdávat všechny druhy nebezpečných odpadů. Mobilní sběr je provozován v období od konce února do listopadu kalendářního roku.

Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem

Oproti roku 2008 byl v roce 2009 navýšen počet svozových tras z původních 250 na celkových 279. Mobilní sběr probíhá podle pevně stanoveného harmonogramu, který je k dispozici na webových stránkách hl. m. Prahy, informace lze získat i přímo na úřadech jednotlivých městských částí.

Na základě zákona č.185/2001 Sb.,o odpadech, a o změně některých dalších zákonů, je zavedena povinnost osobám, které vyrábí nebo uvádí na trh níže uvedené výrobky, zajistit jejich zpětný odběr bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že použité výrobky se odebírají v režimu zpětného odběru, je o toto množství od roku 2006 snížena produkce nebezpečného odpadu na území hl. m. Prahy.