Nebezpečný odpad: Zkratky a používané postupy

18.03.2026

Při nakládání s odpady může podnikatel vystupovat ve dvou pozicích: jako původce odpadu a jako oprávněná osoba, která podniká v oblasti odpadového hospodářství.

Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj.

Je vhodné podotknout, že zákon o odpadech rozlišuje odpad, jehož původci jsou nepodnikající fyzické osoby, tedy odpad komunální, a ten, který produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání.

Povinnosti původců odpadů

Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Jak vyplývá z výše uvedeného, podnikatel je vždy povinen vzniku odpadů předcházet.

Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním.

Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů.

Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití.

I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např. energetickým.

Příklad: Některé výzkumy ukazují, že v určitých situacích je pouhé prodloužení životnosti výrobku, tedy jeho opětovné použití, méně efektivní než zvýšení účinnosti recyklace.

Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem

Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů.

Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Pokud se původce domnívá, že se nejedná o nebezpečný odpad, může podat žádost o vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu.

Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce.

Čtěte také: Nebezpečný odpad Dobrovítov: Co potřebujete vědět

Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.

Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních.

Z ostatních odpadů lze poté vytřídit papír, sklo nebo plast.

Nakládání s komunálním odpadem od podnikatelů

Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů.

Z toho důvodu, že odpad pocházející z činnosti podnikatelů je odpadem podobným komunálnímu, nelze tento odpad bez dalšího odkládat do popelnic, popř. kontejnerů určených pro komunální odpad.

Převedení odpadu do vlastnictví této osoby lze provést buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby.

Příklad: Původce odpadu uzavře se společností zajišťující odvoz a likvidaci odpadu smlouvu o odběru odpadů vznikajících při podnikatelské činnosti původce, jejímž předmětem bude odběr odpadu produkovaného původcem odpadu, jeho převedení do vlastnictví společnosti a zajištění jeho dalšího využití, příp. odstranění.

Lze jen doporučit, aby ve smlouvě bylo sjednáno, že součástí ceny za odběr jednotlivých druhů odpadů, které budou zneškodňovány skládkováním, jsou i příslušné poplatky za ukládání na skládky.

V takovém případě je pro právnickou osobu či fyzickou osobu oprávněnou k podnikání výhodné uzavřít smlouvu se samotným vlastníkem budovy, na základě které bude moci osoba, která v této budově podniká, odkládat odpad do sběrných nádob, jež patří vlastníkovi domu.

Zákon o odpadech však dává podnikatelům ještě druhou variantu, jak s odpadem podobným komunálnímu naložit.

Problém může nastat tehdy, pokud podnikající fyzická osoba v jedné budově bydlí a zároveň zde i podniká.

Při činnosti právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání může dojít ke vzniku i jiného odpadu než podobného komunálnímu.

Evidence a ohlašování odpadů

Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi.

Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně.

Průběžná evidence musí obsahovat datum a číslo zápisu evidence a jméno a příjmení osoby, jež je za vedení evidence odpovědná.

Příklad: Pro vedení průběžné evidence není předepsána jednotná forma, a proto ji lze vést např. zápisy do sešitu, tabulkou v počítači či jiným vhodným způsobem.

Jelikož je ale průběžná evidence podkladem pro sestavení ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady, je vhodné pro její vedení použít formulář uvedený v příloze č. 20 vyhlášky č.

Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č.

Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15. února.

Odpadový hospodář a zpětný odběr

Zákon o odpadech stanoví pro původce odpadu, který v posledních dvou letech nakládal s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, tedy odpadového hospodáře.

Funkci odpadového hospodáře nemůže vykonávat kdokoli, může jím být pouze fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, která má v posledních 10 letech minimálně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství.

Zvláštní povinnost je stanovena i pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které výrobky uvádí na trh.

Tato povinnost se týká právnických osob a fyzických osob oprávněných podnikání, jež uvádí na trh v České republice výrobky uvedené v zákoně o odpadech.

Při prodeji výrobků, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, je jejich poslední prodejce povinen písemně informovat konečného uživatele prostřednictvím komunikace na dálku o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků.

Na požádání je provozovatel místa zpětného odběru povinen vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku, přičemž místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na něž se povinnost zpětného odběru vztahuje.

Osoba uvádějící na trh tyto výrobky je dále povinna zajistit využití či odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími předpisy do konce kalendářního roku následujícím po roce, v němž byly odebrány.

O plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok tato osoba zpracuje zprávu, jež do 31. března následujícího roku zasílá Ministerstvu životního prostředí.

Recyklační symboly a značení obalů

Recyklační symboly (značky) na obalech mají důležitou informační hodnotu.

Právě díky nim můžeme jednoduše identifikovat materiál nebo materiály, z nichž jsou obaly vyrobeny.

Tyto důležité informace nám říkají např. to, jak můžeme s produkty manipulovat, jak a kde je můžeme skladovat, ale také to, jak naložit s prázdnými obaly po spotřebování jejich obsahu.

Někteří možná nostalgicky vzpomínají na dobu, kdy byly věci jednoduše zabaleny např. jen v obyčejném kousku papíru.

Dnes jsou obaly velmi odolné a mohou obsahovat škodlivé a toxické látky.

Jejich správné třídění hraje velmi důležitou roli.

Chceme-li mít přehled, nezbývá nám než se zastavit a prozkoumat, jaké informace jsou na obalu uvedeny.

Na spotřebitele pamatuje v České republice zákon č. 634/1992 Sb.

Prodávající je povinen zajistit přímo viditelné a srozumitelné značení na obalech, údaje o množství, hmotnosti nebo velikosti (popř. rozměrech).

tags: #nebezpečný #odpad #zkratky #používané